Obnovitelné Zdroje Energie: Přehled pro Českou Republiku

Elektrická energie, kterou známe jako elektřinu, pohání naše domácnosti a průmysl. Vyrábí se v elektrárnách z různých zdrojů, které můžeme rozdělit na obnovitelné a neobnovitelné.

Co jsou Obnovitelné Zdroje Energie?

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou takové zdroje, které se neustále obnovují a nemohou být vyčerpány. Slunce bude stále svítit, vítr foukat a voda téct. Proto se jim říká udržitelné - i když je využíváme, stále se obnovují a nemůžeme je vyčerpat.

TZB-info uvádí, že obnovitelné zdroje energie v ČR definujeme jako nefosilní přírodní zdroje energie, tj. energie vody, větru, slunečního záření, pevné biomasy a bioplynu, energie okolního prostředí, geotermální energie a energie kapalných biopaliv.

Naopak, u neobnovitelných zdrojů, jako je uhlí, ropa, uran nebo plutonium, přijde čas, kdy dojdou. Uhlí nebo ropa, které vznikají miliony let, se jednoho dne vytěží. Uran nebo plutonium, které využívají jaderné elektrárny, také.

Jak se Vyrábí Elektřina z OZE?

Vyrobit elektřinu znamená rozpohybovat elektrické náboje. Je tedy nutné zajistit zdroj jejich pohybu. A ten může být buď obnovitelný, nebo neobnovitelný.

Čtěte také: Podrobnosti o obnovitelné energii

Tím mohou být například:

• Solární panel: Sluneční světlo dopadá na solární panel a jeho energie rozpohybuje elektrické náboje, čímž vzniká elektřina.
• Turbína: Turbína, kterou roztáčí vítr, voda nebo pára vzniklá ohřevem vody.

Pokud máte vlastní solární panely (elektrárnu), můžete takto vyrobenou elektřinu rovnou spotřebovat či případně uložit do vlastní baterie, kterou máte doma. Elektřinu, kterou nespotřebujete nebo která se už nevejde do baterie, můžete uložit do virtuální baterie nebo ji prodat. Díky novele energetického zákona LEX OZE II ji lze také sdílet s jinými odběrnými místy.

Podíl Obnovitelných Zdrojů v ČR

Podle poslední zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2022 se obnovitelné zdroje podílely na celkové výrobě elektřiny přibližně jednou pětinou. Mezi nejvyužívanější obnovitelné zdroje energie v Česku patří fotovoltaické a vodní elektrárny a spalování biomasy.

Základním zdrojem energie v ČR jsou pevná fosilní paliva, která v roce 2017 tvořila více jak jednu třetinu z celkových 1 800 927 TJ, viz Graf 1: Primární energetické zdroje. Druhý největší podíl (21 %) má ropa a ropné produkty. Zemní plyn a jaderné teplo mají shodně 16 %. Podíl obnovitelné energie na primárních energetických zdrojích v roce 2017 činil 10,5 %.

Dominantním primárním zdrojem ve skupině OZE je pevná biomasa tvořená palivovým dřevem, dřevním odpadem, briketami a peletami, celulózovými výluhy či rostlinnými materiály, viz Graf 2 a Tabulka 1. Při porovnání jednotlivých zdrojů obnovitelné energie má pevná biomasa téměř 7% majoritní podíl z celkového objemu PEZ a nejzásadnější je její spotřeba v domácnostech, která tvoří dokonce 40% podíl na celkové energii z OZE.

Čtěte také: Megaslizoun Sada a barvy přírody

Vývoj Využívání OZE v ČR

Růst množství energie z obnovitelných zdrojů od roku 2010 zachycuje Graf 3 a 3a. I přes postupný nárůst množství energie z ostatních obnovitelných zdrojů, zůstává podíl pevné biomasy na celkovém objemu stále přibližně dvoutřetinový. Skokový nárůst lze sledovat u bioplynu a fotovoltaických elektráren, a to důsledkem podpory těchto zdrojů ze státních prostředků. Mezi roky 2010 a 2011 vzrostl podíl energie z fotovoltaiky 3,5krát a od té doby stagnuje. Ke stagnaci došlo i u bioplynu po roce 2013 a jeho podíl na obnovitelných zdrojích se pohybuje mezi 13-14 %, přitom v roce 2010 tento podíl tvořil pouze 5,5 %.

Kontinuálně narůstá i počet prodaných a instalovaných tepelných čerpadel, jejichž vyrobená energie (jako obnovitelná energie je chápána pouze ta část, která odpovídá využité energii okolního prostředí) od roku 2010 vzrostla 2,5krát na současných 5 223 TJ. Přestože se vyrobené množství větrné energie od roku 2010 téměř zdvojnásobilo, podíl na energii z OZE zůstává 1 %. Mírný růst lze sledovat i ve skupině kapalných biopaliv, především dochází k vyššímu využití methylesterů mastných kyselin (FAME) jako náhrady podílu ropné složky v naftě. V případě vodní energie dochází ke značnému kolísání, nicméně od roku 2010 pokleslo množství vyrobené energie o jednu třetinu.

Graf 4 přináší porovnání rozložení podílů jednotlivých obnovitelných zdrojů energie v roce 2010 a 2017 na jejich celkovém množství: 133 127 TJ, resp. 189 243 TJ. V případě podílu pevné biomasy a vodní energie došlo ke snížení o 8, resp. 4 procentní body, naopak v případě bioplynu a fotovoltaiky se podíl zvýšil o 8, resp. 3 procentní body.

Proč Platíme Poplatek za OZE?

Možná si kladete otázku, proč byste měli platit poplatek za obnovitelné zdroje energie (POZE), když elektřina pochází z široce dostupných a nevyčerpatelných zdrojů?

Platbami se financuje především postupný přechod na využívání pouze udržitelných zdrojů energie. Jde o náročnou a finančně nákladnou změnu, která se týká celého energetického průmyslu. Výši poplatku za obnovitelné zdroje určuje Energetický regulační úřad (ERÚ).

Čtěte také: Eko jídelní sada pro nejmenší

Akcelerační Oblasti pro OZE

Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky.

Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %).

Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární. Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413. Návrh zákona byl schválen vládou a v květnu 2025 byl předán k projednání Parlamentem ČR.

Co jsou Akcelerační Oblasti?

Akcelerační oblasti mohou být vymezovány za účelem zjednodušeného povolování obnovitelných zdrojů energie (v současnosti fotovoltaických a/nebo větrných elektráren) a s nimi související infrastruktury.

V případě jejich vymezení se poté jedná o předem posouzené oblasti, ve kterých budou tyto záměry nejméně v rozporu s omezeními vyplývajícími z ochrany jiných veřejných zájmů, např. ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnosti civilního letectví, ochrany ložisek strategických surovin, památkové péče nebo také ochrany lázní a léčivých zdrojů.

Mýty a Fakta o Obnovitelných Zdrojech v ČR

Svaz moderní energetiky představil souhrnný přehled faktů, zkušeností i mýtů o obnovitelných zdrojích energie v Česku. Využití energie z domácích obnovitelných zdrojů je klíčové řešení pro posílení energetické bezpečnosti Česka a zajištění konkurenceschopnosti české ekonomiky do budoucna.

Pět klíčových mýtů a faktů o obnovitelných zdrojích v ČR:

1. Je Česko dost větrné?

   FAKT: Studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR prokázala, že větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly v ČR vyrábět až 18,8 TWh elektřiny ročně, což odpovídá pokrytí 32 % současné spotřeby.

2. Kdo nejvíce ohrožuje ptáky?

   FAKT: Větrné turbíny jsou na posledních místech příčin úmrtnosti ptáků. Například v USA způsobí větrné elektrárny ročně 234 tisíc úmrtí ptáků, zatímco kočky zabijí 2,4 miliardy ptáků ročně - téměř 10000 krát více.

3. Vyrobí vůbec solární panely nebo větrné elektrárny tolik energie, kolik potřebujeme na jejich výrobu?

   FAKT: Fotovoltaický panel v Česku vyrobí energii potřebnou na svoji výrobu za pouhých 1,3 roku a při 25leté životnosti vyrobí 20 krát více energie. Větrné turbíny mají energetickou návratnost 6 - 12 měsíců a za 20 let vyrobí téměř 40 krát více energie.

4. Jsou obnovitelné zdroje náročné na zábor půdy?

   FAKT: Pokud bychom stejnou plochu, kterou nyní zabírají řepková pole pro bionaftu (1,5 % území ČR), věnovali solárním a větrným elektrárnám, vyrobili bychom 15 krát více čisté elektřiny ročně, což by pokrylo téměř 75 % současné spotřeby elektřiny.

5. Postaví u obce větrnou elektrárnu, hrozí, že se propadne cena nemovitosti?

   FAKT: Čerstvá studie VŠB-TUO z června 2025 prokázala, že nebyl zjištěn rozdíl v cenách nemovitostí mezi lokalitami s větrnými elektrárnami a bez nich.

Výroba Elektřiny v České Republice

Výroba elektřiny v České republice stojí na dvou hlavních zdrojích - na uhlí a jádru. V současné době pochází z obnovitelných zdrojů jen asi 10 % elektrické energie, zatímco z uhlí bylo v loňském roce vyrobeno 41,94 % a z jádra 37 %.

Srovnání se Sousedními Státy

V rámci Evropské unie mají fosilní paliva, jádro i obnovitelné zdroje zhruba třetinový podíl. Když se ale podíváme na jednotlivé státy, tyto rozdíly mohou být docela výrazné. Zatím co třeba Švédsko a Finsko spoléhají zejména na jádro a obnovitelné zdroje, naprostá většina elektřiny na Kypru a v Estonsku se vyrábí pomocí fosilních paliv.

Polsko má nejvyšší podíl využívání uhlí na výrobu elektřiny ze všech států Evropské unie, zatímco Česká republika je na druhém místě. Je nutno zmínit, že Polsko vůbec nevyužívá jádrovou energii, na rozdíl od Slovenska, kde je jádro hlavním zdrojem energie.

Energetická krize v roce 2022 opravdu zamíchala kartami ve výrobě elektrické energie. Zatímco výroba v uhelných elektrárnách v České republice narostla o 14 %, prudce zdražující plyn zaznamenal značný propad o 55 %. Vodní elektrárny rovněž zaznamenaly pokles výroby - o 17 %. Celkový objem vyrobené elektřiny se zvýšil o 2,7 %, zatím co vývoz poskočil proti roku 2021 o závratných 52 %.

Tabulka: Podíl Obnovitelných Zdrojů Energie v ČR (2010 a 2017)

tags: #obnovitelné #zdroje #energie #přehled

Oblíbené příspěvky:

• Designové odpadkové koše Hailo
• Nový Portál občana Liberec
• Likvidace aut v Mariánských Lázních
• Prevence padlí angreštové
• Jak recyklovat nápojové kartony?