Kolik kompostovatelného odpadu člověk vyprodukuje: Statistika a trendy v České republice

Jedním z velkých problémů současné společnosti jsou odpady. Jak si s nimi dokážeme poradit v České republice?

Český statistický úřad sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů - produkce a nakládání. Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad vzniklý na území České republiky v daném časovém úseku, včetně produkce sekundárního odpadu (odpad ze zpracování odpadu). Nakládáním s odpady se rozumí využití a odstraňování odpadů.

Produkce odpadů v Česku v přepočtu na obyvatele byla loni nejnižší od roku 2017. V průměru připadlo na jednoho člověka 3489 kilogramů odpadů, což bylo meziročně o 152 kilogramů méně, proti roku 2017 ale zhruba o 200 kilogramů více. Nebezpečného odpadu jeden obyvatel ČR vyprodukoval loni i před sedmi lety stejně, v průměru 141 kilogramů.

Na planetě se denně vyprodukuje přes 3,5 milionů tun odpadu.

Produkce odpadů v České republice

Podle dat vycházejících z ISOH/ MŽP/ 2022 vygenerovali obyvatelé České republiky 39,9 milionů tun všech odpadů za rok 2021. Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

V roce 2021 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 168 578 tun. Je to přibližně o 1,8 % více než v roce předešlém.

Z celkového množství tvořily 61,5 % odpady minerální, mezi něž spadají zejména zeminy (15 889 530 t), stavební a demoliční odpady (6 767 898 t) a odpady ze spalování (596 758 t). Téměř 13 % se na celkovém množství vyprodukovaných odpadů podílel kovový odpad, následovaný směsným odpadem (11,3 %) a nekovovým odpadem (6,6 %). Nekovový odpad tvořil hlavně odpad z papíru a lepenky (1 277 201 t), odpadní plasty (546 513 t), skleněný odpad (314 147 t) a odpad ze dřeva (278 753 t).

Za zmínku stojí i fakt, že z celkového množství odpadu u nás tvořily 1 732 851 tun odpady nebezpečné. Oproti roku 2020 došlo k poklesu o 1,5 %. Více než třetinu (37,7 %) nebezpečných odpadů vyprodukoval zpracovatelský průmysl.

Ve srovnání s ostatními státy EU je Česká republika v produkci odpadu na jednoho obyvatele lehce podprůměrná. V roce 2020 se v tuzemsku vytvořilo 3 597 kg odpadu na jednoho obyvatele, přičemž průměr evropské sedmadvacítky činil 4 813 kg na obyvatele.

S ohledem na kraje nejvíce odpadů, 5,8 milionu tun, bylo loni podle ČSÚ vytvořeno v Jihomoravském kraji, zatímco nejméně v Karlovarském kraji, jeden milion tun. Jihomoravský kraj skončil loni na pomyslném prvním místě i při přepočtu odpadu na obyvatele s 4724 kilogramy. Nebezpečných odpadů bylo nejvíce v Moravskoslezském kraji, kde jich připadlo 225 kilogramů na obyvatele.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Celorepublikový průměr se snížil na 3 489 kilogramů odpadů na jednoho obyvatele. Produkce nebezpečných odpadů na jednoho obyvatele v roce 2023 dosáhla 141 kilogramů.

Produkce odpadů podle původců (tis. t, 2021)

Při pohledu na celkové množství vyprodukovaného odpadu z hlediska ekonomické činnosti původce jasně dominuje stavebnictví s téměř 18 miliony tun odpadu. Druhým největším producentem je veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení s více než 6 miliony tun. V této kategorii jsou zahrnuty i obce, které zajišťují sběr odpadu od občanů. Třetí kategorií činností z pohledu celkového množství vyprodukovaného odpadu je zpracovatelský průmysl, který v roce 2021 vygeneroval téměř 5 milionů tun odpadu.

Komunální odpady

Za rok 2021 bylo v České republice vytvořeno 5,9 milionů tun komunálních odpadů. Podstatnou složkou je komunální odpad, kterého obyvatelé vyprodukovali 5,8 milionu tun. Na jednoho občana České republiky tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %.

Pojem komunální odpad definuje zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. Jedná se zejména o směsný a tříděný odpad z domácností.

Jeden obyvatel České republiky vyprodukoval průměrně 562 kg komunálních odpadů.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Kromě celkových odpadů sleduje statistika i komunální odpad. Dle definice EU sem spadají veškeré odpady z domácností a odpad podobný povahou a složením odpadu z domácností. Spolu s obsahem tzv. „černých popelnic“, kontejnerů pro sběr tříděného odpadu, biologicky rozložitelného odpadu nebo odpadu ze sběrných dvorů mezi komunální odpad patří i odpad z podnikatelské sféry, pokud je povahou a složením podobný odpadu z domácností, a nepochází z výroby.

Celkem bylo v Česku v roce 2021 vyprodukováno 5 352 705 tun komunálního odpadu, z toho 3 985 688 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a od dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele se jednalo o 380 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 4,4 milionu tun z obcí, respektive od občanů a dalších subjektů, pro které sběr odpadu zajišťují obce. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 409 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 457 kilogramy na osobu. Regionem, kde ho bylo na jednoho obyvatele nejvíce, byl Středočeský kraj, a to 457 kilogramů na člověka.

Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 60,5 % směsné odpady, 15,5 % odpady živočišného a rostlinného původu (zejména biologicky rozložitelný odpad) a 15,4 % nekovové odpady. Z nich bylo 46,6 % odpadu z papíru a lepenky, 22,5 % odpadních plastů a 19,7 % skleněného odpadu. Menší část nekovových komunálních odpadů zaujímaly odpad ze dřeva (8,1 %) a textilní odpad (3,1 %). Nebezpečných komunálních odpadů vzniklo 10 533 tun, přičemž téměř polovinou (5 124 t) se na tomto množství podílely barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky.

V meziročním srovnání se celkové množství komunálních odpadů snížilo o 1,2 % a množství nebezpečných komunálních odpadů kleslo o 6,5 %.

Produkce komunálních odpadů (mil. t)

Komunální odpad tvořily směsné odpady (58,9 %), nekovové odpady (15,7 %) a odpady živočišného a rostlinného původu (15,4 %). Největší část nekovových odpadů tvořil odpad z papíru a lepenky s podílem 42,6 %, 24,4 % zaujímaly odpadní plasty a 19,9 % skleněný odpad. Menší část nekovových komunálních odpadů tvořily odpady ze dřeva (10,4 %) a textilní odpad (2,7 %).

Průměrně vyprodukuje jeden obyvatel České republiky 40 až 50 kg papírového odpadu za rok. Odpadních plastů vytvoří obyvatelé České republiky v průměru 30 až 40 kg. Průměrný obyvatel České republiky vytřídí přibližně 20 kg skelného odpadu za rok.

Třídění odpadu v ČR

Barevné kontejnery a menší nádoby na třídění odpadu v ulicích či přímo u rodinných domů máme v České republice. Každý obyvatel ČR vytřídil v roce 2019 průměrně téměř 66 kilogramů odpadu.

V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:

1. Olomoucký kraj 51,6 %
2. Pardubický kraj 51 %
3. Kraj Vysočina 50,2 %
4. Moravskoslezský kraj 48,7 %

Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %.

Kolik odpadu musím vytřídit: Od roku 2025 musí obce vytřídit alespoň 60 %. Od roku 2030 alespoň 65 %. Od roku 2035 alespoň 70 % směsného komunálního odpadu.

Směsný komunální odpad nesmí obsahovat bioodpad, a to již od roku 2024.

Nakládání s odpady

Jak již bylo řečeno, kromě produkce odpadů statistika sleduje i nakládání s nimi. Jedná se o tzv. konečné nakládání, tedy stav, kdy je odpad odstraněn nebo využit, a přestane být odpadem. Do celkového nakládání se tedy nezapočítává předání odpadu jiné oprávněné osobě či provozovně, jeho uskladnění ani předúpravy odpadu (třídění, míšení aj.).

Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, byla 4 % energeticky využita a 50,6 % bylo využito pro recyklaci materiálu. Do recyklace spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. V roce 2020 bylo pro recyklaci využito 48,2 % odpadů.

Pro účely kompostování bylo předloni použito2,9 % odpadů. Podíl odpadů využitých k zasypávání, tedy na terénní úpravy nebo pro rekultivace skládek, činil 31,2 %. Dalších 11,1 % odpadů bylo skládkováno a pouze 0,3 % bylo spáleno bez energetického využití. Poměr mezi využitím (energetické využití, recyklace materiálu, kompostování a zasypávání) a odstraněním (spalování bez energetického využití a skládkování) odpadů se meziročně mírně zvýšil ve prospěch využití, což lze samozřejmě považovat za pozitivní trend.

Nakládání s odpady celkem (tis. t, 2021)

Struktura v nakládání s komunálním odpadem je od celkového odpadu odlišná, což samozřejmě vyplývá z rozdílného složení těchto kategorií. Zatímco významnou složkou celkových odpadů jsou odpady minerální, které lze vhodně využívat k terénním úpravám, tak nejvýznamnější složkou odpadů komunálních jsou směsné odpady, jež z velké části končí na skládkách. Z celkového množství komunálních odpadů, s nimiž bylo nakládáno (5 182 105 t) jich bylo skládkováno 46,9 %. Druhou nejvýznamnější kategorií nakládání pak byla recyklace materiálu s podílem 24,6 %. Následovalo energetické využití s 15,8 %. Zkompostováno bylo 12,3 % komunálních odpadů a jen 0,2 % bylo využito k zasypávání. Spáleno bez energetického využití bylo pouhých 0,1 %. Ve srovnání s předchozím rokem 2020 tedy vzrostlo energetické využití komunálních odpadů a jejich recyklace, naopak spalování bez energetického využití a skládkování se snížilo.

V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.

Legislativní změny a budoucnost nakládání s odpady

V souvislosti s nakládáním s odpady je třeba zmínit významnou legislativní změnu v podobě nového odpadového zákona. Ten ošetřuje i otázku skládkování odpadů. Podle něj bychom měli počítat s úplným zákazem skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Tento zákon vstoupil v platnost 1. 1. 2021, zákaz skládkování je pak stanoven od 1. 1. překračující limit pro biologickou stabilitu AT4 ve výši 10 mg O2/kg.

Z hlediska požadavků odpadové legislativy je žádoucí snížit produkci směsného komunálního odpadu z obcí pod 150 kg na občana a rok.

„Pro splnění cílů nové legislativy je třeba snížit produkci směsného komunálního odpadu z obcí pod 150 kg na obyvatele a rok. U firem je to zhruba 30 kg na obyvatele a rok,“ upozorňuje Milan Havel ze společnosti Arnika, který se problematikou odpadů zabývá mnoho let.

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo ověřená data z odpadového hospodářství za rok 2023. „Dobrá zpráva je, že u komunálního odpadu se daří zvyšovat míra třídění a snižovat podíl odpadů z domácností, které končí na skládkách. Díky recyklaci a energetickému využití se množství komunálních odpadů ukládaných na skládku meziročně od roku 2022 snížilo o více než 180 tisíc tun. Právě proto prosazujeme kroky, které třídění a recyklaci pomohou. Posilujeme efektivní sběr komunálních odpadů a recyklační infrastrukturu, také podporujeme předcházení odpadům například v re-use centrech a od začátku roku platí povinné třídění textilního odpadu. Aktuálně máme ve Sněmově návrh zákona o obalech, který zavádí zálohování nápojových obalů,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

tags: #kolik #kompostovatelneho #odpadu #clovek #vyprodukuje #statistika

Oblíbené příspěvky:

• Sada pro přežití v přírodě
• Informace o skládce Větrný Jeníkov
• Význam čisté přírody
• Přírodní projekt
• Zahradní Stanoviště