Kolik kilogramů odpadu pleny: Srovnání jednorázových a látkových plen

Jedna za druhou. Den co den. Měsíce. Celé roky. Tak létají do koše použité plenky v domácnosti s malým škvrnětem. Většina českých rodin přitom do odpadu hází nejčastěji běžné jednorázovky. S nimi se ale pojí hned několik nelibých environmentálních statistik. Jedna z nich vysledovala, že za své zabalené období vyprodukuje miminko v průměru 1 tunu špinavých jednorázových plen.

Právě ekologie, ale také zdraví a finanční stránka věci, dnes vrací některé rodiče k tradici látkových plen. Jak si vlastně vedou v porovnání s konvenčními jednorázovkami? Stojí látkování, ze kterého si naše vlastní maminky rvaly vlasy, skutečně za to? A jaké české látkové pleny nám doslova učarovaly?

Srovnání plenek: Ekologie, zdraví a finance

Nejdříve si dobře osaháme oba typy plenek. Srovnáme je na třech zásadních rovinách: ekologické, zdravotní a finanční. Berte však na vědomí, že srovnání je orientační. K posouzení by se dalo vyšťourat daleko více faktorů. To je ale úloha komplexních studií a ty by se nám do článku nevtěsnaly. Oba druhy plen, pratelné i jednorázové, nastřádají za svůj životní cyklus určitý počet černých eko-puntíků. Pokud jste si mysleli, že skóre látkovek je v tomto ohledu průzračně čisté, nenechte se mýlit. I při jejich výrobě se spotřebují suroviny a energie. Ovzduší také od nich schytá určitou míru znečištění. Údržba plenek vyžaduje vodu a prací prostředky. A na konci svého života se i ony proměňují v obtížný odpad, se kterým je třeba naložit.

Ekologické hledisko

1. Materiály na konvenční plenky pochází převážně z ropy. Také vnitřní vrstvu konvenčních plen tvoří z části ropný derivát - mistr mezi absorbenty - polyakrylát sodný, známý také jako SAP. Větší zbytek jádra je vyrobený z celulózy. Na roční spotřebu plen jednoho miminka podle odhadů padne 4 a půl stromu. Celosvětově k zemi kvůli těmto plenkám klesne až 1 miliarda stromů.

Mezi obnovitelnou surovinu patří bavlna. Na dvouroční zásobu látkových plen se spotřebuje kolem 10 kilogramů bavlny. Reputace bavlníku je ale dost mizerná. K jeho pěstování se totiž používá velké množství pesticidů a insekticidů. Ty se dostávají do vody, půdy, ohrožují pracovníky bavlněného byznysu a zbytky toxických látek pronikají také do oblečení a dalších bavlněných výrobků. Při posuzování ekologičnosti látkových plen je tedy třeba brát v potaz, z jaké bavlny pochází. Zodpovědní výrobci dnes volí biobavlnu. Využívá se také bambus, což je rychle rostoucí a snadno obnovitelná surovina. Nepromokavé svrchní vrstvy moderních látkových plen jsou vyrobeny také z materiálů derivovaných z ropy.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Většina studií došla k závěru, že výroba látkových plen je šetrnější než výroba těch konvenčních. Rizikové látky z pěstování bavlny se dají eliminovat příklonem k biobavlně, toxickým složkám z výroby konvenčních plenek se ale vyhnout nedá.

Doprovodí prcka po celé plenkové období. Když jsou rodiče při jejich údržbě svědomití, do stejné plenky mohou balit i další sourozence. Zatímco jednorázovky jsou tedy energeticky náročné při výrobě, látkovky je svou energetickou spotřebou dohánějí právě v této fázi. V některých srovnáních látkové plenky vycházejí celkově energeticky dokonce hůře než jednorázové. Tady ale záleží na samotných rodičích. Spotřebu energií mohou sami regulovat.

V potaz musíme vzít také spotřebu vody a prací prostředky. I zde mají dospěláci možnost volby. Zde nasbíraly černé puntíky látkové pleny a to především v energetické spotřebě. Není se ale čemu divit. Jejich životnost mnohonásobně převyšuje produktivní kariéru jednorázovek. Selský rozum nám však jednohlasně napoví, že šetrnější přece jen bude koupit a opečovávat několik plen dlouhé roky než každý den pořizovat a vyhazovat štos jednorázových.

Většina rodičů při přebalování použitou plenku i s obsahem zabalí a hodí do koše. S lidskými výměšky by se přitom mělo nakládat jako s nebezpečným odpadem a v některých zemích je vyhazování znečištěných plen do směsi ilegální. V některých zemích je navíc hospodaření s odpadem samo o sobě nedostatečné a s příchodem jednorázových plen vznikl obrovský problém s jejich řádnou likvidací. Důsledkem toho trpí například některá zimbabwská města. Tuhá nadílka se z látkových plen sklepne do záchodu. Zbytek se vypere. V nakládání s dětskými bobky je jasným vítězem látková plena.

Dítě v jednorázových plenkách vyprodukuje za rok dvojnásobek odpadu než průměrný občan ČR. Množství klasických jednorázovek pro jednoho malého tvora na celé plenkové období kolísá mezi 4 000 a 5 000. Vkládací a čtvercové pleny z přírodních materiálů se na úplném konci života promění v kompostovatelný odpad.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Zdravotní hledisko

Většina miminek je do plenek zafáčovaná 24 hodin denně. Jejich kůže a sliznice jsou tak v neustálém bezprostředním kontaktu s plenkou (a tím, co obsahuje). Mohou způsobovat opruzeniny, ekzémy a alergie. Jemňoučká dětská kůže tak jasně reaguje na pobyt v neprodyšném vězení.

24 hodin. 7 dní v týdnu. Dlouhé měsíce a roky balíme zadečky svých nejmilovanějších do plastových balíčků. Ty přitom obsahují látky, které sice prošly výrobními normami nezávadnosti, jejich nepřetržitý kontakt s citlivou pokožkou však nemůže působit dobrotu. Ropné deriváty, syntetické parfémy či barviva nebo populární superabsorpční gely SAP. Mohou negativně ovlivňovat imunitu a reprodukční systém drobečka. Celulózové jádro z buničiny je totiž zpravidla bělené chlorem. V Evropě a USA je povolené už jen bělení bez elementárního chloru (ECF). Tato metoda sice redukuje množství jeho sloučenin uvolněných do prostředí, využívá však oxid chloričitý. Zcela bez chloru se tedy neobejde. A právě s touto látkou je spojen vznik dalších postrachů - dioxinů.

Při správném intervalu přebalování přispívají k omezení plenkové dermatitidy (opruzenin), protože jsou prodyšnější a neobsahují rizikové chemické látky. I v oblasti infekcí sliznic se látkové pleny prokazují jako lepší volba. Přírodní materiály jsou prodyšnější a uvnitř pleny se tak netvoří taková výheň jako v klasické jednorázovce. Mají pozitivní vliv na správný vývoj kyčlí. Látkové pleny vytvářejí pro novorozence a kojence tzv. přirozeně abdukční balení.

Látkové pleny se rizikovým syntetickým látkám zpravidla vyhýbají a jejich velkou výhodou je právě minimalizace zdravotních rizik.

Finanční hledisko

Kalkulačku k ruce. Novorozenému miminku se na zadečku vystřídá až 10 plenek denně. Starší škvrňata by pro dostatečnou hygienu měla být přebalována 6krát či 7krát denně. Zhruba od druhých narozenin prcek přestává používat plenky přes den a další půlrok už mu stačí jen plenka na noc. Suma sumárum, plenkové období jednoho čerstvého človíčka spolkne zhruba 4800 jednorázových plen. Cena za běžnou jednorázovku se pohybuje mezi 4 a 8 korunami.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

P.S. Pračka na jedno praní spotřebuje kolem 50 litrů vody (úspornější pračky i méně, ale pro plenky využíváme raději programy s předpírkou, které spotřebu zvyšují). K tomu připočteme náklady na elektřinu. Pračka v energetické třídě A+ spotřebuje 0,85 kWh za jeden prací cyklus. Náklady na prací prostředky jsou různé. Na našem e-shopu se ekologické prací přípravky pohybují v rozmezí od 6 do 20 Kč za prací dávku. Ještě levněji pak vychází výroba mýdlového slizu. Recept na jeho přípravu jsme sepsali tady.

Jeden prací cyklus celkově vyjde na 13 - 30,- Kč, dle typu pračky a zvoleného pracího prostředku. Pokud budete prát každý třetí den po dobu dvou let, pak pleny projdou cca 260 pracími cykly. Náklady na praní se tedy vyšplhají v průměru na 5590,- Kč za dva roky přebalování. Nebereme přitom v potaz skutečnost, že pračku s plenami můžete případně doplnit dalším prádlem a že si můžete zvolit z levnějších eko prostředků na praní.

Když tedy sečteme počáteční investici 10 000,- Kč s průměrnými náklady na praní. Látkové plenky tedy vychází zhruba o 9 tisíc korun levněji. Vyšší vstupní investicí se tedy nenechte odradit. Pokud se o plenkovou výbavu budete slušně starat, můžete ji navíc odprodat známým nebo přes bazar. Investice do látkovek se tak zase o něco sníží. Náklady na látkové plenky rapidně klesají také pokud je použijete pro více dětí.

Shrnutí

Srovnání mluví za vše. Výroba konvenčních jednorázovek spotřebuje daleko více přírodních zdrojů a při produkci znečišťuje planetu toxickými látkami. Velkou zátěž pro životní prostředí představují také ve své odpadové fázi. Než se rozloží na skládce, zestárne hned několik generací. Finančně se v porovnání s látkovými plenami výrazně prodraží. Většina materiálů látkových plen pochází z přírodní říše, z obnovitelných surovin. Také s látkovkami je spojena velká spotřeba vody a energie (obzvlášť při jejich udržování) a také tyto plenky mají na triku produkci skleníkových plynů. Velkou část negativní bilance látkových balíčků mohou ale ovlivnit rodiče malých plenkonosičů.

I kdyby nakonec oba druhy plenek měly stejný dopad na životní prostředí, stačí si porovnat základní čísla. Za plenkové období spotřebuje jedno dítko až 5 000 jednorázovek zatímco látkových plen drobkovi stačí 15 až 25. My tedy jednohlasně fandíme týmu látkových plen.

Jak už víme, látkové plenky samy o sobě radikálně snižují produkci jednorázových odpadů. V Bambooliku šli ale ještě dál. Šetrně našlapují při každém kroku výroby. Plenky Bamboolik tak tvoří české švadlenky, téměř z poloviny navíc v chráněných dílnách na Moravě. Ani materiály na výrobu si v Bambooliku nenechávají dovážet přes půl planety. Čerpají je lokálně, jak jen to jde, a za jejich bezpečnost ručí normy OEKO TEX Standard 100. Jasný postoj zaujali také k bavlně. Konvenční způsob jejího pěstování nepodporují a měkoučké pleny šijí z biobavlny. Na velké spoustě jejich plenek navíc můžete zbystřit přední světový certifikát GOTS.

Představy o nekonečném vyváření a žehlení můžete rychle zahnat. Bamboolikovy látkovky sice odkazují na tradici našich maminek, jdou ale s dobou. Žádné ruční drhnutí se s nimi nekoná, jejich údržbu s klidným srdcem svěříte pračce. Systém látkového přebalování může na první dojem působit strašidelně a komplikovaně. Sami jsme si ale vyzkoušeli, že s Bamboolikovými inovacemi je to hračka. Základem je nepropustná vnější vrstva. Tu suplují svrchní kalhotky na patentky nebo na suchý zip. Pro větší dítka jsou to pak tréninkové kalhotky. Svrchňáčky jsou voděodolné, přitom prodyšné a pokožka pod nimi může volně dýchat. Velikost svrchních kalhotek snadno přizpůsobíte přesně vašemu miminku, doprovodí ho tak od narození až po nočník.

Geniálním výmyslem jsou separační plenky. Obzvlášť u těch nejčerstvějších miminek usnadní přebalování a ochrání svrchní kalhotky před znečištěním. Pro hektické dny stvořili v Bambooliku plenky typu “Vše v jednom” neboli AIO (All in One). Svého mrňouse do nich naducnete stejně rychle jako do klasických jednorázovek. Ty s dotykovou vrstvou z flísu drží zadečky v suchu, a hodí se tak pro novorozená miminka nebo na noc. Dotykovka z bambusu je naopak skvělá pro větší děti, těm pomůže s tréninkem na nočník. A mají i plenkové plavky! V několika velikostech a hravých designech. Prcky, vás, i ostatní účastníky vodních hrátek ochrání před „velkou“ nehodou.

Že jsou plenky Bamboolik stylové, jsme tu už párkrát zmínili. Jenže oni vypadají tak božsky, že to musíme zopakovat! Maminky i miminka se shodují, že přebalování s ledními medvídky a liškami jde mnohem lépe než bez nich. Krásně vyladěné vyrábí v Bambooliku i nepromokavé přebalovací podložky a světe div se, eleganci zvládli dodat i pytlům.

To je motto, které protíná celou značku Bamboolik, a nám je přirozeně sympatické. Pokud se vaše rodina rozrůstá, zkuste její nejnovější členy balit do látkových plen. Jestliže z látkového fáčování máte přece jen trochu trému, nic se neděje. Zkuste to krůček po krůčku. Kombinujte. Třeba se vám povede jednorázovky omezit jen na obtížnější situace. I v takovém případě ale raději volte ekologické jednorázové pleny. Ty nebělené chlorem, bez obsahu dráždivých parfemací a absorpčních gelů skladujeme v téhle poličce.

Plenkové téma je opravdu komplexní. Člověk by ani neřekl, kolik otázek se k přebalování miminkovských zadečků vyrojí. Ale nebojte. Jsme v tom s vámi. I my jsme malinko tápali, když jsme se po látkovkách teprve rozkoukávali. Prošli jsme ale školením, všechny načechrané přebalovačky jsme si pořádně ohmatali a jsme připraveni své zkušenosti předat dál. Těšte se proto na další články, videa a tipy, které vám usnadní výběr i používání látkových plen. Pokud se naopak už s moderními látkovkami nějaký ten pátek přátelíte, nebojte se zkušenosti sdílet v komentářích. Třeba tak i vy pomůžete dalším rodičům na vážkách.

Přejeme vám při šetrném strojení zadečků hodně zábavy a trpělivosti.

Za dva roky používání jednorázových plen vznikne přes tisíc kilogramů odpadu. Příchod nového člena do domácnosti znamená výzvy ve všech směrech. Jednou z nich je, jaké používat pleny. V prvním roce života dítěte jde zhruba o 2900 kusů. Pokud se jednorázové pleny používají dva roky, vznikne až 1150 kilogramů odpadu a 655 kilogramů CO2. Začneme údajem, že používáním jednorázových plenek vyprodukujeme až 600 kilogramů odpadu ročně. Výpočet vychází z toho, že množství vyprodukovaného odpadu jednorázových plenek je logicky závislé na míře spotřeby. Novorozenec spotřebuje přibližně deset až dvanáct plenek denně. Ve třech měsících věku se tato spotřeba sníží na osm až deset plenek denně a po šesti měsících na přibližně šest až osm plenek denně. To znamená průměrnou spotřebu až 2 900 plen v prvním roce života a dalších 2 560 plen každý další rok. V prvním roce života dítěte se tedy vyprodukuje přibližně 609 kilogramů odpadních jednorázových plen.

Autoři této studie vypočítali kumulativní uhlíkovou stopu jednorázových a látkových plen za předpokladu, že jsou používány do 2,5 let věku dítěte. Tato studie předpokládala výrazně nižší průměrnou spotřebu plen, než bylo uvedeno dříve v tomto článku. Autoři vypočítali spotřebu pouze 4,16 jednorázových plenek na den. Do výpočtu LCA (dopad výrobku od počátku do konce svého života) byly zahrnuty všechny faktory, od výroby plenek přes dopravu až po spotřebu energie a vody během používání. V případě jednorázových plenek se na konečné uhlíkové stopě nejvíce podílela výroba materiálu a plenek samotných (63 %). Nicméně důležité je, že tato studie pracovala s údaji relevantními pro Spojené království. Například u zpracování na konci životnosti předpokládala, že u jednorázových plenek bude až 78 procent odpadu energeticky využito a pouze 22 procenta bude uloženo na skládku. Na Slovensku a v České republice však existuje poměrně velký výběr místních značek látkových plen, jejichž používání může výrazně snížit uhlíkovou stopu výroby a distribuce.

Podle této studie tak činí uhlíková stopa jednoho přebalení přibližně 120 gramů CO2 u jednorázových plen a přibližně 79 gramů CO2 u látkových plen. Pro představu, toto množství CO2 spotřebuje průměrný osobní automobil s benzínovým motorem na cestu dlouhou přibližně 970 km.

Možnost používají takzvané ECO pleny - vyrobené z přírodních materiálů bez použití chlóru. Výrobci navíc v takovém případě deklarují biologickou rozložitelnost. Vzhledem k nedostatku kyslíku se však tyto plenky na skládce pravděpodobně nerozloží rychleji než jiné. Minimalizace praní plenek (minimálně jednou za 3 dny). Ušetříte tak spotřebu vody i elektrické energie. Praní plenky při doporučené teplotě 60 °C. Sušení „přirozeně“, tedy ne v sušičce.

Kromě zdravotního hlediska, které bylo pro Kateřinu nejdůležitější, hrálo pro látkové pleny také její ekologické smýšlení, především obrovské množství odpadu, které papírové plenky představují. S nimi totiž dítě za své plenkové období (zhruba dva a půl roku) vyprodukuje několik stovek kilogramů odpadu, který končí ve spalovně nebo na skládce. Látkovou plenu můžete naopak použít i poté, co se vaše děťátko naučí chodit na záchod - třeba na mytí oken. Na druhou stranu látkové pleny budete muset namáčet, prát, sušit a žehlit - a to také životní prostředí zatíží. K tomu je ovšem třeba podotknout, že velká část nadšených látkařek se z principu chová ekologicky, a tudíž používá ekologické prací prostředky, pere na nižší teploty a suší na slunci. Moderní látkové pleny se navíc žehlit nemusejí.

U papírových plen je situace poměrně jednoduchá - existuje průměrný počet, kolik kusů za plenkové období svého dítěte spotřebujete, a ten se prostě vynásobí průměrnou cenou plenky. Pokud budeme počítat pět jednorázových plen na den (novorozence můžete přebalovat i dvanáctkrát za den, batole může mít plenku už jen na odpolední a noční spaní či v zimě do kočárku) a průměrnou cenu kvalitní plenky pět korun, za dva roky zaplatíme necelých 18 tisíc korun.

Látková výbava tedy vychází levněji o několik tisíc korun, v nejlevnější, ale nejméně pohodlné variantě je dokonce víc než čtyřikrát levnější. Tady ale přichází na řadu rozvaha každé z nás nad kardinální otázkou: Stojí mi těch pár tisícovek za tu minimálně dvouletou námahu? Zastánci látkových plen tvrdí, že o žádnou dřinu nejde, ale ve srovnání s papírovou plenkou, kterou po použití prostě vyhodíte, dostává tohle tvrzení určité trhliny. Svrchní kalhotky budeme prát pouze občas, hlavně když dojde k jejich znečištění, separační vložku vyhodíme či spláchneme do záchodu, samotnou plenku očistíme od tuhých nečistot, pokud na ní nějaké ulpěly a uložíme do vhodné nádoby nasucho či do vody s troškou nějakého dezinfekčního prostředku, který zabrání šíření bakterií a usnadní pozdější praní. Až budeme mít dost plenek, abychom jimi naplnili pračku, což se nám přihodí zhruba třikrát týdně, vypereme je a pověsíme nebo usušíme v sušičce. Pak je složíme a uložíme.

A co na to děti? Pravděpodobně se jich v porodnici ptát na názor nebudete, nicméně mohli byste vzít v úvahu, že papírová plenka má mnohem menší objem a je také lehčí, a to i v použitém stavu. Látková plenka může dítě poněkud omezovat v pohybu a ve srovnání s papírovou může být tedy trochu na obtíž (což si možná vaše zlatíčko uvědomí, až v nouzi, třeba při náročném cestování, použijete papírovou plenku). Někteří rodiče jsou toho názoru, že omezení pohybu nožičkama má vliv na odcházení prdíků a dítě pak více bolí bříško. Na druhou stranu, jestliže bude mít vaše děťátko problém s kyčlemi, široké látkové balení mu jedině prospěje.

Obě varianty mají své výhody i negativa, rozhodnutí je tedy jen a jen na vás. Možností je také kompromis, třeba při cestování. „Při cestách používám jednorázové pleny, protože obvykle jezdíme na delší výlety a nechtěla jsem řešit problém praní plen v cizím prostředí. Při běžných vycházkách po městě nebo k lékaři používám látkové pleny,“ říká Kateřina.

tags: #kolik #kilogramů #odpadu #pleny

Oblíbené příspěvky:

• Tipy na výlety v Mariánských Lázních
• Zemědělská fakulta a znečištění vod
• Výuka ekologie
• Vnitřní a vnější ohrožení v ČR
• Tipy pro kompostování u tújí