Kolik plastového odpadu končí v oceánech? Statistiky a fakta

Ponořme se na chvíli do tématu oceánů, které mají klíčovou roli pro náš život na Zemi, a které jsou každým dnem více a více znečištěné plasty všeho druhu. Že je plastu je obrovské množství a je třeba jeho užívání omezit, není nová informace. Kolik ho ale končí v oceánech a jaké to má důsledky, o tom už se moc nemluví. Kolik plastu se vyrobí a kolik ho skončí v oceánech? A jsou nějaké značky, které plasty z oceánu loví a dělají z nich vlastní produkty? To vše se dozvíte v tomto článku.

Plasty nás dnes obklopují úplně všude, a to jak na suchu, tak ve vodě. Plasty znečišťují životní prostředí a je to každým rokem větší a vážnější problém. Velké množství plastového odpadu či odpadků s podílem plastů končí bohužel právě v oceánech. Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí.

Každoročně končí v oceánech miliony tun plastového odpadu, což ohrožuje mořské živočichy, narušuje ekosystémy a má vliv i na lidi - nejnovější výzkumy hovoří o mikroplastech v lidských orgánech a tkáních. V oceánech skončí až 12 miliónů tun plastu za rok. Do oceánu se každý rok vyhodí přibližně 9 milionů tun plastového odpadu.

Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb. Znečištění na plážích je jen špičkou ledovce. Obrovské množství plastů se skrývá spíše pod hladinou.

Odkud plasty pocházejí?

Plastový odpad nejvíce pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska, Vietnamu, ale také ze Spojených států, které jsou v tomto žebříčku na dvacátém místě. Většina plastového odpadu v oceánech je tvořená jednorázovými obaly a rybářským vybavením. Plastový odpad přitéká do oceánů z velkých řek (90 procent). Mezi tyto řeky patří 8 řek v Asii a 2 řeky v Africe. Asijský Mekong, Amur, Perlová řeka, Ganga, Hai, Žlutá řeka, Indus, Jang-c’-ťiang a v Africe Niger a Nil.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Na severní polokouli je nejznečištěnějším místem Tichý oceán a na jižní polokouli je to Indický oceán.

Dopady plastového odpadu

Plastový odpad zabíjí každým rokem mořské ptáky, mořské želvy, mořské savce, ale také ryby. Mořští živočichové se buď zamotají do větších kusů plastu nebo si menší kusy plastu spletou s potravou. Plasty, které sní, je mohou buď zabít nebo se mohou toxické chemické látky vstřebat do jejich těla. „Podle statistik se udává, že více než 40 % stávajících druhů velryb, delfínů a sviňuch, všech druhů mořských želv a přibližně 36 % mořských ptáků požilo odpadky v moři.

Mikroplasty - neviditelné nebezpečí

Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla! Jak? Mikroplasty byly nalezeny v dešťové vodě na místech, kde bychom to neočekávali - například v odlehlých oblastech, jako je Národní park Rocky Mountains v USA, nebo dokonce na Antarktidě. To ukazuje, jak rozšířené je znečištění mikroplasty.

A důležité je nezapomínat, že plasty a mikroplasty mnohdy obsahují i produkty, u kterých nás to na první pohled nenapadne - třeba takové cigarety, resp. cigaretové filtry. Právě nedopalky patří mezi nejčastěji pohozený odpad a málokdo tuší, jak negativní mají dopad. Doba rozkladu je přibližně 15 let, po celou dobu se z nich ale uvolňují mikroplasty, dehet a další škodlivé látky - proto bychom odpad nikdy neměli pohazovat, ale vždy bychom jej měli vytřídit. Jen tak umožníme jeho efektivní využití recyklací, příp.

Možnosti řešení

Jednou z možností opatření je regulovat výrobu jednorázových plastových výrobků, v lepším případě je úplně nahradit jinou, ale šetrnou variantou. Omezit jednorázové plasty je jedna z věcí, které můžeme pro oceány udělat hned. „Evropský parlament 27. března schválil zákaz některých plastových výrobků a od roku 2021 nebude možné prodávat některé plasty na jedno použití.“ Tento zákaz se také týká výrobků z oxo-rozložitelných plastů. Změna se bude týkat i plastových lahví. Zodpovědnost budou mít i výrobci. Firmy, které vyrábějí z tabáku, budou mít rozšířenou odpovědnost. Tato odpovědnost znamená povinnost se podílet na nákladech likvidace jejich výrobku. Odpovědnost budou mít také výrobci nástrojů pro rybolov a zařízení, které jsou vyrobeny z plastu.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

V roce 2013 devatenáctiletý Holanďan Bryan Slat navrhl plovoucí systém, který je umístěný na hladině oceánu a je vyroben z masivních trubek. Tento systém zachycuje plasty v oceánech díky velmi odolným sítím. Tyto sítě zachycují už od milimetrových kusů plastů až po plasty, které jsou široké desítky metrů. Tato organizace nezachycuje plasty jen v oceánech, ale také v řekách. V řekách jsou umístěny interceptory, které jsou na strategických místech (nepřekáží lodím) a jsou solárně napájené. Jsou také připojené k internetu, a díky tomu mohou upozornit operátory, když jsou vyklápěče plné. Kapacita jednoho interceptoru je 50 metrů krychlových.

Existuje mnoho iniciativ a společností, které plasty z oceánů vytahují a následně recyklují. Patří mezi ně i pár značek z našeho portfolia.

• NetPlus® Recycled Fishing Nets.

Recyklování problém plastového znečištění nevyřeší. V EU se každý rok vyrobí 25,8 milionů tun plastů, z nichž 70 % pak jde na skládky nebo do spaloven. Ze zemí EU se každý rok dostane do oceánů 150-500 000 tun plastu. V zemích EU se do životního prostředí uvolní 75-300 000 tun mikroplastů.

Přestože vnitrozemské státy nemají přímý přístup k oceánům, plastový odpad z jejich území může do moří doputovat řekami. Odpad z našich ulic se může vodou dostat do moří a způsobovat znečištění a kontaminaci vody. Odpad na zem nepatří a měli bychom ho třídit.

Plastový odpad je tedy problém, který nezná hranice. Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů (např. chemická recyklace plastů).

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Co můžeme dělat?

Plasty v oceánech v čele s mikroplasty nejsou lokálním, ale globálním problémem, který je potřeba neprodleně řešit. Každý z nás může mnohdy ovlivnit používání plastových výrobků…Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku?

tags: #kolik #plastového #odpadu #v #oceánech #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Skládky odpadů v ČR
• Parametry svozových vozidel
• Kulic Jaromer: Podrobné informace
• Environmentální politika a výzva 15000
• Techniky nahrávání ticha