Průzkum veřejného mínění a skládky odpadů v České republice

Devět z deseti českých domácností třídí běžný odpad a necelé dvě třetiny také kompostují nebo jinak třídí bioodpad. Vlastní tašku si na nákupy nosí 90 procent nakupujících, více než polovina lidí se také vyhýbá jednorázovým plastovým výrobkům a nosí si znovu použitelnou láhev na pití.

Loni každý obyvatel Česka průměrně vytřídil 88,2 kilogramu obalového odpadu, což je o 12,6 kilogramu více než v roce 2023. Uvedla to obalová společnost Eko-kom.

Češi mohou nově třídit kovové obaly také do žlutých kontejnerů určených na plasty. Doposud kovové obaly správně patřily k vytřídění pouze do šedých sběrných nádob, kterých ale není v regionech tolik. Na zjednodušení systému třídění se dohodly svazy svozových a třídicích firem a sdružení obcí.

Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v ČR se jich dostane k recyklaci přes polovinu. Vyplývá to z experimentu ministerstva životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval 100 nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů.

V Česku se z použitých PET lahví využije 17 procent na výrobu nových lahví, z plechovek se nevyužije žádná, vyplývá z odhadů ministerstva životního prostředí. Z vysbíraného odpadu se stává spíše odpad ve spalovnách či na skládkách.

Čtěte také: Ekologie: Průzkum Forsa

Pro zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky je 76 procent Čechů. Vysokou podporu má zálohování ve všech krajích. Vyplývá to z červnového průzkumu společnosti Ipsos. Lidé oceňují opakované používání zálohovaných obalů do nových PET lahví a plechovek a motivaci k ekologičtějšímu chování. Největší podporu má zálohování u mladé generace.

Ve snaze snížit uhlíkovou stopu a omezit obalový odpad se jako řešení mimo recyklaci nabízí znovuvyužitelné obaly. Avšak ani ty nejsou jednoznačným řešením. Za určitých podmínek, jako jsou dlouhé přepravní vzdálenosti, životnímu prostředí úlevu nepřinášejí, uvádí analýza portálu Evropa v datech.

Stanovení limitu pro množství plastu, které budou společnosti smět vyrábět, je nejspornějším bodem pátého přípravného zasedání OSN v Jižní Koreji k nové mezinárodní úmluvě o snížení znečištění plasty. Zástupci zemí se podle agentury Reuters snaží rokování urychlit, neboť závaznou dohodu chtějí připravit do 1. prosince.

Ministerstvo životního prostředí chce příští rok pokračovat v dotacích malým zemědělským podnikům na ekologickou likvidaci střech s azbestem, a navíc tento dotační program rozšířit o fyzické osoby.

Podpořit recyklaci textilu a textilního odpadu z domácností má nová dotační výzva ministerstva životního prostředí. Program s rozpočtem 80 milionů korun má stabilizovat zpracovatelský systém, rozšířit jeho kapacity a přispět k tomu, aby co nejvíce použitého textilu bylo dále využito namísto skládkování.

Čtěte také: Ochrana přírody a legislativa

Plánovaná spalovna komunálního odpadu v Příbrami, kterou chce vybudovat městská teplárna Energo Příbram, by měla zahájit zkušební provoz ve druhém čtvrtletí 2027.

V Komořanech u Mostu se začala stavět spalovna odpadu. Roční kapacita zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) je 150.000 tun. Náklady na stavbu jsou přes pět miliard korun. Při položení základního kamene to řekl ředitel společnosti United Energy Milan Boháček. Polovinu nákladů pokryje firma z holdingu Daniela Křetínského z modernizačního fondu.

Nevládní organizace Arnika vyzvala ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), aby přestalo usilovat o vyškrtnutí poplatku za spalování odpadu z připravovaného plánu odpadového hospodářství. MPO o to podle Arniky usiluje z toho důvodu, že takzvaná zařízení na ekologické využití odpadu (ZEVO) mají v budoucnosti nahradit teplárny, a jsou tedy součástí dekarbonizačního balíčku.

Obec Čeperka se chce dál bránit proti stavbě spalovny komunálního odpadu ve svém katastrálním území. Ministerstvo životního prostředí k záměru vydalo minulý týden souhlasné stanovisko EIA o vlivu stavby na prostředí, což investorovi, elektrárně Opatovice umožňuje pokračovat v přípravě projektu.

Po více než pěti letech zvýší Sokolov poplatky za svoz odpadů. Důvodem je růst nákladů spojených s vývozem a vyšší ceny zpracování na skládkách. Po zdražení se město dostane z červených čísel, kdy ročně doplácí přes dva miliony korun, řekl místostarosta Sokolova Jan Picka (VOK). V ulicích přibude kontejnerů a popelnic na bioodpad, po nichž v Sokolově roste poptávka.

Čtěte také: Dopravní ekologie v EU

Města v Ústeckém kraji evidují dluhy na poplatcích za svoz komunálního odpadu ve výši několika desítek milionů korun. Jde o dlužné částky nashromážděné za několik let. Dlužníků jsou tisíce. Oslovené radnice zvyšování poplatků neplánují. Obyvatelé Teplic za vývoz popelnic nic neplatí.

Skládka komunálního odpadu u Velkých Pavlovic na Břeclavsku se má rozšířit o další dva a půl hektaru tak, aby její kapacita vydržela zhruba do roku 2050. Po ukončení skládkování komunálního odpadu v roce 2030 má sloužit k ukládání jiných druhů odpadu, u nichž to bude nadále možné.

Lidem začnou v ulici J. K. Tyla ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku sloužit polopodzemní kontejnery. Moderní stanoviště na tříděný a komunální odpad nahradí do poloviny letních prázdnin popelnice. Stavební práce již začaly, sdělil mluvčí valašskomeziříčské radnice Jakub Mikuš.

Mělník vybuduje polopodzemní kontejnery na sedmi místech, nahradí současné nevzhledné nádoby na odpad. Hotovo má být do konce letošního srpna, informoval mluvčí mělnické radnice Jan Denemark Nováček. „Je to jednoznačný trend. Polopodzemní kontejnery mají mnoho výhod.

Krásná Lípa na Děčínsku má novou komunitní kompostárnu za téměř devět milionů korun. Zatím čeká na její kolaudaci, kterou by měla získat do konce roku. Město bude na kompostárnu vozit materiál vzniklý při údržbě veřejné zeleně či listí od občanů. Přírodní hnojivo z odpadu vznikne za šest měsíců.

Plzeň začne letos stavět vlastní městskou kompostárnu za 38 milionů korun. Zařízení vedle areálu čistírny odpadních vod ve čtvrti Doubravka má na ploše 11.000 metrů čtverečních ročně zpracovat 5000 tun bioodpadu.

Kompostárna Jarošovice na Českobudějovicku spouští výrobu biometanu. Rozšiřuje tak svou produkci a stává se první multifunkční stanicí v ČR, která se skládá z kompostárny bioplynové a biometanové stanice, řekl zakladatel projektu a společník Jiří Netík. Měsíční výkon stanice na biometan je zhruba 2000 MWh, což je v přepočtu necelých 200 metrů krychlových plynu.

Re-use centra, tedy sběrná místa, kam mohou lidé odnášet nepotřebné věci, které využije někdo další, se v Ústeckém kraji těší oblibě. Dnes své centrum otevřely také zhruba dvoutisícové Povrly na Ústecku. Je u sběrného dvora a náklady na jeho zřízení byly téměř tři miliony korun. Většinu pokryje dotace.

Zhruba dvoutisícová obec Povrly na Ústecku získala dotaci na stavbu re-use centra. Náklady na přestavbu budovy u sběrného dvora činí zhruba 2,8 milionu korun. Úřad si od nové služby slibuje, že díky ní ročně předejde vzniku téměř 50 tun odpadu.

Re-use centrum v Ústí nad Labem funguje dva roky. Díky němu zůstávají v oběhu věci, které by skončily na skládce. Služba navíc pomáhá lidem v nouzi s vybavením domácností. Svou klientelu si centrum našlo napříč generacemi, řekla Karolína Žákovská ze spolku, který re-use centrum provozuje.

Většina Čechů neví, k čemu slouží takzvaná re-use centra, tedy místa, kam mohou lidé odevzdat drobnější, stále funkční předměty z domácnosti, které už nevyužívají. Osobně je navštívilo jen sedm procent respondentů. Málo také obnovují staré věci. Vyplývá to z průzkumu Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (PEF MENDELU), který se uskutečnil v projektu Chytře a udržitelně ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy (UK).

JSOU ZNAČKY NA OBALECH POTRAVIN PRO ZÁKAZNÍKA SKUTEČNĚ RÁDCI PŘI TŘÍDĚNÍ ODPADŮ?

Obaly hrají důležitou roli v plýtvání potravinami, některé mohou prodloužit trvanlivost nebo ukazují, jak potravinami neplýtvat. Řekla to Iva Werbynská z Obalového institut SYBA na Evropském obalovém sympoziu.

Generace Z chce méně plýtvat potravinami, ale neví jak. Odborníci proto vytvořili kampaň pro lidi ve věku zhruba 15 až 30 let s názvem Nebuď Trash.

Dosud nevyužitelné odpadní kaly, které vznikají při recyklaci plastů, mohou posloužit při výrobě cihel. Přišel s tím vědec Silvestr Figalla z Ústavu chemie materiálů Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně.

Společnosti, které se v Česku zabývají zpětným odběrem elektroodpadu, neporušují hospodářskou soutěž. Žádná z nich nemá dominantní postavení. Zjistil to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který se situací na tomto trhu zabýval na základě několika podnětů.

V České republice začal fungovat projekt na recyklaci plastových květináčů. Nemusí tak končit ve žlutém kontejneru na plasty, ale mohou posloužit dál, za firmu Plastia o tom informovala Denisa Ranochová.

V designu a výtvarném umění lze využít nový materiál z textilního odpadu, který před rokem vyvinula Technická univerzita v Liberci (TUL) ve spolupráci s Diakonií Broumov.

Plánované zálohování PET lahví a plechovek pomůže udržet konkurenceschopnost českých pivovarů a sníží uhlíkovou stopu odvětví, uvedl dnes v tiskové zprávě Český svaz pivovarů a sladoven. Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky, vláda schválila na začátku října. Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky, vláda na dnešním zasedání schválila, informoval o tom ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministerstva se počítá se čtyřkorunovou výší zálohy, její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele. Předlohu nyní dostane k projednání Parlament.

Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chystá aktualizaci politiky druhotných surovin, tedy recyklovaných materiálů, které lze použít ve výrobních postupech jako náhradu původních surovin nebo společně s nimi. Za účelem aktualizace úřad spustil on-line dotazník, jehož prostřednictvím může s návrhy do 28. března přispět také veřejnost, informovalo o tom MPO.

Centrum Ústí nad Labem postupně doplňují nové nádoby na odpad v jednotném designu. Pracovníci jich mají obměnit na 120, některé staré koše dosloužily, byly rozbité či značně znečištěné. Výměna je postupná, příspěvková organizace Městské služby začala v Hrnčířské ulici a jejím okolí. Výměna nádob se mírně zpozdila kvůli problémům s dodavatelem.

V okolí rezervace divokých koní ubylo černých skládek. Černé skládky jsou nadále součástí krajiny, a to i v okolí rezervace divokých koní v Milovicích. Do jejich úklidu se pustili dobrovolníci kolem ochranářské společnosti Česká krajina. Včera se zaměřili na nejbližší okolí rezervace divokých koní, zubrů a praturů. Z okružní stezky pro návštěvníky a okolí dvou vojenských budov v sousedství pastviny zubrů odstraňovali nejrůznější odpadky, od PET lahví, přes plechovky od nápojů až po pneumatiky. Právě na ty se zaměřili především.

Zdraví milionů lidí po celém světě ohrožuje výroba plastů. Více než 50 milionů lidí v 11 zkoumaných zemích žije v dosahu toxického znečištění z továren, které vyrábějí suroviny pro plast, vyplývá z tvrzení Greenpeace International.

Biologicky rozložitelné plasty nejsou v přírodě bez rizika, kromě jiného mohou negativně ovlivnit vodní režim či růst rostlin. Upozorňují na to vědci z výzkumné skupiny Půdní ekologie Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kteří se zabývají problematikou znečištění životního prostředí plasty.

Obyvatel Evropské unie v roce 2019 v průměru vyprodukoval 34,4 kilogramu odpadu v podobě plastových obalů, z nichž 14,1 kilogramu prošlo recyklací. S tímto odhadem přišel unijní statistický úřad Eurostat, podle kterého míra recyklace v EU dosáhla 41 procent.

Anglické čistírny odpadních vod nemají chemikálie na provoz. Pouze 14 % řek v Anglii je z hlediska ekologických vazeb v dobrém stavu a žádná řeka v Anglii se nedá považovat za neznečištěnou chemikáliemi. Do budoucna se to nejspíš nezlepší, protože britští poslanci nedokázali prohlasovat sněmovnou pozměňovací dodatek k zákonu o ochraně životního prostředí, který by vodárenským společnostem ukládal zákonnou povinnost nepumpovat splaškovou vodu z čistíren odpadních vod do řek.

Plavat v Labi je zábava, ale plastů v řece je hodně. Řekl to profesor chemie Andreas Fath z německé Hochschule Furtwagen, který doplaval do Ústí nad Labem. Svou cestu vodou zahájil před šesti dny ve Smiřicích na Královéhradecku, za sebou má 181 kilometrů. Cítí se dobře, ačkoliv se musel vyrovnat s větrem, vlnami a pod zdymadly v ústecké čtvrti Střekov i silným proudem.

tags: #průzkum #veřejného #mínění #skládka #odpadů

Oblíbené příspěvky:

• Emisní normy v ČR
• Hřadování slepic na stromech
• České řeky a znečištění
• Nakládání s odpadem hlíny
• Oxid uhličitý a životní prostředí