Češi jsou v třídění odpadu na pátém místě v Evropě, přičemž každý z nás vytřídí průměrně 51,3 kilogramů recyklovatelného odpadu za rok. Pokud se chcete podílet na zlepšování třídění, je to snadné, protože barevných kontejnerů přibývá a v průměru je máme jen 91 metrů od domu.
Nejlépe nám jde třídění plastů, takže ve správné popelnici končí 59 % všech plastových obalů. Češi třídí rok od roku víc, více odpadu vyhodí do barevných kontejnerů jen v Litvě, Bulharsku, Kypru a Slovinsku.
Ovšem v jiných oblastech, které mají velký dopad na životní prostředí, stále zaostáváme. Bohužel v jiných oblastech, které mají taktéž velký dopad na životní prostředí, stále zaostáváme. V čem ale zaostáváme je zpracování bioodpadu a využití zelené energie v domácnostech.
Co nám ale moc nejde, je zpracování bioodpadu. Zbytky jídla tvoří podle odhadů až polovinu veškerého směsného odpadu, na jednoho člověka je to přes 250 kg ročně. Čtyřčlenná rodina tak za rok na skládku pošle přes tunu odpadu, který by mohla jednoduše zpracovat i v domácím kompostu.
I bioodpad je ale možné třídit, podobně jako papír a plast. Slouží k tomu hnědé kontejnery, které obyvatelům může zajistit vedení města. A co se s vytříděným bioodpadem děje?
Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů
Právě u elektřiny máme jako Češi ještě co dohánět. V množství vypuštěných emisí na jednoho obyvatele jsme totiž čtvrtí nejhorší v Evropě. Ze 40 % se na tom podílí energetika, a především uhelné elektrárny vyrábějící špinavou elektřinu, která drancuje naše ovzduší i krajinu. Zatímco využití elektřiny z obnovitelných zdrojů se v jiných evropských zemích těší velké oblibě, Češi stále upřednostňují elektřinu vyrobenou v uhelných elektrárnách.
Stačí třeba dávat si pozor na svou domácí spotřebu a zhasínat světlo při odchodu z místnosti. I když se to na první pohled nezdá, každá domácnost může pro naše ovzduší udělat víc, než si myslí. Jen pro představu: při výrobě elektřiny, která rozsvítí běžnou žárovku na 1 hodinu, unikne do ovzduší více CO2, než kdybyste na zahradě spálili jednu velkou PET lahev.
Pokud doma používáte elektřinu jen pro svícení a provoz běžných spotřebičů, má průměrná domácnost na svědomí asi 1,3 tuny oxidu uhličitaného ročně. To je přibližně tolik, co zpáteční let z Prahy do New Yorku, přičemž letecká doprava patří mezi nejšpinavější. Jestliže používáte elektřinu i k ohřevu vody a vytápění, vypustí za vás uhelné elektrárny do ovzduší okolo 6 tun CO2 ročně.
„Kolik emisí ročně vyprodukujete provozem domácnosti nebo dojížděním do práce se dá jednoduše spočítat například v internetových kalkulačkách vaší uhlíkové stopy. Často až při vyplňování si člověk uvědomí, že i běžné aktivity mají vliv na naše ovzduší,“ říká Robert Chmelař, zakladatel energetického startupu bezDodavatele.
Pokud už poctivě třídíte a snažíte se o úspornost v domácnosti, dalším krokem pro vás může být přechod na zelenou elektřinu. Tu nabízí třeba startup bezDodavatele, který propojuje domácnosti s českými výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Při výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů, tedy slunce, větru či vody totiž žádné emise ani skleníkové plyny nevznikají. Díky výhodným cenám ušetříte nejen přírodu, ale i svoji peněženku - ostatně pro 63 % lidí jsou motivací k ekologickým opatřením právě úspory.
Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu
„V Česku jsme se za poslední desítku let naučili třídit odpad a stali jsme se v tomto odvětví světovou špičkou. Čistou energii přitom může odebírat každá rodina, aniž by v domácnosti poznala jakýkoliv rozdíl,“ doplňuje Robert Chmelař. Jestli tedy chcete pro přírodu něco udělat, zkuste snížit množství odpadu, zhasínat světlo nebo rovnou přejděte na zelenou energii.
Pozitivní zprávou aktuálních odpadových dat je, že celková produkce odpadů i produkce komunálního odpadu v roce 2022 klesla, konkrétně o 879 tisíc tun u celkového odpadu a o 155 tisíc tun u komunálních odpadů oproti roku 2021. Vzrostl podíl materiálového využití komunálních odpadů.
V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionů tun všech odpadů, to je o 879 tis. tun méně než vloni. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady. Odpady obecně dokáže ČR využívat. Z 39,1 milionů tun všech odpadů bylo využito 86 %, z toho 83 % materiálově a 3 % energeticky.
Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů zaujímá 14,8 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionů tun, to je o 155 tisíc tun méně než v roce 2021. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu.
V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů (pro srovnání - průměr v EU je 23 %), meziročně došlo k poklesu množství komunálních odpadů ukládaných na skládku o 185,5 tisíc tun, což je příznivý výsledek a ukazuje, že se daří odklon od skládkování. V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy).
Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR
Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Obce se mj. začínají připravovat na rozšíření tříděného sběru textilního odpadu od roku 2025 a biologického kuchyňského odpadu.
„Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů, což je nejméně za posledních deset let. Meziroční snížení u komunálu ukládaného na skládku o 185 a půl tisíce tun považuji za příznivý trend. Ukazuje nám, že se začíná dařit odklon odpadů od skládek. Přidat potřebujeme v předcházení vzniku odpadů a v jejich využívání, ať už materiálovém nebo energetickém. MŽP proto z Operačního programu Životní prostředí sedmimiliardovou alokací podává ruku obcím a masivně podporuje výstavbu nebo modernizaci třídicích a dotřiďovacích linek na separaci odpadů, sběrné dvory, oddělený sběr a svoz odpadů, bioplynové stanice, re-use centra, systémy vratných obalů a nádobí, kompostérů pro předcházení vzniku odpadů a výstavbu a modernizaci zařízení pro materiálové využití odpadů a také podporu výstavby moderních zařízení pro energetické využití odpadu z Modernizačního fondu,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že zatěžkávacím bude pro obce i stát příští rok, kdy povinné cíle EU míří na 55% recyklaci komunálního odpadu a pro obce bude závazný cíl 60% vytřídění odpadu produkovaného domácnostmi.
| Typ Odpadu | Množství (miliony tun) | Využití (%) | Skládkování (%) |
|---|---|---|---|
| Celkový Odpad | 39,1 | 86 | - |
| Komunální Odpad | 5,8 | 53 | 45 |
Hlavní poselstvím hnutí Zero Waste nebo v českém překladu „Nulový odpad“ je zanechat za sebou co nejmenší množství odpadu, v ideálu žádný. Pokud nakupujete v běžných obchodech a máte běžnou spotřebu, nevyhnete se obrovskému množství obalů. Často budí obaly dokonce dojem nezbytnosti. Paradoxně má jen krátký život: v okamžiku, kdy je obsah vybalen a použit, mění se kouzelná lepenka, plast či papír na odpad.
Pro porovnání: průměrná česká čtyřčlenná rodina po sobě zanechá v průměru 1,2 tuny odpadu. Víc než půlka z něj bude pravděpodobně uložena na skládky. Přesně tolik odpadu vyprodukuje čtyřčlenná rodina Bey Johnsonové a její pes za rok.
Aby odpadu předešla, Francouzka a její rodina žijící v Kalifornii se řídí zásadou pěti R: Refuse, Reduce, Reuse, Recycle, Rot (v překladu: Odmítejte, Redukujte, Opakovaně použijte, Recyklujte a nechte shnít) a to pouze v tomto pořadí. Celá zásada pěti R je vlastně v souladu s hierarchií nakládání s odpady, protože prvořadé je řešit to, jak odpadům předcházet, nikoliv to, jakým způsobem je odstranit.
Zatímco evropští politici sní o bezodpadové výrobě a udržitelném ekonomickém růstu, Zero Waste primárně trvá na přísné minimalizaci objemu konzumovaného zboží. Podle institucionálního jádra hnutí Institutu Zero waste je recyklace a znovupoužití odpadu pouze dodatkem k odpadovému hospodářství, nikoliv cestou ven.
Fenomén „bulk shopping“ čili bezobalového nakupování se postupně dostává i do českého prostředí. Do České republiky možnost bezobalového nákupu přinesl pražský obchod s výřečným názvem Bezobalu. Stačí přinést své vlastní nádoby a pytlíky pro skladování potravin, v tomto obchodě rozhodně nebudete za podivína. Obchod nabízí široký sortiment potravin, které se dají zakoupit bez obalů.
Další propagátorkou konceptu nulového odpadu Zero waste v České republice je bloggerka Martina Kročilová. Neustále hledá způsoby, jak omezit množství odpadu, které s partnerem ve svém malém pražském bytě vyprodukují. Těžko ji potkáte bez látkového pytlíku na ovoce či pečivo, k řezníkovi chodí s vlastní nádobou. Své zkušenosti s minimalizováním odpadu sdílí na svém blogu, kde řeší každodenní starosti zero-wastera v Čechách: Jak se poprat s nevyžádanou poštou?
Zero Waste vyžaduje od lidí, aby přijali zodpovědnost za to, co nakupují a kolik odpadů produkují. Naopak od firem- aby převzali odpovědnost za své výrobky v celém jejich životním cyklu.
tags: #kolik #odpadu #produkuje #průměrná #rodina #ČR