V České republice a v Evropě se produkce odpadu stává stále palčivějším problémem. Veřejnost často vnímá problematiku odpadu především z ekologického hlediska.
Podle dat vycházejících z ISOH/ MŽP/ 2022 vygenerovali obyvatelé České republiky 39,9 milionů tun všech odpadů za rok 2021. Tento údaj zahrnuje 1,6 milionů tun nebezpečných odpadů a 38,3 milionů tun ostatních odpadů.
V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionů tun všech odpadů, to je o 879 tis. tun méně než vloni. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady. Odpady obecně dokáže ČR využívat. Z 39,1 milionů tun všech odpadů bylo využito 86 %, z toho 83 % materiálově a 3 % energeticky.
V roce 2019 bylo v České republice vyprodukováno 37,4 mil. tun všech odpadů, z toho 1,8 mil. tun nebezpečných odpadů. Z 37,4 mil. tun všech odpadů jich bylo 88 % využito, z toho 84,5 % materiálově a 3,5 % energeticky.
Celková produkce odpadů dosáhla v Česku v roce 2022 hodnoty 39,2 milionu tun, meziročně poklesla o zhruba 0,3 %.
Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů
Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů zaujímá 14,8 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionů tun, to je o 155 tisíc tun méně než v roce 2021. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu.
Za rok 2021 bylo v České republice vytvořeno 5,9 milionů tun komunálních odpadů. Jeden obyvatel České republiky vyprodukoval průměrně 562 kg komunálních odpadů.
V České republice se podle posledních dostupných dat vyprodukuje přibližně 5,4 milionu tun komunálního odpadu, což odpovídá 560 kilogramům na jednoho obyvatele. Každý Čech tak v průměru vyhodí do odpadových nádob 560 kg odpadků. Za poslední dekádu se produkce odpadu zvýšila o cca 80 %.
Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 3,9 milionu tun z obcí, respektive od občanů, kterým sběr odpadu obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.
Podle MŽP je produkce komunálních odpadů v ČR přibližně 550 kg/obyvatel/rok, podle ČSÚ je to kolem 500 kg/obyvatel/rok. Přímo obce produkují podle ČSÚ zhruba 360 kg/ob/rok, asi 40 kg/ob/rok jde do výkupen.
Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu
Celková produkce komunálních odpadů mírně roste. Je to dáno ale především tím, že evidujeme víc odpadů z údržby zeleně a zahrad. Produkce směsného odpadu mírně klesá či stagnuje.
Produkce SKO v ČR v roce 2019 byla cca 262 kg/ob/rok. Obce produkují cca 193 kg/ob/rok, firmy 69 kg/ob/rok. Kromě toho produkujeme ještě cca 30 kg/ob/rok objemného odpadu.
V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky.
V roce 2019 bylo v ČR z komunálních odpadů využito 41 % materiálově (recyklace a kompostování) a 12 % energeticky (přeměna na teplo nebo elektrickou energii v ZEVO - lidově spalovnách).
Vloni mírně pokleslo celkové množství odpadů, rostlo ale jejich materiálové využití. Stále se však příliš mnoho skládkovalo.
Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR
Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů (pro srovnání - průměr v EU je 23 %), meziročně došlo k poklesu množství komunálních odpadů ukládaných na skládku o 185,5 tisíc tun, což je příznivý výsledek a ukazuje, že se daří odklon od skládkování.
Až 46 % komunálních odpadů skončilo na skládkách, což představuje mrhání zdroji i vysokou zátěž pro životní prostředí.
Oproti průměru EU ČR skládkuje v průměru víc než dvojnásobek komunálních odpadů. Materiálové využití komunálních odpadu v EU je vyšší asi o 10 %.
Oproti průměru EU skládkujeme a spalujeme asi o 70 kg/ob/rok více odpadu (viz předchozí graf).
Produkci směsného komunálního odpadu lze nejlépe ovlivnit velikostí nádoby na odpad, kterou domácnosti využívají a omezením počtu svozů této komodity.
Pokud občané správně třídí, vyprodukují přibližně 10 l odpadu na obyvatele za týden.
Obce produkují cca 193 kg/ob/rok, firmy 69 kg/ob/rok. Kromě toho produkujeme ještě cca 30 kg/ob/rok objemného odpadu. Tato produkce SKO je vysoká, je to zhruba o 100 kg/ob/rok víc než je tomu v Německu (tabulka 32121-0001) či Rakousku. Nejlepší regiony dnes produkují dokonce pod 100 kg/ob/rok SKO (příklad z Německa).
V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy).
Třídění vyprodukovaného odpadu je pak první, ale zásadní krok, kterým může každý z nás směrovat odpad k recyklaci, nikoli na skládku. Navíc je to jedna z mála činností, kterou může pro životní prostředí udělat každý z nás a kompenzovat tak svůj konzumní způsob života.
Jako velmi dobrý systém pro navýšení míry třídění odpadu se ukázal sběr zvaný door to door. Jde o svoz papíru, plastů a bioodpadu přímo od domu. Tento způsob je velmi pohodlný pro domácnosti, proto se jejich ochota třídit zvyšuje. Docházková vzdálenost k nádobě na odpad je minimální, což má velmi dobrý vliv také na kvalitu třídění odpadu.
Legislativní požadavky a cíle
Z hlediska požadavků odpadové legislativy je žádoucí snížit produkci směsného komunálního odpadu z obcí pod 150 kg na občana a rok. Od roku 2024 musí být důsledně tříděn bioodpad, který stále tvoří 30 až 40 % podílu v nádobách na zbytkový odpad. Kolik odpadu musíme minimálně vytřídit, stanovují zákonem dané limity.
- Od roku 2025 musí obce vytřídit alespoň 60 %.
- Od roku 2030 alespoň 65 %.
- Od roku 2035 alespoň 70 % směsného komunálního odpadu.
Směsný komunální odpad nesmí obsahovat bioodpad, a to již od roku 2024. Obce jsou od roku 2025 povinny zajistit třídění textilu.
„Pro splnění cílů nové legislativy je třeba snížit produkci směsného komunálního odpadu z obcí pod 150 kg na obyvatele a rok. U firem je to zhruba 30 kg na obyvatele a rok,“ upozorňuje Milan Havel ze společnosti Arnika, který se problematikou odpadů zabývá mnoho let.
Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Obce se mj. začínají připravovat na rozšíření tříděného sběru textilního odpadu od roku 2025 a biologického kuchyňského odpadu.
Členské státy budou povinny zvýšit opětovné použití a recyklaci komunálního odpadu a splnit přitom závazné cíle. Do 1. ledna 2025 budou muset členské státy zavést tříděný sběr textilu a nebezpečného odpadu domácností. Do 31. prosince 2023 bude biologický odpad buď tříděn odděleně nebo recyklován u zdroje (např. formou domácího kompostování).
Produkce odpadu v krajích ČR (2022)
| Kraj | Produkce odpadu (mil. tun) |
|---|---|
| Středočeský | 5,3 |
| Karlovarský | 0,6 |
Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kilogramy odpadu na jednoho obyvatele.
Třídění jednotlivých složek odpadu
- Papír: Průměrně vyprodukuje jeden obyvatel České republiky 40 až 50 kg papírového odpadu za rok.
- Plasty: Odpadních plastů vytvoří obyvatelé České republiky v průměru 30 až 40 kg.
- Sklo: Průměrný obyvatel České republiky vytřídí přibližně 20 kg skelného odpadu za rok.
Plasty a recyklace
V Evropě dlouhodobě přibývá odpadu z plastových obalů, zatímco recyklace zůstává na stejné úrovni. V Česku je to podobné. Přesto je tady spotřeba plastů viditelně menší, než je průměr EU. To je pozitivní, protože prioritou odpadové hierarchie je to, aby odpad ani nevznikl. Průměrný Evropan vyprodukuje aktuálně necelých 36 kilogramů odpadu z plastových obalů. Za posledních deset let toto množství vzrostlo o více než čtvrtinu. Zatímco však množství plastového odpadu roste, podíl toho recyklovaného zůstává v Evropě dlouhodobě podobný. V praxi to znamená, že mimo recyklaci skončí v Evropské unii více než polovina plastového odpadu. Nejčastěji je to proto, že výrobní průmysl nemá o řadu druhů plastů zájem pro použití do výroby ve formě druhotné suroviny.
Od ledna 2021 nelze v České republice ze zákona ukládat plasty ze žlutých kontejnerů na skládky. Plastového odpadu přibývá i v České republice. Mezi roky 2003 a 2021 stoupla spotřeba plastových obalů o 60 procent na necelých 285 tisíc tun za rok. Předloni vygeneroval průměrný obyvatel Česka o necelých devět kilogramů plastového odpadu méně, než je evropský průměr. A Češi také nadprůměrně recyklují.
V ČR se nám daří recyklovat nejen plasty typu PET (ten se recykluje prakticky všechen, který se vytřídí, protože jeho cena je vysoká) nebo HDPE, ale i folie z polyethylenu, polystyren, či zbytkové směsné plasty a dokonce také některé druhy PVC (neobalové). I díky tomu Česká republika v roce 2021 skončila na pěkném sedmém místě z 19 zemí, co se podílu recyklovaných obalových plastů týče.
Ve žluté popelnici je dlouhodobě cca 40 druhů různých plastů, jen o část z nich má výrobní průmysl zájem využívat je znovu v rámci recyklace. U shora uvedených plastů, které jsou dobře recyklovatelné, umí naše firmy tyto materiály kvalitně využít.
Odpadní plasty končí v ČR v široké řadě výrobků. Ať už se jedná o textilní materiály, části moderních automobilů, zahradní nábytek, dopravní značení, protihlukové stěny, izolační materiály, součásti liniových staveb, obalové materiály - vázací pásky, obaly pro nové výrobky, obaly pro potraviny, apod.
Mikroplasty a nanoplasty
Stále více se vědci zaměřují na problémy s mikroplasty a nanoplasty. Nová studie prestižních amerických univerzit zjistila, že mikroplastů je v kupovaných výrobcích, včetně potravin, mnohem více, než se doposud čekalo. Znepokojivé výsledky jsou k dispozici například u balené vody v PET lahvích.
Výzkumníci analyzovali balené vody od tří nejběžnějších výrobců prodávaných vod v USA na přítomnost plastových částic o velikosti pouhých 100 nanometrů. Zjištěno bylo množství 110 000 až 370 000 plastových úlomků v každém litru (33,8 fl oz) - tj. Kromě polyethylentereftalátu (PET), ze kterého byly lahve vyrobeny a který se pravděpodobně dostal do vody při zmáčknutí láhve, vystavení teplu nebo při odšroubování a nasazování uzávěru, bylo nalezeno dále vyšší množství polyamidu, což je typ nylonu, pravděpodobně z plastových filtrů používaných k čištění vody před jejím plněním do lahví.
Česká televize nedávno přinesla reportáž o prokázaném vlivu mikro a nanoplastů na mozek savců. Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku - a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně, což vedci podrobně popsali v samotné studii.
tags: #kolik #odpadu #vyprodukuje #prumerny #evropan #denne
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]