Kolik plastového odpadu vytřídíme: Statistika a trendy v České republice

V České republice se problematika plastového odpadu stává stále palčivější. Za posledních 60 let se produkce plastů zdvacetinásobila a v posledních letech jejich spotřeba stále stoupá. V loňském i letošním roce k tomu přispěla i pandemie covidu-19.

V souvislosti s nakládáním s odpady je třeba zmínit významnou legislativní změnu v podobě nového odpadového zákona. Podle něj bychom měli počítat s úplným zákazem skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Tento zákon vstoupil v platnost 1. 1. 2021, zákaz skládkování je pak stanoven od 1. 1.

Třídění vyprodukovaného odpadu je pak první, ale zásadní krok, kterým může každý z nás směrovat odpad k recyklaci, nikoli na skládku. Navíc je to jedna z mála činností, kterou může pro životní prostředí udělat každý z nás a kompenzovat tak svůj konzumní způsob života.

Jak třídíme plasty?

Tři čtvrtiny obyvatel ČR se aktivně zapojují do systému třídění odpadu. Pro většinu z nás je třídění stejně běžným návykem jako třeba ranní káva nebo čištění zubů. Díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR se však podařilo větší část těchto obalů vytřídit a znovu využít.

Barevné kontejnery a menší nádoby na třídění odpadu v ulicích či přímo u rodinných domů máme v České republice. V roce 2019 jich bylo přesně 473 359.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Každý obyvatel ČR vytřídil v roce 2019 průměrně téměř 66 kilogramů odpadu. Pro porovnání - v roce 2023 vytřídil každý z nás průměrně 75,6 kg odpadu. Meziročně jsme tak vytřídili o 12,6 kg odpadu více!

Žlutá barva se těžko přehlédne. A možná právě proto patří tato zářivá barva kontejneru na plastový odpad. Právě tomu pomáhá žlutý kontejner určený pro třídění plastu. Jeho barvu těžko přehlédnete, žlutý kontejner je totiž přítomen v každé skupince třídicích popelnic.

Nádoba na třídění plastu by měla být vždy označena žlutou barvou a viditelnou nálepkou s informacemi. Svoji karmu si prozáříte, nezapomenete-li PET láhve předtím sešlápnout či zmačkat - snižujete tak počet svozů, protože se do kontejneru vejde více odpadu.

PET láhve můžeme třídit i s etiketou a víčkem, stačí je jen sešlápnout či zmačkat, aby se jich do kontejneru vešlo co nejvíc.

Recyklace plastů

V rámci recyklace vytříděných plastových odpadů z tříděného sběru se daří velmi dobře recyklovat PET lahve, a to jak od nápojů, ale také mléka, olejů atd. Další komoditou, která se velmi dobře recykluje, jsou čiré LDPE folie. Třetí významnou skupinou jsou tvrdé plasty, mezi něž řadíme především HDPE obaly např. od drogerie.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Obecně lze sledovat dva trendy vývoje recyklačních technologií plastů. První jsou technologie zaměřené na mechanickou recyklaci plastů a produkci regranulátů či výrobku ze směsných plastů.

Dále ekonomická výhodnost využití recyklátů ve srovnání s primárním materiálem a zvýšení produkce kvalitní druhotné suroviny, čemuž výrazně napomůže rozvoj automatizovaných technologií dotřídění plastových odpadů.

Efektivní recyklace je ta, která dává smysl a přináší environmentální benefity (úspory) ve srovnání s výrobou z primárních surovin. Recyklace za každou cenu může být z dlouhodobého hlediska spíše rizikem, např. s ohledem na snížení životnosti výrobků a podobně.

Lepší je zde také identifikovatelnost plastových odpadů v rámci procesu jejich dotřídění na druhotnou surovinu a dokonalejší technologie dotřídění a recyklace.

Plánem do budoucna je využívat jako vstupní materiál co nejvíce odpadu a dále zahrnovat recyklaci do výrobních procesů, abychom dosáhli co největší cirkulace materiálu. Počítáme také s přidáváním co největšího poměru recyklátu do výrobků, čímž snížíme ohromné množství spotřebované energie.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Zálohování PET lahví a plechovek

Česká republika se pomalu, ale jistě blíží k povinnému zálohování PET lahví a plechovek od nápojů. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) představilo návrh novely zákona o obalech, jehož výsledkem bude zálohový systém na nápojové PET lahve a plechovky. Reaguje tím na neefektivitu stávajícího systému sběru a recyklace těchto obalů.

Rok 2025. To je možný termín, kdy se u nás začnou za čtyři koruny zálohovat petky a plechovky. Při zavedení zálohy na PET lahve by bylo až 86 % Čechů ochotno je po použití vracet zpět do obchodu. Z výzkumu agentury Ipsos vyplývá, že by záloha za PET lahev měla být 3 nebo 5 Kč.

Nový obalový zákon, který do Česka zavádí zálohování PET lahví a plechovek, nedávno schválila vláda a nyní jde do Poslanecké sněmovny. Cílem zálohování nebo principu rozšířené odpovědnosti výrobců je, aby se každý, kdo na trh uvádí obal, který se stane odpadem, o něj také postaral.

Obaly, které kolují v rámci zálohového systému, téměř úplně zmizí z odpadového systému a veřejný sektor se o ně už nemusí starat. Tím pádem ho ani nebudou nic stát. Náklady na vytvoření a provoz zálohového systému jsou náklady obchodníků, nápojářů a spotřebitelů, kteří si nápoje kupují a nevracejí obaly - ti přijdou o zálohu, která se stane příjmem systému. Nikoho jiného. Provoz sice bude stát miliardu ročně, ale systém si na něj vydělá.

Pokud se po odstranění PET lahví ze žlutých kontejnerů obcím zvednou náklady na sběr plastů, Eko-kom adekvátně zvýší příspěvky vyplácené na plastové obaly, aby je obcím plně pokryl.

Analýzy ukazují, že petky pravidelně v černých kontejnerech nacházíme, tvoří zhruba procento hmotnosti, objemově odhadem okolo 10 procent. Plechovek je tam na objem ještě více.

Skládky by se mohly také monitorovat, aby bylo dohledatelné, co na nich všechno končí - asi bychom se hodně divili.

Ve Finsku, kde jsem studoval, důchodci a studenti chodili a sbírali lahve na ulici, aby si přivydělali. Ti, kteří dnes chodí po ulicích a kradou kanály, budou místo toho mít prospěšnou činnost, budou sbírat plechovky a petky a pracovat pro systém. Na Slovensku to tak funguje.

V obchodě se lahve rovnou rozřežou a slisují, takže hustota transportovaného materiálu bude v dopravě dvakrát větší, než když se převáží obsah žlutého kontejneru. Navíc 90 procent materiálu se bude recyklovat. Nyní se 73 procent vybere, ale do recyklace, respektive „downcyclace“, se dostane jen kolem 50 procent PET. Nápojových plechovek se vybere pouze 26 procent. Zbytek končí ve směsi. Se zálohovým systémem se rychle dostaneme nad 90 procent zpětného odběru.

Statistiky a čísla

Podívejme se na některá klíčová čísla a statistiky týkající se třídění a recyklace odpadu v ČR:

• 75,6 kg: Průměrné množství odpadu vytříděného na osobu v roce 2023.
• 1 061 000: Počet barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad v ČR na konci roku 2024.
• 99 %: Míra recyklace papíru a lepenky v ČR.
• 89 %: Míra recyklace železa v ČR.

Díky třídění a následnému materiálovému či energetickému využití obalových odpadů nemuselo být do ovzduší uvolněno 1 057 000 tun emisí CO₂ekv. Díky třídění a recyklaci obalových odpadů šetříme také 422 mil. m3 vody - odhadem takový objem vody pojmou dohromady vodní nádrže Lipno a Vranov.

Výzvy a budoucnost

První výzvou je maximalizace vytřídění využitelných plastů. Výzvou je také stimulace poptávky po výrobcích s obsahem recyklátu. Nová evropská legislativa zavádí povinný obsah recyklátu v nápojových lahvích a do budoucna také v dalších plastových výrobcích.

Většina komunálního odpadu zatím nadále končí na skládkách - konkrétně 46 %. Cílem nové legislativy je snížit množství odpadu, který končí na skládkách.

Evropa se musí s problémem s plasty vyrovnat i proto, že asijské země, do kterých dříve svůj plastový odpad vyvážela pro další zpracování, dávají najevo stále větší nechuť použité odpady z jiných zemí přijímat.

Tak ho pojďme zkusit nezvětšovat, ale dát odpadu další život tím, že jej správně vytřídíme.

tags: #kolik #plastového #odpadu #vytřídíme #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Emise skleníkových plynů v Česku: Aktuální data
• Likvidace odpadu v Smiřicích: podrobnosti
• Knihy o přírodě z bazaru
• Recyklace: Definice a význam
• Příčiny požárů skládek