Třídění odpadů je bezesporu činnost důležitá a velká část občanů o tom už dnes nepochybuje. V třídění odpadů, o kterém jsme před dvaceti lety prakticky nic nevěděli, to tak ale je, a není příliš oborů, ve kterých bychom patřili k evropské špičce.
Tříděním vzniká z nechtěného odpadu použitelná surovina. Důkazem toho jsou odborné studie LCA, které zkoumají životní cyklus a dopad obalů z různých materiálů na naše prostředí. Tříděním odpadů se výrazně šetří primární zdroje surovin, ale také energie, voda a místo na skládkách, které se tak nemusí zbytečně rozrůstat.
Každé kilo recyklovatelných materiálů, které mezitím zbytečně vyhodíme na skládku, bude dříve či později někdo muset nahradit přírodními surovinami - a tedy někde zbytečně vytěžit, vydolovat nebo vykácet a posléze zpracovat se zbytečnými exhalacemi či výrobou toxických odpadů. Třicet recyklovaných PET lahví stačí k výrobě jedné fleesové bundy, na tričko jich stačí pět. Recyklace kila skla ušetří přes půl kila exhalací oxidu uhličitého.
Díky mnohaleté vzdělávací kampani společnosti EKO-KOM a osvětě spojené s informováním veřejnosti o významu třídění a recyklace odpadů se podařilo přesvědčit už skoro tři čtvrtiny obyvatel ČR, aby svůj odpad třídily. S tím jsou ovšem spojené také podmínky, které občané vyžadují, aby třídili, v tomto případě to znamená, aby měli sběrné nádoby dostatečně dostupné. Tento faktor hraje také zásadní roli v rozhodování obyvatel, zda budou své odpady třídit či nikoliv.
V ulicích je k dispozici přes 253 000 barevných kontejnerů, což nás řadí, ve srovnání s evropskými zeměmi, k zemím s největší hustotou sběrné kontejnerové sítě. Osvěta a dostupná sběrná síť je tedy nezbytná k tomu, aby lidé třídili.
Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů
Přístup samospráv ke třídění komunálních odpadů se v letech samozřejmě postupně zlepšoval a dnes je na velmi vysoké úrovni. Dlouhodobou spoluprací s obcemi se v České republice podařilo vytvořit dostatečně hustou sběrnou síť na tříděný odpad, která patří k jedné z nejkvalitnějších i v evropském srovnání.
Většina současných dospělých se třídění odpadů musela učit v průběhu svého života, troufnu si proto tvrdit, že je pro vás důležitá výchova dětí. Z toho důvodu realizuje EKO-KOM školní vzdělávací program Tonda Obal na cestách, který funguje již od roku 1997. Za tu dobu prošlo tímto programem přes 2,5 milionu dětí a obecně můžeme říci, že jsme vychovali celou generaci Čechů k tomu, aby své odpady třídily.
Jednoznačně se nám potvrzuje, že jakmile se děti naučí odpady třídit, velmi často k tomu vedou i rodiče, kteří právě kvůli nim začnou ve své domácnosti odpady třídit.
Podařilo se nám dosáhnout stavu, kdy 72 % obyvatel ČR své odpady doma pravidelně třídí. To je opravdu dobrý výsledek, který je výsledkem dlouhodobé kontinuální práce jak ve vzdělávání obyvatel, tak ve vytváření podmínek pro třídění. Podle posledních dat Evropského statistického úřadu jsme v celkové míře recyklace obalových odpadů na 4. místě, dlouhodobě se držíme na špici ve třídění plastových obalů. Pro mnoho evropských zemí je náš efektivní a úspěšný systém tříděného sběru a recyklace obalových odpadů vzorem.
Tříděním a recyklací obalových odpadů se podařilo v roce 2014 snížit produkci skleníkových plynů o zhruba 1 milion tun CO2 ekv. a uspořit tolik energie, kolik v průměru za rok spotřebují všechny domácnosti jednoho kraje v ČR. Tříděním odpadů se také podařilo zachránit přes 25 km2 přírody.
Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu
Uhlíková stopa je součástí ekologické stopy a vyjadřuje naši produkci a spotřebu v souvislosti s emisemi skleníkových plynů. Na základě těchto údajů vychází nakládání s odpady v Česku ani ne na 4 % uhlíkové stopy (přibližně 444 kg CO2e za rok na obyvatele).
Z hlediska různých typů stravy představuje největší zátěž strava bohatá na maso a mléčné výrobky (cca 2624,4 kg CO2e), nejmenší pak veganská strava (cca 1059,9 kg CO2e).
Produkce kuchyňského odpadu je mezi 40 a 75 kg CO2e na osobu za rok, v Praze je tato hodnota cca 50-80 kg/ob/rok. Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků představujecca 140-200 kg na obyvatele ČR za rok. Tento druh odpadu bychom měli třídit.
Aktualizace politiky zpracování druhotných surovin se zabývá stanovením cílů pro naplnění požadavků EU při zpracování a znovuvyužití odpadů. V dokumentu ministerstvo reaguje na změny a zpřísňující se požadavky EU, která se jednotlivé členské státy snaží přimět k vyššímu podílu druhotných surovin při výrobě.
Podle údajů EUROSTAT, však ČR pokulhává za evropským průměrem v podílu zpětně navrácených surovin, který činí 11,3 % a u nás je tento podíl pouhých 6,9 %. Jak je velký význam má využívání druhotných surovin přibližuje statistika společnosti The Bureau of International Recycling, podle niž se při recyklaci jedné tuny oceli ušetří 1 100 kilogramů železné rudy, 630 kilogramů uhlí a 55 kilogramů vápence.
Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR
Obdobně to je i s recyklovaným papírem, kde jedna tuna recyklovaného papíru ušetří 31 stromů, 4 000 kWh energie, 1,7 barelu (270 litrů) ropy a 26 000 litrů vody.
Cíle ministerstva:
Správné třídění odpadů je důležité, protože recyklaci předchází - tedy bez toho, že bychom třídili námi vyprodukované odpady, není jejich recyklace možná. Zpracování odpadů a jejich další využití v podobě recyklace přináší značné úspory například při nahrazování primárních surovin, při šetření energií při výrobě a podobně.
Třídění odpadů by mělo být nezbytnou součástí naší každodenní rutiny, protože během života vyprodukujeme nemalé množství odpadu. Je to jedna z mála činností, kterou může pro životní prostředí a přírodu udělat každý z nás.
tags: #kolik #stromů #se #ročně #ušetří #díky