Velká pacifická skládka: Fakta o plovoucím ostrově odpadků

Odpadky se staly průvodním jevem současné civilizace. Vědci se nyní vydali zkoumat největší plovoucí skládku odpadků na planetě, ležící v Tichém oceánu mezi Havajskými ostrovy a Kalifornií.

Co je Velká pacifická skládka?

Každý ví, že je v dnešní době problém s odpadem. Jen málo lidí si umí představit, že by existoval ostrov z odpadků, který je větší jak celé Německo a Francie dohromady. Ovšem tento ostrov opravdu existuje a mnoho vědců a ekologických aktivistů se o tom přesvědčili na vlastní oči. Lidská nedbalost a chamtivost, je tak velká, že nejen, že za vznik ostrovu mohou lidé, ale také je to mnoha lidem úplně jedno.

Velká tichomořská odpadková skvrna, anglicky Great Pacific Garbage Patch (GPGP), je rozsáhlá oblast v severním Tichém oceánu. V důsledku oceánských proudů se tam nahromadily odpadky, které se dostaly do moře.

Objev a rozsah

Na plochu poprvé narazila v roce 1997 loď kormidlovaná kapitánem Charlesem Moorem, která se plavila z Havaje do Kalifornie. Mýtus o ostrově tvořeném odpadky stvořil aktivista Charles Moore, který se o něm poprvé zmínil v roce 1997. Částečně je ale založen na pravdě.

Největší hustota odpadků je ve střední části. Jde o zhruba 100 kilogramů na kilometr čtvereční. Největším z nich je subtropický gyr v severním Pacifiku. Ten pacifický leží mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy a jeho hmotnost se odhaduje na 79 tisíc tun. Velkou část tvoří mikroplastové úlomky o šířce menší než pět milimetrů. Zahrnuje však i větší kusy plovoucího odpadu, jako jsou sítě, bóje a lahve.

Čtěte také: Objevte přírodní krásy Velké Británie

Podle nejnovější studie, odpadky pokrývají přibližně 1 579 893 kilometrů čtverečních. Odpad se rozpíná na ploše o velikosti 1,6 miliónu km2. To je třikrát větší plocha, než je rozloha kontinentální Francie.

Ostrov z odpadků má celkovou plochu 1,6 milionů čtverečních kilometrů a v roce 2017 se podal návrh, aby se ostrov zařadil jako nový stát pod názvem Souostroví odpadků. Díky tomu, že se skvrna neustále hýbe, je těžké určit její přesnou polohu. Ovšem udává se, že její poloha je mezi 135 a 155 západní délky a 35 až 42 stupněm severní šířky. V dnešní době by se dala skvrna přirovnat velikostí k Iránu, či k Mongolsku.

Složení odpadu

Složení tohoto ostrova z odpadků je převážně z plastu. Z velké části je tento ostrov tvořen převážně mikro plastem a usazeným kalem. Tento ostrov nejde ovšem zpozorovat ze satelitních snímků a to proto, že plasty a odpad přebijí barva oceánu. Celková hmotnost ostrovu se odhaduje na 79 tun, ovšem toto číslo není přesné a to proto, že je těžké jeho hmotnost určit. Ostrov z odpadků je ze 75 % procent tvořen malými kusy plastu a to do 5 cm. Z toho asi polovina představuje odpad z rybářské činnosti a průmyslu. Pokud bychom spojili všech pět ostrovů, tak se odhaduje hmotnost na 270 000 tun dopadu. Z této celkové hmotnosti tvoří velkou část odpadu kusy, které jsou o velikosti 20 cm.

Je to údajně shluk zbytků rybářských sítí, plastových lahví, kapslí od kávy nebo fotbalových míčů. Celková struktura skvrny je složena ze 46 % z rybářských sítí (!) a zbytek je mix neidentifikovatelných kousků včetně výše vyjmenovaných předmětů v různém stádiu rozpadu. 8 % reprezentují mikroplasty (částice o velikost 0,05-0,5 cm). Ty ovšem představují až 94 % z odhadnutého počtu kusů (1,8 triliónu). Odtud vyplývá, že fragmentace plastového odpadu v oceánech představuje obrovský problém.

Většina jsou úlomky z větších kusů, které se daly jen vzácně identifikovat. Ty, u kterých se to povedlo, se nacházely v prvotních či pozdějších fázích fragmentace, jež je iniciována slunečními paprsky, rozdíly teplot, mechanickým namáháním vln a v neposlední řadě mořskými organismy. V mnoha případech šlo o různé krabičky, lahve, víčka, balicí řemínky a pásky, pasti na úhoře - vrše, lana či rybářské sítě.

Čtěte také: Podnebí Velké Javořiny

Co se týče geografického původu, identifikovat se podařilo pouze 386 věcí, které nesly štítky v devíti různých jazycích. Třetina je v japonštině, druhá třetina čínsky a ta zbývající se dělí mezi devět dalších (sestupně: korejština, angličtina, španělština, francouzština, vietnamština, němčina, portugalština, holandština, ruština).

Dopady na životní prostředí

Velká tichomořská odpadková skvrna je smrtící past pro řadu mořských zvířat. Plastový odpad v oceánech je problémem pro živočichy, kteří tam žijí, ale také pro životní prostředí a pro nás. Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí. Plastovým odpadem je ohroženo více než 700 druhů mořských živočichů.

Nová studie popisuje, jak odpadky osídlili živočichové a rostliny, které se normálně vyskytují na pobřeží. Mezi tyto vetřelce patří krabi, asijské sasanky, mořští červi, hvězdice a houby. Schopnost pobřežních druhů přežít dlouhou dobu v otevřeném oceánu na plastech se ukázala v roce 2011, když Japonsko zasáhla cunami. Přes Tichý oceán se k pobřeží Severní Ameriky dostalo téměř 300 druhů. „Jde o věci, které zanechali návštěvníci pláží. Rovněž se jedná o předměty, které se z přímořských oblastí dostanou do vody od lidských obydlí během bouřek, kdy je do moře zavleče dešťová voda. „Například mořské želvy často zaměňují plastové sáčky za jejich oblíbenou potravu. Ohroženi jsou tuleni i další mořští savci. Mohou se zamotat do opuštěných plastových rybářských sítí, ve kterých pak zahynou.

Potíže přicházejí ve chvíli, kdy se odpadky začínají rozkládat na mikroskopické částečky, které vážou toxiny. Ryby je potom mohou spolknout společně s potravou. Cyklus se uzavře ve chvíli, kdy si takovou rybu dáte v restauraci. To, co člověk způsobil, se mu vrátí.

Mikroplasty: Neviditelné nebezpečí

Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Jsou tak malé, že je konzumují mořští živočichové, čímž se dostávají do potravního řetězce.

Čtěte také: Fakta a příběhy o Matce Přírodě

Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Jsou tak drobné a lehké, že mohou být přenášeny vzduchem a dostat se i do oblastí, kde je přítomnost plastových produktů nulová. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla!

Snahy o řešení: Čištění oceánů a aktivismus

Samozřejmostí je, že existují společnosti, které se snaží ostrov z odpadků zmenšit a čistí vody oceánu. Společnost The Ocean Voyages Institute, se snaží vylovit a z recyklovat odpad, který se v oceánu nachází. Zakladatelem této společnosti je Mary Crowley, který bojuje proti znečišťování a rok od roku má lepší a lepší výsledky. O tom svědčí i fakt, že v první polovině roku 2020 udělali rekord v hmotnosti vyloveného odpadu. Během této doby dokázali vylovit 170 tun odpadu a je to největší množství, které se během tak krátkého času vylovilo. Samozřejmostí je, že srovnání s celkovou hmotností ostrovu, je to doslova prd. Ovšem každý snaha se počítá a kdyby se do čištění oceánů zapojovalo více lidí, nebyl by oceán takový, jaký je dnes. Při zdolání tohoto rekordu tvořil odpad převážně rybářské sítě a kousky plastů.

Zní to jako šílenství, které byste mohli vidět v amerických filmech, ale opak je pravdou. Stát The Trash Isles navrhla skupina aktivistů, a to na popud, aby se s ostrovem odpadků začalo něco dělat. Pokud by schválení prošlo, byly by členské země nuceny znečištění řešit. Zakladatelé však neotáleli a ostrov z odpadků má již vlastní měnu, vlajku, poštovní známku a také pas. Všechny tyto vytvořené věci, mají poukazovat na znečistění oceánů a jsou tak i vyobrazeny.

• 20 Debris - Na bankovce je vyobrazena chobotnice, která je obklopena velkým množstvím odpadu, ve kterém plave. Z druhé strany je pak želva, která má deformovaný krunýř, díky plastu, který má na obvodu krunýře. Je obklopena odpadky, které požírá.
• 50 Debris - Na jedné straně bankovky se nachází racci, kteří jsou obklopeni velkým množstvím odpadu. Na druhé straně je pak lachtan, který má kolem krku rybářskou síť a leží na hromadě odpadků.
• 100 Debris - Tato bankovka vyobrazuje racka, který má na hlavě plast a je tak omezen jak o pohyb, tak o další životní funkce.

Velkou zajímavostí je, že stát se občanem Trash Isles může úplně každý. Jako první právoplatnou osobou, byl bývalý viceprezident Al Gore, který se stal jejich tváří kampaně. Ostatně jsou zde i další známé osobnosti.

Globální produkce a recyklace plastů

Podle loňské studie Global Plastics Outlook vyprodukuje průměrný obyvatel USA za rok 221 kilogramů plastového odpadu, u Evropanů se jedná o přijatelnějších 114 kilogramů a nejšetrnější jsou Japonci a Korejci s 69 kily. Z globálních 353 milionů tun odpadních plastů se pouze 9 % recyklovalo, 19 % putovalo do spaloven, 49 % se vyvezlo na skládky a celých 22 % proniklo do neregulovaného prostředí včetně oceánů.

V roce 2019 se podle uvedené studie dostalo do vodních toků 6,1 milionu tun plastů, z toho 1,7 milionu skončilo v oceánech.

Global Plastics Outlook uvádí následující data:

Co můžeme dělat?

Program OSN pro životní prostředí (UNEP) shrnul, že se na světě ročně vyrobí kolem 500 milionů tun plastu. „Celosvětově se recykluje pouze asi devět procent plastového odpadu. Plastový odpad je tedy problém, který nezná hranice. Přestože vnitrozemské státy nemají přímý přístup k oceánům, plastový odpad z jejich území může do moří doputovat řekami. Jejich aktivity tedy mohou mít nepřímý, ale významný vliv na znečištění oceánů. Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong. V Evropě drží toto neslavné prvenství řeka Dunaj, která přinese do moře cca 1 500 tun plastu ročně!

Situaci tedy může zlepšit vhodnější nakládání s odpady. Sem přijíždí dobrovolníci z celého světa, aby čistili pláže od odpadků a také učili místní jak s odpady nakládat. Je tedy zřejmé, že předcházení používání plastů a třídění těch použitých je v každém případě klíčové, a to i tehdy, když moře nemáme!

Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku? A sváču si zabalím do igeliťáku, který pak vyhodím, nebo do krabičky, kterou umyju a použiji znovu? Každý krok směrem k udržitelnosti se počítá, u plastů obzvlášť…

The Ocean Cleanup dokončil první prototyp čisticího systému a v následujících týdnech se jej chystá dopravit ze San Franciska do postižené oblasti. Společnost je ryze neziskový projekt, který je zcela závislý na sponzorských darech.

tags: #velká #pacifická #skládka #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Emise CO2 v dopravě
• Vše o STK a Emisích
• Černý drátěný koš
• Komunální odpad Skalka
• Osvobození od poplatku za odpad