Možná se pravidelně podivujete na tím, kolik plastů, papíru nebo jiného druhu odpadu se vám v krátkém čase doma zase nakupilo. Napadne vás, kde se to všechno bere a jestli nemůžeme dělat něco jinak. Přestože pečlivě třídíte, přestože možná při nakupování zodpovědně myslíte na přebytečné obaly a na to, jak byla daná věc vyrobena.
Spotřebitelský pohled na odpady je důležitý a nabádá nás začít u sebe. Proč je ten obal tak veliký? Proč jsou tam obaly dva? Z čeho je to vyrobené? Jak dlouho mi to vydrží? Potřebuju to vůbec?
Odpady jsou nedílnou součástí našich životů, plných nákupů a pořizování věcí bez záklopky. Je ale jen jedním z několika. Odpady vznikají primárně jinde, než v našich domech a bytech, přestože jejich produkci pohání ekonomická aktivita a spotřebitelská poptávka.
Všech druhů odpadů vzniklo v roce 2023 v České republice 38 milionů tun. Podstatnou složkou je komunální odpad, kterého obyvatelé vyprodukovali 5,8 milionu tun. Na jednoho občana České republiky tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %.
Komunální odpad (včetně tříděného odpadu a bioodpadů) tvoří 15 % veškeré produkce v ČR (2023), směsný komunální odpad (ten netříděný) pak 9 %. Mnohem více je stavebního a demoličního odpadu (44 %) nebo průmyslového a ostatního odpadu (41 %).
Čtěte také: Popelnice a její kapacita
Podle dat vycházejících z ISOH/ MŽP/ 2022 vygenerovali obyvatelé České republiky 39,9 milionů tun všech odpadů za rok 2021. Tento údaj zahrnuje 1,6 milionů tun nebezpečných odpadů a 38,3 milionů tun ostatních odpadů.
Za rok 2021 bylo v České republice vytvořeno 5,9 milionů tun komunálních odpadů. Jeden obyvatel České republiky vyprodukoval průměrně 562 kg komunálních odpadů.
Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady.
Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů. Ze všech druhů odpadů jich bylo 87 % využito, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky.
Z celkového množství vyprodukovaných odpadů tvořil komunální odpad 5,9 milionu tun, to je necelých 16 %, v přepočtu na osobu se pak jedná o 551 kilogramů komunálního odpadu.
Čtěte také: Kolik odpadu vyprodukujeme?
Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů zaujímá 14,8 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionů tun, to je o 155 tisíc tun méně než v roce 2021. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu.
Průměrně vyprodukuje jeden obyvatel České republiky 40 až 50 kg papírového odpadu za rok. Odpadních plastů vytvoří obyvatelé České republiky v průměru 30 až 40 kg. Průměrný obyvatel České republiky vytřídí přibližně 20 kg skelného odpadu za rok.
V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy).
Češi jsou národ třídičů, třídí nás 73%! Třídění odpadů je nezbytnou součástí života člověka, který při své existenci produkuje odpady.
V tomto směru máme k dispozici velmi komfortní možnosti třídění odpadu - na konci loňského roku jsme měli k dispozici již 558 044 barevných nádob na tříděný odpad. Integrovaný odpadový systém umožňuje obyvatelům ČR třídit společně neobalovou a obalovou složku odpadů - to znamená, že např. do modrých kontejnerů můžeme třídit jak použité lepenkové krabice a papírové sáčky, tak také staré noviny a časopisy.
Čtěte také: Jak optimalizovat využití popelnice?
Na množství vytříděného odpadu od obyvatel má pozitivní vliv také vzdálenost ke kontejnerům, která se v ČR každoročně snižuje! V roce 2020 byla veřejností odhadována průměrná docházková vzdálenost na pouhých 90 metrů, což je zhruba 131 kroků.
TOP téma153/2015množství vytříděného odpadu mimo jiné ukazuje, že systém třídění je dostate-ně dostupný a pro občany srozumitelný a pohodlný. Třídění odpadů se tak v sou-časnosti aktivně věnuje již více než 70 % obyvatel ČR,“ dodává Nováková.
Systémy sběru tříděných odpadů si nastavují přímo města a obce. Obce a města ČR se intenzivně snaží zlepšovat systémy nakládání s odpady dlouhodobě.
V Česku je nyní rozmístěno více než milion barevných nádob na tříděný odpad.
Jako velmi dobrý systém pro navýšení míry třídění odpadu se ukázal sběr zvaný door to door. Jde o svoz papíru, plastů a bioodpadu přímo od domu. Tento způsob je velmi pohodlný pro domácnosti, proto se jejich ochota třídit zvyšuje. Docházková vzdálenost k nádobě na odpad je minimální, což má velmi dobrý vliv také na kvalitu třídění odpadu.
V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:
Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %.
Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.
AOS EKO-KOM zveřejnil výsledky za loňský rok. Vyplývá z nich mimo jiné, že i přes změny související s pandemií koronaviru rostlo množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele podobným tempem jako v předchozích letech a i v roce 2021 se udržel stav, kdy bezmála tři čtvrtiny obyvatel pravidelně třídí odpady.
Celkové množství vytříděného odpadu dosáhlo loni v průměru 71,8 kilogramů na obyvatele, tedy o 5 kilogramů více než v roce 2020. V průměru každý Čech vytřídil 22,5 kilogramů papíru, 16,8 kg plastů, stejné množství kovů, 15,2 kg skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů.
Jak vyplývá z nejnovějších průzkumů, nejčastěji třídí odpady lidé ve věkové kategorii 30 až 49 let. I když se loni procento třídičů nezvýšilo, vzrostla výtěžnost tříděného odpadu přepočtená na jednoho obyvatele. Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě, lidé mají k dispozici více než 678 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad.
Systém třídění a recyklace obalových odpadů, které jsou významnou složkou tříděného komunálního odpadu, je v ČR rozvíjen už 25 let.
V české legislativě je totiž výjimka z evidence obalů určená pro omezení administrativní zátěže maloobchodu. „Maloobchod je určitě významným původcem tohoto odpadu, ale není možné statisticky určit, jaký podíl těchto odpadů vzniká právě v prodejnách. Zjednodušeně řečeno, pokud na sebe povinnost zajistit využití obalu vezme dodavatel baleného zboží, nemusí maloobchod tyto obaly evidovat a ani vykazovat.
V maloobchodu vzniká převážně obalový odpad ze skupinových a přepravních obalů, které nejsou primárně určené spotřebiteli. Větší část tohoto odpadu tvoří papír, lepenka a plastové folie. Z hlediska evidencí odpadů se tedy jedná o živnostenský odpad.
„Data o tomto druhu odpadu získáváme od odpadových firem, ale bez toho, aby byly rozlišovány jednotlivé živnostenské sektory jeho vzniku. Všichni původci živnostenského odpadu jsou povinní nakládat se svým odpadem podle zákona o odpadech. Tedy primárně předcházet vzniku, pokud již vznikne odděleně ho ukládat (třídit) a dále s ním nakládat v souladu se zákonem resp. předat osobě oprávněné k nakládání s odpadem.
To, aby byl odpad dotříděn a přednostně recyklován, či alespoň využit, řešíme smlouvami s odpadovými firmami, které odpad od obchodníků odvážejí. Tato evidence je předmětem auditu,“ říká Šárka Nováková.
U větších producentů odpadů jsou přímo přistaveny kontejnerové nástavby s lisovacím zařízením, kam pracovníci po domluvě s odběratelem odkládají přesně definovaný druh odpadního materiálu, např. papírovou lepenku nebo stretch folie. Standardně jsou však předtříděné využitelné složky obalového odpadu z obchodů odvezeny na dotřiďovací zařízení, kde jsou dotříděny podle jednotlivých druhů materiálů (plasty) či šarží (papír) a odtud už putují jako druhotná surovina ke zpracovatelům.
Pokud obal nelze recyklovat (silné znečištění, případně nějaký druh kompozitních obalů), využije se energeticky na výrobu tepla či energie. V České republice se z obalů nejvíce recykluje papír, následuje sklo, kovy, plasty a nápojové kartony.
Celková míra recyklace obalového odpadu systémem EKO-KOModpovídala 72 % obalů, což odpovídá 635 892 tunám obalových odpadů.
Financování systému sběru EKO-KOM, a. s. je autorizovanou oba-lovou společností a jako taková ze zákona o obalech nesmí tvořit zisk svým akcioná-řům, je tedy neziskovou společností cha-rakterem podobnou obecně prospěšným společnostem. Pokud zisk vytvoří, nesmí jej rozdělit mezi akcionáře, ale musí ho zdanit a uložit do rezervního ondu, úče-lově vázaného opět na zajištění zpětného odběru a využití obalových odpadů.
Výrobci a dovozci baleného zboží, kteří uzavřou smlouvu o sdruženém pl-nění zajištění zpětného odběru a využití obalových odpadů, kvartálně vykazují EKO-KOMu množství obalů dodaných na trh. Podle množství a ceníku stanove-ného pro jednotlivé druhy obalů, hradí smluvní odměnu za zajištění sběru a vy-užití obalů.
Za obaly, které si z obchodu odne-se spotřebitel, bez ohledu na to, zda jde o prodejní nebo skupinové či přepravní balení, nese veškeré náklady EKO-KOM.
Za obalový odpad, který vznikne v provozovně, nese odpovědnost obchod-ník, který ho musí předat osobě oprávněné k převzetí odpadu.
Kaufland podle Radany Ardeltové, specialistky pro PR a komunikaci, ročně produkuje cca 22 000 tun papíru a 1 200 tun plastů. S uvedeným odpadem nakládá Kaufland v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, a to předáváním oprávněné osobě.
Také obchodní řetězec Albert má uzavřenou smlouvu s autorizovanou obalovou společností, u které se dle zákonných předpisů musí evidovat veškeré obaly a obalové materiály uváděné na trh v České republice.
V Česku je to podobné. Přesto je tady spotřeba plastů viditelně menší, než je průměr EU. To je pozitivní, protože prioritou odpadové hierarchie je to, aby odpad ani nevznikl.
V praxi to znamená, že mimo recyklaci skončí v Evropské unii více než polovina plastového odpadu.
Problém s recyklací nemají odpady plastů jako je PET (polyethylentereftalát) nebo HDPE (vysokohustotní polyethylen) nebo polystyren. Ty se již řadu let recyklují ve vysoké míře a zájem o ně má široká řada recyklačních provozů a aplikací. Řada jiných plastů, jako třeba PVC (polyvinylchlorid), není v recyklaci příliš častá.
Od ledna 2021 nelze v České republice ze zákona ukládat plasty ze žlutých kontejnerů na skládky.
Předloni vygeneroval průměrný obyvatel Česka o necelých devět kilogramů plastového odpadu méně, než je evropský průměr. A Češi také nadprůměrně recyklují.
Tabulka: Míra recyklace obalových materiálů v systému EKO-KOM v roce 2021
| Obalový materiál | Míra recyklace |
|---|---|
| Papír | 88 % |
| Sklo | 88 % |
| Kov | 63 % |
| Plast | 43 % |
Devět z deseti českých domácností třídí běžný odpad a necelé dvě třetiny také kompostují nebo jinak třídí bioodpad. Vlastní tašku si na nákupy nosí 90 procent nakupujících, více než polovina lidí se také vyhýbá jednorázovým plastovým výrobkům a nosí si znovu použitelnou láhev na pití.
Vždy nebo často třídí odpad 92 procent domácností a pět procent třídí občas. Vlastní tašku si na nákup nosí 90 procent dotázaných, dalších šest procent ji nosí občas.
Produkty šetrné k životnímu prostředí používá asi třetina dotázaných a pětina nakupuje do znovu použitelných sáčků na ovoce a zeleninu. "Ženy častěji používají vlastní opakovaně použitelnou láhev na pití, nosí na nákupy vlastní tašku a preferují české potraviny," uvedli autoři.
Dopad výroby nakupovaných potravin na životní prostředí považuje za důležitý 58 procent lidí a tento podíl od roku 2022 mírně vzrostl. Dvě pětiny Čechů se zajímají o obaly, v kterých nakupují potraviny, ale polovina dotázaných uvedla, že se při nákupech nevyhýbá žádnému z obalových materiálů.
tags: #kolik #odpadu #vznikne #pri #jednom #nakupu