Koloběh vody v přírodě je jedním z nejvýznamnějších oběhů látek na planetě Zemi. Celkový objem vody je konstantní a neustále cirkuluje. Hnacím motorem tohoto procesu je Slunce, které otepluje vodní hladinu, což vede k vypařování vody.
Všechna voda pochází ze světových oceánů. Slunce otepluje vodní hladinu a vodní pára stoupá. Při stoupání se páry ochlazují a vytvářejí mraky, které jsou pomocí vzduchových proudů unášeny nad pevninu. V mracích pára kondenzuje a vlivem změny teploty dochází ke srážkám. Voda se vrací na zemský povrch ve formě deště, sněhu nebo krup.
Část vody, která dopadne na zem, vyplní prohlubně a odtéká jako povrchová voda do potoků, řek a moří. Další část se vypaří, zatímco zbytek se vsákne do půdy, kde se filtruje a obohacuje o minerální látky a stopové prvky. Tato voda pak odtéká jako podzemní voda nebo vyvěrá na povrch jako pramen.
Povrchový odtok probíhá nejčastěji podle schématu oceán - atmosféra - pevnina - povrchový odtok - oceán. Povrchového odtoku se účastní ta část srážkové vody, která se nevypařila ani nevsákla a pohybuje se po povrchu krajiny. Plošný odtok (ron) představuje nesoustředěné stékání vody po zemském povrchu. Voda se tak hromadí v mělkých sníženinách na povrchu terénu a její stékání je určováno směrem sklonu reliéfu. Soustředěným odtokem, jak již vyplývá z názvu, se myslí soustředěné odtékání vody v říčních korytech.
Podzemní odtok probíhá převážně podle schématu oceán - atmosféra - pevnina - infiltrace do horninového prostředí - podzemní odtok do řek - oceán. Objem vody, který se účastní podzemního odtoku, se odhaduje na 12 000 km3.
Čtěte také: Více o koloběhu vody v přírodě
Půda a lesy hrají klíčovou roli v koloběhu vody. Zdravá půda pohlcuje vodu, obohacuje ji o minerály a stopové prvky, a předává ji rostlinám a živočichům v půdě. Stromy mají obrovský význam pro udržení vody v půdě. Kořenový systém jednoho velkého stromu dokáže za rok pojmout až 30 000 litrů vody, kterou pak uvolňuje do ovzduší ve formě vodní páry. Je však nezbytné, aby půda i stromy byly zdravé, aby mohly plnit tuto funkci efektivně.
Vodní hospodářství Země je úzce spjato s počasím. Velké vodní plochy fungují jako obrovské zásobníky tepla, které se uvolňuje velmi pomalu, a tím ovlivňuje celkové klima Země. Mnoho lidí si neuvědomuje, že plankton ve vodě produkuje kyslík, čímž se vodní plochy stávají největší zásobárnou kyslíku na Zemi.
Do jemného mechanismu koloběhu vody zasahuje člověk svou činností, která zahrnuje výstavbu vodních nádrží, závlahových systémů, odvodňovacích systémů, úpravy vodních toků a především znečišťování. Voda v krajinné sféře umožňuje nejen pohyb hmoty, ale i její nepřetržitě probíhající přeměnu. Zaujímá také klíčové postavení v životě i činnosti člověka, a její úloha roste s mírou rozvoje společnosti.
Celková plocha zemského povrchu zaujímá asi 510 mil. km2. Oceány a moře se rozprostírají na 361 mil. km2 (70,8 %) a pevnina na 149 mil. km2 (29,2 %). Voda a povrch pevniny jsou na povrchu Země rozloženy nerovnoměrně.
Rozdělení zásob vody na Zemi je v neprospěch sladké vody. Oceány a okrajová moře vytváří světový oceán, v němž je soustředěno 1 338 mil. km3 vody (0,1 % objemu Země). Na pevnině jsou celkové zásoby vody podstatně menší, odhadují se asi na 47, 9 mil. km3, z čehož je asi 35 mil. km3 sladké vody. Největší zásoby sladké vody jsou soustředěny v pevninských ledovcích (24 mil. km3), v podpovrchové vodě (23,7 mil. km3) a v jezerech a řekách (13,5 mil. km3).
Čtěte také: Udržitelnost a voda
| Zemský povrch | Rozloha (mil. km2) |
|---|---|
| Celková plocha Země | 510 |
| Oceány a moře | 361 |
| Pevnina | 149 |
| Zásoba vody | Objem (mil. km3) |
|---|---|
| Světový oceán | 1 338 |
| Celkové zásoby na pevnině | 48 |
| Sladká voda | 35 |
| Ledovce | 24 |
| Podpovrchová voda | 23.7 |
| Jezera a řeky | 13.5 |
Pro obnovu funkčnosti hydrologického cyklu a cyklu živin a uhlíku je klíčové vysazovat vhodné rostliny (tzv. meziplodiny), které obohacují půdu o živiny a podporují půdní život. Tyto rostliny svými kořeny absorbují živiny z půdy, čímž se zastavuje eroze a zlepšuje se kvalita půdy.
Dále je důležité používat regenerační opatření, jako jsou zemní práce a rotační pastva, které podporují infiltraci vody do vodonosných vrstev a stabilizují půdu. Tento proces vede k regeneraci ekosystému a obnově půdní potravní sítě, což zvyšuje účinnost infiltrace vody a růst rostlin.
V konečném důsledku, je-li půda příliš často obdělávána, ponechávána holá, zneužívají se chemikálie a kácí se lesy, hydrologický cyklus trpí. Dokončení cyklu znamená regeneraci.
Čtěte také: Koloběh vody v přírodě
tags: #koloběh #vody #v #přírodě #vysvětlení