Co je Komise pro klimatickou změnu a jaké jsou její cíle?

Základní kámen mezinárodní klimatické politiky tvoří Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992), na kterou navazoval Kjótský protokol (1997) a později Pařížská dohoda (2015). Evropská unie se profiluje jako klimatický lídr a od roku 2019 naplňuje Evropskou zelenou dohodu, která usiluje o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Důležitý je také balíček „Fit for 55“, jenž stanoví závazek snížit emise o 55 % do roku 2030. Tyto cíle zakotvuje právně závazný Evropský klimatický zákon (2021).

Klíčové dokumenty a strategie

ČR přijímá evropské závazky prostřednictvím národních strategií. Mezi hlavní dokumenty patří Politika ochrany klimatu ČR, Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, a také Integrovaný národní energeticko-klimatický plán (NEKP). Zde nabízíme přehled nejvýznamnějších politických a strategických dokumentů týkajících se změny klimatu a jeho ochrany.

Mezinárodní úmluvy a protokoly

• Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992)
• Kjótský protokol (1997) - Právně závazná mezinárodní smlouva o změně klimatu.
• Pařížská dohoda (2015)

Evropské iniciativy

• Evropská zelená dohoda (od 2019)
• Balíček „Fit for 55“
• Evropský klimatický zákon (2021)

Národní strategie ČR

• Politika ochrany klimatu ČR
• Národní akční plán adaptace na změnu klimatu
• Integrovaný národní energeticko-klimatický plán (NEKP)

Aktuální stav klimatické změny

Situace v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti je kritická. Zpráva Mezivládního panelu o změně klimatu zdůrazňuje, že lidský vliv otepluje planetu rychlostí, která nemá za posledních 2000 let obdoby.

Dne 7. srpna 2021 byla vydána nejnovější, velmi očekávaná šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Zpráva se zabývá nejaktuálnějším fyzikálním chápáním klimatického systému a změny klimatu. A informace, které přináší, nejsou příliš příznivé - klimatické změny popisuje jako rozšířené, rychlé a zesilující, některé trendy jsou dokonce již nyní nevratné, přinejmenším v současném časovém rámci. Zpráva, kterou připravilo 234 vědců z 66 zemí, zdůrazňuje, že lidský vliv otepluje klima rychlostí, která je za posledních 2000 let bezprecedentní. Vědci IPCC varují, že globální oteplení o 2 °C bude během 21. století překročeno. Zpráva vysvětluje, že stabilizace klimatu bude vyžadovat silné, rychlé a trvalé snižování emisí skleníkových plynů a dosažení čistých nulových emisí CO2. Zpráva jasně prokazuje, jak úzce souvisí pozorované zvýšení teploty s lidskou aktivitou, a to jasněji než je uvedeno v jakékoli předchozí zprávě. Prostředky ke kontrole změny klimatu jsou již na dosah.

Balíček Fit for 55

Evropská komise dne 14. července 2021 předložila soubor návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU a na zavedení nových iniciativ, který má zajistit, aby politiky EU byly v souladu s klimatickými cíli EU, tzv. Balíček Fit for 55 sestává ze souboru vzájemně propojených návrhů, které všechny směřují ke stejnému cíli - zajištění spravedlivé, konkurenceschopné a ekologické transformace do roku 2030 a dále. Tam, kde je to možné, se stávající právní předpisy upravují takovým způsobem, aby byly ambicióznější, v případě potřeby se předkládají návrhy nové.

Čtěte také: Evropská komise a klima

Zefektivnění energetického systému prostřednictvím podpory elektrifikace založené na obnovitelných zdrojích, případně v odvětvích, jako je průmysl a doprava, podpora využívání obnovitelných paliv (jako např. Odstranění zastaralých výjimek (např.

Mezinárodní srovnání a hodnocení

Byť je klimatická změna globální problém, ne všechny země přistupují k opatřením tak aktivně jako EU. The Climate Action Tracker (CAT) je nezávislý vědecký projekt, který vytvořily dvě výzkumné organizace sledující opatření v oblasti klimatu od roku 2009. V září 2021 zveřejnil CAT zprávu Global update, která poskytuje přehled o vývoji v oblasti klimatu za poslední rok. Nový komplexní systém hodnocení CAT odhaluje několik osamělých předskokanů, většina vládních cílů a činností zůstává ale velmi nebo kriticky nedostatečná.

Pokud jde o národní činnosti, pouze jediná rozvinutá země má národní cíl, který je podle nového systému hodnocení CAT hodnocen jako „1,5 °C kompatibilní“, a to Velká Británie. Některé další země jsou k dosažení zmíněného cíle blízko (např. Německo nebo Norsko). Národní cíle jsou však pouze jednou dimenzí činností nezbytných pro kompatibilitu s Pařížskou dohodou. Žádná z uvedených vlád nepředložila dostatečný plán mezinárodního financování v oblasti klimatu, což je naprosto zásadní východisko pro dosažení ambiciózních cílů v rozvojových zemích, které potřebují podporu ke snížení svých emisí. V důsledku toho jsou EU, Německo a Norsko v novém celkovém hodnocení CAT hodnoceny jako nedostatečné, zatímco Velká Británie je o něco lépe hodnocena jako téměř dostatečná.

Činnost v České republice

Zabýváme se problematikou interpretace výsledků mezinárodního výzkumu v oblasti klimatické změny. Poskytujeme konzultace k interpretaci problematiky klimatické změny pro území ČR, včetně rozvoje adaptačních opatření a zmírňování dopadů klimatické změny v národní podmínkách. Úzce spolupracujeme s Mezivládním panelem OSN ke změně klimatu a Evropskou agenturou životního prostředí.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC)

Nejvýznamnější organizací zajišťující syntézu výsledků výzkumu změny klimatu je Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), který byl založen Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostřední (UNEP) v roce 1988. Vznikl z podnětu rezoluce Valného shromáždění OSN č.43/53 jako nezávislý vědecký a technický orgán, který má za úkol soustřeďovat a analyzovat nejaktuálnější vědecké poznatky a vytvořit tak odborný základ, mimo jiné i pro politická jednání. Panel v nepravidelných intervalech publikuje tzv. Hodnotící zprávy, které jsou k dispozici široké veřejnosti na portále IPCC v části Reports. Každá z těchto zpráv se skládá ze tří tematických částí zaměřených na fyzikální popis změny klimatu, její dopady a možnosti zmírnění těchto dopadů či přizpůsobení se probíhajícím změnám. Jednotlivé zprávy jsou vždy k dispozici v několika verzích, mimo celkový report je k dispozici i Technické shrnutí a tzv. Shrnutí pro tvůrce politik (Summary for Policymakers, SPM). Tato krátká shrnutí mohou sloužit jako rozcestník k dalším informacím nejen ve zprávách IPCC.

Čtěte také: Strategie proti klimatickým změnám v ČR

Climate Proofing

Prověřování z hlediska klimatického dopadu je proces, který do budoucí infrastruktury pomáhá začleňovat opatření pro zmírňování změny klimatu a opatření pro přizpůsobení se klimatické změně. Tento proces umožňuje žadatelům o finanční prostředky z fondů a nástrojů EU tam, kde je to vyžadováno, i soukromým investorům činit informovaná rozhodnutí o projektech, které lze považovat za slučitelné s Pařížskou dohodou. Systém vyhodnocení klimatického dopadu tedy zohledňuje podmínky a pravidla příslušných metodických postupů na úrovni Evropské komise.

Aplikace bude umožňovat provést žadatele finančních prostředků ze strukturálních fondů procesem prověřování jejich investičních záměrů z hlediska klimatického dopadu (climate proofing). V současnosti jsou na níže uvedené webové stránce umístěny všechny dostupné metodické návody, klíčové dokumenty a informace, které mohou žadatelé aktuálně využít při přípravě svých investičních záměrů.

Základní pojmy v klimatické politice

• Adaptace: Opatření přijatá v reakci na klimatické změny, která postiženým zemím umožňují zmírňovat negativní dopady těchto změn a přizpůsobovat se jim.
• Antropogenní vlivy: Dopady činnosti člověka na životní prostředí.
• Mitigace: Soubor opatření, která pomáhají efektivně bojovat proti změnám klimatu, zejména snižování emisí.
• Skleníkové plyny: Sloučeniny, které se hromadí v atmosféře a pohlcováním infračerveného záření přispívají k jejímu ohřívání.

Národní koordinátor adaptace a strategické dokumenty

Národním koordinátorem adaptace na změnu klimatu je Ministerstvo životního prostředí. Na celostátní úrovni je adaptace na změnu klimatu zastřešena Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (národní adaptační strategie). Implementačním dokumentem adaptační strategie je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu.

První aktualizace národní adaptační strategie a akčního plánu byla 13. září 2021 schválena Vládou ČR. Oba dokumenty se opírají zejména o odborné podklady zpracované resortními organizacemi MŽP (ČHMÚ a CENIA) s podporou Akademie věd ČR (zejm. CZECHGLOBE - Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.) a řady dalších výzkumných organizací. Na aktualizaci se podílelo více než 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí.

Strategické dokumenty

• Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR
• Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR - 1. aktualizace
• Národní akční plán adaptace na změnu klimatu

Evropská zelená dohoda a vize EU do roku 2050

Vize EU do roku 2050 spočívá v dosažení uhlíkové neutrality, tj. ve snížení emisí skleníkových plynů co nejvíce, jak je to jen možné, při současných kompenzacích pro jakékoliv zbytkové emise, např. prostřednictvím dodatečné výsadby lesů. EU si také na konci roku 2020 schválila mezitímní cíl na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a to o minimálně 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.

Čtěte také: Zasedání Komise pobytu v přírodě v roce 1990

Evropská zelená dohoda představuje plán klíčových politik a opatření potřebných k dosažení cílů EU v oblasti klimatu. Tyto politické reformy mají pomoci zajistit účinné stanovení cen uhlíku v celém hospodářství. To má následně podpořit změny v chování spotřebitelů a podniků a usnadnit růst udržitelných veřejných a soukromých investic. Různé cenové nástroje se mají navzájem doplňovat a společně poskytovat soudržný politický rámec.

EU si je vědoma, že celosvětové výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí jsou významným multiplikátorem hrozeb a zdrojem nestability. Ekologický přechod změní geopolitiku, včetně globálních ekonomických, obchodních a bezpečnostních zájmů. EU chce spolupracovat se všemi partnery na zvýšení odolnosti proti změně klimatu a životního prostředí, aby se předešlo tomu, že se tyto výzvy stanou zdroji konfliktů, potravinové nejistoty, vysídlení populace a nucené migrace. Dopady politiky v oblasti klimatu by se měly stát nedílnou součástí uvažování a činnosti EU v oblasti vnějších otázek, a to i v kontextu společné bezpečnostní a obranné politiky.

Clean Industrial Deal - Dohoda o čistém průmyslu

V únoru představila Evropská komise nový plán průmyslových politik na následující roky nazvaný Clean Industrial Deal, tedy Dohoda o čistém průmyslu. Jedná se zatím o navrhovaný balík plánovaných průmyslových politik, který nyní musí projít schvalovacím procesem v Evropském parlamentu a Radě EU. Cílem plánu je propojit konkurenceschopnost Evropy s pokračující snahou o dekarbonizaci. Navazuje tím na Green Deal, který se zaměřoval primárně na boj s klimatickou změnou.

Komise tímto plánem reaguje na zhoršující se situaci v evropském průmyslu a postupné zaostávání za Čínou a Spojenými státy. Zároveň se snaží vyhovět často protichůdným potřebám jednotlivých členských států a sektorů. Klíčovou součástí nového plánu je snížení cen energií v rámci Akčního plánu pro dostupné ceny energie, a to zejména pro průmysl, který aktuálně elektřina v EU stojí více než dvakrát více oproti USA nebo Číně. Toho chce Komise dosáhnout podporou dlouhodobých PPA a CfD kontraktů mezi státy, soukromými odběrateli a výrobci elektřiny z čistých zdrojů. Podpořeny by měly být skrze zjednodušení pravidel nebo garancemi Evropské investiční banky. Dlouhodobým cílem je snížit závislost cen elektřiny na cenách plynu, což by mělo stabilizovat ceny na spotovém trhu. Zároveň ale není jednoznačné, zda tato opatření skutečně povedou ke kýženému cíli.

Komise dále považuje za zásadní podporu propojování elektrických sítí i výstavbu nových obnovitelných zdrojů a úložišť energie. Zároveň navrhuje harmonizaci a snížení daní a poplatků za elektřinu, přičemž zůstává otevřená otázka, kde budou výpadky příjmů kompenzovány. Pro snížení cen zemního plynu na evropském trhu Komise přichází s návrhy investic do zahraniční LNG infrastruktury, společnými nákupy LNG a zvýšením kontroly tržních mechanismů v rámci obchodu s plynem.

Další klíčové aspekty Dohody o čistém průmyslu

• Úprava Mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM): Omezení platby za emise spojené s dovážením materiálů pouze pro větší dovozce a rozšíření seznamu materiálů, na které se CBAM vztahuje.
• Podpora udržitelné produkce: Zavedení kritérií preferující využívání udržitelně vyprodukovaných evropských materiálů ve veřejných zakázkách a vytvoření pro tyto produkty postupně samostatný trh.
• Cirkulární ekonomika: Pokračování ve snaze o přechod na cirkulární ekonomiku.
• Udržitelná mezinárodní partnerství: Rozvoj udržitelných mezinárodních partnerství, která mají napomoci dekarbonizaci v jiných regionech a zároveň zajistit Unii lepší přístup k potřebným materiálům.
• Průmyslová dekarbonizační banka: Vytvoření průmyslové dekarbonizační banky, která by během následujících 10 let měla využít 100 miliard EUR na snižování emisí v průmyslu.

tags: #komise #klimaticke #zmeny #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Půvabné knihy od Grady
• Kroky emise dluhopisů
• Aktuality o recyklaci plastů v Chomutově
• Právní rámec dluhopisů
• Mytí silně znečištěné pokožky hlavy