Kompostování bez půdy: Bokashi a tradiční metody

Kompostování je skvělý způsob, jak využít biologický odpad a proměnit jej v cenné hnojivo pro vaši zahradu. V dnešní době je již téměř pro každého přirozené třídit odpad. Papír, plasty, sklo… každý materiál má svůj barevný domeček. Co ale s biologicky rozložitelným odpadem z kuchyně a ze zahrady? Končívá v komunálním odpadu (a tvoří ho až polovinu!), je vyvezen na skládky, kde hnije a tvoří zapáchající plyny, především metan.

Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad) je jediný druh odpadu, který můžeme sami s pomocí matičky přírody „zrecyklovat“ a přeměnit ho na kvalitní a organické hnojivo, kompost. Kompostování je totiž přirozený proces rozpadu biologického materiálu.

Organický materiál se rozkládá pomocí mikroorganismů, které potřebují kyslík, vlhkost a vyvážený poměr dusíkatých a uhlíkatých materiálů. Působí na něj půdní organismy a vzniká humus, tmavě hnědá, drobivá hmota, která skvěle rostlinkám poslouží jako zásobárna živin a minerálních látek.

Kompost je využitelný v každé zahradě, protože se hodí jakékoliv rostlince: potěší nejen zeleninu, ale i květiny, okrasné keře, ovocné stromy, a dokonce i váš trávník. Kompostování je nejen způsobem, jak redukovat odpad, ale i cestou, jak obohatit půdu o živiny. Kompostování je skvělým způsobem, jak zužitkovat organické zbytky, zlepšit kvalitu půdy a zároveň přispět k ekologii. Jedná se přitom o jednoduchou metodu, se kterou může začít každý z nás.

Efektivní kompostování závisí na správném rozkladu organických materiálů. BIO přípravky Subio obsahují speciální bakterie, které zrychlují proces rozkladu a zároveň eliminují nepříjemné pachy. Používání přípravků na kompostování od Subio vám nejen usnadní práci, ale také zajistí vyšší kvalitu výsledného kompostu. Kompostování s pomocí Subio přispívá k ekologické udržitelnosti a přirozenému koloběhu živin.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Bokashi kompostování

Zatímco běžné kompostování vyžaduje pro rozklad odpadů přístup vzduchu a působení živých organismů, Bokashi kompostování funguje na bázi anaerobní fermentace, kdy se do bioodpadu přisypávají speciální bakterie. Organická hmota nepotřebuje přístup vzduchu na to, aby se dokázala fermentovat. Ke kompostování jsou zapotřebí sušené Bokashi bakterie a bokashi kompostér.

Bakterie Bokashi

Sušené Bokashi je fermentovaný substrát z pšeničných otrub, špaldových plev, základního roztoku EM (efektivní mikroorganismy - kvasinky, fotosyntetizující organismy, aktinomycety, tedy nejběžnější bakterie v půdě a enzymaticky aktivní houby), třtinové melasy, vápence s korálovými řasami a vody. Koupíme je v eko-obchodech.

Kompostér

Ve specializovaných obchodech koupíme Bokashi kompostér, což je nádoba uzavřená vzduchotěsným uzávěrem a opatřená ventilem na spodní části kompostéru. Tím se odpouští přebytečná tekutina. Kompostovací nádoba Bokashi má na dně rošt, aby mohla odtékat šťáva, která vzniká ze směsi bakterií a bioodpadu. Tato šťáva je považována za hlavní produkt celého procesu kompostování.

Postup při kompostování

Do Bokashi kompostéru začneme vkládat bioodpad. Jakmile vytvoří alespoň 4 cm silnou vrstvu, přidají se bakterie. Každou vrstvu je třeba řádně stlačit, aby byl vytlačen veškerý nežádoucí vzduch. Tím se vytvoří ideální podmínky pro činnost bakterií.

Uvnitř nádoby dochází k rychlému rozkladu odpadu, jeho objem se zmenšuje a kapacita sběrné nádoby se zvětšuje. Díky vzduchotěsnému krytu je také regulován únik zápachu a znemožněn přístup hmyzu. Až je nádoba kompletně naplněna, nechá se její obsah 10 dní fermentovat a nakonec z ní vznikne hotový kompost.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Už třetí den vznikne v kompostéru tekutina, tzv. „Bokashi čaj“, která se používá jako velmi kvalitní hnojivo. To je možné ve zředěné formě (1:200) používat například k hnojení pokojových rostlin. Neředěnou šťávu je možné využívat pro čištění odtoků v koupelně a kuchyni - zamezuje totiž vzniku pachů a zároveň dokáže potrubí vyčistit od řas a škodlivých bakterií.

Jaký odpad můžeme dávat do Bokashi kompostéru

• Slupky z ovoce a zeleniny
• Zbytky jídel
• Skořápky z vajec a ořechů
• Čajové sáčky
• Kávová sedlina
• Obilniny, pečivo apod.
• Sýr, jogurt, vajíčka
• Menší kosti
• Zvadlé květiny

Co do kompostéru nedávat

• Příliš tekuté odpady
• Větší kosti
• Popel
• Papír
• Zvířecí výkaly
• Shnilé a rozkládající se odpadky

Výsledný produkt Bokashi kompostování

Ve speciálních uzavřených nádobách Bokashi si odpad zachovává svou strukturu, ale jeho vlastnosti a výživová hodnota se výrazně změní. Kompletně se tedy rozloží až poté, co je zapracován do půdy. Má však mnohonásobně vyšší hnojivý efekt, než klasický kompost. Kyselé pH se po několika dnech zneutralizuje a tím se zlepší vlastnosti půdy. V případě, že se smíchá ještě se zahradním kompostem, bude rozklad organických zbytků ještě rychlejší.

Tyto fermentované zbytky můžete zužitkovat dvěma způsoby. Buď je přidáte k existujícímu zahradnímu kompostu, nebo je můžete přímo zakopat do země. Tam se zbytky budou dále kompostovat a potrvá měsíc až dva (v závislosti na ročním období, charakteristice, teplotě a vlhkosti půdy), dokud se fermentovaná hmota zcela rozloží a stane se součástí půdy. V tomto stádiu si už váš kompost nevyžaduje aktivitu.

Výhody Bokashi kompostování

• Použití efektivních mikroorganizmů v kompostu vylučuje hnilobu v kupě kompostu. Tím se úplně odstraňují nepříjemné pachy a jedovaté zplodiny látkové výměny, vznikají vitaminy a bioaktivní látky.
• Bokashi kompostování je nenáročné, protože odpadá časté obracení v době kompostování.
• Živiny a především dusík zůstávají v Bokashi obsaženy a neunikají jako skleníkové plyny do atmosféry. Dusík zůstává převážně organicky vázán a nedá se proto snadno vyloužit do spodních vod.

Tradiční kompostování

Kompostování rozhodně není nějakou novinkou, která by se objevila v posledních letech s ekologickými hnutími. Na vesnicích, zahrádkách, ale i u našich babiček má tohle zužitkování organických zbytků své čestné místo odjakživa.

Výhody a nevýhody

Nejprve se podíváme na hlavní důvody proč se vyplatí kompostovat a také jaké možnosti na zahradě nám to nově otevře.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Kvalitní přírodní hnojivo

Díky kompostování získáte vlastní kvalitní přírodní hnojivo a to průběžně a v poměrně velkém množství. To je to co nás zajímá nejvíce. Ne nadarmo se kompostu taky říká "Černé zlato".

Využití přebytečného materiálu

Každá zahrada přirozeně produkuje různý organický materiál. Listí ze stromů, posekanou trávu, větvičky z prořezávání nebo zbytky ze zeleninových záhonů. K tomu se přidávají kuchyňské zbytky, jako jsou slupky a odřezky od ovoce a zeleniny. Při kompostování se tento materiál využije.

Méně odpadu

Využitím přebytečného materiálu při kompostování také sníží množství odpadu, kterého se potřebujete zbavit. V popelnici není místa nikdy nazbyt a pokud je například na jaře potřeba zpracovat větší množství materiálu, hned se objednává kontejner.

I takový kontejner se ale snadno naplní několika větvemi. Zde nám do efektivního zpracování zahradního odpadu zapadá drtička větví, která z obří hromady větví udělá malou hromádku dřevní štěpky. Tu pak můžeme využít jednak jako hnědou složku do kompostu a také jako mulč na cestičky.

Finanční úspory

Vlastní kompost šetří peníze za komerční hnojiva, substráty, poplatky za přistavení kontejneru a náklady na odvoz a likvidaci organických odpadů obecně.

Uzavřený okruh zahrady

Kompostování nám také otevírá nové možnosti. Pokud vyprodukujete dostatek kompostu, zahrada může fungovat jako soběstačný systém, který využívá pouze vlastní materiály. Tím maximálně omezuje zdroje z venku, což snižuje riziko zavlečení chorob, škůdců a nežádoucích látek do vaší zahrady. Tomuto principu se někdy říká "uzavřený" okruh zahrady. Bez kompostování jej lze realizovat jen velmi těžko.

Nevýhody

K nevýhodám kompostování. Určitě to vyžaduje nějaký váš čas ale není to tak hrozné. Plus jsou tu obavy z estetiky na zahradě, možných problémů se zápachem či hmyzem nebo co když mi to nebude fungovat. Vše se ale dá vychytat a dle našeho názoru výhody jednoznačně převyšují nevýhody.

Způsoby kompostování

Kompostování může probíhat dvěma různými způsoby, z nichž každý má své výhody a nevýhody.

Studený kompost

Studený kompost je pomalejší a méně náročný způsob, při kterém kompost dosahuje teplot obvykle mezi 20-30 °C. Stačí přidávat materiál na hromadu nebo do kompostéru a nechat přírodu pracovat. Proces probíhá při nižších teplotách a rozklad tak trvá několik měsíců až rok, dle druhu a množství materiálu i dva roky. Výsledný kompost je kvalitní, i když může být méně tmavý a obsahovat živá semínka rostlin. Tento způsob je nejčastější na našich zahradách.

Horký kompost

Horký kompost je metoda, která dosahuje vyšších teplot, obvykle 40-70 °C. Vyžaduje poměrně velké množství materiálu v poměrně krátkém čase, míchání a kontrolu poměru materiálů a vlhkosti, aby se udržely optimální podmínky. Tento způsob kompostování produkuje kompost za několik týdnů až měsíců. Tento proces ničí semena a patogeny díky vyšším teplotám. Proces je vhodný pro větší pěstitele jako jsou farmy a vyžívá se zejména v kompostárnách.

Výběr kompostéru

Kompostovat se dá bez kompostéru. Organický materiál se jednoduše hromadí na hromadě. Na vlastní kvalitu kompostu to nemá žádný vliv. Kompostér je navržený tak, aby udržel materiál na jednom místě, usnadnil přístup vzduchu a také může lépe vypadat. Lze ho zbudovat svépomocí nebo zakoupit.

Konstrukce

Kompostéry se vyrábí v mnoha různých konstrukcích a provedeních s ventilačními otvory kvůli přístupu vzduchu. Dle druhu mají víko nebo dvířka pro snadné plnění a odebírání kompostu. Mezí nejčastější konstrukce patří:

• kompostéry s víkem
• otevřené kompostéry
• rotační (otočné) kompostéry - usnadňují míchání obsahu
• vermikompostéry - využívají žížaly pro rozklad

Materiály

Kompostéry jsou vyrobeny z různých materiálů, které dobře odolávají povětrnostním podmínkám a mrazu, například:

• plastové
• kovové
• dřevěné

Výběr závisí především na vašich potřebách zahrady a dostupném prostoru.

Velikost a množství

Velikost haldy a tudíž obsah kompostéru ovlivňuje kvalitu a rychlost kompostovacího procesu. Z naší zkušenosti halda menší než 1m3 tedy 1000 litrů, je obvykle méně efektivní.

Pro běžnou zahradu o ploše 1000 m2 s typickým množstvím organického odpadu, jako je posekaná tráva, listí, větve a kuchyňské zbytky počítejte zjednodušeně objem kompostéru 1-3 m3. Tento rozsah umožňuje efektivní rozklad materiálu, lze dosáhnout dostatečné prohřátí. Tento objem by měl stačit pro stálý přísun materiálu bez přetížení.

Doporučujeme rozšiřovat kapacitu postupně a to tak, že koupíte nejprve jeden nebo dva kompostéry každý o velikosti kolem toho 1m3 (1000 litrů) a pak dle potřeby přidáte další. Ideální je se podívat po modulárním systému, který lze postupně rozšiřovat. Rozšiřující moduly mohou být levnější a vypadají všechny stejně.

Jak kompostovat?

Kompostování může zvládnout každý a při dodržení několika pravidel už sám přírodní proces zajistí, že z odpadu vznikne kvalitní kompost.

Umístění kompostéru

Umístění kompostéru výrazně ovlivní proces kompostování a jestli vám to bude fungovat. Kompostér by měl stát co nejdál od domu nebo terasy, aby případný zápach, který může vzniknout při nesprávném kompostování, neobtěžoval nás nebo sousedy. Ideální je místo ve stínu nebo polostínu, protože přímé slunce může hromadu příliš vysušit, což zpomaluje rozklad.

Jak vypadá kvalitní kompost?

Náš cíl, tedy kvalitní kompost, je zralý a neobsahuje semínka plevelů a žádné škodlivé látky. Má tmavou barvu a obsahuje organický materiál bohatý na živiny, jako jsou dusík, fosfor a draslík, spolu s vápníkem, hořčíkem, železem nebo zinkem. Tyto prvky se uvolňují postupně, vyživují rostliny dlouhodobě bez rizika přehnojení. Kompost také obohacuje půdu o organickou hmotu, díky čemuž je kypřejší, lépe zadržuje vodu a chrání před erozí či plevelem. Díky těmto vlastnostem je používán také jako mulčovací materiál.

Co do kompostu dávat?

Veškerý materiál, který se do kompostu doporučuje dávat, se dělí na 2 skupiny: tzv. zelenou a hnědou složku.

Zelená složka

Zelená složka je bohatá na dusík (N) a vodu, což urychluje rozklad. Zbytky ovoce a zeleniny (např. Hnůj od býložravců (např. ‍Příliš mnoho materiálu zelené složky může způsobit přemokření nebo zápach, proto se vždy kombinuje s hnědou složkou pro vyvážený kompost.

Hnědá složka

Hnědá složka dodává uhlík (C) a udržuje kompost vzdušný a vyvážený. Hnědý odpad je obvykle sušší. Patří sem listy stromů, drobně nadrcené větvičky, vhodný karton nebo papír (bez chemických přísad). Skvělá je dřevěná drť z drtičky z prořezaných větví.

A prozradím vám drobný trik: Pokud nemáte žádný materiál hnědé složky, klidně použijte hlínu nebo již částečně rozložený kompost. ‍Příliš mnoho hnědé složky může zpomalit rozklad.

Správný poměr složek

Ideální doporučovaný poměr zelené a hnědé složky je 3:1, tedy 3 díly zelené složky a 1 díl hnědé složky. Pokud máte obavu ze zápachu, dejte poměr 2:1 tedy pouze 2 díly zelené složky, ale kompostování pak bude o něco pomalejší. Je třeba i trochu experimentovat, protože záleží na konkrétním složení jednotlivých dílů. Ideální poměr C:N je kolem 30:1.

Co do kompostu nepatří

Ne všechny materiály jsou pro kompostování vhodné. Určitým věcem je opravdu dobré se vyhnout.

Maso, mléčné výrobky, oleje

Maso, kosti, mléčné výrobky, jako je sýr nebo jogurt, a oleje, například použitý kuchyňský olej a pod. mohou způsobit problémy. Kompost bude zapáchat, může lákat hmyz a hlodavce. Hnitím které může nastávat narušuje proces kompostování.

Chemicky ošetřené materiály

Do kompostu nepatří ani materiály, které byly chemicky ošetřeny, jako je tráva postříkaná herbicidy, dřevo s nátěrem nebo lakem, nebo papír s plastovou vrstvou, například lesklé časopisy. Tyto látky mohou obsahovat chemikálie, které škodí mikroorganismům v kompostu a mohou se dostat až do vaší úrody.

Plevele a napadené rostliny

Kompostování plevelů není při domácím kompostování dobrý nápad. Jejich semena mohou přežít rozklad a po jeho použití v zahradě znovu šířit do záhonů.

Stejně tak je riziko do kompostu dávat rostliny napadené plísněmi a jinými chorobami.

Vlhkost kompostu

Kompost potřebuje být mírně vlhký. Příliš mokrý kompost zahnívá, příliš suchý se rozkládá pomalu. Vlhkost lze upravit přidáním vody nebo naopak suchého materiálu.

Provzdušnění kompostu

Provzdušnění je stejně důležité, protože kyslík podporuje rozklad. Kompostér s větracími otvory nebo přeházení obsahu udržuje kompost vzdušný a brání zápachu.

Teplota kompostu

Teplotu přímo neovlivníme, ale vyšší je lepší. Proto v létě probíhají veškeré rozkladní procesy v přírodě rychleji než v zimě. Vyšší teplotu dosáhnete přidáním většího množství zelené složky, například posekané trávy naráz. Kompost se nemůže přirozeným tlecím procesem zapálit, takže nemějte obavu, je to bezpečné.

Prevence zápachu

Nic nedokáže víc naštvat sousedy než hromada kompostu, který smrdí po zkažených vejcích. Nejčastějším důvodem je nedostatek hnědé složky, což má za následek uvolňování plynu sirovodíku. Pomůže přidání materiálů hnědé složky a promíchání hromady.

Dalším důvodem může být přemokření, kdy dochází ke hnití. Tento zápach není tak silný, ale říká nám co je špatně. Pokud zmáčknete kompost a teče z něj voda, tak je příliš vlhký. Pomůže přidání suchého materiálu a promíchání hromady.

Prevence hmyzu a hlodavců

Hejno bzučícího hmyzu se vždy objeví, když hodím zbytky z kuchyně na kompost a nechám je nahoře. Hmyz to velice rychle vycítí a přiláká. Stačí tyto zbytky zamíchat do zbylých vrstev vidlemi nebo přesypat jiným materiálem. Aby se nám v kompostu neobjevili myši nebo jiní hlodavci, nedávejte tam nic co tam nepatří a zejména pozor na pečivo, které je láká.

tags: #kompostování #bez #půdy

Oblíbené příspěvky:

• Složení a využití Horalky
• Taška přátelství pro milovníky koček
• Kombinované studium ekologie
• Je to proti Bohu i proti přírodě?
• Uctě k přírodě: praktické tipy