Chcete se pustit do kompostování na zahradě a nevíte jak na to? Tradiční recyklační metoda je založená na skutečnosti, že příroda nevytváří odpadky.
Takže - i když nebudete dělat vůbec nic jiného než jen házet organický materiál na hromadu v koutě zahrady, bude to fungovat. Možná s obtížemi a pomalu, ale nakonec se kopec bioodpadu přece jen rozloží a promění v úrodný kompost. Pokud ale chcete (a kvůli zahradě možná i potřebujete) začít vyrábět kompost rychle a efektivně, spolehněte se na naše know-how. Díky němu zjistíte, jaký kompostér je pro vaši zahradu ten pravý, poradíme vám, co kompostovat lze a co nikoliv.
Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje. Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat.Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá. Dalším problémem může být nepříliš estetický, neuspořádaný vzhled kompostu.
Proto dává většina zahrádkářů (hlavně na menších zahradách) přednost kompostování ve speciálních boxech, které mohou být vyrobené z různých materiálů, například ze dřeva, pletiva nebo plastu.
Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat: Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
My vám představíme několik typů kompostérů z nabídky našeho e-shopu ekonakup.cz, které uvedená kritéria splňují.
Naší srdeční záležitostí je modulární kompostér JERY. Jery Je Rychlý v každém směru. Je to zahradní kompostér, který má řadu předností, protože jsme ho vyvinuli na základě letitých zkušeností a vyrobili vlastníma rukama. Základem je unikátní konstrukce: Díky rychlému spojování dílů dokážete kompostér smontovat i demontovat během 5 ti minut a snadno přemístit. Jednoduchý systém otevírání komor vám usnadní překopávání, které vede k zintenzivnění a zrychlení rozkladu materiálu. Díky systému mechanických spojů se navíc minimalizuje obsah škodlivých látek.
Základní kompostér můžete rozšířit o další moduly a vytvořit tak vícekomorový systém, který vám umožní kompostovat kontinuálně ve dvou fázích. Zatímco v jedné komoře shromažďujete nový materiál, ve druhé či třetí komoře kompost v klidu zraje. Všechny díly kompostéru jsou plně obnovitelné a recyklovatelné, což umožňuje dosáhnout prakticky neomezené životnosti. K výrobě používáme přírodní lokální materiál -trvanlivé modřínové dřevo odolné proti vlhkosti, mrazu i slunci. Kompostér pochází z místní rukodělné výroby, což snižuje zátěž životního prostředí dopravou.
Speciálně pro velké zahrady jsme navrhli a vyrábíme odolný masivní dřevěný kompostér ve dvou variantách - o objemu 3 000 a 6 000 litrů.
Úplně z jiného těsta než předchozí dva dřevěné je zateplený otočný kompostér JORA, který se hodí nejen na zahradu, ale třeba i ke komunitnímu kompostování ve městě. Dovážíme ho k nám už řadu let ze Švédska a v nabídce ho máme ve třech velikostech. Rotační kompostér je uzavřená nádoba ve tvaru sudu sestaveného z lakovaných ocelových panelů umístěná na galvanizované ocelové konstrukci. Hlavní vtip tohoto kompostéru spočívá v tom, že se materiál uvnitř nemusí překopávat. Stačí prostě pokaždé, když do kompostéru něco vyhodíte, zatočit. Permanentně tak dochází k promíchávání starého a nového obsahu a kompostovaný materiál se provzdušňuje.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Pokud si pořídíte tento kompostér, bude vaším hlavním úkolem dbát na správné složení kompostovaného materiálu. Pokud budete do kompostéru vhazovat především zbytky z kuchyně, je pravděpodobné, že v něm bude převažovat dusíkatá složka, obsah uhlíku doplníte například přidáním pilin, listí, jemné štěpky nebo natrhaného kartónu od vajíček. Další výhodou je, že díky rychlosti a intenzitě kompostování můžete do kompostéru bez obav vyhazovat syrové i vařené zbytky jídla, a to nejen rostlinné, ale i živočišné.
Protože je kompostér JORA uzavřený a uzamykatelný, nehrozí, že by do složení obsahu mohli bez vašeho vědomí zasahovat nepovolaní lidé. Navíc je tak zabezpečený proti případným škůdcům - vandalům i hlodavcům. Kompostér je umístěný nad zemí, takže škůdci k odpadu nemají přístup, bohužel ani žížaly. Ty lze do kompostéru cíleně nasadit, v praxi máme v praxi vyzkoušené, že Jora funguje ještě rychleji jako vermikompostér.
Postranní ventily zlepšují proudění vzduchu, což snižuje či úplně odstraňuje zápach. Díky zateplení a častému provzdušňování je proces kompostování tak intenzivní, že se čerstvý bioodpad rozkládá dřív, než začne hnít, páchnout, přitahovat škůdce a obtížný hmyz. Vnitřní zateplení kompostéru umožňuje za určitých okolností dosáhnout uvnitř teploty až 75 °C. Kompostéry Jora tak díky němu pokračují v práci i během zimního období, dlouho poté, co se v běžných kompostérech proces kompostování výrazně zpomalí.
Dvoukomorový systém navíc dovoluje kontinuální kompostování, kdy se jedna komora plní, zatímco v druhé zraje kompost. V okamžiku, kdy už první komora nepojme víc odpadu, vyprázdní se kompost z druhé komory a cyklus začíná nanovo. Prvního hnojiva se tak dočkáte už za 4 až 6 týdnů.
Než si některý typ kompostéru Jora vyberete, měli byste spočítat předpokládanou potřebnou kapacitu. Obecně platí, že průměrná městská domácnost vyprodukuje týdně asi 10 litrů kuchyňského bioodpadu, takže by jí měl stačit kompostér Jora JK 125, který zvládne zhruba 12 litrů bioodpadu týdně. Kompostér Jora JK 270 si v jedné domácnosti poradí kromě kuchyňského bioodpadu i s rostlinnými zbytky ze zahrady. Vhodný je také jako menší komunitní kompostér pro 10 až 12 osob, tzn. 2 až 4 domácnosti.
Čtěte také: Kompost v permakultuře
Prakticky nezničitelný je drátěný kompostér GABI. Kromě odolnosti (výrobce garantuje životnost minimálně 20 let) vás na něm zaujme i nízká cena a jednoduchá montáž. Praktická je také nastavitelná velikost objemu, kterou můžete přizpůsobit momentálním potřebám. Maximální průměr kompostéru je 124 centimetrů a maximální objem je 1170 litrů. Jediným problémem tohoto typu kompostéru může být přílišné odpařování vody z kompostu.
Kompostér si můžete snadno sami vyrobit.
Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií.
Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu. Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N.
A jak poznáte uhlíkatý materiál? Jednoduše řečeno - jedná se o suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu. Tvořený je listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky. Dusíkatý materiál je naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin.
Úplně dospodu na dno kompostéru dejte hrubší vzdušný materiál (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpku, hobliny, dřevnaté stonky květin), který umožní cirkulaci vzduchu a odtok přebytečné vody. Tato drenáž by neměla chybět ani ve vyšších vrstvách kompostu. Obecně platí, že čím je skladba kompostovaného materiálu pestřejší, tím lépe. Různorodý materiál pravidelně promíchávejte: Vlhké se suchým, porézní s hutným, hnědé (uhlíkaté) se zeleným (dusíkatým).
Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob. Po dosažení maxima začne teplota zase pozvolna klesat. Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu. Ten si můžete shromažďovat postupně.
Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte. Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.
Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů:
Jakmile vaše zahrada kompost okusí, nebude chtít jinak. Co může být lepšího než vlastnoručně vyrobené organické hnojivo obsahující humidové kyseliny, které pomáhají vázat živiny? Zralým kompostem proto hnojte zejména plodiny náročné na živiny. Jinak ho na zahradě můžete aplikovat prakticky kamkoliv. Nezralý kompost, použijte jako tzv. nastýlku, která potlačuje růst plevelů a do půdy se nezapravuje. Během sezóny dozraje na místě a teprve na podzim ji do půdy zapracujete.
Kompost využijete také v případě, že chcete pěstovat ve vyvýšeném záhonu nebo na tzv. čtverečkové zahrádce. Kouzlo intenzivního pěstování na malých plochách spočívá právě ve speciálním složení substrátu.
Kompost osaďte rostlinami jako jsou tykve, cukety nebo okurky. Jejich listy vytvoří ochranu před letním sluncem a zeleninu (na rozdíl od kompostu) pravděpodobně nikdy nezapomenete zkontrolovat, zda nepotřebuje zalít.
Stále více měst a obcí zavádí v systému svozu odpadu sběr bioodpadů. Někde se snaží alespoň v individuální zástavbě řešit problematiku těchto odpadů například i nabídkou domácích kompostérů.
„Ještě za mého mládí bylo na venkově naprosto běžné, že někde venku poblíž domu bylo hnojiště, kam se vyvážel nejen hnůj od hospodářských zvířat, ale i plevel ze zahrádky, část posečené trávy nebo většina odpadu z kuchyně, která se nedala jinak zpracovat. Moderní kompostování je vlastně jen obdobou toho, co dělali naši předkové naprosto běžně a po staletí,“ vysvětluje jednatel svozové společnosti Milan Doubravský.
V podstatě i dnes může podobné hnojiště skvěle posloužit k likvidaci většiny organické hmoty, kterou doma vyprodukujeme. Právě tam, kde by hnojiště z estetických důvodů nebylo žádoucí, mohou posloužit moderní plastové či dřevěné kompostéry. Fermentace materiálů je v nic o něco rychlejší a nezaberou tolik místa. Stejně jako u hnojiště je dobré mít například dvě kompostovací nádoby. Jednu plnou, kterou necháme v klidu pracovat, druhou, kterou postupně plníme. Na hnojišti pak opět necháme to, co už zde leží nějakou dobu stranou od materiálu, který tam stále doplňujeme.
Pro obě varianty kompostování platí, že je potřeba dodávat odpad v co nejmenších kouscích. Zejména je toto pravidlo nutné dodržovat u větví, které je dobré před uložením do kompostu podrtit. Pak už necháme pracovat bakterie, ale i žížaly a další součásti přírody.
Za jak dlouho je kompost hotový, hodně záleží na podmínkách. Minimální doba je cca jeden rok. V kompostéru si můžeme říci, že pokud jej otevřeme a obsah už nezapáchá, je kompost hotový.
Hotový agrokompost je použitelný jak na květiny či trávníky, tak i na zeleninu. Jediné, co odborníci doporučují, je nedávat kompost přímo k rostlinkám a smíchat jej se zeminou přibližně v poměru 1 : 3, abychom rostliny příliš úživnou hmotou kompostu nespálili.
Pokud bydlíme v bytovém domě nebo v paneláku, kde kompost nelze založit, můžeme použít svoz biodopadu. Jeho organizace je různá.
Ve velkých kompostárnách jsou schopni vyrobit agrokompost z vašich odpadů už cca za 3-4 měsíce, který je použitelný i pro hnojení polí. Má to jen jeden háček, se kterým se potýkají všechny svozové firmy. Tím jsou igelitové sáčky, ve kterých nosí lidi odpady do popelnic. Ty je vždy potřeba vysypat a dát do plastového odpadu. Pokud vhodíte do svozu bioodpadu i sáček, ten se samozřejmě nerozloží a musí jej obsluha vyseparovat z hmoty ručně.
Nejcennější hmotou pro tvorbu kompostu jsou tedy zbytky rostlinného původu, čili odkvetlé rostliny, natě, tráva, listí, rostlinné odpady z kuchyně, různé druhy živočišného hnoje býložravců v rozumném množství, přičemž přihazujeme ve vrstvách zeminu, dřevní štěpku či drť.
Bohužel toho, co do kompostu vůbec nepatří, je vždy mnohem víc. A právě lidské fekálie do této kategorie rozhodně patří, stejně jako výkaly psí či kočičí. Ale! Přesto však leckdo lidské výkaly z žumpy do kompostu přidává. Dejme tomu pouze v případě, že tuto hmotu přidává jen v rozumném množství a kompenzuje ji přihozením vápenného hydrátu, který má desinfekční schopnosti. Navíc se musí při kompostování vytvořit dostatečně vysoká teplota, která zničí fekální bakterie. Hovoříme o bakteriích Escherichia coli, ale i dalších, které dovedou přečkat v půdě velmi dlouho. Později by vás pak mohl poslat i jen jeden škrábanec rovnou do nemocnice.
A právě jediným způsobem, jak fekální bakterie zlikvidovat, je tepelný rozklad, čili fermentace. V žádném případě proto nepočítejte s rychlým zráním takového kompostu. Naopak je třeba jej častěji přehazovat a nechat zrát déle. "Septikový" kompost je dokonce vhodné založit zvlášť a oddělit od toho běžného. Určitě je pak dobré nechat takto založený kompost, do kterého v jedné sezóně přihazujete hmotu ze septiku, zrát minimálně další 2 roky. Teprve pak bude výsledkem kvalitní humus bez fekálních bakterií.
Zároveň musíme zabránit přímému vsakování jakékoli tekutiny z kompostu do spodních vod. Bez podbetonovaného hnojiště to prostě nepůjde. Zároveň je třeba zajistit dostatečné provzdušňování rozkládané hmoty.
Hranicí zapaření hmoty je zde 55°C, kdy dochází k neutralizaci nebezpečných bakterií. My však potřebujeme teploty raději ještě o něco vyšší. I tak však takový kompost nepatří na zeleninové záhony, k bylinkám, jahodám a pod.
Zajímalo by mě, jestli je pro slepice prospěšný kompost, tedy spíše hnůj v jejich výběhu. Nemám namysli rozházený hnůj po trávníku ale hnojiště, někde v rohu. Nebude slepicím vadit, jako že by dostali nějaké nemoci, apod.?
Nevidím jediný důvod,proč by slepice nemohly na hnůj,je to pro ně ráj.Pravda rozhrabou ho a vytvoří měsíční krajinu.Ve staré literatuře se dokonce zakládalo pro slepice mrchoviště.Pokud máte zdravá zvířata,chorob se bát nemusíte a slepice vám hnůj pěkně obrátí.
Bohuzel pri styku s hnojem jako takovym obzvlast slepice se slepicim, se muze rychle prenaset napriklad kokcidioza, samozrejme salmonely apod. takze jsem to zaridila nasledovne, u slepic mam kompost s pouze rostlinymi zbytky a zbytky jidel, a u pole (asi sto metru od slepic) mam oplocene hnojiste, kam jdou i zbytky travy, a rostlinne zbytky, ktere jsem lina vozit az ke slepicim.
Vůbec se toho nebojte a klidně jim ho udělejte a do spodku si dejte kus nějakého starého kompostu plného žížal . Toho hnoje nedávejte moc a míchejte to s trávou a kořivy . Je to ráj pro slepice . A chorob bych se taky nebál ve výběhu taky nechodíte sbírat každý ho....
Taky si řikám - von ten hnůj neni moc prolezlej žížalama, až ten ve spod co tam pár měsíců leží, tudíž by z toho nic neměli.
Všechno, co seberu na zahradě jde přes slepiči výběh. Pak jednou týdně co zbylo zhrabu a hrablem i seškrábnu hlínu a odvezu na kompost - cihelná ohrada atd. K tomu když vyklízím jednou týdně králíkům přistavím kolečko a vyhrnuji do něj. Vytažené rošty opřu o stodolu a právě v tomto okamžiku jsem obvykle odvolána k nějaké jiné činnosti. Po návratu mám kolečko poloprázdné a slepičky vypadají, že si užily. Tak jim to vysypu na hromadu a pokračuju. Rošty se moc líbí husám i čin kám. Než se propracuju vymytím kotců - všude mám na dřevěné podlaze lino a vytírám!! Obvyklá činnost pro nedělní odpoledne... a vkládání roštů, jsou již očištěné a já je jen doškrábnu, kam se hladovějící ptáčata nedostala. Mám šestikotcovou králíkárnu a když mi z ní zbyde půl kolečka, tak je to jen roztahané seno. Každopádně všechno rozpadané obilí je využito a neklíčí mi v kompostu!! Všimla jsem si rovněž, že slepice žerou bobky jako ulítlé. A to jak hempšírky v minulých letech tak současné "z ústavu" vynešené. K hnojišti "v rohu" mám názor, že nedojde ke správnému zkompostování. Sama dnes instaluji do rohu kompostér, kam ty zbytky po recyklaci budu vkládat, vlastně mi jde o to, abych si ušetřila cestu do cihelného kompostéru, anžto je to přes celou zahradu a jeden už je plný a druhý tak napůl.
Chci tím jenom říct, že to tak dělám čtyři roky a samozřejmě jsem na začátku s kolečkem vždycky odjela za plot, ale slepičky mne naučily, že to chtějí, stejně tak jsem měla kompost v roku na hromadě, ale "nekompostoval se". Také mám za sebou králičí hnůj v sudu, zkompostoval se báječně, ale žádný mi neporadil, jak ho mám z toho sudu dostat - na to jsem páru neměla ho ani převrhnout - přicucnul se do bahna výběhu atd., atd. O zdraví slepiček, hus, kachen pekinských a čínských se nebojím - králíci jsou zdraví a vlastně ani není žádný rozumný důvod pro přenos např. Takže..uvážit všechny pro a proti, já jsem pro hromadu na zábavu pro slepičky, ale uklízet.