Kompostování na malé zahrady a dvorky

Kompost je přírodní hnojivo, které má příznivý vliv na úrodnost a kvalitu půdy a vyživuje rostliny výrazně efektivněji než umělá hnojiva. Kompost se v půdě dále rozkládá až z něj vznikne humus. Hlavním úkolem kompostu je zlepšení zdraví půdy a rostlin. Kompost je nejlevnější alternativou likvidace zbytků z domácnosti. Kompostování urychluje proces biologického rozkladu.

Co je Permakulturní Zahrada?

V první řadě je nutné si uvědomit, že permakultura není jen o zahradničení. Jde o praktickou filosofii založenou na poznání, že příroda člověka bohatě uživí, dá-li jí k tomu příležitost a přestane ji v honbě za vysokými výnosy ničit a drancovat. Slovo permakultura - permaculture - vzniklo ze sousloví permanent agriculture, tedy trvalé či trvale udržitelné zemědělství.

Celý pozemek tak tvoří uzavřený, kolující a vše využívající celek, jehož všechny části jsou využívány, společně fungují v rovnováze a vzájemně se podporují, ať už jde o rostliny, zvířata, ale i stavby. Permakulturní zahrádkář se nesnaží ovládnout přírodu, ale naopak s ní aktivně spolupracuje. Zčásti se navrací k moudrosti našich předků, nebojí se ale ani experimentovat a hledat nová řešení. Nepoužívá chemická hnojiva ani jedovaté postřiky. Pokud přírodě nebudete bránit, nastolí si svůj vlastní pořádek a v boji se škůdci si poradí i bez chemií nabitých pomocníků.

Pozor ale na rozšířený omyl. Permakulturní zahrada se rozhodně nerovná bezúdržbová zahrada. V porovnání se zahradou klasickou na ní ale časem skutečně budete mít podstatně méně práce.

Jak Založit Permakulturní Zahradu?

Využívat principů permakultury můžete jak na pozemku o rozloze několika hektarů, běžné zahradě, ale třeba i na balkóně. Podstatou je vybírat především rostliny, které do daného podnebného pásma a nadmořské výšky přirozeně patří. Rostliny nejsou sázeny do monokultury, ale tak, aby bylo dosaženo co nejlepších vzájemných vztahů. Dokonce i zelenina je pěstována ve smíšených kulturách nebo polykulturách.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

V permakulturní zahradě by měl být zastoupený také vodní prvek - nejlépe v podobě přírodního, případně i koupacího jezírka osázeného vodními rostlinami, které zároveň vodu čistí a mohou sloužit jako úkryty pro užitečné vodní živočichy. A chybět by samozřejmě neměla ani zvířata, ať už ta domácí, ale i divoká. Při vytvoření vhodných podmínek a úkrytů můžete do zahrady nalákat množství přínosných živočichů, jako jsou ježci, žáby, ptáci a užitečný hmyz.

Důležité jsou i používané materiály, které by samozřejmě měly být za všech okolností přírodní. Z nich můžete vytvářet cestičky, záhonky a různé zahradní stavby jako např. altánky, pergoly, můstky a mola, lavičky, nebo také prolézačky, bludiště, dětské domečky a úkryty atd.

Kompost je zahradníkovo zlato, které vzniká z organického odpadu a organických zbytků. K tomu, abychom vytvořili kvalitní kompost, musíme přidávat „hnědé“ a „zelené“ složky ve vyváženém poměru. Hnědá představuje uhlík (C), tedy všechny suché materiály rozkládající se pomaleji. Zelená zastupuje dusík (N) a sem řadíme veškerý „šťavnatý“ odpad jako je posečená tráva, natě rostlin, kuchyňský odpad, spadané ovoce.

K obohacení kompostu minerální látkami používáme dřevní popel o objemu max. Aby se nám začal tvořit kompost, jsou nezbytné další dvě základní složky, kterými jsou voda a vzduch/kyslík. Pokud je v kompostu příliš mnoho zelených složek plných vody, nezůstává místo pro vzduch. Ten potřebují k přežití aerobní bakterie, které nám zajišťují rozklad materiálů. Bez přístupu kyslíku vzniká páchnoucí hnijící hmota plná jedovatých látek. Je proto důležité překládat zelené složky těmi hnědými a to až v poměru (uhlík/hnědé: dusík/zelené) 25-30:1. Pokud se totiž spotřebuje příliš mnoho dusíku, vzniká kompost chudý na živiny. Pokud je nedostatek uhlíku (méně než 15:1), což je časté například při velké dávce posečené trávy, dusík se mění na amoniak. Suchý materiál vytváří dutinky, kterými proudí vzduch, stejně jako mezery v kompostéru.

Materiál Pro Kompostování

Materiál pro kompostování (kompost může být ze všeho, co kdysi žilo) musí být v poměru 25-30 dílu uhlíkatého materiálu : 1 dílu dusílatého materiálu. (Uhlíkatý materiál je často suchý a šustivý, dusíkatý vlhký a zavánějící). POZOR! poměr 25-30:1 neznamená vždycky, že dáte 25-10 kyblíků slámy na 1 kyblík hnoje. Poměry dusíku a uhlíku jsou v různých materiálech různé.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Uhlíkatějsí materiál, který má větší poměr než 25-30:1 (C:K) se pomalu rozkladá. Je dobré materiál nakrátit na malé části / kousky, aby se zvětšila jeho plocha a ryhleji se rozložil.

Kompostování na Volné Hromadě nebo v Kompostéru?

Existují dva typy kompostování - kompostování na volné hromadě a kompostování v kompostéru. Oba způsoby mají své výhody i nevýhody. Záleží tedy především na vašich preferencích a volném prostoru pro kompostování.

Kompostování v Kompostéru

Mezi hlavní výhody kompostování v kompostéru patří fakt, že se jedná o výrazně čistší proces, než je kompostování na volné hromadě. Kompostér pomáhá udržet kompostovaný materiál na jednom místě, díky čemuž se právě snáze udržuje čistota. Dost často se jedná i o prostorově méně náročnější řešení, což je výhoda pro lidi s omezeným prostorem. Některé modely kompostérů mají více komor, což umožňuje jednodušší rotaci materiálu a zároveň zvyšuje rychlost rozkladu.

Jedinou případnou nevýhodou kompostování v kompostéru může být pořizovací cena tohoto zařízení.

Kompostování na Volné Hromadě

Vytvoření „volné” hromady je podstatně levnější než koupě kompostéru. Výhodou je i fakt, že vzhledem k velikosti tohoto kompostu, do něj můžete vkládat větší kusy materiálu, což může zvýšit rychlost rozkladu. Nevýhodou tohoto typu kompostování je fakt, že se jedná o méně čistou cestu, než je kompostování v kompostéru. Kompost na volné hromadě bývá navíc výrazně cítit, což se nemusí líbit vašim sousedům. Volná hromada také zabírá daleko více místa než kompostér.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Co je to Vlastně Kompostér a Kam Ho Umístit?

Kompostér je v podstatě taková „kouzelná krabička” z recyklovaného plastu, dřeva nebo plechu, která slouží k přírodnímu zpracování organických odpadů a vytváření kompostu. je o výběr kompostéru, nabídka je dnes více než široká. Z materiálů vede především plast, dřevo nebo pozinkovaný plech. Větší dřevěné kompostéry jsou určené na prostorné zahrady. Pro malé zahrádky se nejvíce hodí kompostéry o objemu asi 400 až 600 litrů. Menší plastový kompostér je pak ideální na dvorek i balkon.

Pokud jde o stanoviště kompostéru, to by mělo být umístěno na místě, které je chráněno před přímým slunečním zářením, prudkým deštěm a silným větrem. Kompostér by nikdy neměl být vystaven celodennímu přímému slunci, aby se kompost zbytečně nepřehříval a nevysušoval. Zároveň by měl mít přímý kontakt se zemí, aby do něj měly volný přístup žížaly a další mikroorganismy, které pomáhají s rozkladem materiálu.

Jak Založit Kompost Krok za Krokem

Kompost můžete založit kdykoliv během roku, pokud máte dostatečné množství vhodného materiálu. Nicméně nejvhodnější doba pro jeho založení je na jaře, kdy se zvyšuje teplota a aktivita mikroorganismů v půdě. To umožňuje rychlejší rozklad organického materiálu. Vhodným obdobím je také podzim, kdy máme k dispozici největší množství organického odpadu ze zahrady.

Založení kompostu krok za krokem

1. Vyberte vhodné místo, které je dobře přístupné, chráněné před větrem i sluncem, a kde se vám bude snadno přidávat nový materiál do kompostu.
2. Na místě, na kterém bude kompostér umístěn, vykopejte na ploše o velikosti a rozměrech kompostu 15 cm zeminy a položte na něj drenáž. V případě jílovité zeminy se jedná o vrstvu písku, naopak u písčité půdy půjde o vrstvu jílovité zeminy.
3. Zvolte si vhodnou nádobu - kompostér. Ten si můžete vyrobit nebo zakoupit. Existuje mnoho různých typů a velikostí kompostérů, od jednoduchých pytlů přes otevřené nádrže až po složité kontejnery s uzávěrem a ventilací.
4. Použijte žádoucí materiál ke kompostování. Řeč je o organickém materiálu, jako jsou listy, tráva, větve, zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, skořápky, apod.
5. Materiál rozložte po vrstvách do kompostéru. Doporučuje se začít s vrstvou zdroje uhlíku, jako jsou suché listy a větve. Následující vrstva by měla být zdrojem dusíku. Použijte tedy zbytky ovoce a zeleniny, zelené rostliny. Tyto vrstvy střídavě opakujte.
6. Dejte pozor na poměr uhlíku a dusíku, který by měl být v poměru 2:1 pro uhlík. Zjednodušeně řečeno to znamená, že na 2 až 3 díly hnědého materiálu přidejte 1 díl zeleného.
7. Udržujte správnou vlhkost, aby mohly mikroorganismy správně rozkládat použitý organický materiál.
8. Kompostovaný materiál pravidelně otáčejte, aby se zajistilo jeho rovnoměrné rozkládání.
9. Pokračujte s přidáváním materiálu do kompostéru a jeho promícháváním, dokud se kompost nevytvoří. Vždy vyčkejte na dokončení procesu. Kompostování může trvat několik týdnů až měsíců. Vždy v závislosti na množství i typu materiálu.

Co do Kompostu Patří a Co Naopak Ne?

Správně fungující kompost není jen hromada ledajakých organických zbytků. Naopak. Kompost má pevný řád.

Co Vše Lze Kompostovat?

• veškeré slupky od ovoce a zeleniny
• zahradní odpad - posekaná tráva a listí, odřezky z keřů a stromů, sláma, seno, třísky, piliny
• kávová sedlina a čajové zbytky
• skořápky z ořechů
• skořápky od vajec
• trus hospodářských zvířat
• dřevěný popel nebo dobře rozložitelný papír - novinový papír, papírové utěrky

Co Naopak Do Kompostu Nepatří?

• Plevele a rostliny napadené škůdci a chorobami
• Slupky z tropického ovoce a pecky
• Materiály živočišného původu - maso, kosti a mléčné výrobky
• Kameny nebo stavební suť
• Popel z uhlí a cigaret
• Plasty, porcelán, kovy a různé nerozložitelné materiály
• Chemikálie, léky nebo barvy
• Trus psů a koček

Kompostování s Kalifornskými Žížalami

Autor propaguje chov kalifornských žížal a nabízí jednoduchý způsob, jak pro tato zvířátka zřídit obydlí, tedy kompostér, prakticky zdarma a bez velké časové investice. Navrhuje takovou žížalí věž „zasadit“ na zahradu, kde nám bude zúrodňovat půdu. V našem klimatu by kalifornské žížaly nepřežily zimu a našim domácím žížalám bohatě stačí, když budeme odkládat kuchyňské zbytky spolu s další organickou hmotou ze zahrady do běžného kompostéru, zřízeného třeba ze starých palet, nebo můžeme zakládat malé „ploché komposty“ přímo uprostřed záhonků, kde pěstujeme rostliny náročné na živiny (třeba tykve).

Kalifornské žížaly se živí kuchyňským odpadem a špatně snášejí, když jim do substrátu přidáte zahradní zeminu. Proto bude asi lepší, když Lawtonův nápad využijete pro domovní kompostér a vsadíte ho do nějakého truhlíku.

Postup Práce:

Pokud se rozhodnete pro potravinářskou PVC trubku a máte vrtačku, vyvrtejte v její dolní polovině několik otvorů. Věž je nutné umístit do půdy ve svislé poloze a dostatečně hluboko, aby byla zcela stabilní (upěchujte půdu kolem věže, ale ne uvnitř).

Údržba

Údržba je jednoduchá. Alespoň jednou za pár dní dopřejte žížalám trochu zeleninových zbytků, posekanou trávu nebo i vlhký karton či rozstříhané noviny a udržujte obsah věže mírně vlhký.

Vyplatí se Kompostovat?

Ano, kompostování se rozhodně vyplatí. Díky kompostováním můžete snížit podstatně velké množství odpadu, které vaše domácnost vyprodukuje. Snižujete tak i množství odpadu, které končí na skládkách a má podíl na vzniku skleníkových plynů. To znamená, že kompostováním výrazně přispíváte k ochraně životního prostředí. Pokud tedy koketujete s bezodpadovým stylem života, je kompostování přesně pro vás. Pamatujte, že zero waste začíná doma.

Používáním kompostu také snižujete náklady na hnojení zahrady nebo záhonů. Kompost je navíc podstatně šetrnější k půdě, než komerční hnojiva. Zároveň zvyšuje obsah organických látek v půdě, což vede ke zlepšení její struktury a podpoře růstu rostlin. Když bioodpad skončí špatně, skončí to špatně i pro nás. Ohryzek od jablka, slupka od banánu, kávová sedlina, zbytky zeleniny. Zdánlivě nic, co by mohlo uškodit. Ale když skončí ve směsném odpadu a odveze se na skládku, začne se rozkládat bez přístupu vzduchu. Místo živin pro půdu tak vzniká metan, silný skleníkový plyn, který urychluje změnu klimatu. Ve spalovně to není o moc lepší. Kvůli vysoké vlhkosti bioodpadu je potřeba víc energie na jeho spálení a nakonec z něj zůstane jen kouř plný škodlivin, jako jsou oxid uhelnatý či dusíkaté plyny.

Když bioodpad zpracujeme správně, vrátí se do půdy jako živiny. Zbytky z kuchyně a zahrady se promění v kompost bohatý na mikroorganismy a energii, která pomáhá půdě dýchat, zadržovat vodu a podporovat rostliny. Je to koloběh, který začíná u vás v kuchyni a končí na zahradě v záhonu.

Jak můžete kompostovat?

• I v bytě lze kompostovat. Například s pomocí žížal. Vermikompostér je malý, designový a funguje překvapivě jednoduše. Žížaly se postarají o většinu práce a odmění vás takzvaným „žížalím čajem“, přírodním hnojivem, které rostliny milují.
• Pokud dáváte přednost variantě bez kroužkovců, zkuste Bokashi, kde probíhá fermentace na základě mléčného kvašení.
• Další možností jsou malé elektrické kompostéry, které se o vše postarají téměř samy. Kompostování se tak stane součástí vašeho denního rytmu, stejně jako vaření a zalévání pokojových rostlin.
• Máte zahradu či dvorek? Pořiďte si zahradní kompostér nebo Culbuto, dejte mu stinné místo a plňte ho zbytky zeleniny, listím i kávovou sedlinou. Stačí minimum péče a příroda udělá zbytek. Výsledkem bude voňavý kompost a čisté svědomí.
• Pokud žijete ve městě, můžete kompostovat i společně. Do komunitního kompostéru obyvatelé nosí svůj bioodpad, společně se o něj starají a vzniká tak nejen kvalitní kompost, ale i nové sousedské vztahy. Taková místa pomáháme zakládat a udržovat ve spolupráci s obcemi, školami i firmami.

Zkrátka to jde vždycky. Jen je potřeba místo výmluv hledat možnosti.

Co patří do kompostu a co ne?

Do každého kompostéru patří něco trochu jiného. Ve vermikompostéru se vyhněte citrusům, v elektrickém zvládnete i zbytky jídel. Obecně platí, že kompost tvoří bioodpad (vlhký zelený materiál) vyvážený pilinami nebo kartonem (suchý hnědý). Nebojte, není to žádná raketová věda, stačí selský rozum, brzy se to naučíte.

✅ ANO:

zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čaj, skořápky od vajec, listí, tráva, piliny.

❌ NE:

maso, tuky, mléčné výrobky, oleje, popel, chemicky ošetřené rostliny.

Bioodpad se nám vždycky vrátí. V jaké podobě, to záleží jen na nás.

Kompostováním snižujeme množství odpadu, omezujeme emise a zároveň vracíme živiny zpět do půdy. Je to jednoduché, dostupné a funkční. Každý kousek bioodpadu, který neskončí v popelnici na směsný odpad, má smysl. Tak udělejme svět o slupku lepší. Probuďme město společně! Kompostujte doma, na zahradě, ve škole, v kanceláři nebo na sídlišti. Dejte svému bioodpadu druhou šanci. My vám s tím pomůžeme. Poradíme, jak začít, dodáme vhodný kompostér, pomůžeme založit komunitní kompostér a uspořádáme workshop pro vaši organizaci nebo firmu. Každá slupka se počítá.

Kompostování je jedním z nejjednodušších a nejúčinnějších způsobů, jak vrátit přírodě to, co si z ní vezmeme. Ani malý dvorek, terasa nebo městská zahrádka nemusí být překážkou - naopak! Díky kompostu si půda lépe udrží vláhu, strukturu i živiny.

Nepřidávejte přemíru jednoho typu odpadu (např. Výborným doplňkem je také Black Frass - přírodní hnojivo, které podporuje půdní život a lze jej přidat i do kompostu nebo smíchat s hotovým kompostem. I když máte malý prostor, kompostování má smysl. Pomůžete životnímu prostředí, zlepšíte kvalitu půdy a přitom ušetříte za hnojiva.

S příchodem jara a začátkem zahrádkářské sezóny je čas přivést vaši zahradu opět k životu a nachystat záhony na novou výsadbu. Vytvořte si to nejvýkonnější palivo pro vaši zahradu, které můžete použít kdykoliv bude potřeba. Stačí seskupit organický odpad a nechat přírodu nějakou chvilku pracovat. Odměnou vám bude jedinečné přírodní hnojivo, které budou milovat všechny rostliny v květináčích a záhonech, ale i stromy nebo trávník na vaší zahradě. Kromě přihnojení květin, zeleniny nebo trávníku, je možné použít kompost jako základ pro bylinkovou zahrádku. Díky kompostu navíc dochází ke zlepšení vlastností půdy a současně do ní navracíte potřebné živiny.

Kompost jako základ pro bylinkovou zahrádku

Kompost už dávno nemusí mít podobu nevzhledné hromady v rohu zahrady, za kterou se budete stydět. Naopak. Výběr kompostérů je dnes víc než široký. Z materiálů vede plast, pozink nebo dřevo. Tvary a velikosti jsou různé. Menší plastové komposty jsou určené na balkony nebo na malé zahrady či dvorky. Vyrábí se kompostéry jednokomorové nebo tříkomorové. Právě vícekomorové kompostéry jsou vhodné pro průběžné kompostování, protože zatímco v jedné komoře kompost zraje, do druhé se ukládá materiál. Moderní kompostéry přináší celou řadu „vychytávek“, ale pro úspěšné kompostování nejsou úplně nutností. Vystačíte si i s docela primitivní konstrukcí. Pokud vám například zbyly staré trámy po rekonstrukci, využijte je k vytvoření kompostu, kdy je prostě jednoduše postavíte přes sebe. Když máte promyšleno, z čeho kompostér vyrobíte, je důležité dobře kompost začlenit do zahrady. Vhodné je odlehlé a stinné místo, optimálně pod větším stromem (například pod ořešákem). Z místa, kam přijde kompost, odstraníme drny. Vrstvy kompostovaného odpadu je vhodné proložit vrstvou zeminy a přidat také trochu vápna. Jednou za čas je vhodné kompost promíchat a přecházet. Vršek kompostu je dobré udržovat tak, aby veprostřed vznikl důlek a voda nestékala. Tvorbu zeminy v kompostu urychlí různí pomocníci, jako jsou urychlovače. Volte je s rozumem a poraďte se raději se zkušeným zahradníkem.

tags: #kompostování #na #malé #zahrady #a #dvorky

Oblíbené příspěvky:

• Discover Czech Waterfalls and Natural Wonders
• Definice a Postupy nakládání s odpadem
• Co znamená jedinečná příroda?
• Mýty o biopotravinách vyvráceny
• Pravidla kompostování ve Slavkově