Omezení vlastnického práva: Emise a legislativa v České republice

V České republice je problematika ochrany ovzduší upravena řadou zákonů a vyhlášek, přičemž základním kamenem je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Tato legislativa definuje klíčové pojmy jako znečišťování (emise) a znečištění (imise), a stanovuje postupy pro předcházení a snižování jejich úrovně.

Právní rámec ochrany ovzduší

Oblast ochrany ovzduší, kterou upravuje zejména zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a která je v gesci Ministerstva životního prostředí, sleduje práva a povinnosti osob v souvislosti se znečišťováním ovzduší lidskou činností. Průmyslová výroba patří vedle dopravy a zemědělství k nejvýznamnějším znečišťovatelům. Zákon stanovuje povinnosti znečišťovatelů, působnost správních úřadů a podmínky pro snižování množství škodlivin majících negativní vliv na životní prostředí.

Mezi nejdůležitější předpisy patří:

• Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 521/2002 Sb., zákonem č. 92/2004 Sb., zákonem č. 186/2004 Sb., zákonem č. 695/2004 Sb., zákonem č. 180/2005 Sb. a zákonem č. 350/2002 Sb.
• Vyhláška č. 351/2002 Sb., kterou se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování a řízení kvality ovzduší ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb.
• Vyhláška č. 350/2002 Sb., kterou se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí ve znění nařízení vlády č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování, včetně stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění vyhlášky č.

Související legislativa zahrnuje například zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, a nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování.

Klíčové pojmy v legislativě ochrany ovzduší

• Stacionární zdroj znečištění - nepohyblivý zdroj, např.
• Mobilní zdroj znečištění - pohyblivý zdroj, zejm.
• Imisní limity - definují přípustnou úroveň znečištění ovzduší určitými látkami ve venkovním prostředí ve vztahu k určitému území. Zjednodušeně se dá říci, že stanovují, jak moc znečištěný vzduch na určitém území může být.
• Emisní limity - definují přípustnou úroveň znečišťování, která musí být dodržena na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší. Zjednodušeně lze říci, že určují, kolik konkrétních znečišťujících látek může do ovzduší vypustit konkrétní zdroj znečištění.
• Emisní stropy - definují maximální povolenou míru znečišťování stanovenou pro stacionární zdroj, skupinu stacionárních nebo mobilních zdrojů, provozovnu nebo vymezené území za určité období.
• Přípustná tmavost kouře - ukazatel, který se zjišťuje na základě tzv.

Možnosti obrany proti znečišťování

Pokud vás obtěžuje kouřem soused nebo máte podezření, že stanovené emisní limity nedodržuje nedaleká továrna, můžete se bránit. Především máte možnost obrátit se s podnětem na orgán oprávněný kontrolovat dodržování povinností provozovatelů stacionárních zdrojů znečištění. Tyto orgány jsou oprávněny uložit provozovateli opatření ke zjednání nápravy. Pokud toto opatření provozovatel neprovede, mohou vydat i rozhodnutí o zastavení provozu příslušného zdroje znečištění.

Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR

Každý vlastník se totiž podle občanského zákoníku musí zdržet toho, aby jakékoli imise (mezi nimi i prach, kouř a pach) vnikaly na cizí pozemek, pokud k tomu dochází v míře nepřiměřené místním poměrům a způsobem podstatně omezujícím obvyklé užívání pozemku. Pokud tedy takové imise vnikají na váš pozemek, můžete se bránit žalobou a požadovat, aby se vlastník zdroje znečištění nebo kouře zdržel činnosti, která přivádí imise na váš pozemek.

Programy zlepšování kvality ovzduší

Programy zlepšování kvality ovzduší vyhlašuje MŽP ve svém věstníku. Do 12 měsíců od vyhlášení programu musí příslušná obec a kraj v návaznosti na vyhlášený program zpracovat svůj časový plán provádění opatření uložených programem.

S účinností od 1. 1. 2018 byla novelou zákona o ochraně ovzduší[13] vypuštěna právní úprava formy programů. Před novelou zákon o ochraně ovzduší stanovil výslovně, že programy mají formu opatření obecné povahy. To zajišťovalo, že programy musely být přijímány zákonem předvídaným způsobem, vč.

Návrh programu se zveřejňuje na úřední desce minimálně po dobu 15 dní a kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být tímto programem dotčeny, k němu může uplatnit písemné připomínky. Proti přijatému programu se nelze odvolat. Lze ale zahájit přezkumné řízení, a to nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti programu.

Novela Zákona o Ochraně Ovzduší

Novela zákona o ochraně ovzduší přináší zásadní změny v přístupu k regulaci znečištění. Jejím cílem je nejen zlepšit kvalitu ovzduší, ale také zvýšit efektivitu monitoringu a kontroly emisí. Klíčové novinky zahrnují digitalizaci procesů, přísnější kontrolu provozních parametrů a větší důraz na spolupráci s Evropskou unií.

Čtěte také: EU zpřísňuje emisní normy

Hlavní Změny Novely

• Digitalizace procesů: Povinnost provozovatelů přenášet data o emisích v reálném čase prostřednictvím online systémů.
• Zpřesnění měření provozních parametrů: Instalace moderních technologií pro kontinuální měření.
• Harmonizace s EU: Implementace přísných emisních limitů stanovených Evropskou unií.
• Přísnější pravidla pro lokální topeniště: Zvýšení kontroly provozu kotlů na pevná paliva.
• Minimální vzdálenosti průmyslových zdrojů od obytných oblastí: Omezení přímého dopadu emisí na obyvatele.
• Zvýšení poplatků: Vyšší poplatky pro největší znečišťovatele.
• Snížení prašnosti: Povinná opatření při stavebních a demoličních pracích.
• Veřejné konzultace: Zapojení veřejnosti při přípravě opatření na zlepšení ovzduší.

Monitoring a Měření Emisí

Provozovatel stacionárního zdroje je povinen zjišťovat úroveň znečišťování měřením nebo výpočtem. Měření se provádí v místě, za kterým již nedochází ke změnám ve složení odpadních plynů vnášených do ovzduší, nebo v jiném místě, které je přesně definováno obsahem referenčního kyslíku.

Soudní spor o emisní limity elektrárny Ch

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodoval ve věci žalobců H. D. - F. o. t. E. C. R. a F. B. S., z. s. proti Ministerstvu životního prostředí za účasti I. E. Ch. a. s., G. Č. r., z.s., O. V., P. k. a Z. p. P. z.s. o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2021, č. j. MZP/2021/550/1135.

Věc se týkala povolení výjimky z emisních limitů oxidů dusíku a rtuti pro elektrárnu Ch. Jádrem sporu mezi účastníky je jednak naplnění zákonných podmínek pro jejich stanovení, jednak jejich povolená výše a délka trvání.

Žalobci se žalobami domáhali přezkoumání rozhodnutí žalovaného, jímž bylo částečně změněno a částečně potvrzeno rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje o 29. změně integrovaného povolení vydaného podle § 19a odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, pro zařízení „Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW“ provozovatele E. Ch. a. s.

Ve věci byly krajským úřadem stanoveny a žalovaným následně aprobovány emisní limity rtuti ve výši 23 μg/m3 a oxidů dusíku ve výši 190 mg/m3 pro období 17. 8. 2021 - 17. 8. 2027, tj. na dobu 6 let, přičemž tyto hodnoty byly povoleny jako výjimka z emisních limitů spojených s nejlepšími dostupnými technikami stanovených prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. 7. 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro velká spalovací zařízení.

Čtěte také: Omezení Ekologické Stopy

Žalobci se domáhali zrušení napadeného rozhodnutí i rozhodnutí krajského úřadu, jejichž nezákonnost spatřují v nenaplnění předpokladů pro udělení výjimky, jakož i v nepřiměřenosti udělených výjimek a délky jejich trvání.

Žalobci předně namítali absenci zakotvení plánu výroby provozovatele ve výroku napadeného rozhodnutí. Dle žalobců se jedná o jeden z klíčových předpokladů žádosti provozovatele k udělení výjimky, jehož splnění ovlivní výsledné dopady výjimky na životní prostředí a na lidské zdraví.

Dále žalobci zdůraznili judikaturou správních soudů a Soudního dvora Evropské unie dovozovanou nutnost restriktivního výkladu v oblasti výjimek z ochrany životního prostředí. Dle žalobců provozovatel ve správním řízení neprokázal splnění zákonných podmínek ani pro jeden z polutantů, jak je v jednotlivostech uvedeno níže.

V případě rtuti podle žalobců unikne po dobu trvání výjimky do životního prostředí ze zařízení provozovatele přinejmenším o 1 234 kg rtuti více než v případě dodržení emisního limitu spojeného s BAT. S přihlédnutím k vysoké nebezpečnosti rtuti pro lidské zdraví a životní prostředí by podmínka zákazu závažného znečištění životního prostředí byla podle žalobců splněna v případě prokázání, že množství absolutních emisí rtuti do životního prostředí bude ve srovnání s dodržením emisního limitu podle BAT jen nepatrně vyšší.

Udělený emisní limit pro oxidy dusíku ve výši 190 mg/m3 po celou dobu výjimky pro všechny kotle je dle žalobců nepřiměřeně vysoký, neboť nereflektuje skutečné emise zařízení, rozdílné u každé z linek, ani plánovaný postup jejich snižování.

tags: #omezeni #vlastnickeho #prava #emise #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• 60litrové kovové koše na odpad
• Jak připojit sifon 5/4
• Kosovo: Země kontrastů
• Zábavná hra Dino Zázraky přírody
• Definice záchytávací ekologické vany