Kompost z posekané trávy: Jak na to?

Když zahrádkáři zrovna nesekají zahradu, řeší, kam s posekanou trávou. Patříte mezi ty, kteří po každém sekání chystají kolečko či pytle, aby obsah sběrného koše odvezli daleko ze zahrady? Pak zadržte! Místo odvozu či pálení totiž trávu můžete zužitkovat mnohem lépe. Posekaná tráva je ideálním základem pro vytvoření kvalitního kompostu. Posekaná tráva není jen pouhý bioodpad. Může být cenným a všestranným pomocníkem na zahradě.

Jednou z možností je naložit s ní jako s odpadem a odvézt do hnědé popelnice na bioodpad. Přiděláváte si tím ale zbytečně práci a navíc přicházíte o spoustu možností, které zpracování trávy na zahrádce nabízí. Než ji tedy nacpete do popelnice, zkuste těchto šest jednoduchých a přitom užitečných vychytávek.

Proč kompostovat trávu?

Na začátek je dobré si uvědomit, že tráva je bioodpad, tudíž by byla velká škoda ji pálit nebo jinak znehodnocovat. Kompostování je zcela přirozený způsob, jak trávu zpracovat. Kompost je osvědčené přírodní hnojivo a zlepšovač půdy. Obsahuje mnoho důležitých živin a stopových prvků pro vaši zahradní půdu. Naučte se kompostovat správně a udržitelně. Díky kompostu snížíte množství odpadu a zároveň podpoříte zdravý růst rostlin.

Jak kompostovat trávu?

Jako první a nejjednodušší řešení se tedy nabízí pořízení kompostéru. Už víte „jak na to“, ale pořád nevíte, který kompostér je ten nejlepší pro vaši zahradu? Faktorů je více, ale asi tušíte, že tím nejdůležitějším je velikost zahrady. Hlavní složkou kompostu totiž bude tráva, takže podle toho, jak máte velkou zahradu, musíte odhadnout, kolik materiálu na kompost vyprodukujete.

Pro optimální výsledky je potřeba zachovat vyvážené mísení materiálů - tj. posekanou trávu prokládat i jinou hmotou. Tím myslíme hlavně suchý materiál, např. větvičky (tenké, nalámané), kůru a podobně. Použít můžete i zbytky z kuchyně. To samozřejmě neznamená, že by do kompostéru patřil zbytek svíčkové i s knedlíky! Skvěle ale využijete například slupky, odkrojky a zbytky od ovoce i zeleniny. Vašemu kompostu prospějí i skořápky od vajíček, ideálně drcené. Vyhněte se ale masu, přílohám nebo pečivu. Ty patří do vašich žaludků, v kompostéru by se jim nedařilo. V menším množství můžete použít i kousky kartonů či obalů od vajíček.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Ale nezapomeňte, že samotná tráva vám kompost nikdy nevytvoří! Posekaná tráva má příliš velký obsah dusíku a také vody. Proto do kompostu přidejte i uhlíkatou složku, tj. listí, karton nebo rozlámané větve, aby nedošlo ke samovznícení trávy. Uhlíkatá složka by také měla v kompostu převažovat, a to v poměru 2:1 až 3:1. Dobrý kompost vzniká při správném poměru uhlíku k dusíku (25:1 nebo 30:1). Převládá-li podíl uhlíku, rostlinné zbytky se rozkládají pomaleji.

Pak už jen stačí kompostér příležitostně přeházet (na to ideálně využijete vidle). Vnější části by se při přehazování měly dostat dovnitř. Jedno či dvě přehození urychlí proces zrání kompostu. V případě, že máte kompostér uzavřený, určitě jej občas zlehka zalijte. Zabráníte tak jeho vyschnutí.

Výběr kompostéru

Pokud máte malou zahradu, postačí vám menší kompostér (zhruba o objemu 300 litrů). Pro kompostování materiálu ze středně velkých zahrad je vhodný kompostér o objemu 600 litrů. Vybírat můžete z klasických, uzavřených modelů, nebo otevřených kompostérů (označovaných též jako silo nebo ohrádka). Kompostér by neměl být umístěný v té části zahrady, kde po celý den svítí slunce. Paprsky kompost vysušují a zpomalují tak celý proces kompostování. Ideální je tedy stinné místo někde na kraji zahrady.

Co kompostovat a co ne?

Pro kvalitu přírodního hnojiva jsou rozhodující jeho složky. Kompostovat lze všechny organické materiály podléhající rozkladu. Může se jednat o jakékoli zbytky ze zahrady nebo o domácí odpad. Pro udržitelné a ekologicky šetrné hnojení jsou vhodné kompost, koňský hnůj, rohové piliny nebo kvalitní organické značkové hnojivo.

Při kompostování bychom se naopak měli vyhnout masu a mléčným výrobkům. Obecně se udává, že optimálně by mělo být v kompostu 3:1 (uhlík:dusík). Uhlík obsahují většinou dřevité látky, zejména dřevní štěpka, piliny nebo listí. Mezi další bioodpady, které je dobré kombinovat s trávou, patří zbytky z kuchyně (ovoce, zelenina), skořápky od vajíček, čajové sáčky nebo „lógr“.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Tipy pro péči o kompost

V zásadě je vytváření a péče o hromadu kompostu velmi jednoduché - se správnými tipy pro péči o kompost. Přeházením a prosetím kompostu získáte užitečný humus. Přibližně po třech až čtyřech týdnech se hromada kompostu zmenší. Pokud je kompost příliš vlhký, použijte hrubý, suchý materiál, například větve nebo větvičky.

Typické problémy s kompostem

Ať už se kompost kazí, není dostatečně zralý nebo plesniví - kompostování nefunguje vždy perfektně. Nepřidávejte příliš vlhké přísady. Hromadu kompostu je bohužel většinou nutné přeházet - shnilý kompost již nelze zachránit. Kompost vždy potřebuje čas, aby dozrál. Nezapomeňte: Kompost sice potřebuje klid, ale čas od času by měl být přeházen nebo obrácen. To znamená, že pokud se objem vašeho kompostu zhruba o třetinu zmenšil, měli byste vzít do ruky lopatu. To podporuje větrání a urychluje proces kompostování.

Alternativy kompostování

Není potřeba vždy trávu kompostovat. Jak jsme naznačili v úvodu článku, možností využití posekané trávy na zahradě je více. Některé sekačky jsou vybaveny funkcí mulčování. Pomocí speciálního nože trávu rozsekají na titěrné kousky. Ta propadne ke kořenům trávníku a působí jako půdní hnojivo. Případně se této úlohy můžete chopit sami a obestlat stromky i záhonky vrstvou posečené trávy. V usušeném stavu se tráva hodí i jako krmení pro domácí zvířata. Menší kupky trávy můžete také využít při zakládání záhonů, kde se opět rozloží a dodá zemině živiny. Vrstvy zeminy prokládáte jemně posečenou trávou. Takto střídáte, až se vám bude zdát záhon dostatečně vysoký.

Další možnosti využití posekané trávy:

• Mulčování: Rozprostření posekané trávy v tenké vrstvě kolem keřů, stromů nebo i zeleninových záhonů je jednoduchý trik, jak udržet vlhkost v půdě a zároveň rostlinám dodat živiny. Tráva se bude postupně rozkládat, obohacovat půdu a bránit růstu plevele. Pozor ale na to, aby tráva neobsahovala semena. Mohla by totiž nadělat víc škody než užitku.
• Krmivo pro zvířata: Trávní drť ze sekačky je pro slepice nejen chutná, ale i zábavná: rády se v ní hrabou a hledají hmyz. Jednou týdně jim stačí jeden koš čerstvé trávy. Pokud sami zvířata nechováte, zkuste se domluvit se sousedy, kteří je mají. Vaše tráva pro ně může být vítaným darem.
• Založení záhonu: Než se pustíte do rytí, zkuste nejprve pokrýt dané místo silnou vrstvou posekané trávy. Ta udusí plevel a připraví půdu na budoucí sázení. Po pár týdnech stačí travní vrstvu shrabat, půdu zlehka zpracovat a začít sázet. Bez plevele, bez chemie, bez dřiny.
• Pěstování brambor: Stačí položit hlízy na půdu a postupně je přikrývat stále novou vrstvou trávy. Vytvoříte tak teplé a vlhké prostředí, ideální pro růst. Na podzim jednoduše shrabete a sklízíte.

Tabulka: Přehled kompostovacích poměrů

Tak to vidíte. Existuje hned několik možností, jak “sekačkový odpad” využít na zahradě beze zbytku. Pomůžete tak sobě, svojí peněžence, zahradě i planetě. A to má smysl, ne?!

Čtěte také: Kompost v permakultuře

tags: #kompost #z #posekane #travy #jak #na

Oblíbené příspěvky:

• Znepokojivé trendy u pracujících studentů
• Co je CIM Ministerstvo emise ovzduší?
• Definice syndromu psychického ohrožení
• Finská příroda
• Úvod do používání odpadkového koše sorteru