Komunální odpad v Sovětském svazu: Historie a dopady

11.03.2026

Vzpomínky pamětníků na život v Československu během II. světové války poskytují cenný vhled do fungování společnosti a zásobování obyvatelstva v těžkých časech. Zavedení lístkového systému a další opatření ovlivnila každodenní život a spotřebu.

Zavedení lístkového systému

Již v říjnu 1939 byl zaveden lístkový systém zásobování obyvatelstva. Místní zemědělci se snažili omezit nařízené dodávky, ale byly nařízené prohlídky a přistižení byli velmi tvrdě potrestáni. Příděly na lístkový systém byly tak nízké, že se z nich nemohlo žít. Začal tak zvaný černý obchod bez lístků, ovšem za vyšší ceny.

Po vydání zákona o přídělovém hospodářství na začátku r. 1940 byly při obecních úřadech zřízeny úseky zásobování. Vydávaly potravinové lístky a za řádné vedení odpovídal tajemník obecního úřadu, kterým byl v Říčanech jmenován František Žaloudek a pracovník, který vydával potravinové lístky a vedl celou agendu - pan Jedlička. Příděly pro občany byly přísně upraveny a limitovány dle věku a povolání.

Fungování obchodů za války

Potraviny byly do obchodů dodávány ve velkých dávkách; nebyly balené tak, jak je dnes zvykem. Prodávající měl s rozvažováním pro drobné zákazníky hodně práce. Při nákupu v obchodě občan předložil potravinové lístky a dle požadavku na určitý druh potravin se ustřihl příslušný kupon. V závěru každého měsíce se jednotlivé lístky dle druhů a množství musely nalepit na archy a předkládaly se na obecní úřad panu Jedličkovi, který vydával tak zvaný odběrní poukaz, který sumarizoval prodej jednotlivých potravin. Tyto poukazy se předávaly velkoobchodním skladům.

Lístkový systém znemožnil vzájemné soutěžení, které nikdy v Říčanech nebylo vyhroceno k nenávisti. Návštěvy jednotlivých občanů se ustálily a každá prodejna měla své stálé zákazníky. Z prodejen se stala agitační místa, kde se denně probírala situace v zásobování i jak přežít válku, která se rozhořela do velkých rozměrů.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

Zahrádkářství a domácí zvířectvo

V této době začíná zlaté období rozkvětu zahrádkářství a vůbec pěstování domácího zvířectva. Nebylo rodiny, která by neměla kousek zahrady nebo dvorek, kde se mohla pěstovat drůbež a skoro v každém domě byla koza, která zajišťovala spotřebu mléka, které bylo na lístky, a příděl byl minimální. Téměř nikde ve chlévě nechybělo prasátko. Naši občané proto na tom byli lépe v porovnání s občany města Brna, kteří neměli takové možnosti jako my.

Lidé z města chodili proto do Říčan a snažili se vypomáhat, pokud zde měli rodinu nebo příbuzné a vždy si odnášeli domů potraviny, protože příděly byly nízké a nestačily na život.

Ceny a výměnný obchod

Protože obuv a mýdlo bylo na lístky, volné na trhu byly jen dřeváky, které Baťa začal vyrábět ve velkém množství, a staly se módními. Průměrná mzda byla 1 200 - 1 600 korun. Ceny potravin byly stanoveny úřední vyhláškou. Také výkupní ceny obilovin byly stanoveny.

Ceny potravin na černém trhu:

Máslo 1 kg: 35 20 - 500
Sádlo 1 kg: 28 1 000 - 1 500
Žito q: 190 600 - 1 000
Pšenice: 210 600 - 2 000
Víno l: 38 250 - 300
Slivovice: 65 1 000 - 2 000

Na poště se měly zasílat balíky s označením obsahu. Toto nařízení se ale nedodržovalo, protože kontroly zatím nebyly schopny to uhlídat. Veškerá nádraží byla oplocena a každý přijíždějící občan (např. do Brna) musel projít kontrolou s předložením jízdenky a kontrolou zavazadel, zda neveze potraviny.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

tags: #komunální #odpad #Sovětský #svaz #historie