Kontaminace ovzduší a mapy lokalit v České republice

22.11.2025

Kontaminovaná místa a tzv. Staré ekologické zátěže jsou jedním z velkých problémů, které MŽP řeší. Látky vytvořené člověkem, které způsobují tzv. antropogenní znečištění, lze již dnes nalézt prakticky na jakémkoliv místě planety a to přesto, že lidstvo vyvíjí velkou snahu o omezení úniku znečištění do životního prostředí.

Přestože jsou znečišťující látky takto mimořádně rozšířené, lze ve městech i krajině nalézt skutečně kontaminovaná místa, kde je koncentrace či objem znečištění výrazně vyšší než ve většině prostředí. Některá tato místa mají velmi dlouhou a komplikovanou historii, a proto se označují jako tzv. Staré ekologické zátěže.

Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které v minulosti došlo nevhodným nakládáním s rizikovými látkami, jako např. ropnými látkami, pesticidy, polychlorovanými bifenyly, chlorovanými a aromatickými uhlovodíky, těžkými kovy apod. Zjištěná kontaminace je obvykle považována za starou ekologickou zátěž, pokud vznikla před privatizací nebo původce kontaminace neexistuje či není znám.

Tato místa nejčastěji kdysi sloužila jako skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, sklady nebezpečných látek, vojenské základny. Může se ale jednat i o území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyvíjí dlouhodobé snahy o odstranění nejvíce kontaminovaných míst, které mohou představovat závažná zdravotní či environmentální rizika. Za tímto účelem ministerstvo prostřednictvím Odboru environmentálních rizik a ekologických škod vydává metodické pokyny přímo související s problematikou antropogenních kontaminací, jejich průzkumem, sanací a evidencí v databázi SEKM.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Jsme také odborným garantem realizace průzkumných prací a sanačních zásahů realizovaných z veřejných finančních prostředků, prostřednictvím Operačního programu životní prostředí nebo tzv. Ekologických smluv, ale i z prostředků soukromých. V rámci příslušné kapitoly státního rozpočtu řešíme také ekologické škody způsobené činností Sovětské armády během okupace v letech 1968-1991. Dohlížíme také na plnění povinností vyplývajících ze zákona o předcházení ekologické újmě a závazků plynoucích z Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy , Rotterdamské úmluvy a Minamatské úmluvy a účastníme se mezirezortních komisí, které řeší revitalizace oblastí zasažených těžbou nerostných surovin.

Jsme také odborným garantem výzkumu a vývoje zaměřeného na průzkum a sanace kontaminovaných lokalit (Program pro život TAČR).Pozice odborného garanta, kterou zastává odbor environmentálních rizik a ekologických škod zahrnuje samozřejmě tvorbu strategických dokumentů a metodik, meziresortní a mezinárodní spolupráci a správu databáze kontaminovaných míst (SEKM). Největším dílem jsou odborní pracovníci OEREŠ vytížení aktivní účastí na řešení konkrétních projektů průzkumů či sanací kontaminovaných lokalit. V rámci těchto činností konzultují s vlastníky a uživateli stav potenciálních kontaminovaných lokalit, ideová řešení konkrétních projektů, oponují a schvalují projektové a realizační dokumentace, a jejich metodické změny.

Zdravotní dopady znečištění ovzduší

Projekt vyhodnotil jako důsledky znečištění ovzduší pro populaci pánevních okresů severních Čech následující skutečnosti:

trvale sníženou střední délku života mužů i žen;
trvale zvýšenou úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění;
vyšší výskyt hypertenze, ischemické choroby srdeční a diabetu druhého stupně;
ovlivnění fertility v dospělosti u dětí narozených v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, kdy poškození genetického materiálu (DNA) bude nepříznivě ovlivňovat i příští generace.

Z důvodů významných zjištěných zdravotních dopadů je proto navrhován projekt Program Teplice 2, a to na období let 2016-2019 s cílem analyzovat, jaká je současná zátěž populace a zda se populace pánevních okresů Ústeckého kraje liší nebo neliší od kontrolní populace jižních Čech.

Projekt by zahrnoval komplexní problematiku od měření ovzduší přes sledování nemocnosti dětí, studium přenosu genetického poškození mezi generacemi, sledování kvality spermií a vývoje úmrtnosti, nemocnosti a střední délky života.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Aktuální stav znečištění ovzduší v ČR

Dr. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR (ÚEM) zhodnotil současné riziko znečištěného ovzduší v ČR a zdůraznil, že jako nejvýznamnější frakce aerosolových částic se projevuje frakce < 1 μm, na kterou je vázána podstatná část polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Významnou zátěž populace představují i dlouhodobě překračované koncentrace benzo[a]pyrenu (B[a]P), které v roce 2014 přesahovaly jeden ng/m3 u 51 % populace ČR.

Nejvyšších koncentrací dosahovaly škodliviny v roce 2014 v Moravskoslezském kraji. Ještě závažnější problémy ovšem vyvolával karcinogenní zástupce polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) - benzo[a]pyren (B[a]P); nejhorší podmínky se opět vyskytovaly v oblasti Ostravska.

Dr. R. Šrám se také zmínil o biomase, která v zemích EU při využití dřeva k domácímu topení způsobuje 3-5krát vyšší koncentrace B[a]P než při použití čistších způsobů topení. Přibývají rovněž výsledky výzkumů, které dokládají působení PM2.5 na centrální nervovou soustavu.

Studie vlivu znečištění na těhotenství

Studii o vlivu oxidačního poškození na výsledky těhotenství předložil Mgr. Antonín Ambrož (ÚEM). Znečištěné ovzduší způsobuje oxidační poškození makromolekul, dochází k poškození DNA, lipidů, sacharidů i proteinů, což může vést k defektům tkání, zániku buněk a onemocnění.

PAU mají schopnost prostupovat placentou, a proto nadměrný oxidační stres v těhotenství může vést k poškození plodu a takovým důsledkům, jako jsou nízká porodní váha dítěte (LBW), nitroděložní růstová retardace (IUGR) či předčasný porod, což může dále vést u dětí s LBW či IUGR k rizikům poškození plicních funkcí, astmatu v dětství či změnám imunitního systému. Negativní důsledky expozice PAU, které byly indukovány v těhotenství, se mohou projevit až po mnoha letech po narození (například diabetes druhého typu, hypertenze, ateroskleróza).

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

Doc. Jana Pulkrabová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze představila výsledky projektu Grantové agentury ČR Dopady znečištění ovzduší na genom novorozenců. Studie sledovala hladiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v ovzduší, celodenní stravě budoucích matek a mateřském mléce. Vzorky vzešly ze dvou lokalit ČR lišících se úrovní kontaminace ovzduší (Karviná a České Budějovice) ve dvou obdobích (léto a zima). Pro zhodnocení úrovně expozice populace v těchto oblastech byly zároveň sledovány hydroxylované formy PAU v moči matek a novorozenců. Výsledky dokládají vyšší zátěž populace z oblasti Karviná, a to především v zimním období.

Monitorování kvality ovzduší a zapojení občanů

Výzkumný projekt veřejného monitorování kvality ovzduší a životního prostředí pomocí senzorových technologií - CITI-SENSE představila dr. Vlasta Švecová (ÚEM). Záměrem je vytvořit „občanské pozorovatelny“ a jejich prostřednictvím zapojit občany do monitorování ovzduší novými technologiemi, angažovat do výzkumných aktivit občanské společnosti, přispět a podílet se na správě věcí veřejných v oblasti životního prostředí, podpořit spolupráci zájmových skupin ke zlepšení kvality života, společenské a politické priority a rozhodování.

V projektu se měřily škodliviny PM2.5 a PAU v zatížených lokalitách Ostravy, jako jsou Radvanice a Bartovice (ORB) - v roce 2015 i Vratimov. V zimním období roku 2013 se naměřily koncentrace kolem 70 μg/m3 v personálním monitoringu v ORB, v letním období roku 2015 to bylo 45 μg/m3. Světová zdravotnická organizace však doporučuje limit pro ochranu lidského zdraví 25 μg/m3 pro 24 hodin.

Obyvatelé velkých měst ČR se také mohou těšit na měření s novou senzorovou technologií, která by měla podávat informace o kvalitě ovzduší v reálném čase.

Emise v reálném provozu

Doc. Michal Vojtíšek z ČVUT prezentoval téma Proč jsou emise v reálném provozu vyšší než během testování nových aut na zkušebně? Sledování toxicity výfukových plynů v podmínkách městského provozu se věnuje projekt MEDETOX podporovaný evropským programem LIFE.

V úvodu doc. M. Vojtíšek zhodnotil, že aerosolové částice a ozon v přízemních vrstvách atmosféry jsou příčinou okolo 406 000 předčasných úmrtí v EU ročně, zatímco dopravní nehody jich mají na svědomí „pouze“ 39 000. Upozornil rovněž na problém, že emisní limity pro nová vozidla a mnohé emisní faktory jsou založeny na idealizovaných laboratorních podmínkách.

Dlouhodobé pojíždění v koloně, typické pro městský provoz, u mnoha motorů zhoršuje spalování a ochlazuje katalyzátory, čímž se zvyšují emise částic i oxidů dusíku (NOx). Ty se zvyšují i optimalizací ladění motoru na homologační cykly: při dynamické jízdě a při jízdě nad 130 km/h jsou emise často výrazně vyšší než při „umírněné“ jízdě.

Doc. M. Vojtíšek dále upozornil, že spalovací motory produkují velmi malé a zdraví nebezpečné částice (spolu s dalšími škodlivinami) v těsné blízkosti lidí. Dostupná technická řešení (která sama k řešení problému nestačí) ovšem dostatečně nevyužíváme.

Globální mapa znečištění perzistentními organickými látkami (POPs)

Nová mapa ukazuje místa na celé zeměkouli, která jsou znečištěná tzv. perzistentními organickými látkami (POPs). Tyto látky vznikly nešetrnou lidskou činností a představují trvalou hrozbu pro lidi i přírodu.

Zkratka POPs označuje perzistentní organické polutanty - chemikálie, které se v přírodě téměř nerozkládají. Kvůli své odolnosti vůči přirozenému rozkladu zůstávají v životním prostředí desítky i stovky let a mohou se šířit na velké vzdálenosti, třeba vzduchem nebo vodou. Tyto látky vznikly jako vedlejší produkt průmyslové výroby, spalování odpadů nebo v rámci používání pesticidů a jiných chemikálií. Najdeme je v barvách, plastech, starých elektrických zařízeních, ale i v půdě nebo vodě. Mezi nejznámější patří například dioxiny, PCB (polychlorované bifenyly) nebo DDT.

Dlouhodobé vystavení POPs může způsobovat vážné zdravotní problémy, jako jsou poruchy imunity, hormonální změny, neplodnost nebo i rakovina.

Tři vysoce kontaminovaná místa v ČR

Na mapě znečištění, kterou zveřejnila Arnika, najdeme tři problematická místa v České republice. Každé má svou vlastní historii a specifické znečišťující látky, ale jedno mají společné - dlouhodobé dopady na zdraví lidí i přírody.

Ústí nad Labem: V severočeském Ústí se nebezpečné látky - konkrétně PCB, tedy polychlorované bifenyly - objevily v sedimentech řeky Labe.
Lhotka u Pardubic: Další vysoce kontaminované místo leží u Pardubic - konkrétně jde o odkaliště Lhotka. To sloužilo jako úložiště průmyslových odpadů ze závodu Synthesia. V důsledku vypouštění chemikálií se tu v půdě i ve vodě nacházejí vysoké koncentrace nebezpečných látek - mimo jiné DDT, PCB, dioxiny nebo látky známé jako dechloran plus.
Spolana Neratovice: Třetím bodem na mapě je areál Spolany v Neratovicích, který má za sebou dekády výroby pesticidů a chloru. Právě ta zde zanechala dědictví v podobě kontaminace dioxiny, lindanem a dalšími perzistentními látkami.

Kontaminace ve světě

Jedním z nejznepokojivějších případů ve světě je bývalá americká vojenská základna Bien Hoa ve Vietnamu, kde se během války skladovala chemická látka Agent Orange. Tamní šrotiště elektroniky a aut je doslova toxickou bombou - vědci zde objevili vysoké koncentrace PCB, dioxinů a dalších jedovatých sloučenin. Vysoké hodnoty POPs byly odhaleny i v USA - například v oblasti Lake Charles v Louisianě, kde znečištění způsobil petrochemický průmysl. Co se týče Evropy, zmiňme Belgii a kontaminaci způsobenou známou výrobní společností 3M ve Zwijndrechtu.

Jak zachránit kontaminované oblasti?

Podle odborníků se kontaminovaná místa dají čistit, ovšem je to velmi nákladný a zdlouhavý proces. Odborně se tomuto procesu říká sanace. Sanace je soubor metod, jak z půdy, vody nebo stavebních materiálů odstranit škodlivé látky, nebo je alespoň výrazně omezit. Může jít třeba o výměnu kontaminované zeminy, chemickou neutralizaci nebo použití speciálních technologií, které toxiny (jedy) rozloží rychleji než příroda.

Předběžné zhodnocení kvality ovzduší v roce 2022

Rok 2022 byl z hlediska kvality ovzduší příznivý, podobně jako předešlé roky 2020 a 2021. Koncentrace hodnocených znečišťujících látek vyjma přízemního ozonu dosáhly v roce 2022 v rámci hodnoceného období 2012-2022 druhých nejnižších hodnot (v případě oxidu uhelnatého nejnižších hodnot). Kvalita ovzduší se v závěru roku nezhoršila až na úroveň období před začátkem obnovy kotlů (tj. před rokem 2016).

Koncentrace přízemního ozonu jsou silně závislé na meteorologických podmínkách zejména teplého období roku (duben-září) a nevykazují od roku 2012 výrazný vývoj jako ostatní znečišťující látky. Koncentrace ozonu v roce 2022 byly v rámci jedenáctiletého období 2012-2022 čtvrté nejvyšší.

Je třeba zdůraznit, že kvalita ovzduší byla příznivá z hlediska aktuálně hodnocených látek (PM10, PM2,5,NO2, SO2, CO a O3). U koncentrací benzo[a]pyrenu lze jako v minulých letech předpokládat překročení ročního imisního limitu na řadě lokalit.

Úroveň znečištění ovzduší závisí v daném roce na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. Teplotně byl rok 2022 na území ČR nadnormální, srážkově normální. K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 došlo v roce 2022 na 2 % stanic (3 ze 123). Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci nebyl v roce 2022 překročen na žádné stanici.

Z hodnocení založeného na indexu kvality ovzduší (IKO) vyplývá, že kvalita ovzduší byla v roce 2022 převážně velmi dobrá až dobrá (první stupeň IKO). V roce 2022 bylo vyhlášeno pět smogových situací v celkové délce 53 h (2,2 dní), všechny z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu.

Meteorologické podmínky v roce 2022

Rok 2022 byl na území ČR teplotně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu 9,2 °C byla o 0,9 °C vyšší než normál 1991-2020. Srážkově byl rok 2022 na území ČR normální. Předběžný průměrný roční úhrn srážek 629 mm představuje 92 % normálu 1991-2020.

V porovnání s desetiletým průměrem 2012-2021 panovaly v roce 2022 výrazně lepší rozptylové podmínky. Dobré rozptylové podmínky (RP), vyjádřené pomocí ventilačního indexu pro celou ČR, byly v roce 2022 zaznamenány ve 320 dnech (88 %).

Suspendované částice PM10

Suspendované částice jsou tvořeny směsí pevných a kapalných částic o aerodynamickém průměru menším než 10 µm (PM10). K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 (50 µg·m−3, povolený počet překročení 35× za kalendářní rok) došlo v roce 2022 na 2 % stanic (3 stanice z celkového počtu 123).

Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 (40 µg·m−3) nebyl v roce 2022 překročen na žádné ze 123 stanic. Koncentrace PM10 vykazují zřetelný roční chod s nejvyššími hodnotami v chladných měsících roku.

Suspendované částice PM2,5

Z hlediska lidského zdraví jsou problematičtějšími suspendované částice jemné frakce PM2,5. V české legislativě je pro koncentrace suspendovaných částic PM2,5 definován pouze roční imisní limit. V roce 2020 vstoupil v souvislosti s právními předpisy EU v platnost přísnější limit 20 µg·m−3.

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 (20 µg·m−3) byl v roce 2022 překročen na 5 z 88 stanic (6 %). Všechny stanice s nadlimitní koncentrací se nachází v aglomeraci O/K/F-M.

Koncentrace PM2,5 vykazují roční chod velice podobný chodu suspendovaných částic PM10. Průměrné měsíční koncentrace PM2,5 v roce 2022 byly v porovnání s desetiletým průměrem (2012-2021), s výjimkou března a prosince, nižší ve všech měsících roku.

Operační program Životní prostředí (OPŽP)

Pro roky 2021-2027 nabízí OPŽP pro řešení ekologických zátěží celkem 150 mil. €. MŽP do procesu realizace zasahuje z pozice odborného garanta, kdy poskytuje konzultační služby, k projektům vydává Závazná stanoviska a pomáhá řídit postup prací v rámci kontrolních dní.

OPŽP 1.6.7 a 1.6.8 pomáhá řešit jinak složitě financovatelné lokality: sanace dlouhodobých havárií na podzemních vodách, rizikové lokality (např. skládky pesticidů, lokality s PCB) a náhodně objevené zátěže bez majitele apod.

MŽP kontinuálně podporuje sanaci těchto lokalit z evropských i národních zdrojů. Tato výzva nově umožňuje žádat o podporu vlastníkům pozemků, kde ke kontaminaci došlo nejen před rokem 1989, ale i v období do 30. 4. 2007.