Kontaminace vajec ze Lhenic: Hrozba z ekologické skládky

Silně kontaminované zeminy navezené do areálu bývalého JZD ve Lhenicích na Prachaticku představují hrozbu pro zdraví lidí i životní prostředí. Nezabezpečené deponie jsou jednou z nejvážnějších ekologických zátěží v jižních Čechách. Rizika dokreslují výsledky testů vajec z domácích chovů v okolí areálu, které nechala provést Arnika v akreditované laboratoři.

Vzorky obsahovaly vysoké koncentrace nebezpečných persistentních organických látek. V případě polychlorovaných bifenylů a dioxinů nesplňovaly tři ze čtyř vzorků vajec legislativní hygienické limity, u hexachlorcyklohexanu byly závadné dva. V případě DDT limity splněny byly, ale skutečnost, že vajíčka dosahovala až 70 % hodnoty stanoveného limitu, je u tak nebezpečné látky velmi znepokojivá.

Jako závažnou zátěž toto místo hodnotí i ministerstvo životního prostředí. „Areál, kde jsou ve Lhenicích uloženy nebezpečné odpady, představuje jednu z nejzávažnějších starých ekologických zátěží v jižních Čechách. Zde uskladněné zeminy obsahují více než 1700 krát vyšší koncentrace PCB než stanovuje vyhláška pro uložení zemin na povrch terénu,“ říká vedoucí českobudějovické pobočky Arniky Jitka Straková.

Na konci 90. let se stal prostor bývalého JZD ve Lhenicích prostředím pro likvidaci stavebních odpadů a zemin obsahujících vysoce toxické perzistentní organické polutanty. Do areálu byly společností Enviro Technonology Today navezeny zeminy s polychlorovanými bifenyly ze sanované obalovny živičných směsí v Milevsku, transformátorové oleje i samotné transformátory a kondenzátory. Společnost několik let po spuštění provozu vstoupila do konkurzu a ponechala velkou část odpadů na otevřeném prostranství, které je přístupné lidem a vystaveno působení větru a deště.

Starou ekologickou zátěž nakonec začal likvidovat nový vlastník areálu, městys Lhenice. Teď začala druhá a poslední fáze čištění. Haldy toxického odpadu v areálu jsou zarostlé křovím a trávou. Podle ní bude likvidace staré ekologické zátěže stát téměř 38 milionů korun. Lidé ve Lhenicích na Prachaticku už se nemusí bát skládky nebezpečného odpadu. Odpady obsahují polychlorované bifenyly, které se uvolňují do okolí a dlouho zůstávají v půdě.

Čtěte také: Příroda v ptačím vejci

„Musí pomoct člověk, jako je do toho prostředí přinesl, tak je musí zase odstranit,“ komentuje Lukáš Čermák z ministerstva životního prostředí. „Jinak dochází ke kumulaci v potravním řetězci a nakonec se vrací zpátky k člověku a objevují se v potravinách. V této lokalitě byly prokázány ve vejcích, vodě, proto pro nás toto místo bylo zásadní,“ dodává.

Mezinárodní tým vědců a dobrovolníků v rámci studie pod vedením českého vědce se zaměřil na zjištění, do jaké míry se do našeho jídelníčku dostává znečištění. Posledních 20 let obcházeli vědci a dobrovolníci nejrůznější komunity v Evropě, Asii, Africe a Americe a prosili je o vzorky vajec slepic domácích. Místa, kde odborníci vejce sbírali, nevybrali náhodně. Zaměřili se především na okolí skládek nebo sběru elektroodpadu, kde je vyšší pravděpodobnost znečištěného prostředí.

Jak řekla deníku Aktuálně.cz Karolína Brabcová z neziskové organizace Arnika, která výzkum iniciovala, odpady a zacházení s nimi jsou třetí velkou krizí, s níž se lidstvo v souvislosti s životním prostředím potýká. Arnika se při testování zaměřila na perzistentní organické látky (POP), které se vážou na tuky a mohou být zodpovědné za srdeční potíže, hormonální poruchy nebo reprodukční problémy. Z tohoto důvodu byla vybrána pro testování právě vejce.

Výsledky studie pod vedením Jindřicha Petrlíka, který se dlouhodobě zaměřuje mimo jiné na zmíněné dioxiny, byly v odborném časopise Emerging Contaminants zveřejněny letos v květnu. Ukázalo se, že 88 procent vzorků překročilo limity Evropské unie na přítomnost dioxinů. Vůbec nejhorší výsledky měl vzorek ze západoafrické Ghany, kde byla kontaminace až 264krát vyšší, než by povolovaly evropské limity. Petrlík uvádí, že jde o nejvyšší kontaminaci, která kdy byla zjištěna. Znečištění našli vědci ale i v Česku. "Vzorky vajec z Libiše v sousedství Spolany Neratovice skončily na čtyřicáté příčce nejvyšší hodnoty dioxinů," píše se ve zprávě.

Regulaci nebezpečných látek upravuje Stockholmská úmluva z roku 2001. Podepsalo ji 184 států světa. Nastavené limity však byly podle zástupců z Arniky příliš benevolentní. Jako příklad dávají Evropskou unii, která sice limity má, ale vztahují se jen na území EU. Bojovat proti znečištění proto musí i sama Afrika. Změny ale přicházejí pomalu.

Čtěte také: Rozdíly bio vajec

Studie odhalila, že vejce z oblastí poblíž lokalit elektronického odpadu, skládek a spaloven odpadů jsou vážně kontaminována bromovanými dioxiny (PBDD/Fs) a bromovanými zpomalovači hoření (BFRs), čímž představují významný zdroj expozice lidí těmto toxickým látkám. Tyto škodlivé látky se běžně nacházejí v plastovém elektronickém odpadu a uvolňují se při spalování plastů na skládkách nebo ve spalovnách. Následná environmentální kontaminace umožňuje slepicím ve volném chovu přijímat tyto toxické látky vázané na drobné částice půdy a prachu anebo v půdě žijících živočiších a přenášet je do vajec, které poté konzumují lidé.

Autoři zmíněné studie zmiňují zastavení výroby PVC, které při spalování nebezpečné látky uvolňuje. Další možností je používání alternativ ke spalování odpadu - tedy nespalovací technologie či recyklace. Jejich nevýhodou ale je, že na různý typ odpadu existují odlišné technologie. Evropská komise také navrhuje omezení výroby produktů, kvůli nimž vznikají toxické látky, nebo lepší kontrolu a zacházení s odpady a skládkami.

Vejce z domácích chovů ve Lhenicích mohou obsahovat nadlimitní hodnoty nebezpečných látek. Tvrdí to nevládní ekologická organizace Arnika, která zveřejnila výsledky testování slepičích vajec. „Zjistili jsme překročení hygienických limitů u polychlorovaných bifenylů, dioxinů a hexachlorhexanů,“ vysvětluje autor studie Václav Mach.

Akreditovaná laboratoř testovala vejce od čtyř lhenických chovatelů. Celkem se jednalo o dvacet vajec. Tři ze čtyř vzorků nesplnily hygienické limity. Dlouhodobější konzumace vajec s obsahem polychlorovaných bifenylů nebo dioxinů je podle Světové zdravotnické organizace riziková zejména pro malé děti a těhotné ženy. „Tato vajíčka by se na českém trhu vůbec nemohla prodávat pro konzumaci. Ovšem, když někdo chová slepice doma, tak to kontrolované není,“ dodává Václav Mach.

Jana Rosmuse ze Státního veterinárního ústavu Praha, který je vedoucím národní referenční laboratoře pro dioxiny, zjištění ekologů nepřekvapuje. „Když si porovnáte analýzy vajec z domácích chovů a z průmyslových chovů, tak je to vždycky velký rozdíl v neprospěch domácích chovů. To není jen otázka této lokality, protože slepice ve velkochovech mají řízený přísun kontrolovaného krmiva,“ konstatuje.

Čtěte také: Charakteristika ptačích vajec

Zároveň ale souvislost mezi kontaminovanými vejci a skládkou nevylučuje. Ekologickou zátěž Lhenicím zanechala firma Enviro Technology Today, která sem na konci 90. let navezla nebezpečné odpady a posléze vstoupila do konkurzu. Sudy s PCB látkami a kontaminovanou zeminu nechala na místě.

tags: #vejce #ze #Lhenic #kontaminovana #ekologove #skladka

Oblíbené příspěvky:

• Stanoviště pro cukety
• Profesionální čištění odpadů Nová Paka
• Ekologické základy pěstování lesů
• Provozní doba skládky Krnov
• O ekologických katastrofách způsobených lesními požáry