Kontrola Přepravy Odpadu: Legislativa v České Republice

Tento článek se zabývá legislativou a kontrolou přepravy odpadu v České republice, včetně povinností podnikatelů, dokumentace a přeshraniční přepravy odpadů.

Povinnosti Právnických a Podnikajících Fyzických Osob

Povinnosti níže uvedené jsou obecným základem, který by měly splňovat všechny právnické osoby a podnikající fyzické osoby.

• Podnikatelé jsou povinni třídit veškerý odpad, který jim vzniká, včetně odpadu, který při práci vzniká jejich zaměstnancům (např. obaly od svačin, PET lahve, plechovky apod.).
• Tento odpad musí podnikatelé soustřeďovat odděleně v nádobách či místech k tomu určených a mohou jej předávat pouze oprávněné osobě.
• Podnikatelé jsou povinni vést průběžnou evidenci odpadů, tedy záznam o množství a druhu odpadu, který jim vznikl.
• Všechny výše uvedené povinnosti jsou podnikatelé povinni doložit případné kontrole.
• Podnikatelé se mohou zapojit do systému pouze na základě písemně uzavřené smlouvy s městem.
• Podnikatelé nesmí využívat nádob na tříděný odpad v ulicích Prahy, tato stání jsou určena výhradně pro obyvatele.
• Podnikatelé, kteří produkují malé množství některých odpadů, nebo mají problém s místem k umístění nádob na odpad, mohou využívat nádoby na odpad společně s jinými podnikateli. Toto je třeba mít doloženo smlouvou.
• Podnikatelé mohou některé druhy odpadů znovu využívat.

Kontrola

Kontrola může být ohlášená i neohlášená. Může být provedena na přímo na místě (v provozovně) nebo může být podnikatel k předložení dokladů vyzván písemně.

Legislativa

Zákon č. 541/2020 Sb. ze dne 1. Obecně závazná vyhláška č. 20/2022 Sb. hl. m. (1) Účelem tohoto zákona je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.

(2) V případě, že odpad vzniká při činnosti více osob nebo při činnosti prováděné na základě smlouvy pro vlastníka věci, ze které se stane odpad, je původcem odpadu osoba, která fyzicky provádí činnost, při které odpad vzniká. Původcem odpadu je jiná osoba podle věty první, pokud tak vyplývá z písemné smlouvy uzavřené mezi těmito osobami.

Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku

(3) Ostatní odpad je odpad, který nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

(4) V pochybnostech, zda je movitá věc odpadem, rozhoduje krajský úřad na žádost vlastníka této movité věci nebo osoby, která prokáže právní zájem, nebo z moci úřední. Žádost podle věty první nelze podat, pokud je ve vztahu k téže movité věci vedeno řízení o přestupku nebo řízení o uložení opatření k nápravě, které vede Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě podezření, že osoba nenakládá s věcí v souladu s tímto zákonem, zákonem o výrobcích s ukončenou životností nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

Kdy přestává být movitá věc odpadem?

• Odpad, který byl předmětem některého ze způsobů využití a není vymezen přímo použitelným předpisem Evropské unie9) nebo prováděcím právním předpisem a současně se nejedná o odpad určený k dalšímu zpracování způsobem, pro který jsou stanoveny zvláštní technické požadavky a kritéria, přestane být odpadem v okamžiku stanoveném v povolení krajského úřadu podle § 10 odst.
• Odpad přestane být odpadem v okamžiku zpracování do výrobku v zařízeních vymezených v bodech 1 až 3 přílohy č.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která předává movitou věc, která přestala být odpadem, s výjimkou věci, která přestala být odpadem podle odstavce 4, a věci vyrobené v zařízení vymezeném v bodě 11 přílohy č.

Zařízení určené pro nakládání s odpady

• zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu, v kterém probíhá činnost vymezená v Katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu a provozované na základě povolení podle § 21 odst.
• zařízení k využití odpadu vymezené v příloze č. 4 k tomuto zákonu, které je provozováno na základě výjimky podle § 21 odst. 3 a jehož zahájení provozu bylo ohlášeno podle § 95 odst.
• malé zařízení provozované na základě souhlasu podle § 64 odst.

(3) Každý může kompostovat biologicky rozložitelný materiál vznikající při jeho činnosti jako předcházení vzniku odpadu, pokud vzniklý kompost použije v rámci své činnosti nebo jej předá v souladu se zákonem o hnojivech a pokud během kompostování nedojde k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí. Právnická nebo podnikající fyzická osoba musí řídit kompostování tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu nebo emisí metanu. Kompostování biologického materiálu živočišného původu smí být prováděno pouze v zařízení splňujícím požadavky na zpracování vedlejších produktů živočišného původu4). Kompost, který osoba nepoužije v rámci své činnosti nebo jej nepředá v souladu se zákonem o hnojivech, je odpadem.

(4) Pokud není možné zjistit osobu, která je za odpad odpovědná nebo taková osoba zemřela nebo zanikla, aniž by její povinnosti ve vztahu k tomuto odpadu přešly na jinou osobu, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností vlastníka pozemku k odklizení odpadu a jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. V odůvodněných případech může obecní úřad obce s rozšířenou působností stanovit lhůtu k odklizení odpadu a jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady delší.

Čtěte také: Znečištění ovzduší v ČR

(4) Pokud původce odpadu nepředá odpad soustředěný v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 60 dnů od ukončení činnosti v provozovně, má povinnost předat odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady vedle původce odpadu také vlastník nemovité věci, která byla provozovnou původce odpadu, a kde jsou odpady soustředěny. Vlastník nemovité věci je povinen splnit tuto povinnost nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jej k tomu vyzve inspekce, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(2) Provozovatel zařízení ke skladování odpadu před využitím, úpravě před využitím nebo k využití odpadu a osoba, která předává odpad do jeho zařízení, mohou uzavřít písemnou smlouvu, že odpad zůstává ve vlastnictví této osoby. Tento odpad musí být při nakládání v zařízení identifikovatelné a musí s ním být nakládáno odděleně.

Povinnosti provozovatele zařízení

• provozovat zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu v souladu s povolením podle § 21 odst.
• předat s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpad obchodníkovi s odpady nebo dalšímu provozovateli zařízení vždy s údaji o zařízení, ze kterého odpady předává, a s údaji nezbytnými k posouzení, zda smí být odpad do zařízení přijat nebo zda smí obchodník s odpady takový odpad převzít, a v případě odpadu určeného k uložení na skládce odpadů nebo k zasypávání dále se základním popisem odpadu; v případě opakovaných dodávek odpadu určeného k uložení na skládce nebo k zasypávání je povinen předat informace o kritických ukazatelích v četnosti a rozsahu podle § 15 odst. 2 písm.
• v případě, že přebírá komunální odpady od fyzických osob, oznámit obci, na jejímž území odpad vznikl, do 15.

(2) Provozovatel zařízení je povinen před ukončením provozu zařízení nebo v případě zrušení povolení provozu zařízení podle § 25 odst. 1 nebo 2 do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zrušení povolení provozu předat odpady soustředěné v zařízení do jiného zařízení určeného pro nakládání s odpady.

(1) Škola může od žáků nebo studentů přebírat odpady papíru, plastů a kovů z domácností.

(2) Zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu smí být provozováno pouze na základě povolení provozu zařízení vydaného krajským úřadem. Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu zařízení a povolení provozu zařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

Čtěte také: Vliv odpadů na životní prostředí

Kdo smí převzít odpad

K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osoba, která je provozovatelem zařízení § 14 odst. 2 zákona (tj. využití odpadu jako vstupní suroviny), nebo provozovatelem zařízení podle § 33b odst. 1 písm. b) zákona (tj. malé zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů) nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec. Prvotní původce odpadů je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle zákona o odpadech oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán.

Dopravce odpadu není oprávněnou osobou ve smyslu zákona o odpadech a za odpad odpovídá jen po dobu jeho přepravy. Dopravce tedy může odpad naložit a odvést, i když není oprávněnou osobou. Nepřebírá totiž odpad do vlastnictví a pouze jej převáží k oprávněné osobě (např. na skládku). V evidenci a hlášení původce odpadů se pak dopravce vůbec neuvádí, ale přímo oprávněná osoba, která odpad přijala od dopravce.

Velké firmy často využívají externích služeb i na odpadové hospodářství. Pokud však facility firma není oprávněnou osobou, nesmí se objevit evidenci a hlášení původce odpadů.

Dokumentace k dodávce odpadů

Kromě základní povinnosti ověřovat oprávněnost osob při předávání odpadů stanovuje legislativa povinnost předat s odpadem také příslušné informace. Pozor by si měli dávat zejména provozovatelé zařízení, protože bez písemných podkladů od dodavatele nesmí odpad do zařízení převzít. Původci odpadů se naopak v praxi s povinností předat informace provozovateli zařízení moc netrápí, protože jim není stanovena žádná povinnost o tom uchovávat doklady.

Písemné informace o odpadu (PIO)

Vyhláška č. 383/2001 Sb. požaduje v § 4 odst. 3, aby při přejímce odpadů do zařízení (zařízení k využívání a odstraňování, sběru a výkupu odpadů) postupoval provozovatel zařízení a dodavatel odpadů způsobem uvedeným v příloze č. 2 zmíněné vyhlášky. Příloha č. 2 definuje mimo jiné informace, které musí dodavatel odpadu předat provozovateli zařízení: jde o písemnou informaci k jednorázové nebo první z řady dodávek odpadu.

Základní popis odpadu (ZPO)

V případě, že je odpad předáván na skládku či dalším zařízením (povrchové doly, lomy, odkaliště a další místa na povrchu terénu), kde jsou odpady využívány k zasypávání, rekultivacím a jiným povrchovým úpravám) musí být zpracován jiný dokument: základní popis odpadu (ZPO). ZPO je průvodní dokumentace odpadu vypracovaná původcem odpadu nebo oprávněnou osobou v rozsahu stanoveném v bodě 2 přílohy č. 1 vyhlášky č. 294/2005 Sb. ZPO předává původce nebo oprávněná osoba s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do zařízení.

Rozdíl mezi PIO a ZPO

Rozdíl mezi PIO a ZPO je v rozsahu předávaných informací dokumenty. Základní popis odpadu vyžaduje provozovatel vyjmenovaných zařízení (skládky, lomy, odkaliště a další místa na povrchu terénu, kde jsou odpady využívány k zasypávání, rekultivacím a jiným povrchovým úpravám), a to vždy při předávání každé jednorázové nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do těchto zařízení.

Pokud je odpad předáván do jiných zařízení, dodavatel odpadu předává provozovateli zařízení k nakládání s odpady v případě jednorázové nebo první z řady dodávek odpadu zjednodušený dokument - písemné informace o odpadu.

Vnitrostátní Přeprava Odpadů

V čl. 33 nařízení č. 1013/2006 je upravena povinnost pro jednotlivé členské státy Evropské unie (dříve Společenství) zavést vhodný systém pro dozor nad přepravami odpadů výhradně v jejich jurisdikci a pro jejich kontrolu. Česká republika danou povinnost provedla právní úpravou, která je zakotvena v § 46 odst. 1, 2 a 3 zákona o odpadech.

Pro vnitrostátní přepravu odpadů nejsou zákonem o odpadech stanoveny žádné další povinnosti s výjimkou obecných povinností, které musí být splněny při nakládání s nimi. To však neplatí pro vnitrostátní přepravu nebezpečných odpadů. V souladu s § 78 zákona o odpadech musí být taková přeprava navíc ohlášena před jejím zahájením v rozsahu ohlašovacího listu. Ohlášení se provádí prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, který provozuje a spravuje Ministerstvo životního prostředí.

Nově byla stanovena doba, po kterou mohou být odpady po území České republiky přepravovány. To vše s ohledem na rizika spojená s přepravou odpadů a také faktickou nemožnost zkontrolovat, jak je s nákladem během přepravy zacházeno. Při stanovení doby v délce 48 hod. (resp. 24 hod.) bylo zohledněno, že daná doba by měla být dostatečná k přejetí území České republiky v jakémkoliv směru (tedy například z Aše do Ostravy).

Sankce

Za spáchání přestupku lze uložit pokutu do výše 1 mil. Pro případ, že by právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nedodržela některé výše uvedené podmínky, stanovuje zákon o odpadech v § 121 v odst. 2 písm. i), j), k) tři skutkové podstaty přestupků.

Zákon o odpadech s účinností od 1. 1. 2021 zavedl některé nové povinnosti, které předchozí právní úprava neobsahovala. Nejvýznamnější změnou je zavedení maximální doby, po kterou může být odpad na území České republiky přepravován. Stejně tak byla prodloužena doba, po kterou se musí uchovávat doklady související s přepravou odpadů. Zákon o odpadech při nedodržení těchto povinností ukládá pravomoc příslušnému kontrolnímu orgánu za dané porušení uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

Přeshraniční Přeprava Odpadů

Česká inspekce životního prostředí již řešila několik případů souvisejících s nedovolenou přeshraniční přepravou odpadů. Všeobecně se dá říci, že odpady určené k odstranění je do ČR zakázáno přepravovat. Z ČR lze přepravovat odpady za účelem odstranění pouze do členských zemí EU a zemí OECD, které jsou zároveň smluvními stranami Basilejské úmluvy (např. Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejsko, Island), přičemž je vždy nutný souhlas příslušného orgánu přijímajícího státu. Při přepravě z ČR do zemí podle Basilejské úmluvy je nutný i souhlas MŽP ČR. Všechny dotčené orgány mohou stanovit podmínky pro přepravu.

Nařízení rady (EHS) č. Z nařízení Rady EHS č. 259/93 vyplývá, že přeprava odpadů zařazených na žlutý, červený seznam či nezařazené odpady musí být předem odsouhlasena (oznámena) dotčenými orgány zemí, jichž se přeprava odpadů týká. Při oznamování se vyplňuje nákladní list.

Příslušným správním orgánem pro přeshraniční přepravu odpadů a kontaktním orgánem za ČR je Ministerstvo životního prostředí. Kontrolu v rámci přeshraniční přepravy odpadů provádí Česká inspekce životního prostředí a celní orgány. Ke spolupráci mohou být přizvány krajské úřady, obecní úřady s rozšířenou působností, orgány činné v trestním řízení či orgány ochrany veřejného zdraví.

Za porušení povinností stanovených jak zákonem o odpadech, tak právními předpisy EU v rámci přeshraniční přepravy odpadů ukládá pokuty pouze Česká inspekce životního prostředí, a to max.

tags: #kontrola #přepravy #odpadu #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnější budoucnost
• Harmonogram svozu odpadu v Letohradě
• Kdy přesadit stromek
• Ochrana dřevin v Mnichovicích
• Příčiny vysokého obsahu oleje