Kontroverzní Nádoba na Směsný Odpad: Problémy a Řešení

Tuny slupek, trávy nebo listí, které se dřív házely do popelnic na směsný odpad, už tak nemusejí končit na skládkách. Kompostování a třídění bioodpadu je na vzestupu, a to i ve městech. Naopak, lidé z nich získají úrodný materiál pro zahradu či vnitroblok.

Povědomí o kompostování se v posledních letech výrazně zvýšilo, a to právě i ve městech. Situace se opravdu hodně změnila. Když Kokoza (projekt, který se věnuje pěstování a kompostování ve městě) před víc než deseti lety začínala, lidi na kompostování pohlíželi s nedůvěrou, nedovedli si představit, jak by to šlo i ve městě.

Navíc ani nebylo tolik řešení. Třeba takzvanou bokashi fermentaci tehdy nikdo neznal. Dnes se mi běžně stává na přednáškách pro firmy, že někdo přijde a řekne, že má bokashi nádobu doma.

V roce 2021 nabyl platnost nový zákon o odpadech, který bioodpad konečně odlišuje jako další druh tříděného odpadu a dává povinnost firmám, školám a všem institucím bioodpad správně třídit a nakládat s ním. Dřív to řešily jen supermarkety a podobné provozy, teď by správně měly třídit firmy i příspěvkové organizace.

Určitě ano, jediný problém je, že zákon o odpadech vychází z evropské legislativy a zavazuje města mírou třídění, která se postupně zvedá. Města tedy potřebují měřit vytříděný odpad a podle mě je velká škoda, že si tam nemůžou započítat domácí kompostování. Praha udělala velký krok, když poskytla lidem i školám bio kontejnery zdarma. To ohromně zvedlo povědomí o bioodpadu.

Čtěte také: FCC a pronájem nádob na tříděný odpad

Děčín zase rozdal do škol takzvané vermikompostéry (v nichž se využívají žížaly - pozn. red.). Zaučili do toho vždycky tak dva tři lidi, kteří to předávají dál kolegům a žákům. Hradec Králové zase rozdával nádoby na domácí třídění bioodpadu. To je lepší než dávat lidem „kompostovatelné“ sáčky, které jsou kontroverzní, protože se často nerozloží.

Do třídění a kompostování se vrhají i firmy. Původně spalovna komunálního odpadu. Nyní zařízení pro energetické využití odpadu. „Už jen to slovo spalovna je vnímáno velmi negativně a nedělá na lidi dobrý dojem,“ říká Martin Drozd, tiskový mluvčí brněnské společnosti SAKO, která provozuje zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO). Skutečnost je podle něho jiná, a navzdory kouřícímu komínu je prý nad ZEVO vzduch čistší, než o pár kilometrů dál nad rušným městem.

Kolik odpadu se v brněnské spalovně spálí a odkud pochází?Ke spálení, nebo přesněji řešeno k energetickému zhodnocení tu máme odpad z celého Brna, Jihomoravského kraje a pak ještě částí kraje Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského a Vysočiny. Při dvou kotlích v provozu máme celoroční kapacitu asi 240 000 tun.

Nejdál sem zavážíme z Ostravy. Oni vlastní spalovnu, tedy zařízení na energické využívání odpadu, nemají. Jen skládky. Martin Drozd, tiskový mluvčí společnosti SAKO.

Může se to zdát nepřiměřeně daleko, ale v Česku jsou zařízení k energetickému zhodnocení odpadů zatím jen čtyři. U nás, teď je nově v Plzni, pak v Liberci a Praze.

Čtěte také: Liberci chybí kontejnery

Z Brna svezeme zhruba 82 000 tun komunálního odpadu ročně, z toho necelých 68 000 tun tvoří směsný komunální odpad, který je určen k energetickému využití. Spalujeme ho tempem maximálně 28 až 32 tun za hodinu. Směsný komunální odpad tak využijeme k výrobě elektřiny a tepla pro brněnské domácnosti.

Z brněnských 82 000 tun komunálního odpadu je asi 14 000 tun tříděný odpad. A plasty v tomto množství představují zhruba 2 500 tun. Všechny plasty směřují na naši dotřiďovací linku, kde je přetřídíme podle druhů a barev, vytříděný materiál slisujeme do velkých balíků a poskytujeme dalším zpracovatelům k recyklaci.

To, co lidé hodí do žlutého kontejneru na plast, u nás vždy ještě přetřídíme. Pravdou je, že určité procento plastu se nachází i v černých popelnicích, protože ne všichni je třídí, a ne všichni je třídí správně. Směsný odpad se před spálením netřídí.

Lidé si často myslí, že tu máme ještě nějakou dotřiďovací linku pro odpad z černých popelnic, a že z něj ještě ty plasty a papír nějak lovíme. To ale neděláme. Jednak je takový odpad již kontaminovaný, infekční a tedy k recyklaci nevhodný, a jednak žádnou podobnou technologií nedisponujeme. Dále ještě třídíme například velkoobjemový či biologický odpad, elektroodpad nebo nebezpečný odpad a mnoho dalšího, ale ten většinou shromažďujeme na sběrných střediscích odpadů, kterých v Brně provozujeme 35.

Odpad je pořád. Máme tu stále naplněný zásobník na 5000 tun, což je zásoba na týden, a přitom nepřetržitě svážíme další. A komunálního odpadu tu za stejnou dobu máme, záleží na konkrétní statistice, zhruba tři až pět milionů tun.

Čtěte také: Nádoby na tříděný odpad

Do Brna se zaváží odpad až z Ostravy. Probíhá tu kontinuální analýza, neustále se všechny spalovací procesy monitorují. Není prakticky možné, že by se odtud do ovzduší dostávaly nějaké nebezpečné látky.

Na druhou stranu už v dnešní době existuje poměrně velká skupina Brňanů, která naše zařízení vnímá jako užitečné a smysluplné, a fakt, že žijí v jejím bezprostředním sousedství, jim nečiní nejmenší problém. Problémem je spíš nízká míra osvěty. I proto tu tak často pořádáme exkurze do zařízení. Lidé odcházejí spokojení s tím, že už vědí, co a jakým způsobem se u nás s odpady děje. Nemají pak už z našeho zařízení strach.

Také se ale říká, že odpad dneška je surovinou budoucnosti. Samozřejmě, odpad je surovina a je potřeba s ním tak nakládat. Ať už bude využitý energeticky, k recyklaci na nové výrobky nebo jiným způsobem. Hlavní je využít jeho energetický potenciál.

Česká republika podle údajů společnosti EKO-KOM v této situaci nemá špatné postavení. EKO-KOM uvádí, že Češi dokáží recyklovat přes 70 % plastového odpadu a tím se řadí na přední příčky v rámci států Evropské unie. Řešením velmi pravděpodobně budou další ZEVA, protože jen recyklace nás nespasí.

I pro nás je recyklace primární věc. Protože tím dojde ke znovupoužití materiálu. Ušetří se zdroje, suroviny. Recyklace je důležitá. Ale je potřeba, aby byl dostatek koncových zpracovatelů a také zákazníků, kteří budou mít o recyklované výrobky zájem. Proto primárně veškeré druhy tříděného odpadu přirozeně směřujeme k recyklaci.

V rámci hierarchie stanovené zákonem o odpadech stojí hned za jeho předcházením a opětovným použitím. Jen prosím pozor: recyklace nám nedává odpověď na to, co udělat s nerecyklovatelnou částí odpadů.

Škvára, což je inertní materiál. Ale i ta škvára je vlastně využitelná, takže to úplný odpad není. Využíváme ji na technické zabezpečení skládek, v některých odvětvích se využívá i ve stavebnictví.

Nejprve z ní prostřednictvím bubnového třídiče a separátorů železa a neželezných kovů odloučíme feromagnetický podíl. vytříděné železo a hliník jako druhotnou surovinu odvážíme k dalšímu využití. Čistá škvára je třeba vhodná na technické zabezpečení skládek. Tímto způsobem i v současné době využíváme i my.

Ročně tímto způsobem vyprodukujeme asi 60 000 tun škváry. Pokud tedy porovnáme odpad, který přivezeme, a to, co zbude po jeho energetickém využití, vidíme, že hmotnost navezeného odpadu zredukujeme na 25 % a objem na 10 %.

Pokud jde o dioxiny, jedná se o látky, které se v přírodě přirozeně vyskytují. Můžete je najít v potravinách, v pitné vodě, vznikají například při ohňostrojích, topení v lokálních topeništích atd. To znamená, že si je do našeho zařízení vozíme spolu s odpadem. Není to tedy tak, že by ZEVO dioxiny produkovalo, ale naopak vysokými teplotami hoření tři čtvrtiny přivezených dioxinů likviduje už v kotlích. Díky následné filtraci pak emise obsahují pouze dvě desetiny procenta jejich původního množství.

Směsné komunální odpady putují do bunkru, do zásobníku odpadu. To je velká železobetonová jáma, která má na každé straně jeden drapák, ovládaný jeřábníky. Jejich úkolem je odpad nabrat a promíchávat. Takže vzniká homogenizovaná směs, která dobře hoří.

To se nestane. Kdybychom neměli odběratele, tak vytříděný odpad necháme ležet na skladovací ploše, kde si na odprodej počká. To se nezkazí. Že by se takhle hodil balík plastu do kotle, to určitě ne. Byly by to promrhané peníze a zmařená práce našich lidí. Pokud není pro plasty aktuálně odbyt, nechají se na skladovací ploše. Nezkazí se, počkají.

U plastů už je to horší. Tam je vidět, že lidé někdy nevědí, co do plastů mají házet a co ne. Proto radši říkáme lidem, ať do žlutých kontejnerů raději hází všechno, o čem si myslí, že je to plast. A že si to pak přetřídíme sami. Není potřeba je vymývat, nemá to nějaký větší význam. Akorát nám do bude na dotřiďovací lince pěkně vonět. Pokud jen kelímek od jogurtu vyškrábnete lžičkou a necháte to tak, bude to úplně v pořádku.

I tak je ale správná odpověď ano, určitě sešlapávat. Protože jde o objem odpadů, který se do kontejnerů může vejít.

Co je ale problém, že papírové tašky naplněné plastovým odpadem někdo vhodí do kontejneru na plasty. Opravdu je to tak velká práce vysypat plasty z papírové tašky do "plastů" a tašku pak buď využít opakovaně či jí vhodit do nádoby pro "papír" (pokud na sobě má znak "pap" 20, 21 či 22), případně do nádoby na směsný odpad (značka osoby s koše, tzv. "basketbalista", to je v případě, že taška je již z materiálu několikrát recyklovaného, materiál má krátká vlákna a nelze jej dále znovu využít pro výrobu papíru.

Zaměstnanci londýnských vodáren a kanalizací odstranili jen několik dní před Vánocemi z kanálů dva monstrózní tukovce. Tímto pojmem, který je českým překladem anglického slova fatberg, se označuje obří masa odpadu spojená olejem a vlhčenými kapesníky v jeden nechutný objekt, který může ucpat kanalizaci. Ty, který byly odstraněné z londýnského podzemí, vážily dohromady přes 100 tun, ten větší měl 64 tun.

Olej, tuk a odpad spojené v kompaktní masu tvořily těleso dlouhé přes 70 metrů - náklady na jeho odstranění si vyžádaly miliony liber. Pokud by se nezlikvidovaly, mohly by zcela ucpat kanalizaci a způsobit zablokování dodávek vody a možná i kolaps celé vodovodní sítě ve městě.

Ještě větším problémem je ale v současné době olej - v době svátků se ve všech domácnostech v Česku smaží jako o život. A mezi české vánoční zvyky patří i vylévání oleje po smažení štědrovečerního kapra do dřezu nebo toalety.

Poté, co olej vylijete do dřezu nebo toalety, v odpadním potrubí tuhne a usazuje se na stěnách potrubí. Zde vytváří neprostupné bloky a navíc na sebe nabaluje další nečistoty. Ty můžou v potrubí dosahovat délky mnoha metrů. Smutným důsledkem je ucpaná kanalizace a odpadní trubky v domech, a také výrazný dopad na životní prostředí.

„Cokoliv je lepší než tuky spláchnout do odpadu,“ varuje Martin Srb, manažer útvaru technologie vod Pražských vodovodů a kanalizací.

Co s tím?

• Na malé množství stačí papírová utěrka. Pokud máte po smažení na pánvi jen pár kapek oleje, stačí ho vytřít papírovou utěrkou. Tu pak vyhoďte do koše k dalšímu odpadu.
• Zkuste krabici od mléka. V případě, že vám oleje zbylo víc, nechte ho zchladit a nalijte do uzavíratelné, nerecyklovatelné nádoby například od mléka. Hodí se ale i další kartony, které jsou zevnitř povoskované nebo potažené plastem. Nádobu poté uzavřete a při procházce ji odevzdejte ve sběrném dvoře nebo ji vyhoďte do příslušné černé popelnice s oranžovým víkem, v nejhorším případě do popelnice na směsný odpad.
• Odvezte olej zdarma do sběrného dvora. Možná doma často používáte fritézu anebo zkrátka smažíte často a použitého oleje máte pořád víc než dost. V takové situaci ho po vychladnutí slijte do uzavíratelné, recyklovatelné nádoby a odvezte do sběrného dvora. A dobrá zpráva? Je to zdarma!
• Tip pro kočkomily. Máte doma čtyřnohé chlupaté kamarády? Pak je nejspíš součástí vaší domácnosti také kočičí stelivo, případně piliny. A ty jsou také ideální na likvidaci použitého oleje. Poté, co dosmažíte kapra a tuk vychladne, můžete ho nalít do steliva nebo pilin a vše poté opět vysypat do koše nebo rovnou do popelnice.

Kuchyňský olej může být použitý až třikrát, a to bez jakéhokoliv zdravotního rizika. Poté, co vám ve fritéze nebo na pánvi tuk zchladne, přefiltrujte ho přes jemný, nejlépe kávový filtr a následně ho uskladněte buď do tmavé lahve, nebo na temné místo.

Pražané podle společnosti Pražské služby (PS) vyhazují velké tlakové lahve do černých popelnic na směsný odpad. Jejich případná exploze však komplikuje energetické zpracování odpadu. Tlakové lahve jsou podle tiskové zprávy PS novým nešvarem, se kterým se v rámci zpracování odpadu Praha potýká.

Kromě tlakových lahví představují problém také bomby od párty plynů, především oxidu dusného, takzvaného rajského plynu. Tento druh odpadu není podle Pražských služeb vhodné vyhazovat do popelnic.

Velké tlakové nádoby jako objemnější plynové kartuše, hasicí přístroje, propan-butanové, kyslíkové, héliové lahve, ty od oxidu dusného a podobně se většinou nevejdou do šedých kontejnerů, lidé je proto stále častěji vyhazují do černých popelnic. Ani jedna z těchto variant však není správně.

Směsný komunální odpad z celého města míří do ZEVO Malešice, kde je následně energeticky zpracován. Vzniká z něj elektřina a teplo pro zhruba 20 tisíc domácností. Od jara loňského roku hlásí spalovna rapidní nárůst počtu explozí v kotlích. Děje se to prý několikrát týdně a důvodem jsou ne zcela vyprázdněné tlakové nádoby. Zhruba jednou za měsíc pak dochází k nucenému odstavení některého z kotlů, přičemž oprava stojí asi 100 až 200 tisíc korun.

„Důrazně proto žádáme občany, aby žádné tlakové nádoby neházeli do popelnic. Třeba po propan-butanu je možné prázdnou zálohovanou bombu vrátit, nebo ji nechat znovu naplnit. Hasicí přístroje zase odevzdejte specializovaným firmám. Prosíme, vždy si ověřte správný postup likvidace, nebo možnosti vrácení u výrobce či prodejce.

Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP) zároveň v tiskové zprávě upozornilo, že i na tlakové nádoby se vztahuje zákon o obalech. Podle něj se v případě tlakových nádob dodávaných konečným spotřebitelům jedná o prodejní obaly, u kterých je potřeba plnit veškeré povinnosti, zejména zpětný odběr a využití odpadu z těchto tlakových nádob.

Třídění odpadu v Praze komplikují i malé tlakové nádoby, typicky laky na vlasy, deodoranty, repelenty nebo osvěžovače vzduchu. Pražské služby na toto téma letos v lednu spustily kampaň s heslem Použité spreje patří do směsného odpadu.

Nevyprázdněné malé spreje patří do černé popelnice na směsný odpad. „Nádoby se stlačenými plyny jsou velmi nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř. Vlivem tepla nebo poškození mohou explodovat, způsobit vážná poranění a poničit techniku nebo zařízení, což se u sprejů se zbytkovým obsahem občas děje,“ uvedl mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický již dříve v tiskové zprávě.

Pokud někomu z obyvatel Českého Brodu nebyla vyvezena popelnice, může se stát, že to bylo její nesprávnou barvou. „Při svozu si osádky všímají pouze barevného rozlišení těchto nádob, které vyvezou po provedené kontrole. Pokud někdo vloží bioodpad do jiné nádoby, riskuje, že mu nebude vyvezena. Od tohoto měsíce se opětovně vydávají nádoby do domácností, a to žluté, modré a hnědé, které lze získat v areálu technických služeb v Palackého ulici. „Nádoby se vydávají na základě podepsané smlouvy o pronájmu zdarma.

Shrnutí klíčových bodů:

• Priorita recyklace: Recyklace je důležitá pro znovupoužití materiálů a úsporu zdrojů.
• Energetické využití: Spalování směsného odpadu v ZEVO snižuje objem odpadu a vyrábí elektřinu a teplo.
• Správné třídění: Důležité je správně třídit odpad, aby se předešlo problémům v recyklačních zařízeních a spalovnách.
• Likvidace nebezpečného odpadu: Tlakové nádoby a oleje by se neměly vyhazovat do běžných popelnic, ale likvidovat správným způsobem.

tags: #kontroverzní #nádoba #směsný #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Dřevěné izolační panely a ekologie
• Proč potřebujete chytrý odpadkový koš?
• Výhody klavíru pro děti
• Vliv znečištění ovzduší na atopický ekzém
• Výchova v přírodě v Říčanech