Kritická hranice emisí: Co to je a proč na ní záleží

Změny klimatu mohou mít podle mínění většiny vědců neodvratitelné důsledky. Proto by se proti nim mělo bojovat na nejvyšší úrovni. Představitelé celého světa se proto sejdou, aby dohodli nástupce tzv. Kjótského protokolu. Mají šance se dohodnout?

Právě to je podle vědců kritická hranice, pod kterou musíme udržet globální oteplování. Pokud se oteplí o méně než 2 stupně, dokážeme si s následky poradit. Pokud se oteplí více, hrozí katastrofální škody. A to může být velice brzy. Podle optimistických modelů nedojde k takovému vzestupu ještě 100 let, podle jiných se ho ale můžeme dočkat už před rokem 2050.

Pro srovnání, 5x až 10x více by stála náhrada škod, pokud bychom problém ignorovali a černé předpovědi odborníků by se skutečně naplnily. Vlivem extrémního počasí, hurikánů, záplav, zničené zemědělské úrody atd. by pak světové hospodářství mohlo ztratit 5-10% HDP. V zemích třetího světa by se toto číslo mohlo vyšplhat ještě výše. (Čísla vycházejí ze zpráv orgánů OSN a Světové banky.)

Aby se tento scénář nenaplnil, sejdou se přední světoví politici, aby dojednali společnou strategii boji proti klimatickým změnám. Ačkoliv podobná konference se koná každý rok, ta letošní je velmi důležitá: Je totiž nutné uzavřít dohodu, která od roku 2012 nahradí Kjótský protokol, jehož platnost končí. Nová dohoda musí například zahrnout cíle pro rozvoj obnovitelných zdrojů nebo sjednotit postup ke snížení emisí CO2. Ale především je nutno dohodnout, kdo bude jakým dílem financovat potřebné investice.

Problémy a výzvy v boji proti klimatickým změnám

Dosavadní vývoj totiž naznačuje, že summit skončí v lepším případě přehlídkou politických debat bez závazného výsledku, v horším případě fiaskem. V cestě řešení totiž stojí několik zásadních problémů.

Čtěte také: Červený seznam ČR

USA patří mezi největší světové ekonomiky a vypouštějí 20% světových emisí CO2. Bez nich proto žádnou dohodu udělat nelze. Pokud administrativa na summitu neučiní jasné a konkrétní závazky, je možné celý summit víceméně „odpískat“. Podobný problém nastal i v případě Kjótského protokolu, který USA nikdy neratifikovaly. EU jede na summit s řadou výhod. Politiku „zelené“ energie prosazuje dlouhodobě, má v tomto směru velký náskok. EU se zaváže snížit své emise o 20 % do roku 2020.

Nové politika ochrany klimatu se pochopitelně nelíbí těm, kdo přijdou o největší zisky, tedy především zástupcům průmyslu (kteří budou muset buď nákladně modernizovat provoz, nebo tvrdě platit za vypuštěné zplodiny) a ropným mocnostem. Středobodem „plánu“ je drastické omezení fosilních paliv. Exportéři ropy a plynu, jako např. Rusko, mají zájem celou věc zablokovat, protože prosazením úsporného plánu by přišli o značnou část odbytu.

Na základě dohody z Kjóta vznikl tzv. trh s emisními povolenkami. Státy se zaváží vyprodukovat jisté maximální množství oxidu uhličitého. Pokud ho vyprodukují méně, mohou povolenky prodat, pokud více, mohou je koupit. Nicméně celý systém má dosud trhliny, například v USA, které Kjótský protokol neratifikovaly, funguje jen v deseti silně průmyslových státech. USA, Austrálie, Čína a některé další státy navíc odmítly stanovení horních limitů produkce, což jejich postavení značně zvýhodňuje. V Kodani má být dohodnutý rámec, podle kterého se tento systém rozšíří a zdokonalí.

Jak ale roste ekonomika chudších regionů, ohnisko znečištění se přesouvá k nim. Čína je s 21,5% světových emisí CO2 největším znečišťovatelem světa. Indie, která se zatím drží na 4. místě, ji rychle dohání. Jedním z cílů konference v Kodani tak bude hledání cesty ke snížení emisí v těchto státech.

Stále více lidí jenom nevěřícně kroutí hlavou. Stále hlasitěji se i z nejvyšších vědeckých kruhů ozývá takzvaná klimatická skepse: „Globální oteplování není. Pokud je, člověk za něj nemůže. A pokud za něj může, stejně s ním nic nenadělá.“ Tento bonmot s nadsázkou popisuje to, o čem hovoří vědecké autority: Totiž, že boj s klimatickou změnou připomíná onen pověstný boj s větrnými mlýny.

Čtěte také: Odpady ze skládek v kritických oblastech

Legislativní rámec ochrany ovzduší v České republice

Pro účely vyhodnocení úrovně znečištění ministerstvo zajišťuje posuzování úrovně znečištění pro znečišťující látky stanovené v prováděcím právním předpise a porovnání výsledné úrovně znečištění s imisními limity stanovenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění se provádí pro území vymezené pro účely posuzování a řízení kvality ovzduší (dále jen „zóna“) a pro zónu, která je městskou aglomerací s počtem obyvatel vyšším než 250000 (dále jen „aglomerace“). Seznam zón a aglomerací je uveden v příloze č. Ministerstvo za účelem stacionárního měření stanoví státní síť imisního monitoringu a tuto síť provozuje.

Provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování měřením nebo výpočtem. Výpočet se použije, pokud tak stanoví krajský úřad na základě žádosti provozovatele v povolení provozu, pokud nelze s ohledem na dostupné technické prostředky měřením zjistit skutečnou úroveň znečišťování nebo jde-li o stacionární zdroje, ze kterých jsou vnášeny do ovzduší těkavé organické látky, stanovené v prováděcím právním předpisu. Měření se provádí v místě, za kterým již nedochází ke změnám ve složení odpadních plynů vnášených do ovzduší, nebo v jiném místě, které je přesně definováno obsahem referenčního kyslíku.

Úroveň znečišťování se zjišťuje jednorázovým měřením emisí v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem nebo kontinuálním měřením emisí. V případech, kdy provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pravidelným jednorázovým měřením emisí, provádí rovněž nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí stanoveného v povolení provozu, a to v případě stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, u kterých tak stanoví prováděcí právní předpis. Jednorázové měření emisí zajišťuje provozovatel prostřednictvím autorizované osoby podle § 32 odst. 1 písm. a). Kontinuální měření emisí provádí provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č.

Kontinuálním měřením emisí se zjišťují emise znečišťujících látek a provozní parametry uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Ověření správnosti výsledků kontinuálního měření zajistí provozovatel jednorázovým měřením emisí provedeným autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. a) jednou za kalendářní rok. Každé 3 kalendářní roky provozovatel zajistí kalibraci kontinuálního měření emisí.

Čtěte také: Recenze: Yamaha 125 Majesty a emise

Výsledky posuzování a vyhodnocení úrovní znečištění vede ministerstvo v informačním systému kvality ovzduší. Ministerstvo provádí na základě shromážděných dat emisní inventuru, spočívající ve zjišťování celkového množství znečišťujících látek, které byly v předchozím kalendářním roce vneseny do ovzduší, a emisní projekci, spočívající v odhadu vývoje množství znečišťujících látek, které budou vneseny do ovzduší v dalších kalendářních letech.

Za účelem snížení celkové úrovně znečištění a znečišťování v České republice ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady zpracovává Národní program snižování emisí České republiky (dále jen „národní program“). Národní program schvaluje vláda. Požadavky na obsah národního programu jsou uvedeny v příloze č. Ministerstvo národní program zpracuje a oznámí Evropské komisi nejméně jednou za 4 roky.

Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu nebo aglomeraci vydává ministerstvo v případě, že je v dané zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo v případě, že není dosažen národní cíl snížení expozice. Obsahové náležitosti programu zlepšování kvality ovzduší jsou uvedeny v příloze č. Programy zlepšování kvality ovzduší jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu působnosti podle tohoto zákona, pro ústřední správní úřady a jiné správní orgány při výkonu působnosti s dopadem na úroveň znečištění nebo znečišťování a pro obce a kraje při výkonu samostatné působnosti s dopadem na úroveň znečištění a znečišťování. Opatření uvedená v programu zlepšování kvality ovzduší musí být prováděna tak, aby bylo imisního limitu nebo cíle snížení expozice dosaženo co nejdříve.

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší ohrožující lidské zdraví, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí informativní, regulační nebo varovnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 6 k tomuto zákonu a jsou splněny podmínky uvedené v této příloze. Podmínky vzniku a ukončení smogové situace jsou uvedeny v příloze č. Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje ministerstvo neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a v médiích.

Zemědělství a snižování emisí

Moderní zemědělci čelí dvojí výzvě: jak zvýšit produktivitu a ziskovost svých farem a zároveň reagovat na rostoucí tlak na ochranu životního prostředí. Často se zdá, že řešení spočívá ve stále složitějších strojích nebo nových chemických přípravcích. Klíčem k vyšší užitkovosti je stravitelnost vlákniny. Buněčná stěna rostlin se skládá ze tří hlavních složek: stravitelné celulózy a hemicelulózy a prakticky nestravitelného ligninu.

Odrůdy trav s označením DLF Fiber Energy byly vyšlechtěny tak, aby pomohly této kritické hranice dosáhnout, a dokonce ji překročit. Tento rozdíl má přímý a měřitelný dopad na produkci. Pro jednu krávu to může znamenat až 730 litrů mléka navíc za rok, u vykrmovaných zvířat pak až 70 kg dodatečného přírůstku ročně. V praxi to pro farmu s 500 dojnicemi znamená potenciální dodatečný výnos téměř 400 000 litrů mléka ročně.

Protože kráva získá více energie ze stejného množství krmiva, produkuje více mléka nebo masa při zachování stejného příjmu sušiny. Klíčové je, že tohoto nárůstu produktivity je dosaženo při udržení stejné úrovně emisí metanu na jedno zvíře. To znamená, že zemědělci mohou významně snížit emise metanu na litr mléka nebo kilogram vyprodukovaného masa.

Přechod na odrůdy s vyšší stravitelností nevyžaduje žádné složité investice do nových strojů ani radikální změnu zavedených postupů. Nejde o složité řešení ani nové technologie. Stačí klasický výsev a běžné hospodaření. Ukazuje se, že i zdánlivě malá změna, jako je volba travní odrůdy s vyšší stravitelností, může spustit kaskádu pozitivních dopadů.

tags: #kriticke #cislo #emisi #hranice #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Kosmická loď Progress
• Příroda Moravského Krasu
• Vliv přírody na zdraví
• Domácí kapsle do myčky
• Znečištění přírody těžbou