Kritika třídění odpadu v ČR a kroky ke zlepšení

Evropská komise zaslala České republice odůvodněné stanovisko kvůli nedostatečné implementaci unijních pravidel v oblasti nakládání s odpady. Pokud nedojde k nápravě, může spor skončit žalobou u Soudního dvora EU.

Komise vytýká Česku především to, že naše legislativa ani praxe nedodržují evropské požadavky na hierarchii nakládání s odpady, omezení skládkování a efektivní recyklaci. Nejde jen o formální nesrovnalosti, špatná implementace může vést k vyššímu zatížení životního prostředí a větším nákladům pro obce i firmy.

Kritika se týká jak samotných zákonů, tak jejich aplikace v terénu, včetně toho, jak se kontrolují provozovny a jak se podporuje prevence vzniku odpadu. Pro Česko je to signál, že stačí málo a diskuse o odpadovém hospodářství opustí úroveň plánů a strategií a dostane se na tribunálové lavice v Lucemburku.

Problémy a výzvy v třídění odpadu

Co konkrétně Komise považuje za největší provinění, jaké termíny nyní běží a jaké dopady by případná žaloba mohla mít na české obce i průmysl? Co přesně Komise vytýká a jaké kroky musí Česko podniknout, aby se žalobě vyhnulo?

Mnozí lidé stále tápou, jak správně třídit obaly od oleje nebo mastných potravin. Neznalost pravidel jim ale nepomůže, naopak může znamenat nepříjemnou pokutu až 20 tisíc korun. A nejde jen o peníze. Vyhláška č. 18/2025 Sb. definuje obaly od oleje jako kontaminovaný odpad.

Čtěte také: Pytel na odpadky: Recenze

Edukace a informovanost

Češi jsou v třídění odpadu jedničky, ale s některými druhy si ale i přesto neporadí. Nejlépe třídící státy na světě mají už zažitý úplně všichni pravidla pro nakládání s odpady. Obce mají povinnost informovat své obyvatele o pravidlech třídění. Využívají k tomu různé metody, jako jsou letáky, edukativní kampaně nebo značení kontejnerů.

Je důležité, aby občané věděli, které odpady do kterých kontejnerů patří a co ne. Mnozí lidé si neuvědomují, že i zbytky oleje je třeba vytřídit. Ideální uplatnění pro mastné lahve je, že je využijete pro sběr použitého oleje.

Technologie a inovace

Recyklace má smysl. Recyklace šetří energii i přírodní zdroje a snižuje emise skleníkových plynů. Využití „chytrého třídění“ může výrazně snížit počet chyb v třídění. Chytré kontejnery sledují míru zaplnění a pomáhají optimalizovat svoz odpadu a zároveň snižovat emise z popelářských vozů. Je třeba zavádět systémy, které by mohly zohledňovat, jak dobře domácnosti třídí.

Odpady jako suroviny

Odpadové hospodářství je neobyčejně dynamický obor. Proměňuje se před očima vlivem technologií, legislativy i tržního prostředí. Proto se také mění některé zvyklosti související s tříděním odpadu. Je vhodné, aby se na odpady nahlíželo především jako na zdroje surovin pro další výrobu. Má to logiku jak z hlediska ohleduplnosti k planetě (přírodní zdroje nejsou nekonečné), tak byznysovou.

Nejlépe recyklovatelným plastem je polyethylentereflatát, tedy hlavně dobře známé PET lahve. Ty umí systém žlutých kontejnerů a třídicích linek vysbírat dokonale - pro další použití jich zachrání osm z deseti uvedených na trh. Jsme v tom jedni z nejlepších v Evropě. Už od roku 2020 plníme cíle sběru stanovené v EU až pro rok 2025.

Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních

PET lahve ze žlutých kontejnerů se standardně recyklují například na nové lahve, na plastové díly aut nebo v textilním průmyslu, třeba na bundy, mikiny či spacáky.

Třídění papíru

Pražáci třídí téměř bezchybně, v nákladu je maximálně 10 procent nečistot. Podobná je situace s papírem. Ten třídičky rozdělují nejčastěji na tři hromady - kartony, noviny s časopisy a směs. A záleží pak na papírnách, o jakou komoditu mají největší zájem. To se, stejně jako u PETu, mění v čase. Obecně platí, že vytříděný papír lze recyklovat pětkrát až sedmkrát.

„Největší hodnotu mají dlouhodobě noviny a časopisy, těch je ale také poslední roky nejméně. Občané Prahy a okolí, ze kterých Pražské služby svážejí obsah barevných kontejnerů, podle Miloše Petra třídí rok od roku poctivěji. Maximálně deset procent odpadu, který denně navezeme, jsou nečistoty. Devadesát procent lidí už třídí dobře. Záleží ale na lokalitě. Třeba na Žižkově nebo v centru je hodně hostelů a cizinci si nelámou hlavu s tím, jestli do papíru nehodí plast.

Byznys a třídění

Hliník je jeden z nejcennějších materiálů, je stoprocentně recyklovatelný. Třídička potom třídí to, o co je na trhu recyklace zájem. Tedy materiály, které lze reálně využít do nových výrobků. Nerecyklovatelné složky, o které zájem není, se využijí například energeticky v podobě paliva z odpadů. Určitě by nikdo dlouhodobě netřídil na sklad něco, co od vás nikdo nekoupí. Taková třídička by dlouho nepřežila.

Mezi nejlépe recyklovatelné odpady patří papír a sklo. Suroviny z recyklátů, o které je na trhu zájem, se mění, stejně tak hodnota těchto komodit. Ke všemu je to v každém kraji trochu jinak. Nemá tedy smysl snažit se chápat zájmy trhu a podle toho měnit své třdicí zvyklosti. Univerzální rada zní: všechno, co je plastové, házejte do žlutého kontejneru, všechno, co je papírové do modrého, sklo do skla, kovy do kovů.

Čtěte také: Udržitelnost a McDonald's: Třídění odpadu

V řadě obcí také postupně zavádějí multikomoditní sběr, takže například do žluté nádoby je možné kromě plastů dávat i nápojové kartony nebo kovy, to se dočtete na informační nálepce na nádobě. Na třídičce, kam odpad míří, si to následně už přeberou a zhodnotí. Největší chyba je házet věci, u kterých si nejsme jisti, kam patří, do černé popelnice.

Mýty a pověry o odpadech

V Evropě by se do roku 2025 mělo vytřídit 77 procent petek uvedených do oběhu, Češi jich už teď vytřídí 80 procent. Jsme už od roku 2020 nad cíli, které si stanovila Unie. Drtivá většina lidí ví, že petky patří do žlutého kontejneru, a dává je tam.

Za systémem zálohování PET lahví, jaký teď testuje Lidl a Kaufland, je podle Havelky i Jindry lobby nápojářů. Chtějí získat hodnotný materiál jen pro sebe a za výhodnou cenu. Dnes o vytříděný PET soutěží s výrobci z textilního i automobilového průmyslu. PET lahve jsou nejlíp prodejný materiál na třídící lince a je ho tam nejvíc. Pokud tento materiál zmizí, zbydou nám na třídění dvě až tři komodity s velmi nejistou prodejností.

Naplnit popelnici

Špatná úvaha, když do černých popelnic budou rvát odpad, který tam nepatří, obec bude víc odpadu vozit na skládku. Tím se zvýší jeho cena, protože skládce se platí za váhu. A obec pak logicky bude muset zvýšit cenu za odvoz popelnic. Správný přístup je: tady máte modrou, žlutou, hnědou popelnici, ale tu černou nechte pokud možno prázdnou.

Vzdálenost ke kontejnerům

Průměrná vzdálenost k nádobám na tříděný odpad se každoročně zkracuje. Sběrných nádob bylo na našem území podle údajů EKO-KOMu v roce 2021 k dispozici přes 678 000, průměrně jsme to k nim měli pouhých 89 metrů. A ve stále větším množství obcí lidé dostávají barevné popelnice přímo domů. Jedná se o takzvaný door-to-door systém, který disciplínu třídění výrazně zlepšuje.

Díky tomu se vytřídilo, recyklovalo či energeticky využilo 91 procent papírových obalů. Data Samosebou.cz (spadajícího pod EKO-KOM) říkají, že v Česku své odpady aktivně třídí 73 procent obyvatel, od roku 2000 došlo k 35procentnímu nárůstu třídičů. V roce 2022 vytřídil průměrně každý Čech téměř 72 kilo odpadu.

K roku 2035 má být podle platné evropské legislativy v obcích vytříděno nejméně 70 procent komunálních odpadů. Recyklovat se má minimálně 65 procent celkového objemu komunálního odpadu. Jinými slovy - na černé popelnice pomalu zapomeňte.

Door-to-door systém

Obce čím dál častěji nabízí takzvaný door-to-door systém třídění. Rozuměj: dostaneš od nás gratis žlutou, modrou i hnědou popelnici, tu si na dvorku plň a my ti ji budeme pravidelně odvážet. Obcím se to vrátí v tom, že mohou omezit svoz černých popelnic. Na systém svozu a třídění přispívá také neziskovka EKO-KOM, která má peníze od výrobců obalů.

Jakýkoliv vstřícný krok směrem k zákazníkovi se vrátí v dobrém. Lidé jsou pak disciplinovanější, černé popelnice plní výrazně méně. Pětadevadesát procent obcí, které svážíme, má DTD systém. A je to znát na čistotě plastů - ve srovnání s tím, když nám sem přiveze nějaký odpad konkurence, která DTD systém nemá.

A smrdí to úměrně tomu, co do toho házíme.

Kelímky od jogurtů

Když sousedka tvrdí, že nemá smysl házet do žlutých nádob kelímky od jogurtů, nedejte na ni. A předneste jí logické argumenty. Obalové materiály z měkkého plastu mohou být ještě využitelné. Záleží na technologickém vybavení třídičky a také na tom, zda je o ně zrovna na trhu zájem. Pokud ano, poslouží ještě jako obal k něčemu novému, když je třídička nevyužije, pošle je s dalším výmětem buď do spalovny, v lepším případě z nich ještě vyrobí efektivnější palivo z odpadu.

Záleží na poptávce.

Plata od vajíček

Když švagr vytáhne, že někde četl, že plata od vajec a ruličky od toaleťáku stejně už nejde recyklovat a je lepší je vyhodit do popelnice, neposlouchejte ho. Ještě zhruba před rokem tvrdil EKO-KOM, že nemá smysl házet tyhle recykláty do modrých kontejnerů. Situace se ale změnila. Papírny, které protříděný odpad z modrých kontejnerů odkupují od třídiček, zlepšily technologie a umí i tyto vícekrát recyklované materiály vrátit do oběhu. Vytříděný papír lze totiž recyklovat až sedmkrát.

Plechovky do žlutých?

Každá obec může mít nastavený systém jinak. A to z různých důvodů. Informační nálepka. Takže někdy se stane, že je sloučené bílé sklo s barevným nebo že tetrapakové a kovové obaly mají místo ve žluté nádobě u plastů. Třeba v místech z hustou zástavbou, kde je obtížné umístit víc kontejnerů na jednom místě.

Anebo prostě proto, že třídička, do které ta která obec sváží, je technologicky dokonalejší a dokáže zpětně všechno zase rozdělit na správné hromádky. Dříve než tedy budete osočovat lidi z toho, že hází plechovky, kam nemají, je dobré si přečíst, co přesně stojí na nálepce na sběrné nádobě.

Palivo z odpadů místo uhlí

Pokud jde o energetické využití odpadů, ve spalovnách končí netříděný směsný odpad z černých popelnic. Nerecyklovatelné a spalitelné zbytky z třídiček ale můžou nahradit fosilní paliva v městských teplárnách. Účinnost proměny na teplo je u paliv vyrobených z výmětů asi dvakrát větší než u spaloven zpracovávajících komunální odpad.

Výměty z třídiček se na skládky ani ukládat nesmí. Nejlepší proto je upravit je do formy paliva z odpadu neboli TAP (tuhé alternativní palivo). To je na rozdíl od odpadu z černých popelnic homogenní surovina, která má stále stejné vlastnosti, což je pro technologie proměňující odpad v energii klíčové.

TAP je standardní a na trhu obchodovaná komodita s pohyblivou cenou. Paliva z odpadů mají i vlastní evropskou ISO normu. V Česku je teď ve využívání paliv z odpadu nejpříkladnější severní Morava. Nově vybavená teplárna v Přerově přešla z uhlí na takzvaný multipalivový kotel, který využívá TAP vyrobený v Ostravě, paliva z odpadů sem ale budou dodávat i jiné třídírny.

Severní Morava tak zabila dvě mouchy jednou ranou. Snížila spotřebu ne zrovna ekologického uhlí a ušetřila peníze za deponaci odpadu skládkách či poplatky za spalovnu.

O paliva z nerecyklovatelného odpadu mají kromě tepláren zájem například i cementárny.

tags: #kritika #třídění #odpadu #v #čr

Oblíbené příspěvky:

• Důležité informace o smogu
• Označení elektroodpadu
• Hra na skutečnost?
• Likvidace Aut Dobruška - Průvodce
• Dovolená v přírodě: Soukromé ubytování Chorvatsko