Kriz Vladislav: Klimatické Změny a Pohled Mladé Generace

Klimatická změna byla dlouhé roky téma, o němž se informovalo poměrně obtížně. Sice má obrovský význam, ale lidi prostě obtěžovalo se jím zabývat. V posledním půlroce se tématu chopili studenti a zviditelnili ho bezprecedentním způsobem: stávkou za ochranu klimatu, do které se v České republice zapojily tisíce lidí a která vyvolala společenskou pozornost.

Ale popularizace složitého problému s sebou nese jednak zjednodušení, jednak spoustu nových otázek. Studenti totiž svým přímočarým přístupem konfrontují vědecký pohled zaměřený na přesné popsání problému.

„Není vám jedno, že je ohrožená vaše budoucnost, když je vám 17 let,“ shrnuje sedmnáctiletý Petr Doubravský z hnutí Fridays For Future. „Není vám jedno, že je ohrožená vaše budoucnost, když je vám 17 let,“ popsal sedmnáctiletý Petr Doubravský princip, z něhož studentské hnutí Fridays For Future (Pátky pro budoucnost) vychází.

A jak sám říká, je fanouškem informovaného aktivismu, který u nás podle jeho slov dlouho chyběl. Paleoekologovi Petru Pokornému ale vadí způsob, jakým jsou východiska problému v hnutí za ochranu klimatu popsaná. Přitom ale nezpochybňuje klimatickou změnu a nezpochybňuje ani skleníkový efekt.

„Myslíte si, že pokud zredukujeme emise na nulu, zvrátíme trend klimatické změny pozorovaný za posledních sto let?“ ptal se studentů Pokorný. Tahle úroveň debaty se ale během večera neujala. Lidé chtěli diskutovat hlavně o smysluplnosti konkrétních opatření, jako je jaderná energetika, uhelné elektrárny, (ne)jedení masa nebo osobní spotřeba. V debatě tedy převládla otázka: Co máme dělat, abychom věci dělali správně?

Čtěte také: Jak rozpoznat a léčit selhání srdce

A protože studenti vystupují z pozice těch, co kritizují současný stav, tak trochu se od nich očekává, že nabídnou řešení, jak klimatický rozvrat vyřešit. Studenti ale mají poměrně jasno v tom, že oni nemají být těmi, kdo předloží řešení. Podle nich je to úloha politiků. Chtějí, aby závažnost změny klimatu politici uznali a podle toho ve společnosti nastavili smysluplná pravidla.

Studenti si uvědomují, že pro vytváření tlaku na politiky potřebují podporu široké veřejnosti - svých vrstevníků, rodičů, učitelů. „Měli bychom zvažovat to, v čem jsou naši politici dobří. Řekl bych, že se umí skvěle přizpůsobovat tomu, co po nich chce společnost. Některým lidem na debatě ale vadil nátlakový způsob, jakým se studenti na politiky obrací. Působí, jako by na politiky chtěli přenést odpovědnost za problém, který způsobujeme my všichni svým životním stylem - létáním, jedením masa, nadměrnou spotřebou nepotřebných věcí.

Jak a na koho tedy vytvářet tlak? Logiku Pokud vyžadujete ekologická řešení, nesmíte létat na dovolenou a nosit kožené boty kritizuje ve svých prohlášeních ke klimatické stávce britský novinář George Monbiot. Tahle logika se objevila i na debatě. Publikum bylo zvědavé, jak zodpovědně studenti přistupují k vlastním spotřebitelských volbám.

Šestnáctiletá švédská studentka Greta Thunbergová, která hnutí svými stávkami před švédským parlamentem inspirovala, je například známá tím, že nelétá, ale po celé Evropě cestuje vlakem. Čeští studenti zmínili, že nejedí maso, někdo nakupuje část věcí v second handových obchodech, a každý si určuje hranici toho, co v rámci vlastní zodpovědnosti dělá.

Společná jim je ale snaha bavit se o tom, co klimatická změna znamená, a co mohou udělat nejen oni sami, ale co se může zlepšit i u nich na školách: jak nastavit fungování školní jídelny, aby se méně plýtvalo jídlem, jak kompostovat nebo jak podpořit dojíždění do školy na kole. Pořádají debaty, snaží se o problému dozvědět více, setkávají se s politiky a debatují s vědci a veřejností. Jinými slovy jsou aktivní.

Čtěte také: Český červený kříž a pátrací služba

Studenti by rádi viděli konkrétní kroky české vlády vedoucí ke snižování emisí, například uzavření nejšpinavějších elektráren nebo zachování limitů těžby hnědého uhlí. Studentka Eva Matoušová ze Střední školy knižní kultury považuje za úspěch už společenskou debatu, kterou hnutí vzbudilo.

O energetice se mluvilo hodně. Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR zajímalo, jaké cesty ke snižování emisí by studenti preferovali. „Bez využití obnovitelných zdrojů, úspor, ale i jaderné energetiky to nepůjde. Jste ochotni jádro akceptovat?“ ptal se. Studenti jsou vůči jaderné energetice obezřetní. Podle nich je potřeba zvažovat její rizika a hledat, zda lze zajistit energetickou bezpečnost jinak.

To, že by to mělo být možné, ukázala Iva Zvěřinová z Centra pro otázky životního prostředí UK. Představila nízkofosilní scénář energetiky, který s kolegy vypracovali. „Už za současných technologií lze dosáhnout radikálního snížení emisí skleníkových plynů. Akorát se musí chtít. Podle představeného modelu by se při přechodu na nízkofosilní energetiku vyšší náklady na elektřinu a teplo projevily až v roce 2050, a to ve výši 4 %.

Debata mezi vědci a studenty a publikem ukázala, že studenti téma klimatické změny opravdu oživili. Ale téma dále žije mimo Poslaneckou sněmovnu. Na pozadí debaty o tom, co dělat v situaci, kdy si uvědomujeme, že „něco je špatně“, a návrhů, co s tím máme dělat, je možnost ztotožnit se s hnutím, která má velký potenciál oslovit společnost. A teprve informace, kterým lidé rozumí, jim nejsou jedno.

Hledání spolupráce mezi vědci a studenty ale pravděpodobně teprve začíná. „Pro naše hnutí je důležité být v kontaktu s vědci a vzdělávat se. Nikdo z nás se logicky klimatu nevěnuje už 20 let. Nikomu z nás ani 20 let není. První člen v té rovnici z nadpisu je irelevantní :-) Jednoduše platí, že studentské hnutí chce společenskou změnu, jako jsme ji chtěli kdysi my a před námi generace dalších studentů.

Čtěte také: Zajímavosti o Koryčanech a Kříži v Přírodě

Zakladatelem ostravské hydrologické školy, která funguje již řadu let na naší katedře, byl prof. RNDr. Ing. Vladislav Kříž, DrSc. který je emeritním profesorem naší katedry. Hydrologický výzkum se orientuje na problematiku vstupních dat v srážko-odtokovém modelování a odlišnou hydrologickou odezvu toků flyšového pásma a Českého masivu, kterou hodnotíme za využití hydraulických modelů. Výzkum ovlivnění hydrologického cyklu a srážkoodtokových vztahů v povodích (změny krajinného pokryvu, klimatické změny, změny v inundačních územích, vodohospodářská opatření). Dopady změn na vybrané druhy ryb.

tags: #kriz #vladislav #klimaticke #zmeny

Oblíbené příspěvky:

• Prevence zhoršení zdravotního stavu
• Větrná energie: Harvardská studie
• Principy JIN a JANG
• Renesanční filozofie přírody
• Šetrnější menstruace s ekologickými tampony