Vliv změny klimatu na krkavcovité ptáky

Krkavcovití ptáci, jako jsou vrány, havrani, krkavci a kavky, patří mezi nejinteligentnější zástupce ptačí říše. Mají vůči tělu největší mozky ze všech ptáků. Tato inteligence se projevuje například schopností rozpoznat poctivé a nepoctivé jednání a zapamatovat si osoby, které se chovají nepoctivě.

V experimentu vědci nabízeli ptákům něco s malou hodnotou (kus tvrdého chleba), což pak mohli vyměnit s jiným člověkem za něco vysoce kvalitního (kvalitní sýr). Někteří lidé krkavce podvedli: místo, aby jim dali sýr, jen si vzali chleba a pak jim odmítli dát protiváhu. Krkavci tyto předpoklady potvrdili; když je někdo podvedl, okamžitě mu přestali věřit a na jeho nabídky už nereagovali. Když vědci stejný experiment zopakovali o měsíc později, dokázala si většina krkavců lidského podvodníka stále ještě udržet v paměti a i po tak dlouhé době mu nevěřili.

Biologové také experimentu nechali přihlížet další skupinu krkavců, kteří se do něj zpočátku vůbec nezapojili. Jen museli sledovat, jak jsou ostatní ptáci podváděni. Zdá se, že krkavci chápou narušení reciprocity jen v případě, že se týká pouze jich samotných; u ostatních je jim to lhostejné, nevěnují tomu pozornost a nedokáží se z takových situací poučit.

Závěry aktualizované zprávy Indikátory běžných a lesních druhů ptáků za rok 2024 ukazují na hlubší změny ve stavu naší přírody. Početnost běžných druhů ptáků v České republice dlouhodobě klesá - od roku 1982 o více než 11 %. Největší populační propad sledujeme u ptáků zemědělské krajiny, jejichž početnost se za posledních 40 let snížila téměř na polovinu.

Zatímco úbytek ptáků v zemědělské krajině je dlouhodobě známý, v lesích byl vývoj zpočátku mírnější. Do roku 2000 byl pokles lesních druhů spíše pomalý, následovalo období stability. V posledních letech však i zde dochází k výraznějšímu úbytku. Vedle výše zmíněných faktorů stále více ovlivňuje složení ptačích společenstev i změna klimatu.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Dostupná data jasně ukazují, že změny klimatu a způsob využívání krajiny výrazně ovlivňují ptačí populace v Česku. Zvlášť znepokojující je zrychlující se úbytek běžných druhů ptáků a to především specialistů na určité typy biotopů. Opačně jsme svědky růstu početnosti tzv. generalistů - druhů, které dokážou přežít a najít potravu v různých prostředích bez nutnosti specifických podmínek. Výsledkem je, že ptačí společenstva se stávají druhově chudšími a uniformnějšími. Dosavadní ochranná opatření, hlavně v zemědělské krajině, nejsou zatím dostatečná.

Když si dáte do grafu čápa, volavku, krkavce, straku, poštolku... "komíny"...(včetně prasátek, lišek a kun), tak zjistíte, že trend početnosti je u nich protisměrný. Ikonizace a ochrana predátorů je příčinou, že vymizeli ptáci nejen z otevřené krajiny, ubývají i v lese, ale také ve městech. Nezanedbatelný vliv mají i nové pandemie, stejně jako změny na zimovištích a tahových cestách.

Problém spočívá v tom, že krkavcovití ptáci (zejména straky, sojky ale i třeba krkavci) najdou spousty "náhradní" potravy na skládkách + sražená zvířata na silnicích, úhyny ryb na přehřátých rybnících... Jejich populace roste bez ohledu na stavy třeba pěvců, které ale následně naprosto decimují.

Denně vidím jak hejna strak pročesávají dvorky i zahrady. Kradou psí a kočičí granule, žrádlo slepicím... tak mi neříkejte, že pokud ubude drozdů a strnadů bude to mít vliv na populaci straky, sojky nebo kuny. Říkám ale, že klíčový je dobrý stav prostředí a poté se nestane, že populace klesnou až na nějaké kritické úrovně. Pan Žváral konstatoval, že za snížené početnosti stojí ochrana dravců, ale liška, prase, kuna, mýval ... se střílet mohou, tam si myslím, že je i naprostá shoda s ekology.

Na podzim nacházeli lidé po celém jihozápadě USA obrovské množství mrtvých ptáků - zvířata ležela mrtvá zejména v okolí měst, kolem silnic, ale i na ulicích, smetištích nebo golfových hřištích. Laboratorní výsledky pitvy ptáků z Národního střediska pro ochranu přírody, které vědci zveřejnili v prosinci, naznačují, že příčinou tohoto hromadného úhynu bylo nejčastěji hladovění. Přes osmdesát procent těl, která výzkumníci zkoumali, totiž mělo nějaké známky hladovění - od vyhublosti, ochablých svalů, vnitřního krvácení až po selhání ledvin.

Čtěte také: Klimatická změna: nevratné dopady

Zpráva přesně neurčuje, co vedlo k hladovění ptáků, ale výzkumníci tvrdí, že pravděpodobnou příčinou je silné sucho v celé oblasti během letošního léta. Jak se planeta otepluje, očekává se, že americký západ a jih se dočkají mnohem častějších a silnějších období sucha, ale také bude docházet k intenzivnějším vpádům chladného počasí.

Nový výzkum australských přírodovědců ale ukazuje, že klimatické změny odsud život vyhánějí, a to velmi rychle. Detailní analýza obrovského množství materiálů o výskytu tropických vodních ptáků od roku 1990 do současnosti ukázala, že 69 procent těchto druhů reaguje na zvyšování teplot negativně.

Podle Paula Pratta, přírodovědce v důchodu a současného prezidenta Klubu přírodovědců Essex County Field, má na kanadské poměry nezvykle teplé počasí vliv na místní divokou zvěř i ptáky. Ornitologové evidují pozorování několika druhů, kteří letos zůstávají mnohem severněji, například rybařík pruhoprsý, což je pták, který potřebuje otevřenou vodu.

Mezinárodní tým norských, nizozemských a britských vědců z University St Andrews zjistil, že bernešky bělolící (Branta leucopsis) během posledních 25 let posunuly svou migrační cestu. Tyto závěry vycházejí z analýzy 45 let pozorování Norského institutu pro výzkum přírody, University St Andrews, University Groningen v Nizozemsku, BirdLife Norway a British Waterfowl and Wetlands Trust.

Aktuální výsledky výzkumu migrace ptáků z ptačí stanice v jižním Norsku ukazují, že 30 vybraných stěhovavých ptáků přilétá o více než čtyři dny dříve než v roce 1990. Hlavní trendy pro rok 2018, který byl charakteristický extrémním teplem a nízkými srážkami během jara a počátkem léta, ukazují, že početnost z 54 druhů ptáků zahrnutých do standardního výzkumu na stanovištích ptáků v Jomfrulandu a Listě byla výrazně podnormální.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Celých 46 000 let byl malý skřivanovitý pták, který uhynul během poslední doby ledové, zmrzlý, dokud dva muži z Ruska, kteří hledali kly z mamutů, neobjevili jeho tělo v sibiřském permafrostu. Z výsledků vyplynulo, že pták z doby ledové byla samička skřivana ouškatého (Eremophila alpestris). Objev vrhá světlo na transformaci tzv. mamutí stepi.

Dave Willard po 40 let sbíral mrtvolky ptáků, kteří zahynuli při nárazu do mrakodrapů v Chicagu, a také osobně změřil více než 70.716 takto nalezených ptáků. Zjistil, že se ptáci v oblasti postupem doby zmenšují. Studie zahrnula celkem 52 druhů severoamerického stěhovavého ptactva. Zjištění ukázala, že v letech 1978 až 2016 se délka spodní části nohou ptáků - běžná míra velikosti těla - zkrátila o 2,4 procenta.

Nedávná zpráva švýcarských ornitologů o možném vlivu světelného smogu na snižování početnosti lelka lesního (Caprimulgus europaeus) byla přijata s tichým souhlasem, neboť v diskusi nebyl jediný komentář. V článku je konstatováno, že množství potravy, tedy zejména nočních můr, zůstalo stejné, nebo se dokonce zvýšilo. Není tam však žádná zmínka o vlivu predace, kteréžto je jako na zemi hnízdící druh vystaven v maximální míře. Stejně tak i krkavcovití jsou častou příčinou neúspěšných hnízdění, přičemž v některých zemích jsou chráněni.

Perličky supí, jak se ptáci jmenují, si podle studie zveřejněné v odborném časopise Current Biology vytvářejí podobně složitě strukturovanou společnost jako lidé, píše list The New York Times. Vědci se dříve domnívali, že podobné sociální struktury vyžadují velkou mentální kapacitu - perličky s mozky o velikosti hrášku ovšem tyto představy boří.

tags: #krkavcoviti #vliv #zmeny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Ekologický urbanismus v Nedej se
• Jak recyklovat igelitky?
• Co je Insight Lidi Smýšlející Ekologicky?
• Podrobný průvodce měřením emisí
• Zásah firmy Aquatest ve Frýdku-Místku