Tento článek detailně popisuje krysu obecnou (Rattus rattus) a potkana obecného (Rattus norvegicus), jejich charakteristické rysy a základní vlastnosti, čím se živí, jak se rozmnožují nebo kde je jejich útočiště. V tomto článku se ponoříme do světa krys, abychom prozkoumali jejich biologii, chování a dlouhou historii společného soužití s lidmi. Odhalíme, proč jsou krysy tak neobyčejné a jak mohou překvapit svou přizpůsobivostí, sociálním chováním a dokonce i výjimečnými schopnostmi.
Krysa obecná (Rattus rattus) je hlodavec z čeledi myšovití a rodu Rattus, stejně jako potkan obecný (Rattus norvegicus), za kterého je často zaměňována. Krysa obecná je ve světě známá pod dalšími názvy, nejčastěji jako krysa černá, krysa domácí, krysa lodní nebo krysa střešní. Potkan obecný (Rattus norvegicus), často zaměňován za krysu obecnou (Rattus Rattus), je hlodavec z čeledi myšovití a rodu Rattus. Ve světě je známý pod mnoha dalšími jmény - např. krysa norská (lat. „Potkan je krysa.
Ačkoli se předpokládá, že tento druh pochází z Indie a možná i dalších indomalajských zemí, byl lidmi zavlečen také do zámoří na všechny kontinenty. Krysa obecná byla v důsledku mořeplavectví zavlečena na všechny kontinenty. Nejčastěji se vyskytuje v pobřežních oblastech, protože jde o hlodavce, kterému se daří v místech obývaných lidmi, ale často i na velkých lodích.
Krysa obecná má černou až šedohnědou barvu, hladkou srst, velké uši a oči a špičatý čenich. Holý ocas je delší než celé její tělo. Krysa obecná je agilní a štíhlá, s velikostí těla 16-24 cm a ocáskem delším než její tělo. Krysa obecná dorůstá délky 13-18cm bez ocasu (40 cm včetně ocasu) a dosahuje hmotnosti 110-340g. Jedním z nejzřetelnějších rozdílů mezi krysou a potkanem je jejich velikost. Potkan má také tupější čenich, menší uši a kratší ocas než krysa. Krysa má naopak špičatý čenich, velké uši a dlouhý ocas.
Krysa obecná je zařazena do stupně ohrožení podle červeného seznamu IUCN jako málo dotčená, tzn. že existují jen velmi malé nebo žádné obavy jejího vyhynutí. Ve volné přírodě České republiky podle aktuálních informací krysa obecná nežije. U nás ji můžete zahlédnout ojediněle a navíc jen poblíž lidského obydlí. Krysa je podobně jako potkan synantropní, tzn. Je to především noční tvor, ale celkem často ji lze spatřit také ve dne. Krysy obecné žijí ve smečkách o 20 - 90 kusech. Protože je krysa obecná hbitý lezec, často žije na vysoce položených místech, jako jsou nejvyšší patra budov v obydlených oblastech nebo stromy v zalesněných oblastech. I když se vyskytuje u vody, málokdy plave a na rozdíl od svých blízkých příbuzných jen velmi zřídka má domov v kanalizaci nebo ve vodních oblastech. V městských oblastech se krysy vyskytují v okolí skladišť a obytných budov, kde nacházejí dostatek potravy. Krysy obecné jsou vysoce sociální zvířata.
Čtěte také: Současná ochrana přírody
Krysy jsou všežravci, ale jsou velmi vybíravé. drobní bezobratlí živočichové jako např. Nejčastěji krysy vyrážejí za potravou za soumraku a před svítáním. Obecně se vyskytuje v jakékoli oblasti, která může podpořit její převážně vegetariánskou stravu. Krysa obecná je všežravec, ale preferuje rostlinnou potravu, jako je zrní, ovoce nebo zelenina. Jejich hlavní potravou jsou rostliny, jako jsou ovoce, zelenina, semena a obiloviny. Potkan je všežravec, okolo 70 % jeho jídelníčku tvoří semena trav, obilovin a zelenina, zbytek zahrnují bílkoviny v podobě ptačích vajec a masa všeho druhu. Denně spořádá okolo desetiny své hmotnosti.
Krysy se rozmnožují po celý rok. V zimním období v chladných krajinách vč. České republiky převážná část mláďat vlivem nízkých teplot hyne. Samice vrhá obvykle 6 - 8 mláďat, existují však případy s 16 mláďaty. Krysy obecné se páří od března do listopadu. Samice potkanů jsou podstatně agresivnější než samci. Rozmnožování potkanů probíhá po celý rok, pokud jsou vhodné podmínky. Samice může vyprodukovat až dvanáct vrhů za rok. Doba březosti je pouze 21 dní a vrhnout může až čtrnáct potomků najednou, i když obvykle je to méně. Mláďata krysy rostou rychle. Dospělou velikostí dosáhnou ve věku 2-3 měsíců.
Krysy přímo ohrožují člověka možným přenosem původců onemocnění. Přítomnost krys může vést ke škodám na majetku a v neposlední řadě k ohrožení lidského zdraví. Krysy v přírodě patří mezi významné škůdce. Přenáší závažná a člověku nebezpečná infekční onemocnění jako je salmonelóza, žloutenka, tuberkulóza, leptospiróza, tularemie a další. Přenáší také blechy, klíšťata a roztoče.
Boj proti krysám vyžaduje kombinaci více metod. Tradiční přístup zahrnuje mechanické pasti, jedové nástrahy a deratizační prostředky. Nejlepší možností, jak se zbavit potkanů, jsou pasti. Klasikou jsou klasické sklapovací pasti, které zvíře zpravidla ihned usmrtí. Další možností jsou klecové pasti, které chytí živé zvíře. Další variantou, jak zatočit s potkany jednou provždy, jsou jedy. Jedy obvykle ukládáme do papírových či plastových stanic, které mají malý kulatý otvor, aby se k nim dostali právě jen hlodavci. Jedy na potkany jsou k dostání v různých formách. Pokud na to chcete jít co nejhumánněji a bez zbytečného násilí, můžete vyzkoušet plašičky na potkany. Dobře fungují pulzní ultrazvukové odpuzovače, které stačí opatřit bateriemi nebo je zapojit do sítě. Využít se dají ve vnitřních i vnějších prostorách - člověk a větší domácí zvířata jako je pes, kočka či hospodářská zvířata, nejsou plašičkou nijak omezeni. Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Máte zájem o hubení krys? Neváhejte nás kontaktovat.
Čtěte také: Proč studovat latinu?
Čtěte také: Více o současné ekologii
tags: #krysa #obecna #ohrozeni