KT rok emise význam

Směrnice Evropského parlamentu a Evropské rady č. 2009/28/ES stanovuje zpřísněné podmínky pro výrobu a užití biopaliv z hlediska ochrany životního prostředí. Jedním z důležitých kritérií je množství emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého.

Skleníkové plyny se vyskytují v atmosféře Země a přispívají k tzv. skleníkovému efektu. Jsou produkovány nejen přirozenými procesy v přírodě, ale i činnostmi člověka. Sledováním těchto tzv. antropogenních emisí skleníkových plynů se zabývá inventarizace emisí a propadů skleníkových plynů.

Celkové emise skleníkových plynů včetně zahrnutí jejich propadů ze sektoru Využívání území, změny ve využívání území a lesnictví (LULUCF), vyjádřené v ekvivalentních hodnotách oxidu uhličitého (CO2 ekv.), poklesly v ČR z hodnoty 192 mil. tun v roce 1990 na 137 mil. tun v roce 2019. Samotné emise (bez LULUCF) poklesly z hodnoty 199 mil. tun na 123 mil. tun, vůči referenčnímu roku 1990 došlo k poklesu o 38 %. Přitom závazek České republiky v druhém kontrolním období Kyotského protokolu, které končí v roce 2020, je snížení emisí o 20 % vůči roku 1990.

MŽP zveřejnilo tiskovou zprávu s předběžnými daty z Národní inventarizační zprávy za rok 2023. Podle nich klesly roční emise v roce 2023 meziročně o více než 15 % (17,5 Mt CO2eq.) na 99 Mt CO2eq. Jde o největší meziroční pokles od 90. let. Emise se poprvé dostaly pod hranici 100 Mt CO2eq. Od roku 1990 se celkové emise ČR již snížily o 47 %. Evropský cíl pro rok 2030 je pak 55 %.

V roce 2024 emise skleníkových plynů vypuštěné do ovzduší v České republice klesly o 13 % ve srovnání s rokem 2023. Tyto emise za rok 2024 v ČR činily 40,9 mil. tun CO2e, což je meziroční pokles o 13 %.

Čtěte také: Emise: Význam a použití

Emise dle sektorů

Roční objem emisí České republiky je 103,53 mil. tun CO2eq (údaj z roku 2023).

• Výroba elektřiny a tepla: 33,72 milionů tun CO2 (32,6 % celkových emisí, 3,11 t CO2eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především ze spalování hnědého uhlí a zemního plynu v elektrárnách (25,61 milionů tun, resp. 24,7 % celkových ročních emisí) a dále z tepláren (8,10 mil. tun, či 7,8 % celkových emisí ročně).
• Průmysl: 25,86 mil. tun CO2 (25,0 % celkových emisí, 2,39 t CO2eq na obyvatele ročně). V této kategorii jsou zahrnuty tři druhy emisí. Za prvé jde o emise ze spalování fosilních paliv v průmyslu (např. koksu ve vysokých pecích nebo zemního plynu v cementárně). Za druhé jde o procesní emise, které vznikají chemickou reakcí při výrobním procesu - například při redukci uhlíku z železné rudy nebo při kalcinaci vápence při výrobě cementu.
• Doprava: 20,94 mil. tun CO2 (20,2 % celkových emisí, 1,93 t CO2eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava ročně vyprodukuje 11,40 mil. tun CO2 (11,0 %), zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 8,07 mil. tun CO2 (7,8 %). Neelektrifikovaná vlaková doprava ročně způsobí emise 0,22 mil. tun CO2eq (0,2 %), v grafu je započtena v rámci ostatní dopravy. Emise z letecké dopravy jsou 1,06 mil. tun tun CO2 (1,0 %, 97,9 kg na obyvatele ročně) a odpovídají emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR.
• Budovy: 8,62 mil. tun CO2 (8,3 % celkových emisí, tedy 0,80 t CO2eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem.
• Zemědělství: 8,13 mil. tun CO2eq (7,9 % celkových emisí, 0,75 t CO2eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (4,35 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N2O (2,35 mil. tun). Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví (1,16 mil. tun).
• Odpadové hospodářství: 5,58 mil. tun CO2eq ročně (5,4 % celkových emisí, 0,51 t CO2eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. Ten vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu (papíru, kartonu, textilií a bioodpadu) v tělese skládky.

Podíl jednotlivých sektorů na celkových emisích v CO2 ekv. v průběhu let je patrný z Obr. Podíl emisí CO2 na celkových emisích skleníkových plynů v CO2 ekvivalentu (bez LULUCF) byl v roce 2019 82 %, podíl emisí CH4 10 % a podíl emisí N2O 5 %.

Významné skleníkové plyny

Nejvýznamnějším antropogenním skleníkovým plynem je oxid uhličitý (viz Dashboard D1, Graf G2).

Oxid uhličitý (CO2)

Emise CO2 pocházejí zejména ze spalování fosilních paliv. Z ostatních procesů přispívá zejména odsiřování, rozklad uhličitanů při výrobě vápna, cementu a skla, metalurgická a chemická výroba. K emisím a propadům (pohlcení CO2) dochází v sektoru LULUCF. Jak je vidět z Obr. X.2, do roku 2017 převládaly z LULUCF propady CO2, ovšem od roku 2018 již převládají emise. Tato situace je způsobená kůrovcovou kalamitou, která vyžaduje kácení lesních porostů, jež by jinak CO2 zachytávaly. V jiných oblastech, jako např. V ČR k emisím oxidu uhličitého ze spalovacích procesů přispívají nejvíce tuhá paliva. V roce 2016 byl celkový úhrn emisí CO2 bez LULUCF 106,66 Mt CO2ekv., v roce 2021 pak 96,67 Mt CO2ekv., což znamená pokles o cca 10 %. Pokles je způsoben především poklesem v odvětvích energetiky díky zavádění nových technologií apod. Mezi roky 1990 a 2019 došlo k poklesu emisí CO2 o 28 % a podílel se na něm zejména pokles v odvětvích Energetiky - ve výrobě elektrické energie a tepla pro výrobní závody a služby, domácnosti a další.

Metan (CH4)

Metan (CH4) je z pohledu produkce v ČR druhý nejdůležitější skleníkový plyn. Antropogenní emise CH4 v ČR pocházejí zejména z těžby, úpravy a distribuce paliv; tento typ emisí je označován jako fugitivní (emise volně unikající do ovzduší). Dalšími významnými zdroji emisí CH4 jsou chov zvířat, anaerobní rozklad bioodpadů při jejich ukládání na skládky a čištění odpadních vod. Při chovu zvířat tento plyn vzniká během trávicích pochodů (zejména u skotu) a při rozkladu exkrementů živočišného původu. Změny v těchto oblastech se pak projevují i na trendech emisí CH4; v posledních letech je např. patrná změna ve fugitivních emisích z těžby a zpracování paliv v návaznosti na uzavření některých dolů na Ostravsku. V období 1990-2019 došlo ke snížení emisí CH4 o 47 %, které bylo způsobeno zejména poklesem těžby uhlí a stavu hospodářských zvířat, v menší míře pak i nižší spotřebou pevných paliv v domácnostech.

Čtěte také: Normy EURO 5 a 6

Oxid dusný (N2O)

Největší množství emisí oxidu dusného (N2O) pochází ze zemědělských aktivit, zejména z denitrifikace dusíku dodávaného do půdy ve formě umělých hnojiv nebo organického materiálu. Dalším významným zdrojem je výroba kyseliny dusičné a další chemický průmysl, v menší míře i doprava (automobily s katalyzátory). V období 1990-2019 došlo k poklesu emisí N2O o 40 %.

Fluorované plyny

Emise fluorovaných plynů vzrostly od roku 1995 ze 103 kt na 3 823 kt CO2 ekv. v roce 2019. Tím vzrostl i podíl fluorovaných plynů na celkových agregovaných emisích z průmyslových procesů (z 0,7 % v roce 1995 na 24,6 % v roce 2019). Tyto látky nejsou v ČR vyráběny a veškerá jejich spotřeba je kryta dovozem. Jsou využívány zejména v chladírenské a klimatizační technice (zejména HFCs), v elektrotechnice (zejména SF6 a nově od roku 2010 i NF3) a v řadě dalších oborů (např. plazmatické leptání, náplně hasicích prostředků, hnací plyny pro aerosoly a nadouvadla). Emise vznikají především úniky ze zařízení, ve kterých jsou tyto plyny používány. Nárůst emisí je způsoben jejich používáním jako náhrady za látky poškozující ozonovou vrstvu Země (CFC, HCFC - zejména jako chladiva), vyšším používáním moderních technologií (klimatizace) a výrobním zaměřením ČR (produkce automobilů a klimatizačních jednotek). Rapidní nárůst emisí F-plynů ve spojení s jejich vysokým potenciálem globálního oteplování (GWP, Global Warming Potential) vedl celosvětově ke zvýšené pozornosti v monitorování úrovně emisí a následně k regulaci použití F-plynů.

Emise skleníkových plynů na obyvatele

Česká republika patří (jak je patrné z Dashboardu D2, Grafu G1) v přepočtu na osobu mezi větší producenty skleníkových plynů. V roce 2023 činila tato hodnota 7,92 tun CO2ekv. na osobu ročně. To je 1,7x více než světový průměr a 1,4x více než průměr EU. V tomto ukazateli jsou pak na vyšších příčkách např. Austrálie, Spojené státy americké nebo Rusko. Prvenství zde pak drží Katar s hodnotou 38.8 tun CO2ekv. na osobu ročně.

Možnosti snižování emisí

Podíl jednotlivých sektorů na emisích skleníkových plynů poskytuje užitečné vodítko pro zaměření mitigačních snah. Největších emisních úspor může Česko dosáhnout proměnou svého energetického mixu. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na elektřinu, biometan nebo CNG), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích. K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.

Na modernizaci ekonomiky a zejména energetiky může Česko do roku 2030 čerpat až 1,2 bilionů korun z evropských zdrojů. Příkladem úspěšného financování ochrany životního prostředí je program Nová zelená úsporám, který pomáhá s úsporami energií díky zateplení nebo výměně zdroje tepla v kombinaci se zvýhodněným úvěrem.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Legislativa a výpočty emisí

Vyhláška č. 696/2004 Sb. ze dne 21. října 2004 stanovuje podrobnosti o způsobu zjišťování a vykazování emisí skleníkových plynů. Ministerstvo životního prostředí stanoví tuto vyhlášku podle § 24 písm. a) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší.

V případě zařízení podle § 5 odst. 1 zákona, u kterého je překročena alespoň u jedné z činností podle přílohy č. 1 k zákonu, se zjišťování emisí skleníkových plynů podle § 4 zákona provádí podle metodických instrukcí uvedených v přílohách č. 2 až 17 k této vyhlášce. Pokud jsou tyto aktivity vykonávány, je nutné zajistit, aby nedošlo k vynechání nebo ke dvojímu započítání emisí. Při zjišťování nejistot podle § 19 odst. 1 zákona se porovnávají hodnoty zjištěné na základě měření s hodnotami vypočtenými podle této vyhlášky.

Pro výpočet emisí se používají aktivityní údaje, emisní faktory, oxidační nebo konverzní faktory. Specifický výpočet je uveden v přílohách č. 8 až 17 k této vyhlášce. Pokud je vyhláškou požadována úroveň přesnosti, lze jí dosáhnout jen při dodržení pravidel uvedených v § 13 až 16. Používají se postupy v pořadí CEN, ISO, ČSN. Emisní faktor se vyjadřuje v t CO2 na TJ a oxidačního faktoru. Je-li uvažován oxidační, oxidační faktor se již nevyjadřuje. Ve výpočetních vzorcích je uvažován v konverzním faktoru vyjádřeném jako zlomek. V případě, že veškerého uhlíku v surovině na CO2 je konverzní faktor roven jedné. Konverzní faktor se nevyjadřuje objemově.

Pro různé typy paliv jsou postupy založeny na příslušných CEN normách. Neexistují-li normy CEN, použijí se normy ISO nebo národní normy ČSN. Tam, kde se jedná o méně významné zdroje nebo méně významné toky paliv, které se dohromady nepodílejí na celkové emisi více než z 5 % kt nebo se nepodílejí na celkové emisi více než z 1 %, se může použít odborný odhad kategorií paliv podle odborného odhadu. Seznam materiálů považovaných za biomasu je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. Emisní faktor biomasy je roven nule.

Pokud dojde ke změně úrovně přesnosti, musí být zdokumentovány důvody, které k této změně vedly. Tato dokumentace se uloží pro případ kontroly. Změna se dokumentuje v popisu postupu podle § 3 a pro období po změně úrovně přesnosti.

Typy činností podle přílohy č. 1 zákona uvádí tabulka v příloze č. 1 k vyhlášce. Emise CO2, který byl přemístěn do sloučeniny, v níž byl CO2 přemístěn, se nezapočítají do celkového součtu emisí. Paliva a odpovídající emise se vykáží podle přílohy č. 7 k této vyhlášce. Emise se vykazují zaokrouhleně na tunu. Každá činnost uvedená v příloze č. 1 k zákonu musí být označena oběma kódy uvedenými v příloze č. 1 k vyhlášce. Emisní hlášení podle § 7 odst. 1 zákona předloží provozovatelem zařízení podle § 7 odst. 3 zákona. Informace jsou nezbytné pro verifikaci výročního emisního hlášení.

Kvalita dat je zajišťována standardními kontrolními postupy. Provozovatel zařízení používá efektivní systém zpracovávání a kontroly dat. Je nutné zajistit, aby byly všechny informace vyjmenované v § 21 odst. 2 kontrolovány a připraveny k nezávislému ověření. Používají se postupy pro správu dat, včetně ISO 14001:1996, a provádějí se opravné a preventivní činnosti. Měření se provádí před prvním použitím a dále v pravidelných intervalech. Používají se opatření podle normách EN 14181 a EN ISO 14956:2002 a laboratoře akreditované podle normy EN ISO 17025:2000. Používá se vertikálních či horizontálních přístupů s ohledem na komplexnost datového souboru. Musí být zamezeno předchozímu zkreslování výsledků.

Tabulka: Přehled činností podle přílohy č. 1 zákona č. 86/2002 Sb.

Poznámky k tabulce:

• Druh činnosti podle přílohy č. 1 zákona č. 86/2002 Sb. neobsahuje více než jednu činnost EPER.
• 8) Zákon č. 76/2002 Sb.
• Emise z činností podle přílohy č. I. je uvedeno v příloze č. 1 zákona, pokud na ně odkazují ustanovení příloh č. 2.
• III. 1.1. spalovacích procesů a výrobních procesů v rafineriích.
• II. 1. průmyslu nespadají mezi činnosti vyjmenované v příloze č. I.
• IV. I. spalovacích procesů a výrobních procesů v rafineriích.

tags: #KT #rok #emise #význam

Oblíbené příspěvky:

• Produkce emisí při výrobě elektřiny
• Rozbor odpadu akreditovanou laboratoří
• Zajímavosti o Japonsku
• Odpad hydroxidu draselného
• Vlastnosti a Výhody Xerox Papíru