Kudlanka nábožná (Mantis religiosa) je jediný český zástupce řádu kudlanek. Je to velký dravý hmyz a patří mezi nejznámější a nejpozoruhodnější druhy hmyzu v Evropě. Svůj český název získala podle typického postoje, kdy přední končetiny drží sepnuté před tělem, což připomíná modlící se postavu. I když se umí skvěle maskovat, díky klimatickým změnám se s ní lze v české přírodě setkat stále častěji.
Dospělé kudlanky dorůstají délky přibližně 50-75 mm, samice bývají větší a robustnější než samci. Popis: Samičky dorůstají velikosti až 55-80 mm, samečci jsou menší, okolo 35-50 mm. Tělo je štíhlé, protáhlé a nejčastěji zeleně nebo hnědě zbarvené, což umožňuje dokonalé maskování v porostech. Kudlanky díky světle až tmavě zelenému zbarvení dokážou téměř dokonale splynout s okolní vegetací. Na podzim lze potkat i hnědě zbarvené jedince.
Poznávacím znamením je velká trojúhelníková hlava s výraznýma očima a přeměněný první pár končetin na lapavé nohy, které jsou uzpůsobené k lovu. Typickým znakem jsou silně přeměněné přední nohy s trny, které slouží k uchopení kořisti. Další dva páry končetin jsou kráčivé. Zadeček je tvořen u samiček 6 články, u samečků 8 články. Obě pohlaví mají křídla, přední pár křídel je kožovitý a zadní pár je blanitý. Samičky mohou při vyrušení popolétnout několik metrů, samečci uletí i desítky metrů.
Kudlanka nábožná je rozšířena především ve střední, západní a jižní Evropě, na Balkáně, v centrálním a jižním Rusku, v Pobaltí. Zasahuje též do tropické Asie a Afriky. V ČR roztroušeně v teplejších oblastech a podhůří, zejména ve východní části ČR. V posledních letech se šíří dále na severozápad, známá už z Vysočiny, Polabí, středních Čech a vystupuje i do vyšších poloh.
Kudlanka nábožná je typickým číhajícím predátorem. Obývá suchá, teplá a slunná stanoviště, jako jsou suché trávníky, stepi, lesostepi, ale i jižně orientované stráně, pastviny, vřesoviště, písčiny a také lomy a pískovny. Kořist neloví pronásledováním, ale vyčkává nehybně ukrytá v porostu a bleskovým pohybem uchopí hmyz do předních končetin. Při čekání na kořist sedí kudlanka nábožná nehnutě a přední pár nohou má sepnutý, takže vypadá, jako když se modlí.
Čtěte také: Strava kudlanky nábožné
Živí se převážně bezobratlými živočichy, ale ulovit jsou schopné i drobné obratlovce jako jsou myši, malí ptáci nebo ještěrky. Na tělo oběti vypustí sliny, které lokálně umrtví nervovou soustavu kořisti. Kudlanka má značný apetit, takže likviduje v přírodě mnohé škůdce. Nepohrdne však ani včelou nebo motýlem.
Za svůj život projde několika instary oddělené svlékáním, svléká se přibližně 5-6x, samice mají o jeden svlek více než samci. Kudlanky kladou na přelomu léta a podzimu do speciálního obalu 300 až 1000 vajíček, ze kterých se na jaře líhnou larvy, které procházejí nedokonalou proměnou (bez stádia kukly). Dospívají opět na konci léta a celý cyklus se opakuje.
Rozmnožování probíhá koncem léta. Samice klade vajíčka do pěnovité schránky zvané ootéka, kterou připevňuje na stonky rostlin, větve nebo kameny. Samičky kladou od konce srpna až do října přibližně 200 až 300 vajíček do pěnových kokonů (ooték) které můžeme nalézat na vegetaci, kamenech nebo na krytých místech na zemi. Larvy přezimují a líhnou se na jaře, dospějí koncem léta. Pokud nebyla vajíčka oplodněna, líhnou se jen samice.
Je známé, že samičky při páření požírají samce. Kudlanky jsou známé tím, že při páření samice požírají samce. Ti dokonce dokáží dál kopulovat i s ukousnutou hlavou, a to ještě vytrvaleji. I když se samičce podaří samečkovi ukousnout hlavu, aby se na rozmnožování posilnila, zbytek těla jejího partnera stále pokračuje v páření. Tento jev ale není tak častý, jak se o něm mluví. Děje se tak pouze při nedostatku potravy.
Samečka od samičky rozeznáte snadno. Samečci mají dlouhá tykadla a měří pouze 4 až 6 centimetrů. Samičky oproti tomu mohou mít na délku až 9 centimetrů. Samička má šest břišních článků, sameček osm. Samičky kudlanek žijí déle.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Setkání s kudlankou nábožnou v jiných částech Česka než v nejteplejších oblastech jižní Moravy bylo ještě poměrně nedávno velkou výjimkou. U nás byl dlouho vázán hlavně na jižní Moravu. Vlivem globálního oteplování, které ovlivňuje migraci zvířat včetně hmyzu, ale není na ni narazit až takovou raritou. Jeho výskyt na některých lokalitách na Přerovsku je znám již řadu let. Přesto se zdá, že letošní teplý a suchý rok kudlankám nábožným mimořádně přeje. Počet nálezů je letos opravdu vysoký a několik exemplářů tohoto kriticky ohroženého druhu bylo zastiženo i přímo v městě Přerově.
Šířit se do severnějších částí republiky kudlanky začaly přibližně od 90. let minulého století. „Zhruba na přelomu tisíciletí se kudlanky začaly objevovat i v Čechách, nejdříve v teplých oblastech: na Kolínsku, Nymbursku, Mělnicku, Mladoboleslavsku a v Praze. O výskytu kudlanky na úpatí Krkonoš Správa Krkonošského národního parku informovala poprvé v roce 2019, odborníci ji tam zaznamenali v nadmořské výšce 680 metrů. Správa Národního parku České Švýcarsko pak výskyt kudlanky poprvé zaznamenala hned po rozsáhlém lesním požáru v roce 2022.
V posledních letech se na Vysočině šíří a obsazuje nové lokality i ve vyšších polohách, což je dáváno do souvislosti s probíhajícím oteplováním.
V ČR jediný zástupce kudlanek. V České republice je kudlanka nábožná chráněným druhem. Druh je sice stále veden jako kriticky ohrožený, zvláště chráněný druh, ale v posledních letech se výrazně rozšířila a stává se poměrně běžným druhem, zvláště v teplejších oblastech. Ohrožena je především zánikem vhodných stanovišť, intenzivním zemědělstvím a používáním pesticidů.
Nejhorší, co můžete udělat, když potkáte na zahradě kudlanku nábožnou, je vzít si ji domů. Kudlanka je opravdu velmi zajímavá svým vzhledem i chováním, takže si ji dobře prohlédněte. Kudlanky se zbytečně nedotýkejte a nijak s ní nemanipulujte, abyste ji neděsili a hlavně jí neublížili. Výjimkou je, pokud najdete kudlanku na silnici nebo na jiném místě, kde jí hrozí nebezpečí.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
tags: #kudlanka #nábožná #ohrožení #v #čr