Kunda Matky Přírody: Význam v Diskursu Feminismu a Společnosti

Tento článek se zaměřuje na zkoumání významu konceptu "kunda matky přírody" v kontextu feministického diskursu, pornografie a genderové nerovnosti. Analyzuje, jak je tento koncept vnímán v různých feministických proudech a jak souvisí s otázkami sexuality, moci a sociální reality.

Feministický Diskurs a Pornografie

Feministický diskurs proti pornografii je předmětem následujících stránek. Feministky usilují o proměnu právního náhledu na pornografii. Také feministky tvrdí, že pornografie diskriminuje ženy a evropské feministky se snaží zákonem zakázat pornografii. Otázkou je, zda pornografie způsobuje či přímo sama diskriminační praktikou je.

V dnešní Evropě se objevují feministické hlasy proti pornografii a za její legislativní zákaz. Lobování CARE je zaměřeno směrem k jediné celoevropsky závazné regulaci pornografie. Antipornografické hnutí se objevilo na scéně v 80. letech. V závěrečné III. kapitole se vrátíme k některým problematickým místům pornografie.

Antipornografický feminismus se zaměřuje na společnost ohrožující jednání a jeho postihy. Důležitým aspektem je i reprodukce patriarchátu skrze jazyk v souvislosti s historickým tichem žen a mocí mužů dávat jména. Pornografie není pouhými slovy, ale dělá to, co říká, že je činem v sociálním světě. Argumentem je i tvrzení o pornografii konající v sociální realitě, založenou na zjištěních Austina, Derridy a Bourdieuho.

Pornografie jako Násilí a Podřízení Žen

Jsou ženy pornografií objektifikovány a poškozovány", píše MacRae (2003: 320). Feministický zájem o téma pornografie byl ve svých počátcích, tedy v polovině 70. let propojen s analýzou znásilnění. Feministky pohlížejí na porno jako zdroj násilí na ženách a jako kořen patriarchátu. Pornografie je sexistická propaganda a podle nich zásadní institucí sloužící k podřízení žen.

Čtěte také: Specifika romantické lásky k přírodě

Feministky požadují bezvýhradný zákaz pornografie a tvrdí, že roste každým dnem, tak přirozená jako hlad nebo žízeň" (Griffin 1980: 141). Pornografie je projevem moderní kultury, ztotožňované v její naraci s muži. V Brně 12. Brno 2007 Autorka: Mgr. PhDr. et Ing. ÚVOD A PODĚKOVÁNÍ...................................................................... I. I.1. I.1.1. I.1.2. I.1.3. I.2. I.2.1. I.2.2. I. 3. I.3.1. I.3.2. I.4. I.5. I.5.1. I.5.2. II. II.1. II.2. II.3. II.4. III. III.1. III.2. III.3. III.4. III.5. III.6. závislosti na historickém a politickém kontextu. otázka morálky. který pornografie způsobuje. hodnotám, které stojí v základu společnosti. pornografie. přijala Papežská rada pro hromadné sdělovací prostředky (Papežská rada 2002). soudržnost rodiny a posvátnost manželského svazku, nepřekvapí. ozývají feministické hlasy proti pornografii a za její legislativní zákaz. otázku morálky. explicitnosti, ale v jejím sexismu. Lobování CARE je zaměřeno směrem k jediné celoevropsky závazné regulaci pornografie. genderového útlaku, tvrdí, že pornografie podřizuje ženy. společnosti, ale především brání v jejím dosažení. že porno poškozuje jednu polovinu lidstva nesrovnatelně větší měrou. Také feministky usilují o proměnu právního náhledu na pornografii. republice), a nahradit ji formulací o ,,diskriminaci žen". Feministický diskurs proti pornografii je předmětem následujících stránek. nerovnosti? Existuje antipornografický diskurs také v České republice? V jaké podobě? tvrzení, že pornografie diskriminuje ženy? takového prohlášení? propojení se sexualitou, otázkám genderového statusu. která se zaměřuje na společnost ohrožující jednání a jeho postihy. sexualitou. sexualitou tak, jak jej (explicitně i implicitně) přináší antipornografický feminismus. diskursu. antipornografického feministického hnutí. předpoklad kauzálního spojení pornografie s násilím. v dnešní Evropě, totiž Andrea Dworkin a Catharine MacKinnon. feminismu" a v poslední části I. Kapitola II. sexuologie a kriminologie. nedávné. kolektivu autorů byl psycholog a sexuolog Petr Weiss. vrátili. a kriminologie chápou, tedy v kontextu morálky a(nebo) sociální koheze. některá její problematická místa. V závěrečné III. tvrdí, že pornografie diskriminuje ženy. způsobuje či přímo sama diskriminační praktikou je. evropské feministky ve snaze zákonem zakázat pornografii. na aspekt reprodukce patriarchátu skrze jazyk. antipornografického hnutí na scénu v 80. souvislosti s historickým tichem žen a mocí mužů dávat jména. umlčovány. pornografie. pornografie není pouhými slovy, ale že dělá to, co říká, že je činem. sociálního světa. otázky: Jaké jsou souvislosti tohoto jejího tvrzení? argument přináší? Co to znamená pro feministickou politiku? tvrzení o pornografii konající? v sociální realitě, založenou na zjištěních Austina, Derridy a Bourdieuho. Tato práce mohla vzniknout díky institucionální a osobní podpoře, jíž se mi dostalo. (East Carolina, Florida Atlantic a Florida International). Atlantiku na mě měly nesmírně formativní vliv a jsem za ně velice vděčná. Barša a (samozřejmě!) můj školitel Radim Marada. zakódovaná. kinech v letech 2005 a 2006. A ­ last but not least ­ děkuju Blairovi. I. I.1. I.1.1. pornografie. 2002 ad.). ,,zveřejňuje", doslova se stává součástí veřejné sféry. 335). následek redukování žen na sexuální objekty. typem takového propojení je pornografie. absentuje otevřené nebo skryté násilí" (tamtéž). Volání Kanaďanky Heather MacRae se ozývá z Německa. (doslova na rovině Evropské unie) antipornografického feminismu. antipornografickou pozici" (MacRae 2003: 315). pozice", čímž diskurzivně nastoluje její reálnou existenci. implicitně vnímá jako homogenní a antipornografickou. pornografie, které jsou poškozeny. 321). konotuje nebezpečí a nerovnost. hned na několika rovinách. nadvládě"). pornografii k sexuálnímu obtěžování či přímo k obchodu se ženami. podobně, jako je tomu v případě sexuálního obtěžování či obchodu s lidmi. podřízenosti" (Baer 1996: 52). legislativní návrhy jejich kolegyň z druhé poloviny 90. let. Spojených státech. pohlaví (srovnej Baer 1996: 51). ublížení a misogynie. být ubližováno, mohou být mláceny a nenáviděny" (Itzin 1996: 68). ´kundá je komodifikována. On si ji může koupit, může ji mít, vlastnit ji a šoustat ji. ´tó" (Itzin 2002: 25). novodobý obchod s otroky. dochází, je podřízení žen. se ženami zacházejí tak, jak to viděli v pornografických materiálech. zdaleka takové intenzity, jaké dosahoval jeho americký předchůdce. paralely a zrcadlení, které považuji v mnohém za důležitější než rozdíly. mužské nadvládě" (citováno podle Baer 1996: 56). množstvím pornografie a chováním, které poškozuje převážně ženy a děti. národních legislativ evropských států, které chápou pornografii vesměs jako ohrožení morálky. států do Evropy a naopak. což se jasně ukazuje i na tématu feminismu a pornografie. tak amerických autorek a autorů (Itzin 1992). je tomu v případě Heather MacRae, která je Kanaďanka působící v Německu. ,,umožňují (téměř) univerzální chápání pojmu" (srovnej MacRae 2003: 319, 340). definice pornografie přebírá i Itzin (srovnej Itzin 2002: 31). a děkuje jí za podporu a inspiraci (srovnej Baer 1996: 51). I.1.2. pozitivních 60. letech 20. století, dostala averze k sexualitě. pro 60. se v 80. letech stalo synonymem feministického hnutí jako takového. oblastí obzvláštního nebezpečí pro ženy," napsala první polovině 80. Mystique z roku 1963 autorky Betty Friedan. vědního kolonialismu a postkolonialismu by bylo na jinou práci. V sexuálně otevřených 60. zavrhla téma sexuality jako škodlivé. že ženská práva nijak neohrozí děti, rodinu a ustálené pořádky (srovnej Snitow et al. Friedan vnímala postavení žen jako sociálně podmíněné. V 70. patriarchátu je biologická dispozice žen rodit děti. podřízeného postavení žen ve společnosti. z roku 1976 identifikovala mateřství jako univerzální zdůvodnění patriarchální nadvlády. je to přírodou daná schopnost reprodukce, která zapříčiňuje nízký status žen. přirozenou kořistí" (Brownmiller 1976: 16). (tamtéž: 5). odkazuje k přirozenosti, jež se odvíjí od pohlaví. daná, tedy neměnná, a jako logicky a nevyhnutelně určující gender. jmenovatelem sociálního řádu a nespravedlivého genderového uspořádání. strategií sociální změny. Firestone se ve své teorii opírá o Marxovy koncepty třídy a výroby. s muži rovny: poněvadž budou stejní. Cílem Firestone je zbavit se mateřství. zdrojem potenciální moci a slasti pro ženy. mateřství je matriarchální moc. v rukou silné předpatriarchální ženy, toho moc nevíme. fantazie, analogie. 13). genderové role. daností) ­ a takto kulturně redefinovaná ženskost musí být posílena a upevněna. prvku, který je charakteristický schopností dávat život. Rich tedy z naturalistické spirály nechce vystoupit, ale spíše ji umocňuje. Echols 1983). Kategorie přírody je pro myšlení kulturních feministek důležitá. hlubšího smyslového založení. distancují. Griffin píše: ,,On říká, že ona mluví s přírodou. povrchu země. Vítr jí fouká do uší a stromy jí šeptají. nemluvňat je jí srozumitelný. Ale pro něj je tento dialog passé. tohoto světa, že byl poštván na tento svět jako cizinec. (Griffin 1978). přírodní. (,,křik nemluvňat je jí srozumitelný"). Matka Země je paralelou Ženy-Matky. ženských kvalit ke kvalitám přírody však Griffin nekončí; píše: ,,Jsme ptačí vajíčka. vajíčka, květiny, motýli, králíci, krávy, ovce; jsme housenky; jsme listy břečťanu. Povstáváme z vln. plamen, jsme ústřice a perla, jsme dívky. Jsme žena a příroda. mluvit. Ale my slyšíme" (Griffin 1978). argumentu ­ žena je příroda. bytost ­ ona (muže) slyší, kdežto on ji ne. jakožto naslouchající a muže jako hluchého k dialogu. z této země. Víme, že tato země je tvořena z našich těl. Proto se vidíme. A jsme příroda. příroda, která vidí přírodu. Jsme příroda s pojetím přírody. Příroda plačící. mluví o přírodě k přírodě" (Griffin 1978). nemůže existovat. ochránit svou čest před mužovým agresivním dobýváním. a muž jejím protikladem, je zřejmé, že muž je ztotožňován s kulturou. Tento typ diskursu je reprodukován i ne-feministickými autory. jsou z Marsu, ženy z Venuše, které představují ženy a muže bezmála jako odlišné živočišné druhy. Genderované univerzum je koncept feministické epistemoložky Sandry Harding (1986). feministických, o nichž pojednávají následující stránky. které naprosto nelze přiřadit ke kulturnímu feminismu. v jiném historicko-společenském milieu. v přírodě a přirozenosti. v procesu socializace. Feministky na přelomu 70. a 80. prostředky k budování síly žen. docenění tradičních ženských kvalit. že ženy mají jinou morálku než muži a že mají odlišný způsob myšlení. 24). pro muže. péče. odosobněného práva, důraz na moc ­ muži se vyznačují etikou spravedlnosti. nejsou vrozené, ale získané v průběhu raných stádií vývoje jedince. psychický vývoj chlapců a dívek. genderovou identitu (být ne-matka). 10 Plný titul práce Chodorow je Reproduction of Mothering. kontextualizace. česky 1991). z které může feminismus čerpat při formulování své politiky. zdůrazňuje nutnost jednat. sepsali vysokoškolští studující. sféry. situacemi výkonu ve sféře veřejné. důsledek soutěživého úspěchu" (Gilliganová 2001: 68). nebezpečné intimní blízkosti dvou lidí. dichotomických kategorií, jež jsou podány jako charakteristické pro to které pohlaví. ženy myslí jinak, vnímají svět jinak, jednají jinak, téměř jako jiné živočišné druhy. Pro kulturní feministky je útlak žen důsledkem potlačení ženského principu. Zdůrazňuji implicitně. ztratila svůj hlas, protože tyto otázky si nekladu" (Gilliganová 2001: 14). přístupu mužského, který je založen na separaci a hierarchii. Co se Carol Gilligan týče, existují v české kotlině dva rozdílné výklady jejího argumentu. muži. Proto zdůrazňovaly nutnost vazeb žen k jiným ženám; v raných 70. od mužů. prsty, ale jedna pěst" (Morgan 1978: 180). feminismus jako takový scvrkl na upevňování vazeb mezi ženami. neznamená usmíření se s otcem. v muži ovládaném systému podvazováno" (Daly 1978: 39). jako reakci na historické potlačování důležitosti tohoto vztahu. patriarchálnímu systému. ženami obecně, je pro muže hluboce ohrožující" (Rich 1976: 226). byla přítomna obě pohlaví" (Barša 2002: 28). druhého dílu, který ve skládačce lidské společnosti nebyl vidět, respektive slyšet ­ nic víc. nenásilí, jež mají potenciál změnit naši společnost k lepšímu. morální apel na ženské hodnoty na úkor jejího diferencialistického přístupu. jedno), ale absence nenásilných lidských vztahů. (Čermáková in Gilliganová 2001: 8, kurzíva v originálu). žádoucí alternativu, směr, kterým proměňovat stávající společnost a kulturu. Na tomto místě je důležité udělat terminologickou poznámku. feminismu, se často samy vnímají a sebe nazývají radikálními feministkami. biologicky stejnými těly" (tamtéž: 225). menšího než změnit svět. podporu a proměnu lidské existence ­ nový vztah k vesmíru" (Rich 1986: 285-286). je pro kulturní feministky naopak velice důležitá. rehabilitaci ženského principu (srovnej Echols 1983). vzájemnou provázanost. operativní změnu pohlaví. uvěřily, že všechny hranice jsou opresivní. 1979, citováno podle Echols 1983: 444). Podobná rétorika není reliktem ,,dávných" 70. let ani se neomezuje na ,,bláznivou" Ameriku. postoje významné části feministek. 1983: 445, kurzíva v originálu). vyjadřovanou především sexuálně, jen podporují patriarchát a prodlužují jeho trvání. popletené, nekladou ženy na první místo. sebe sama. s opresorem" (Brown 1976, citováno podle Echols 1983: 446). V průběhu 70. Otázky sexuality byly vnímány výhradně jako záležitost politická. početní menšinovosti leseb. zajistil jejich příliv. hodnot. nástupce, je dichotomizace veškerých kategorií. a pouze dvě kategorie, které kopírují biologické pohlaví. I.1.3. respektive v mateřství. (která je mužská, a tudíž skrznaskrz špatná). existuje ­ je klidná až éterická, charakterizovaná vzájemností, citovostí a něhou. láskou a péčí" (Barry 1979: 267). heterosexuála. v době největšího utrpení. lásku, citovost, humor, něhu, odevzdání se (Morgan 1978: 181, kurzíva v originálu). genitálně orientovaná, násilná a potenciálně smrtelná. fyzické, citové nebo psychické" (Rich 1983: 193). napříč dějinami a ženské erotické partnerství (tamtéž: 194). nesexualizuje, jak by se mohlo na první pohled zdát, veškeré vztahy. ženské vztahy nahlíží prizmatem přátelství a ,,sesterství". záležitost sexuální přitažlivosti a preference. možný pramen moci žen," píše Rich (tamtéž: 199). kompatibilní s kulturně-feministickým zatracováním sexuality. (typicky mužský) akcent na sexualitu. spojenectví" (tamtéž: 193). rozdíl mezi pornografií a erotikou (srovnej část I.4. k ženám; podpory nevěry a zrady coby alternativy k oddaným vztahům. (Morgan 1980: 138-139). feministky" (tamtéž). 1979: 103). prostřednictvím takzvaného sexuálního osvobození" (tamtéž: 267). antikoncepční pilulku, kterou feministky v 60. přispívá k sexuální objektifikaci žen (Rich 1986: 73). Také v Evropě se feministické odmítání výdobytků tzv. antipornografismem. ženského hnutí konce 60. a počátku 70. míry státní intervence do soukromých záležitostí a sexuálního osvobození. 325). Desetiletí od poloviny 70. do poloviny 80. feministického odporu proti pornografii. městských center. Ty obrazy byly všude" (MacRae 2003: 325). odporu vůči moci mužů (Dworkin 1981b), viz dále v části I.3.1. oblastech a slouží mužům. nebo v kultuře. Kulturní feminismus historicky předcházel feminismu antipornografickému. mobilizaci, nicméně se nejedná o identické proudy. kulturním a antipornografickým feminismem se vrátím později v této kapitole. místě považuji za užitečné definovat silnou a slabou verzi kulturního feminismu. feminismus jsem definovala soustředěním se na ženskou kulturu, hodnoty, vlastnosti. typicky ženské vlastnosti. kultury směrem k těmto mírumilovnějším ženským charakteristikám. I.2. I.2.1. oběťmi pornografie, která se rovná násilí. jsou ženy pornografií objektifikovány a poškozovány", píše MacRae (2003: 320). From Pornography Campaign, 2005). dříve. Feministický zájem o téma pornografie byl ve svých počátcích, tedy v polovině 70. propojen s analýzou znásilnění. na porno jako zdroj násilí na ženách a jako kořen patriarchátu. povzbuzené mužské fantazie v patriarchální kultuře, kultuře agresivního sexu. fantazie do průmyslu s obratem několika miliard dolarů je pornografie. sexistická propaganda ­ nic víc, nic míň. 1978: 166, 168-9). Rape z roku 1975. aktivitu, a v důsledku toho všechny ženy, ´oplzlýmí. rozbití a zahození. a že je tedy nutné ji vymýtit. 1976, Barry 1979, Griffin 1981, Dworkin 1982 a 1987, MacKinnon 1987 a 1993). pornografie je podle nich zásadní institucí sloužící k podřízení žen. bezvýhradný zákaz pornografie (Barry 1979). roste každým dnem, tak přirozená jako hlad nebo žízeň" (Griffin 1980: 141). mluví o ,,jeho primární touze po násilí" (tamtéž: 145). vede k vraždě a on přirovnává tuto sílu k moci jeho sexuálních pocitů" (tamtéž). ,,mocných puzeních" (tamtéž: 143). který jsem označila za slabou verzi kulturního feminismu. nerozpojitelné blízkosti. heterosexuálním styku považuje za přijatelnou" (Rich 1983: 186). životům" (Griffin 1980: 141). projevem moderní kultury, ztotožňované v její naraci s muži. se prodává jako pornografie" ...

Kulturní Feminismus a Příroda

Kategorie přírody je pro myšlení kulturních feministek důležitá, neboť se distancují od hlubšího smyslového založení. Matka Země je paralelou Ženy-Matky. Ztotožnění ženských kvalit ke kvalitám přírody však Griffin nekončí; píše: ,,Jsme ptačí vajíčka. vajíčka, květiny, motýli, králíci, krávy, ovce; jsme housenky; jsme listy břečťanu. Povstáváme z vln. plamen, jsme ústřice a perla, jsme dívky. Jsme žena a příroda. mluvit. Ale my slyšíme" (Griffin 1978).

Kulturní feminismus historicky předcházel feminismu antipornografickému. Nicméně, se nejedná o identické proudy. Později se vrátíme ke kulturnímu a antipornografickému feminismu v této kapitole. Na tomto místě považuji za užitečné definovat silnou a slabou verzi kulturního feminismu. Feminismus jsem definovala soustředěním se na ženskou kulturu, hodnoty, vlastnosti. Typicky ženské vlastnosti. Kultury směrem k těmto mírumilovnějším ženským charakteristikám.

Žena jako Příroda

Tento typ diskursu je reprodukován i ne-feministickými autory. Ženy a muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, které představují ženy a muže bezmála jako odlišné živočišné druhy. Genderované univerzum je koncept feministické epistemoložky Sandry Harding (1986). Feministky na přelomu 70. a 80. let viděli v přírodě a přirozenosti prostředky k budování síly žen.

Pro kulturní feministky je útlak žen důsledkem potlačení ženského principu. Kulturní feministky zdůrazňovaly nutnost vazeb žen k jiným ženám; v raných 70. letech se snažily oddělit od mužů. Feminismus jako takový scvrkl na upevňování vazeb mezi ženami. Kulturní feministky věří ve vzájemnou provázanost a rehabilitaci ženského principu.

Sex a Sexualita v Kontextu Feminismu

V průběhu 70. let byly otázky sexuality vnímány výhradně jako záležitost politická.

Čtěte také: Lůno Matky Přírody a ženský princip

Odmítání Sexuality a Podpora Patriarchátu

Feministky argumentují, že sexuální osvobození, vyjadřovanou především sexuálně, jen podporují patriarchát a prodlužují jeho trvání. Také v Evropě se feministické odmítání výdobytků tzv. ženského hnutí konce 60. a počátku 70. let prolíná s antipornografismem. Pro kulturní feministky je důležitá absence nenásilných lidských vztahů.

Čtěte také: Více o Příhodách matky přírody

tags: #kunda #matky #prirody #vyznam

Oblíbené příspěvky:

• O Fondu ohrožených dětí
• Mrazivé počasí a zemědělství v ČR
• Daně a Poplatky v Odpadovém Hospodářství ČR
• Metody analýzy ovzduší: Které jsou nejlepší?
• Problémy a příležitosti EV