Kvóty pro sběr odpadu v České republice: Aktuální situace a výzvy

13.03.2026

Česká republika se potýká s výzvami v oblasti sběru odpadu, zejména s ohledem na plnění evropských kvót pro elektroodpad. Podle poslední zprávy Ministerstva životního prostředí Česká republika v roce 2023 opět nesplnila evropskou kvótu pro sběr elektroodpadu a místo požadovaných 65 % dosáhla na úroveň 61,7 %.

Komise na konci července zahájila s Českem řízení kvůli nesplnění minimální 65procentní kvóty na sběr elektroodpadu. Česku v rámci tzv. infringementu za porušení unijních předpisů hrozí pokuta v řádu milionů eur. "Česká republika nedosáhla cíle pro komunální odpad stanoveného ve směrnici o odpadech a minimální úrovně sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení za rok 2021, a tím nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice o odpadu z elektrických a elektronických zařízení," řekla mluvčí Ministerstva životního prostředí Vendula Krejčí.

Z pěti kolektivních systémů, které se sběrem elektroodpadu zabývají, nesplnila za rok 2021 kvótu společnost Elektrowin, která je největším kolektivním systémem v ČR. Vytřídila pouze 48,8 procenta namísto požadovaných 65 procent. Ve stejném roce společnosti Asekol a Rema sesbíraly více než 65 procent, Retela 71,2 procenta a Ekolamp vykázal výsledek 68,1 procenta. V roce 2022 výkon společnosti Elektrowin klesl na 44,6 procenta.

Nicméně, existují i pozitivní příklady. REMA Systém se svým výsledkem 68,3 % v roce 2023 předběhla evropský cíl. To je jasný signál, že správně nastavený systém funguje a že hranice stanovené Evropskou unií lze splnit.

Vysoká míra zpětného odběru odpadních elektrozařízení se ale nestane náhodou. Je výsledkem systematické práce, husté sběrné sítě, moderních služeb pro domácnosti a cílené spolupráce s obcemi, školami i firmami. Klíčová je kvalita servisu a jednoduchý přístup k odevzdání vysloužilého zařízení, který naše společnost buduje již přes 20 let.

Čtěte také: Starý textil: Mapa sběrných míst

Pokud se podíváme na státy v EU, tak Česká republika patří mezi země, které jsou ve sběru odpadních elektrozařízení úspěšné. Splnění stanoveného závazku rozhodně není samozřejmostí. Většina států EU má se splněním závazku skutečné komplikace.

Nové směrnice a jejich dopad

Kolektivním systémům, které se starají o sběr a recyklaci vyřazené elektroniky, se nelíbí navrhované změny evropská směrnice. Namísto pevné kvóty 4 kilogramy na obyvatele, zavádí požadavek na zpětný odběr 65 % váhy elektrických zařízení, která se dostaly na trh v roce předchozím. Podle Jana Vrby z kolektivního systému Asekol nejsou jednotlivé země požadavek směrnice v tuto chvíli schopné splnit.

Navrhovaná evropská směrnice nahrazuje stávající požadavek na zpětný odběr čtyř kilogramů na jednoho obyvatele státu flexibilnějším systémem. „Tento princip nám přijde dobrý a spravedlivý. Kvůli různé kupní síle obyvatel i zvyklostem se skutečně v různých zemích Evropy prodává rozdílné množství elektroniky a také zde vzniká rozdílné množství odpadu,“ řekla Zdeňka Bubeníková, vedoucí odboru odpadů ministerstva životního prostředí.

Podle návrhu směrnice, který vznikl loni na konci roku, je „v současné době přibližně 65 % elektrických a elektronických zařízení uváděných na trh sebráno odděleně, ovšem méně než polovina tohoto množství je zpracována a jsou o ní předkládány zprávy podle požadavků směrnice.“

Financování odpadového hospodářství obcí

Podle aktuálních dat společnosti EKO‑KOM činily v roce 2024 průměrné náklady obcí na odpadové hospodářství 1 675 Kč na obyvatele. Z toho vyplývá, že obce dnes dotují systém odpadového hospodářství téměř z poloviny, přičemž výše této „dotace“ není dána jen objektivními náklady, ale také politickým rozhodnutím o výši místního poplatku.

Čtěte také: Historie Mezinárodního dne úklidu

Ekonomická analýza POH ČR odhaduje, že v horizontu období let 2025-2035 budou potřebné investice do odpadového hospodářství pro dosažení cílů představovat až cca 159 mld. Kč. Navýšení prostředků z RUD v rozsahu 5 miliard korun ročně by umožnilo municipalitám stabilizovat obecní odpadové systémy, rozšířit kapacity sběrných dvorů, investovat do moderních svozových systémů, systémů prevence vzniku odpadů jako jsou reuse centra, nebo podpořit vznik zařízení na úpravu a recyklaci odpadu.

Cirkulární ekonomika a odpad jako surovina

V ideálním prostředí cirkulární ekonomiky vzniká poptávka po druhotných surovinách - po recyklátu, který má technické parametry srovnatelné s primární surovinou a zároveň je dostupný v potřebném množství, kvalitě a za předvídatelnou cenu. To, co dnes považujeme za náklad (plastový obal, textilní zbytek, stavební suť či organický odpad…) se může stát komoditou, o kterou bude zájem na trhu.

Zpráva Circularity Gap Report 2025 uvádí, že zatímco celosvětově v roce 2018 tvořily recyklované nebo znovu využité materiály 9,1 % celkové spotřeby, v roce 2024 to bylo už jen 6,9 %. Chybí především systémové nástroje, které by tento trh podpořily. Recyklát je často dražší než primární materiál, protože nese technologické i logistické náklady navíc - a nemá dostatečnou podporu ani ze strany legislativy, ani veřejných zakázek.

Legislativní změny a ekomodulace

Evropská komise už v roce 2015 přijala balíček opatření týkající se cirkulární ekonomiky. Důležitou součástí je právě zákaz skládkování znovu využitelných odpadů (od roku 2030) a také tzv. recyklační kvóty. Legislativní změny se dotýkají nejen výrobců, ale také veřejné správy a koncových spotřebitelů.

Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech zavádějí nový termín ekomodulace. “Od ní se nově bude odvíjet poplatek výrobců a dodavatelů za uvedení vybraných výrobků na trh. Legislativa tak myslí i na problém používání mnoha druhů plastů a jejich kombinací. Úpravou zvýhodní cenu snadno recyklovatelných plastů (např. jednodruhových jako je polypropylenový kelímek) oproti kombinovaným (např. PET lahev s PVC etiketou).

Čtěte také: Směsný odpad

Securitas ČR a Zelená firma

Securitas ČR vstupuje do ekologického programu Zelená firma společnosti Rema, který se specializuje na firemní sběr odpadních elektrozařízení, baterií a akumulátorů. Program Zelená firma společnosti Rema umožňuje Securitas ČR nastavit jednoduchý systém objednání svozů přímo z místa výskytu vysloužilých elektrozařízení a baterií a s pomocí sběrných boxů umístěných v 10 regionálních kancelářích. Společnost navíc vyzve ke sběru osobního elektroodpadu své zaměstnance.

„Do našeho programu Zelená firma se už zapojilo víc než 2600 firem. V minulém roce předaly Zelené firmy k recyklaci téměř 1900 tun vysloužilých elektrozařízení. Z významných společností například Škoda Auto, Česká spořitelna a další. Jsme rádi, že Securitas ČR jako významný zaměstnavatel v České republice tuto aktivitu také podporuje,“ říká David Chytil ze společnosti REMA Systém.

Tabulka: Srovnání míry zpětného odběru elektrozařízení v roce 2021