Kyselina mléčná, laktát a anaerobní metabolismus: Mýty a fakta

Všichni asi víme, že po hodně náročném tréninku nebo po závodě není dobrý nápad padnout a jen odpočívat. Nejúčinnější ale je kombinovat několik různých činností, které zvýší prokrvení a zároveň pomohou s odplavením nežádoucích látek. Urychlí se tím celková regenerace.

Co je to vlastně laktát?

Laktát není kyselina mléčná, jak se čas od času někde napíše, ale jen její soli. Tento metabolit vzniká v organismu při spalování cukrů za nepřítomnosti kyslíku (anaerobní režim), např. ve svalech při zvýšené námaze. Koncovým produktem anaerobního metabolismu je pyruvát, ten je buď dále využíván, nebo jej organismus přemění právě na laktát.

Nicméně určitá hladina laktátu v krvi (klidový laktát) je naprosto fyziologickým jevem, jeho hodnota se pohybuje zhruba od 0,8 do 1,8 mmol/l, toto množství závisí na mnoha dalších faktorech např. na trénovanosti jedince. Zvýšené množství laktátu v krvi se vyskytuje nejen při zvýšené fyzické aktivitě, ale také při některých patologických stavech, např. při infarktu myokardu, srdečním selhání, diabetickém kómatu, otravách CO atd. V obou uvedených případech je množství soli kyseliny mléčné výborným ukazatelem kyslíkového deficitu v organismu.

Zjišťuje se samozřejmě pomocí krevních testů, které v případě chorob mohou přispět ke stanovení závažnosti stavu pacienta. U aktivních sportovců umožňuje sledování tzv. laktátové křivky zhodnocení aktuální výkonnosti a efektivity tréninku. Během velmi intenzivního sportovního zatížení nejsou namáhané svaly dostatečně zásobeny potřebným kyslíkem. Požadovaného výkonu potom musí dosáhnout odbouráváním glukózy bez přístupu kyslíku, tedy pomocí kvašení. A právě během tohoto procesu vzniká laktát.

Mezi anaerobní pohybové aktivity patří především typy sportů, při kterých dochází ke krátké, avšak velmi intenzivní svalové práci.

Čtěte také: Bezpečná manipulace s HCl při čištění

Základní „laktátové informace“

Nyní si tedy shrňme základní „laktátové informace“, zhruba platí následující: čím více sval zatížíme, tím více energie pro svou činnost potřebuje. Velký přísun potřebné energie potom znamená méně dokonalé spalování a větší množství vyprodukovaného laktátu. Jeho hladina v krvi je potom dána poměrem mezi tvorbou a schopností jeho metabolizace v játrech. A jelikož se obecně tvrdí, že „pan Laktát“ je povahy kyselé, mění prý úměrně k vyprodukovanému množství vnitřní prostředí organismu, což sportovec subjektivně pocítí především jako bolest ve svalech, ztrátu svalové síly a únavu, logickým důsledkem bude pak pokles výkonu.

Nicméně ve snaze o maximální objektivitu musím zmínit skutečnost, že mnohé prameny v současné době uvádějí, že tento metabolit není přímou příčinou zakyselení, pouze jeho ukazatelem. Příčinou jsou průvodní biochemické reakce, jež při zátěži ve svalech probíhají.

Bylo by chybou dívat se na sůl kyseliny mléčné z vrchu a považovat ji pouze za jakýsi odpadní produkt. Laktát je totiž mimo jiné i dobrým zdrojem energie pro méně zatížené svaly (srdce, ledviny, játra).Objem vyprodukovaného laktátu je skvělým ukazatelem toho, kolik energie jsme při výkonu schopni vyrobit.

Sledování vývoje laktátová křivky, lépe řečeno grafu, kdy na svislé ose sledujeme množství laktátu v krvi a na vodorovné ose tepovou frekvenci, velikost zátěže či rychlost pohybunám umožňuje zjistit, kdy jsme schopni zvolené tempo udržet a kdy nás naopak „odrovná“. Pouhým spojením několika bodů, tedy vzniká chytrá křivka, jež nám podá poměrně přesné informace o kvalitě a přínosu tréninku při postupně se zvyšujícím zatížení.

Mýty o laktátu

Mýtus č. 1: Laktát není kyselina. Ve skutečnosti se laktát v těle vytváří i v klidu.

Čtěte také: Proč je kyselina listová důležitá?

Mýtus č. 2: Laktát je odpadní produkt. Je třeba si uvědomit, že laktát není jen nějaký nežádoucí odpadní produkt - naopak, slouží jako další zdroj energie pro méně intenzivně zatížené svaly a orgány. Většina laktátu se metabolizuje aerobním způsobem (za přístupu kyslíku) v méně zatížených svalech, v srdci, ledvinách či játrech.

Pufrovací kapacita a acidobazická rovnováha

Pokud občas máte při tréninku pocit, že vaše tělo je proti kyselosti naprosto bezbranné, tak jste na velkém omylu. Naše tělo se samozřejmě proti jakémukoli narušení rovnováhy brání. V tomto případě dochází k narušení acidobazické rovnováhy (ABR). V případě změn pH nasazuje tělo do boje systém pufrů. Na pufrovací kapacitě krve a svalů závisí rychlost poklesu pH. Jde o schopnost neutralizovat volné vodíkové ionty a zpomalovat okyselování.

Možnosti ovlivnění během tréninku

Na možnosti během tréninku se podíváme někdy jindy. Zní to logicky - při narůstající kyselosti zkonzumujeme nějaké bikarbonáty a bude po problému. Bohužel je potřeba si uvědomit, že soda musí projít trávicím traktem, kde se samozřejmě dostává do kyselého prostředí v žaludku. Tam většinou způsobí nepříliš příjemné pocity. Navíc obrovské množství bikarbonátu má vliv i na střeva a věřte mi, že vaše střevní mikroflóra vám nepoděkuje. A to nebudu zmiňovat to, že klasická jedlá soda, se kterou spousta lidí experimentuje obsahuje příliš mnoho sodíku.

Suplementace beta-alaninem

Jde především o beta-alanin. Ten vede k vyšší syntéze carnosinu. Denní dávka potřebná ke zlepšení výkonu se pohybuje okolo 4 g. Suplementace beta-alaninem by měla trvat nejméně 3-4 týdny.

Trénink a odbourávání laktátu

Tvorba vodíkových iontů a laktátu je samozřejmě ovlivněna intenzitou zatížení a typem zapojených svalových vláken (zapojení bílých svalových vláken vede k vyšší produkci). Můžeme ale také trénovat naši schopnost laktát odbourávat. Tato schopnost odbourávat odpadní látky samozřejmě ovlivňuje nejen naši sportovní výkonnost, ale i následnou schopnost regenerace.

Čtěte také: Přírodní výskyt H₂SO₄

Komprese jako efektivní způsob regenerace

Velmi efektivním způsobem, jak urychlit regeneraci a opravdu kvalitně zvýšit prokrvení je použití kompresních výrobků. Doporučená doba pro využití komprese po výkonu je minimálně 3 hodiny. Mezi nejkvalitnější kompresní výrobky patří kompresní doplňky COMPRESSPORT. Jejich regenerační účinky využívá například řada vrcholových sportovců, z domácích Vítek Pavlišta, mistr ČR v maratonu, Radek Brunner, ultraběžec nebo Jan Čelůstka, triatlonista.

Velmi pečlivě navržené kompresní zóny podpoří cirkulaci krve a systematicky směrují průtok směrem nahoru od kotníků ke kolenům. Krev se tak nehromadí ve spodní části nohy, nedochází k nepříjemným otokům v oblasti kotníku či nártu. Tkanina i v kompresních panelech je velmi prodyšná, ale pro absolutnípohodlí jsou do mnoha míst vloženy ještě speciální prodyšné zóny, které ještě zlepšují cirkulaci vzduchu a odvod potu. Podkolenky tak ani v teplých dnech téměř neucítíte na noze.

Stejně jako během výkonu, komprese pozitivně ovlivňuje průběh a délku regenerace svalů. Kalhoty jsou speciálně tkané tak, aby stupňovaná komprese aktivně působila a chránila jednotlivé skupiny svalů a podpořila tak výkon i vytrvalost. Široký pás do V se silikonovým potiskem perfektně sedí, nesjíždí a je velmi pohodlný. Vždy pečlivě vybírejte velikosti dle velikostní tabulky.

Anaerobní katabolické procesy

Jsou to procesy, při nichž mikroorganismy získávají energii za nepřístupu vzduchu. Někdy jim říkáme anaerobní glykolýza. Výraz je odvozen z řeckých slov: glykos = sladký a lysis = rozpouštění, rozklad. Doslovně rozpouštění cukru, česky kvašení. Mikroorganismy, které mají schopnost využívat cukry jako zdroj energie, označujeme sacharolytické. Pod správný pojem kvašení zahrnujeme rozkladné procesy bezdusíkatých látek, vyvolané enzymatickou činností saprofytických mikroorganismů.

Kvašení (fermentace) je metabolický proces, při kterém probíhá fosforylace ATP na substrátové úrovni. Z fosforylovaných meziproduktů kvašení se přenáší makroergická fosfátová skupina přímo na ADP za tvorby ATP. Jde vlastně o přenos vodíku při oxidačně redukčních procesech, o které se starají NAD-dehydrogenázy. Konečným příjemcem vodíku a elektronů je organická látka. Z energetického hlediska je kvašení proces, při němž vzniká velmi málo energie. Substrátem při fermentaci jednoduchých organických látek jsou nejčastěji glycidy. Přeměna glycidů může probíhat v několika metabolických drahách. Vždy, ale musí být hlavním meziproduktem kyselina pyrohroznová (pyruvát). Podle charakteru konečných produktů, které vznikají přeměnou kyseliny pyrohroznové a také v závislosti na původci a podmínkách celého kvasného procesu rozlišujeme několik typů kvašení.

• Etanolové kvašení
• Mléčné kvašení
• Propionové kvašení
• Máselné kvašení
• Smíšené kvašení
• Kvašení polysacharidů
• Kvašení aminokyselin

tags: #kyselina #mlecna #odpad #anaerobní #metabolismus

Oblíbené příspěvky:

• Liniové stavby a životní prostředí
• Jak poznat, že bude pršet?
• Ochrana přírody a správní řízení
• Školy v přírodě Strakonice a okolí
• Environmentální problémy a psychika