Labuť velká a její ohrožení

Labuť velká (Cygnus olor) patří mezi naše největší létající ptáky. Její vzhled je opravdu důstojný a obzvláště samec bránící svoje teritorium budí respekt. Dalo by se říct, že jim nehrozí žádné nebezpečí, opak je však pravdou.

Popis: Délka těla (s krkem) až 160 cm, rozpětí křídel až 240 cm. Dospělý pták dosahuje hmotnosti až 12 kg a řadí se tak mezi nejtěžší létající ptáky. Labuť velká má mohutné tělo s dlouhým krkem. Zobák je oranžový až červený s černou špičkou. U kořene zobáku je černý kožovitý lem, který zasahuje až k oku a nad zobákem, kde zvláště u samců vytváří hrbol. Zobák u mláďat je černý, postupně se vybarvuje. Labuť velká má bílé opeření, mláďata mají prachové i první peří šedé a to jim zůstává až do prvního přepeření. Nohy jsou černé s širokými plovacími blánami.

Možná záměna: S labutí zpěvnou (Cygnus cygnus) - ta má zobák černý se žlutou klínovitou skvrnou, která zasahuje až za nozdry, u nás vzácně protahuje a zimuje. Také s labutí malou (Cygnus columbianus) - menší než předcházející druhy, žlutá skvrna na zobáku nezasahuje za nozdry, nebo jen krátce. V ČR běžný, známý pták. U nás hnízdí do 700 m n. m.

Biologie a ekologie

Biotopem výskytu jsou velké i menší vodní plochy, zejména stojaté nebo mírně tekoucí vody. Hnízdí na březích větších rybníků a jezer, ale také na vodních plochách v parcích. Labuť velká je mohutný, těžký pták, přesto poměrně dobře létá. Labutě při letu vydávají zvláštní rytmický tón, který vzniká máváním křídel. Při letu je krk labutě natažen dopředu. Hlasově se neprojevuje, jen v ohrožení k zastrašení používá syčení.

Labuť velká žije v párech, tok začíná koncem zimy. Od konce března do června si labuť staví na zemi na břehu, vždy blízko vody velké hnízdo z vegetace a větviček. Hnízdo ještě vystýlá prachovým peřím. Klade až 8 vajec, hnízdí 1x ročně. Vejce jsou šedozelená. Zatímco samice sedí na vejcích, samec je v blízkosti a hlídá. V době hnízdění jsou labutě agresivní a hlídají si své teritorium. Inkubace vajec trvá okolo 30 dní. Mláďata rychle rostou. Jsou pokryta šedým prachovým peřím. Na vodě se často ukrývají mezi křídly rodičů. Labutě jsou býložravci, živí se vodními rostlinami, pobřežní vegetací, trávou. Ve městech a parcích jsou často přikrmovány. Někdy se "pasou" i na polích.

Čtěte také: Tapety na zeď s motivem přírody

Hlas

Labutě se ozývají poměrně zřídka. Jeden z mála hlasových projevů, kterým labutě upozorní na svou přítomnost je mechanická rezonance letek v letu či tlučení křídly o vodní hladinu při vzletu.

Dříve vzácnější, dnes běžný pták, populace na vzestupu. Labuť velká spolu s Husou velkou, Orlem mořským a Orlem skalním patří k našim největším ptákům žijících u nás. Kdysi ji ve volné přírodě bylo možné spatřit jen vzácně, bývala spíš ptákem chovaným v zámeckých parcích a zahradách s jezírky. Dnes se s ní potkáte místy celkem hojně na stojaté ale i pomalu tekoucí vodě, a to jak ve městech nebo městských parcích tak i na odlehlých místech daleko od lidského obydlí. Jsou jedinci kteří z lidí nemají vůbec strach a jsou ochotny přijít až na dosah, ale také labutě které jsou velice plaché a drží se daleko od břehu.

Dospělá labuť je sněhově bílá, velká jako pořádná domácí husa dosahující hmotnosti až 20Kg, s dlouhým bílím krkem a krátkým ocasem, mladší jedinci mají šedobílé zbarvení, s tmavým zobákem bez hrbolu, u dospělců je zobák oranžový s hrbolem, nohy mají černé s blánami. Dospělý samec labutě bílé jde už na pohled poznat tím že je větší s jako by nazlátlým krkem a hlavou samice je něco málo menší bez zlatavého nádechu na krku a hlavě.

V době rozmnožování a počas výchovy mladých pár zůstává po hromadě, později se s mladými zdržuje spíš jen samice. Koncem Března nebo začátkem Dubna si pár staví hnízdo z proutí a rákosu ,v vysokém porostu na okrajích jezer, rybníků a na březích polu tekoucích řek do kterého samice snáší 5-8 vajec z kterých se po 31- 45 dnech líhnou mladé labutě o které rodiči pečují společně. V zimním období se labuťě shlukují do menších hejn a vytvářejí skupinky.

Asi nejvíc agresivní a nebezpečné jsou labutě v době hnízdění a smladými kdy je vodí po rybníku. Tady bych hlavně hlídal děti proto že i taková rána křídlem je celkem znát a děti tak rychle reagovat nestačí, navíc mají oči a tvář ve výšce hlavy labutě což by mohlo vést k škaredým a vážným zraněním třeba očí. Pokud ale nebude nikdo labutě dráždit tak si dokážou sami vytvořit respekt hlasitým syčením a náznaky útoku, v momentě kdy budou mít pocit ohrožení.

Čtěte také: Objevte přírodní krásy Velké Británie

Jako potrava labutím slouží vodní rostliny, a drobní vodní živočichové.

Ohrožení a ochrana

Mezi nejčastější ohrožení labutí patří např. dráty elektrického vedení, které často vedou nad řekou nebo rybníky a v období , kdy se mladí ptáci učí létat jim hrozí úraz a popálení, když do nich narazí. Na některých vodních plochách nacházíme také pozůstatky starých, přetrhaných rybářských vlasců. Pokud se do takové nástrahy labuť zamotá, může to pro ni mít fatální následek. Nejčastěji jsou postiženy běháky, křídla, ale někdy i celé tělo. V posledních letech také častěji dochází k ohrožování hnízdišť, a k jejich přímému ničení. V Horšovském Týně pravidelně hnízdí labutí pár na rybníkách u „Kačárny“. Letos se činili a vyvedli sedm zdravých, v současné době již vzrostlých mláďat .

Počty labutí jsou pravidelně sledovány, o jejich zdravotním stavu je pořizován monitoring a také jsou všechna mláďata kroužkována.

Není to ještě tak dávno, kdy u nás labuť velká (Cygnus olor) nehnízdila. Naším územím pouze vzácně protahovali ptáci ze severských populací, popřípadě byly krotké labutě chovány na jezírkách v zámeckých parcích. Právě tyto krotké labutě daly základ naší divoké populaci a byly na počátku šíření tohoto druhu na území České republiky. Dokonce je znám i praotec a pramáti našich labutí: šlo o pár s amputovanými křídly, který byl již před rokem 1945 chován v Blatné na jihu Čech a v roce 1948 přesídlil z vodního příkopu blatenského zámku na rybník Sladovnu. Tam začal odchovávat mláďata, z nichž některá byla odchycena a vysazena na jiných místech a ostatní ani nebylo třeba chytat a vysazovat, protože si rybníky ke hnízdění našla sama.

Šíření labutí bylo u nás mimořádně úspěšné. V roce 1964 u nás sice ještě hnízdilo jen 24 párů, ale během 70. a 80. let 20. století obsadily labutě prakticky celé území naší republiky a jejich početnost se neustále zvyšovala.

Čtěte také: Podnebí Velké Javořiny

V minulých letech proběhlo na popud RNDr. Jana Hory ve vybraných regionech sčítání labutí velkých. Letos bychom chtěli navázat sčítáním i na území hlavního města Prahy. V rámci sčítání bychom chtěli kompletně zmapovat hnízdící labutě a zároveň získat ucelenou představu o změnách početnosti labutí v průběhu celého roku. Sčítání se skládá z průběžného monitoringu hnízdících párů a ze dvou oficiálních termínů zaměřených i na nehnízdící ptáky.

Jako hlavní sčitatel zodpovědný za určitý obvod či říční úsek - území je pro potřeby sčítání rozděleno do jednotlivých obvodů, samostatné úseky má též Vltava. Hlavní sčitatel by měl podchytit hnízdící páry na daném území a sečíst všechny labutě ve dvou předepsaných termínech (především shromaždiště nehnízdících ptáků). Náhodné kontroly vodních ploch - pokud Vám okolnosti nedovolují se věnovat komplexně určitému obvodu či říčnímu úseku nebo pokud navštívíte jakoukoliv vodní plochu mimo svůj obvod, zaznamenejte tyto kontroly též v souladu s metodikou. Důležité jsou též záznamy negativních kontrol (tj. kontrol lokalit bez přítomnosti labutí).

Podle výsledků zveřejněných společností BirdWatch Ireland je zimující populace irské labutě zpěvné (Cygnus cygnus) na historickém maximu. V lednu 2020 se konalo osmé mezinárodní sčítání labutí. Sčítání se provádí během jediného víkendu každých pět let, za pomoci dobrovolných sčitatelů, kteří hledají a sčítají všechny labutě zpěvné a labutě malé (Cygnus columbianus) s cílem poskytnout aktualizovaný odhad populace pro každý druh.

Celkem bylo zaznamenáno 19 111 labutí zpěvných, z toho 14 467 v Irské republice a 4 644 v Severním Irsku. „Irské labutě zpěvné během hnízdní sezóny hnízdí na Islandu a zimu tráví v Irsku a Velké Británii. Výsledky předchozích sčítání labutí naznačovaly, že irská populace zimujících labutí zpěvných stagnuje - růst se zpomalil a počty labutí byly do značné míry stabilní, takže jsme takovou úroveň nárůstu početnosti opravdu neočekávali. Celkem bylo v Irsku zaznamenáno 550 hejn. Nejčastěji byly labutě pozorovány na zemědělské půdě, na loukách a pastvinách, které jsou důležitým zdrojem potravy. V těchto biotopech bylo během sčítání bylo zjištěno 74% labutí zpěvných.

„Zaznamenaný nárůst populace labutí zpěvných je skutečně povzbudivý a k tomu, aby se labutím takto dařilo, musí panovat optimální podmínky ve všech oblastech, kudy migrují a kde zimují. Sčítání však také odhalilo pokračující prudký pokles početnosti labutě malé. V celém Irsku bylo pozorováno pouze 12 jedinců. Labuť malá hnízdí v ruské arktidě a zimuje v severní Evropě, včetně Velké Británie a Irska. Vzhledem k tomu, že klimatická změna klimatu přináší na kontinent mírnější zimy, řada labutí malých se zastavuje již v Německu a Dánsku, ale i ve střední Evropě, včetně České republiky.

Teplé vody v rezervoáru u Chmelnycké jaderné elektrárny na západě Ukrajiny si v zimě užívají desítky labutí. Jelikož zařízení využívá vodu z jezera k chlazení a vypouští ji pak zpět, vodní nádrž nikdy zcela nezamrzá. Vědci říkají, že ptáci na toto místo migrují z celé Ukrajiny i dalších míst východní Evropy.

Agentura AP napsala, že Bae trpěla otravou olovem a dostala antibakteriální a fungicidní léky. Začala se zotavovat a spřátelila se na klinice s jinou labutí.

Město Lakeland na americké Floridě prodává veřejnosti desítky labutí - potomků ptačího páru, který městu v roce 1957 věnovala britská královna Alžběta II. Opeřencům se dařilo natolik, že se přemnožili. V současné době tam žije 86 labutí. Město se proto rozhodlo 36 jedinců prodat veřejnosti. Jednu labuť nabídlo za 400 dolarů.

Celkem bylo kroužkováno 41 druhů v celkovém počtu 954 ex. V seznamu kroužkovaných druhů se vyjímají dva ex. labutě velké. Tito jedinci samozřejmě nebyli odchyceni do nárazové sítě. Ke svým kroužkům přišli dosti kuriózním způsobem. V sousední vesnici Budčeves nalezli chalupáři uprostřed vsi na zahradě své chalupy dvě mladé labutě ještě v juvenilním šedém šatě. Zřejmě dezorientované nebo vysílené přistály na zahradě a nedokázaly se odtud samy dostat.

Přímo před očima zvířecích záchranářů zahynula u Nýřan labutí rodina, která se dostala na dálnici D5. Přestože se mnozí řidiči snažili ostatní varovat a ptákům pomoci, pod koly aut nakonec zahynulo pět ze šesti zvířat. Samice, která jako jediná přežila, byla převezena na Záchrannou stanici živočichů Plzeň. „Již nikdy nevzlétne, bude jí zcela určitě amputováno křídlo a čeká ji osud v doživotní invaliditě,“ přibližuje Melichar.

Z iniciativy RNDr. Jana Hory a pod jeho vedením bylo v posledních letech zahájeno úsilí o obnovení sčítání labutě velké v celé ČR. Jeho cílem je získat aktuální údaje o početnosti, ohrožení a ztrátách tohoto našeho největšího ptačího druhu. Cílem je zkontrolovat co nejvíce vodních ploch a zaznamenat páry s mláďaty (příp. ještě sedící), rozlišit šedohnědá a bílá mláďata i nehnízdící jedince. Zapojit se můžete i vy! Nenáročné, ale přínosné sčítání proběhne o prvním červnovém víkendu, tj. 6. a 7. Ornitologové uvítají jsou i doplňující informace, např. umístění hnízda, počet vajec (hnízda cíleně však nekontrolovat), příčina neúspěšného hnízdění, zbarvení nohou samce a s...

Podívejme se do starší literatury. Dr. Josef Jirsík, náš známý a uznávaný ornitolog časů ještě nedávných, píše ve své knížce Jak poznám naše ptáky v přírodě, která vyšla v Praze v roce 1946 toto: „Protože labuť každý jistě celkovým zjevem pozná, neřadíme labutě do celkového klíče, k poznání druhů dostačí obr. str. 136. Nejčastěji objeví se u nás labuť zpěvná.“ O labuti velké potom říká, že poměrně vzácně k nám zabloudí!

Potom z nějakých důvodů začaly labutě neobyčejně prosperovat a rozšiřovat území svého rozšíření. Je více než zajímavé, že její původní popis nepochází od Linného, který první část svého díla publikoval v roce 1758, druhý díl pak v roce 1764. Vědecký popis pochází od Gmelina až z roku 1789. Znamená to snad, že Linné labutě ještě neznal? Nejspíše ano.

Dr. Walter Černý ve své knize Ptáci, kterou vydala Artia v roce 1980 má na mapce zakreslen výskyt labutí v Evropě tak, že zahrnuje Anglii a Irsko a potom celé okolí Baltského moře. V centru Evropy pak dvě malé enklávy, které však neodpovídají území naší republiky a leží někde v Německu.

Na základě těchto údajů je vyvozován dojem, že největší podíl na šíření labutě u nás má právě zdivočelý umělý chov. Já sám mám však dojem, že tento podíl je neúměrně zveličován. Někdy asi v polovině sedmdesátých let, kdy začaly labutě vcelku pravidelně zimovat v Praze na Vltavě, byl nápadný vysoký podíl ptáků kroužkovaných a límcovaných v tehdejší NDR. Kroužky a zvláště límce labutí jsou natolik velké, že se dají u labutí pohodlně odečítat.

Již v roce 1978 jsem byl překvapen skutečně velkým množstvím zimujících labutí na holandských grachtech, kam jsme se dostali se zájezdem na světový šampionát C.O.M.

Hnízdění labutí velkých v Praze se datuje až asi od poloviny sedmdesátých let a je spojeno s rychlým rozšiřováním a nárůstem populací těchto ptáků po celých Čechách. V letech 1950-53 hnízdil sice pár labutí v Královské oboře, ovšem tito ptáci zde byli uměle vysazeni jako ozdoba. První hnízdění skutečně divokých ptáků v Praze asi zaznamenal nedávno zesnulý ornitolog a fotograf Čtyřoký, když v roce 1976 fotografoval na rybníce Brůdku v Šeberově hnízdo s vejci.

Populační exploze, kdy se k nám labutě rozšířily jako hnízdící ptáci zřejmě vrcholila v polovině osmdesátých let, od té doby prý počty hnízdících ptáků poněkud poklesly. Pravidelné sčítání hnízdících i zimujících ptáků je organizováno systematicky až od roku 1995.

Pro úplnost budu citovat i Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice z roku 2006. Ten říká: celkový hnízdní stav labutě velké v ČR byl v letech 2001-03 stanoven na 440-500 párů. V období 1985-89 to bylo 600-700 párů, i když se uvažovalo o mírném nadhodnocení ve srovnání s relativně přesnými celostátními sčítáními organizovanými v letech 1980-85. To je proti početnosti k roku 1989 (600-700) párů snížení o 27 %. Rovněž Musil (2000) uvádí v letech 1988- -98 snížení početnosti na téměř 1400 vodních plochách v ČR na 74 % výchozího stavu.

Těžko říci, čím je vlastně tento u nás zcela novodobý druh ptáků asi ohrožen. Není to lovná zvěř, takže člověkem asi ohrožena není. Právě naopak, je člověkem s velkou oblibou přikrmována, čehož ve velké míře využívá. Jisté ohrožení mohou představovat třeba dráty elektrického vedení. Naopak lidé s velkým nadšením labutě zachraňují, i když si mnohdy nevědí rady.

Příběh labutí by pro nás měl být více než ponaučením. Ukazuje nám názorně, jakým způsobem se nám dostává informací o dění v přírodě, jakým procentem je výběr informací tendenčně přizpůsobován a jak jsme nakonec všichni manipulováni.

tags: #labuť #velká #ohrožení

Oblíbené příspěvky:

• Povinnosti plavčíka v krytých bazénech
• Udržitelnost a nakupování
• Výběr ekologického hnojiva
• Udržitelné střechy
• MT9 a MT10 ve Středočeské pahorkatině