Co je ekologie, udržitelnost a bezobalové nakupování?

Také vás občas při pohledu na odpadky napadne, že vyhazujete příliš mnoho obalů? Bezobalové obchody nabízejí udržitelný způsob nákupu - bez jednorázových obalů a s důrazem na ekologii. Bezobalové obchody jsou skvělým způsobem, jak si uvědomit svou spotřebu, žít udržitelněji, ale přitom nakupovat kvalitní produkty.

V hypermarketech Globus je totiž možné potraviny s menším množstvím obalů už nakoupit. A to jak díky vlastním výrobám, tedy řeznictví nebo pekárně, tak i nákupem dalších potravin, jako je ovoce či zelenina.

Historie a vývoj bezobalového nakupování

Kořeny bezobalového nakupování můžeme vystopovat k hnutí zero waste (česky nulového odpadu), které vzniklo ve 20. století jako reakce na rostoucí ekologickou krizi. První bezobalové obchody se objevily ve Spojených státech a Evropě, zejména ve Francii a Německu. Dnes je tato forma nakupování rozšířena po celém světě a přitahuje čím dál více zákazníků, kteří chtějí přispět ke zdravějšímu životnímu prostředí.

Principy bezobalového nakupování

Bezobalové obchody představují inovativní způsob nakupování, který reaguje na potřebu snížit množství plastového odpadu. Zákazníci si sem nosí vlastní nádoby, sáčky nebo sklenice, do kterých si odměřují přesně tolik potravin, kolik potřebují. Tento přístup nejen eliminuje obalové materiály, ale také snižuje plýtvání potravinami. V bezobalových obchodech se soustředí na minimalizaci ekologické stopy a podporují zodpovědné nakupování.

Sortiment bezobalových obchodů

Nabídka bezobalových obchodů se neustále rozšiřuje. Kromě základních potravin, jako jsou například luštěniny, rýže, mouka, těstoviny nebo ořechy, zde můžete najít také sušené ovoce, čaje, kávu, koření, oleje, dokonce i kosmetiku a ekologické čisticí prostředky. V některých obchodech lze nakoupit také čerstvé potraviny, jako jsou mléčné výrobky, pečivo nebo ovoce a zelenina.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Jak nakupovat v bezobalovém obchodě

Nákup v bezobalovém obchodě má svá specifika, ale není složitý. Při vstupu si zákazník zváží, případně nechá zvážit své prázdné nádoby, aby se hmotnost obalu odečetla při placení. Poté si vybere produkty podle svých potřeb a množství, kterými naplní vlastní nádoby. U pokladny pak proběhne znovu vážení s odečtením původní hmotnosti nádoby.

Udržitelný obal

Udržitelný obal není jen takový obal, který je recyklovatelný nebo přímo vyrobený z ekologického materiálu. Záleží také na tom, proč jej vůbec používáme. Do hry tak vstupují charakteristiky, které souvisí s užitečností obalu, jeho výrobou, spotřebou i zpracováním ve fázi odpadu, tedy celým životním cyklem. Udržitelný obal je tedy takový, který použijeme jen tehdy, když je to potřeba.

Obal chrání před ztrátou množství, ale i před poškozením obsahu nebo změnou jakosti. Často tak chrání prostředí (např. konzervuje) i lidské zdraví, obzvlášť patrné je to v případě potravin. Obal umožňuje skladovatelnost.

Bioplasty i některé jiné materiály zanechávají vyšší uhlíkovou stopu než plasty. Udržitelný obal je právě charakteristický nízkou uhlíkovou stopou svého celého životního cyklu. Objem skleníkových plynů by se zvýšil ročně až o 61 milionů tun CO2, pokud by se plastové obaly nahradily jinými materiály. Zpracování plastů totiž patří k nízkoteplotním technologiím nevyžadujícím tak velké množství energie jako jiné materiály. Navíc jsou lehké, a snižují tak přepravní hmotnost výrobků.

Obaly, ať už jsou plastové nebo z jiného materiálu, nemohou být považovány za udržitelné, pokud končí jako odpad v životním prostředí. Aby plastový obal zůstal v oběhu po co nejdelší dobu, musí splňovat několik kritérií. Ty jsou kompromisem mezi užitnou vlastností a jeho dopadem na životní prostředí. Právě tzv. eko-design vede k recyklovatelnosti materiálu a zároveň k využívání recyklátu ve výrobě nových produktů.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Jak můžete v Globusu nakupovat ekologičtěji?

• nákupem mražených potravin a sušených plodů na váhu
• nákupem v pultovém prodeji
• nákupem do ovosáčků a plátěných tašek

Mražené potraviny a sušené plody na váhu

Už v roce 2012 mohli zákazníci poprvé nakoupit mražené výrobky na váhu, které dodnes v našich prodejnách najdete ve velmi pestré šíři. Vybrat si můžete z mraženého ovoce (např. jahod, višní či malin), listové zeleniny (jako je špenát), košťálové zeleniny (např. brokolice či květáku), polévkových směsí, mořských plodů a některých polotovarů jako obalovaný sýr nebo kuřecí krokety. Velkou výhodou tohoto způsobu prodeje je, že si vždy koupíte takové množství, které skutečně potřebujete.

Na váhu můžete v Globusu nakoupit i sušené plody, tedy nejrůznější druhy ořechů v přírodní, slané či sladké variantě, včetně variant v různých druzích čokolád a polev.

Pultový prodej = žádné zbytečné obaly

Globus je známý tím, že má vlastní pekárnu a řeznictví s uzenářskou dílnou, kde se vyrábí vše od základu. Naše výrobky vznikají přímo pod střechou našich hypermarketů. Odnikud se nepřiváží, a proto mají nízkou uhlíkovou stopu.

Během svého působení v Česku Globus nikdy neopustil pultový prodej masa, na rozdíl od jiných prodejen, kde maso nakoupíte pouze předbalené. Ne vždy vám však musí připravená gramáž vyhovovat. Např. v případě, kdy potřebujete výrazně větší množství masa, a tak vám nezbývá než koupit místo jednoho balení hned několik. V Globusu vám na požadovanou gramáž naváží nejen maso a masné výrobky, ale i sýry, pomazánky, saláty a ryby. Díky tomu se ušetří nespočet obalů, plastů a polystyrénových podtácků.

Ekologičtěji můžete nakupovat i v našem pekařství. Namísto mikrotenového sáčku lze zvolit plně recyklovatelný papírový. Pro prodej vlastních výrobků používáme také obaly s recyklovaným PET materiálem, jedná se například o misky na saláty, antipasti, sushi a kelímky na šlehačkové poháry.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Všechny obaly Poctivé výroby Globus mají na sobě recyklační piktogramy, které přesně navedou, do jaké popelnice konkrétní obal patří.

Již od roku 2020 můžete ve všech našich restauracích a Café Globus pít zakoupené nápoje papírovými brčky a ke konzumaci jídel použít dřevěné příbory. Dříve jste v našich kavárnách mohli také využít službu Otoč kelímek a teplé nápoje si odnést v opakovaně použitelném kelímku.

Ekologičtější ovosáčky a plátěné tašky

V roce 2019 Globus nahradil prodej igelitových tašek papírovými a textilními. Textilní taška by měla vydržet při nosnosti patnáctikilogramového nákupu i 120 použití. Současně můžete pořídit ve všech našich hypermarketech pratelné ovosáčky, které vám poslouží místo sáčků mikrotenových. Pokud si ovosáčky necháte v informačním centru hypermarketu Globus orazítkovat, můžete s nimi na nákupy chodit pravidelně.

Ovosáčky přispívají na dobrou věc

Koupí každého ovosáčku přispíváte nejen k ochraně přírody, ale i na dobročinné účely. Z každého prodaného ovosáčku darujeme 0,50 Kč Kontu Bariéry.

Principy Zero Waste

Zero waste neboli život směřující k omezování tvorby odpadu není pouhou teorií. Funguje, pokud se jedná o změnu myšlení. Je v našich hlavách. Jde o uvažování v širších souvislostech s cílem žít udržitelným způsobem.

„Zero waste je do značné míry o změně životního stylu a hodnotách člověka. Na tuto změnu se obvykle nabaluje i prozření spojené s kvalitou potravin, minimalismem materiálních věcí atd. Takže rozhodnutí koupit si věc, která se prodává jen v obalu, anebo si ji nekoupit, se často stává irelevantní. Právě díky tomu že dojdeme k uvědomění, že je věc zbytná nebo nekvalitní, a ztratíme o ni zájem. Je až překvapivé kolik kvalitních věcí se dá pořídit bez tvorby odpadu. Ale je proto nezbytné rozhlédnout se po lokálních výrobcích a vymanit se z konzumních paláců korporací,“ říká Jiří Sedlák, ředitel obchodní části Bezobalu.

Principy:

• Zamítnout - Pouze vy rozhodujete o tom, co si koupíte a co ne.
• Zredukovat - Zamyslete se také nad množstvím všeho, co kupujete.
• Znovu použít - Nevyhazujte, ale funkční věci nabídněte k dalšímu použití.
• Zrecyklovat - Ze směsného odpadu vytřiďte veškerý využitelný materiál. Nesmí skončit na skládce.
• Zkompostovat - Kompostujte vše, co se dá. Bioodpad je velmi cenný materiál, který lze dále využít.

Bezobalové obchody

Většina bezobalových prodejen se zaměřuje na ekologii a udržitelné jednání. Nejde jen o obchod s potravinami či drogerií. Lidé stojící za bezobalovým prodejem organizují osvětové akce, besedy a snaží se předat informace širší veřejnosti.

„Bezobalové prodejny jsou spolkem milovníků přírody, kteří společně hledají a vyvíjí cestu, jak v konzumním trhu potravin a spotřebního zboží najít cesty udržitelnosti. Jak minimalizovat odpad v trhu, který je postavený na jednorázovosti a bezohledném využívání přírodních zdrojů. Je to ostrůvek pozitivní deviace, který ve spotřebě nabízí komplexní řešení s ohledem na ekologii,“ říká Jiří Sedlák.

Snižování produkce odpadu

Česká republika má velmi dobrou úroveň třídění odpadů. Ale třídit je málo. Mnohem důležitější je odpad nevytvářet. Zero waste je tedy o krok před tříděním. Je důležité, aby veřejnost změnila své smýšlení a návyky, a bezobalové prodejny jim to umožňují.

„Nakonec se lidé se svým odpadem naučí mnohem lépe zacházet. Zero waste je pouze pomyslnou metou. Většina lidí si spíš najde cestu minimálního odpadu a s tím co vyprodukují, zachází velmi pečlivě. Vědí, co kam třídit. Při cestování znají tipy, kam odpad odložit, například vlaková nádraží nabízí možnost roztřídit mnoho druhů odpadu. A směsný odpad, který jim zbude, je pak naprosto zanedbatelný,“ upozorňuje Jiří Sedlák.

Význam bezobalových prodejen

„Zdaleka se už nejedná pouze o prevenci vytváření odpadu. Hodnoty, které bezobalové obchody nabízí, obsahují i kvalitu potravin, podporu lokální ekonomiky, vzdělávání v oblasti zdravé výživy, čistotu složení, ohleduplnost produkce potravin a zachování krajiny a vody a mnoho dalšího. Ve výsledku se opět jedná o strategii, která je výhodná v dlouhém horizontu. Ono totiž chvíli trvá, než si tělo zvykne na kvalitní potraviny a vyčistí se. Ale posílení obranyschopnosti organismu, načerpání energie, snížení rizika závažných chorob a radost z atmosféry nakupování je něco, co za tu změnu stojí. Ale nevedou k ní zkratky. Nedá se to hacknout. Nestačí, když si ráno polknu spirulinu, pak si k tomu hodím mulťák a zelený ječmen a nakonec večer skočím na crossfit. Je to o změně přístupu ke svému tělu a stravování,“ konstatuje Sedlák.

Jak se stát „zero wasterem“

Cesty vedoucí k předcházení vzniku odpadu jsou náročné jen zpočátku. Jakmile je lidé přijmou za své, jejich uvažování se změní. Minimalismus se více či méně stává součástí jejich života.

Jiří Sedlák shrnul tři cesty, které vedou k prevenci vzniku odpadu:

Swapy, bazary a second handy

Nákup některých druhů zboží z druhé ruky umožní uspořit nezanedbatelné množství nákladů. Nákupem nepodpořím produkci nového zboží, ale naopak prodloužím život již vyrobenému kousku a předcházím tvorbě odpadu.

Nákup kvalitních věcí

Marketingový klam a přirozená skepse nám kážou nevěřit nikomu a očekávat od všech stejně mizernou kvalitu. Avšak na trhu stále existují slušní výrobci všeho a je jen potřeba je najít. Zde se nejedná o rychlou úsporu, ale investici. Minimalismus, ke kterému zero waste často vede, směřuje k tomu, abyste se obklopovali málem věcí, které ale budou velmi kvalitní.

Změna dopravních návyků

Změna ve způsobu cestování a dopravě má potenciál ušetřit velké peníze a zlepšit život ve městech a v okolí silnic.

Navzdory tomu jak má Česká Republika levnou a spolehlivou veřejnou dopravu, tak jsou velká města ráno nacpaná automobily s jediným cestujícím. Tento způsob dopravy je dražší, více stresující a nevyužívá dobře Váš čas.

Je mnoho lidí, kteří nemají jinou možnost. Bydlí v místě, kam veřejná doprava nesahá, musí s sebou do práce vozit těžké vybavení nebo třeba mají postižení a bez automobilu nedokážou cestovat.

Ale je ještě mnohem více lidí, kteří možnost využití veřejné dopravy mají a neudělají tak. Často to jsou jen zvyky, které stačí změnit. Rozdíl v peněžence už je jen bonus.

Mladí a udržitelnost

Mladí Češi jsou toho názoru, že Češi téma udržitelnosti příliš neřeší. 39 % se domnívá, že Češi udržitelnost řeší tak na půl, 35 % si myslí, že to spíš neřeší. Převažuje tedy názor, že toto téma není v české společnosti příliš zásadním. V celosvětovém porovnání hodnotí naši mladí stav životního prostředí České republiky lépe. Za dobrý ho považuje čtvrtina populace mladých lidí v případě České republiky. V otázce životního prostředí naší planety nevidí problém jen 11 % mladých. Nejmladší věková kategorie 16-24 let však stav České republice hodnotí výrazně kritičtěji.

Z výsledků vyplývá, že zodpovědnost za řešení současného stavu životního prostředí by měly mít ve větší míře společnosti a značky, které něco vyrábějí, a také jednotlivé státy. Přesto podle mladých padá tíha odpovědnosti i na jednotlivce nebo nadnárodní instituce. Pouze 9 % mladých se domnívá, že jedinec za životní prostředí odpovědnost nenese.

Z výsledků vyplývá, že většina mladých (59 %) souhlasí, že životní prostředí je v dnešní době velmi podceňované téma, které by se mělo více řešit. 45 % zároveň souhlasí, že problémy životního prostředí se jich osobně dotýkají. Pouze 17 % mladých lidí nevěří, že by problémy životního prostředí byly natolik velké, že by je přiměly chovat se více ekologicky.

Z výsledků vyplývá, že nejméně mladým lidem vadí, když lidé létají (63 %), všude jezdí autem (48 %) a nakupují do platových sáčků (45 %). Toto chování považují za normální. Nejvíce kritičtí jsou mladí naopak k pohazování odpadků na ulici a v přírodě nebo k netřídění odpadu. Nevadí to pouze 5 %, respektive 16 % lidí.

Většina mladých (37 %) se o téma udržitelnosti aktivně nezajímá, přesto se k nim některé informace k tématu občas dostanou a připadají jim zajímavé. 30 % se o téma trochu zajímavá a občas se o tomto tématu informují, pouze 6 % se pak zajímá aktivně. Naprostý nezájem o toto téma uvádí 26 % dotázaných.

Z výsledků vyplývá, že největší zájem mladí jeví o téma nakládání s odpadem, třídění a recyklace, dále pak o nedostatek vody v Čechách. V této oblasti se rozdíly mezi muži a ženami ukázaly jako zásadní. Muži obecně jeví o jednotlivá témata menší zájem.

Pokud mladí dělají některé činnosti týkající se udržitelnosti, nejčastěji se snaží nakupovat bez obalu (31 %) nebo využívají sdílených dopravních prostředků (22 %). Naopak finančně přispívá jen 10 %.

Ukazuje se, že je část mladých, kteří jsou spíše ochotni investovat do udržitelnějších produktů, druhá část se naopak snaží omezovat činnosti, které mohou negativně ovlivňovat životní prostředí.

Ekonomická krize a bezobalové obchody

Zdražování mění návyky lidí, zákazníci stále víc upřednostňují cenu před kvalitou. Ti, kteří dříve pravidelně chodili nakupovat v zero waste stylu, tedy do vlastních nádob a sáčků, nyní zajdou častěji do běžného supermarketu. Některým bezobalovým obchodům spadly tržby i o třetinu, čtyři desítky už jich zavřely úplně. Jednou z cest, po které se nyní pouštějí, je rozšiřovat nabídku i o produkty v ne bio kvalitě.

V bezobalovém obchodě NOsáček je v posledním roce a půl citelně menší provoz, než byli zvyklí z předchozích let. „Chodí méně lidí a také začali nakupovat méně zboží. Když kupují, snaží se vybrat levnější alternativu. I o biopotraviny klesl zájem,“ říká pro Ecoista.cz Jakub Karásek, majitel bezobalového obchodu, který má v Brně hned dvě pobočky.

„Ano, obchody zavírají. Je to spíše kombinací únavy z dlouhého období nejistoty covidu a teď finanční krize. Majitelé často nemají dostatek prostředků na brigádníky a musejí většinu práce obstarat sami. Proto postupně zavírají. Tipuji, že už minimálně 30 procent bezobalových obchodů v Česku za poslední rok uzavřelo své provozovny,“ odhaduje Karásek, jehož NOsáček zatím přežívá díky tomu, že snižuje své náklady, například na energie, na odměny zaměstnancům a tak dále.

Česká republika je v rámci Evropy bezobalovou velmocí. V počtu bezobalových obchodů na milion obyvatel je na třetím místě, jak vyplývá z dat neziskové organizace Zero Waste Europe. Největší rozmach obchůdků se zbožím, které si lidé odnášejí ve vlastních či zálohovaných sáčcích či nádobách, začal v roce 2017 a od té doby jejich počet strmě stoupal.

Podle dat Bezobalu přibližně 40 bezobalových obchodů v Česku již zavřelo a tento trend je možné pozorovat v celé Evropě.

Jiří Sedlák, ředitel obchodní části neziskovky Bezobalu, říká, že v reakci na koronavirus zákazníci v bezobalových obchodech snížili frekvenci nákupů, ale naopak navýšili hodnotu průměrného nákupního koše. „V současné době se frekvence nákupů vrátila na původní hladinu, avšak v reakci na obavy z budoucnosti poklesla hodnota nákupního koše o 15 až 20 procent,“ shrnuje pro Ecoista.cz Sedlák.

Právě strach z nejisté budoucnosti je pro lidi impulsem pro tvoření úspor. „Na trhu bezobalových obchodů je patrný odklon od kvalitních potravin, které jsou vnímané jako zbytné. V bezobalových obchodech vnímáme sníženou poptávku po všech druzích kvalitních produktů. I proto se už na začátku loňského roku začali zabývat rozšířením sortimentu o produkty, které by byly cenově dostupnější, ale stále si držely vysoký standard kvality.

„Podařilo se nám sortiment tímto směrem rozšířit a odezva zákazníků je veliká. Standard bio kvality držíme u více než 70 procent našeho sortimentu, ale chtěli jsme umožnit nákup i zákazníkům, pro které je prevence vytváření odpadu hlavním motivem a ekologické zemědělství pro ně zatím hodnotu nemá,“ vysvětluje Sedlák.

Část bezobalových obchodů tedy ke kroku snížení kvality produktů přistoupila, ale podle Sedláka se nejedná se o razantní změny. „Bezobalové obchody v Česku až na výjimky přistupují k udržitelnosti komplexně, a proto nemohou ignorovat dopady konvenčního zemědělství. Zajímavostí ovšem je, že právě produkty v bio kvalitě a farmářské potraviny současná inflace ovlivňuje mnohem méně než potraviny konvenční. Je to tím, že inflace velmi tvrdě zasáhla vstupy zemědělství, které se dají nazvat jako drancující, tedy dlouhodobě neudržitelný způsob hospodaření s půdou, vodou a dalšími přírodními zdroji.

tags: #ekologie #udržitelnost #bezobalu #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Analýza a ochrana okáčů
• Vliv ekologických faktorů na německou energetiku
• Dokonalost detailu s laserem na dřevo
• Cesta Jednoho Odpadku
• Nakládání s odpady dle Přestupkového Zákona