Lafarge Čížkovice: Ekologické aspekty provozu cementárny

Cement je nepostradatelný pro stavbu domů, silnic a dalších staveb. Výroba cementu se však neobejde bez emisí oxidu uhličitého. Podle webu Fakta o klimatu vypouštějí české cementárny přibližně 2,7 procenta všech emisí skleníkových plynů v Česku (údaj z roku 2018).

Snižování emisí a využití alternativních paliv

Cementářský průmysl se snaží snižovat emise různými způsoby. Jedním z nich je používání odpadu jako paliva a přidávání vybraného demoličního materiálu do cementu. Výhledově se uvažuje například o ukládání oxidu uhličitého pod zem.

V palivovém mixu uvnitř pece využívá cementárna v Čížkovicích téměř z 95 procent tuhá alternativní paliva (TAP). Zbývajících pět procent představuje uhelný prach a plyn. TAP nahrazuje v cementářské peci uhlí. České cementárny podle Svazu výrobců cementu v palivovém mixu v průměru používají asi 80procentní TAP. Čížkovická cementárna je v rámci Skupiny Holcim hodnocená jako druhá nejlepší na světě ve využívání TAP.

Cementárna se vydala touto cestou před více než deseti lety, kdy zde pálili ostravské laguny, starou ekologickou zátěž. Přitom jsme dokázali starou ekologickou zátěž, která na Ostravsku ležela desítky let, zlikvidovat bez toxických dopadů. Bohužel jsme my ani dozorové orgány nedovedli veřejnosti vysvětlit, že nahrazujeme fosilní palivo - uhlí - a že naše emise nebudou horší, ale dokonce se nám některé parametry sníží.

Výroba paliva z odpadu a cirkulární ekonomika

V současné době hledá cementárna strategického partnera z řad velkých odpadových firem, se kterým by vyráběli palivo z odpadu. Pokud by se přestal komunální odpad skládkovat a začal by se separovat, budeme se mezi prvními hlásit k jeho spoluzpracování. Na rozdíl od spalovny, kde zůstane čtvrtina popela, u nás žádný odpad nevzniká, jelikož se popílek se váže do struktury slínku a stává se součástí produktu.

Čtěte také: Práce ekologa v Karlovarském kraji

Výrobní proces a snižování uhlíkové stopy

Při výrobě cementu se surovina vytěžená v lomu roztaví v rotační peci, čímž vznikne meziprodukt - slínek. Výpal je z pohledu ekologie nejhorší proces, protože se uvolňuje obrovské množství oxidu uhličitého. Slínek se pak namele na cement, a tím se v něm aktivují hydraulické vlastnosti. Při mletí můžeme slínek „naředit“ materiály, které uhlíkovou stopu nemají. Například přidáme strusku, popílek, vápenec nebo stavební demoliční odpad. Jsou to materiály, které uhlík vůbec neobsahují, anebo ano, ale byl již vykázán při jiné výrobě - struska třeba při výrobě oceli.

Nová norma Evropské unie na cement pracuje se stavebním a demoličním odpadem. Budeme moci vyrábět cementy, kde vedle strusky, popílku či vápence bude jedna ze složek stavební demoliční odpad. Dokonce můžeme stavební odpad rozemlít, rozdrtit a přidávat už k surovině pro výrobu slínku.

Využití vody a udržitelnost

K výrobě cementu využívá cementárna také vodu. V 90 procentech využíváme užitkovou vodu na ochlazování pece, čerpáme ji z Labe. Něco se odpaří, něco vracíme zpátky do systému. Chceme začít využívat i dešťovou vodu, vystavět systém rezervoárů a přívodů. Zdroje vody nám nechybějí, nicméně snížením její spotřeby se zabýváme z pohledu udržitelnosti našeho podnikání.

Zelený cement a snižování emisí CO2

Každý výrobce si definuje sám, co je "zelený" cement. Záleží, kolik se tam přidává ostatních materiálů na úkor slínku. Cement je pro betonárky a stavebníky „mouka“, která má nějaké vlastnosti a každý „pekař“ je na ně dlouhodobě zvyklý. Pro výrobce betonu to může znamenat, že se mu prodlouží výrobní takt, nebo musí použít více přísad. Hledáme materiál, který nahradí tyto takzvané minerální komponenty. Pracujeme na projektu, kdy bychom je mohli nahradit jílem z našeho lomu, který budeme kalcinovat. Vzniká mnohem menší uhlíková stopa a lze ho použít jako alternativu ke struskám a popílkům.

Skupina Holcim se zavázala, že bude v roce 2050 uhlíkově neutrální. Chemický proces výroby cementu nemůže proběhnout bez vzniku CO2, drtivá většina našich emisí pochází z chemické reakce při výpalu a výrobě slínku. Emise jsou dnes 460 kg CO2 na tunu cementu, v roce 2025 je naším cílem 408 kg na tunu cementu. To znamená ještě dlouhou cestu k nulovým emisím.

Čtěte také: Důležitost ekologa v odpadovém hospodářství

Kolegové z naší skupiny v Rakousku pracují na projektu výroby paliva z CO2. Veškeré zpracování CO2 má jedno velké úskalí - je energeticky náročné.

Modernizace a ekologické standardy

Cementárna Čížkovice vypadá úplně jinak než na fotografiích z roku 1974, kdy byla uvedena do provozu. Z komína cementárny nestoupá šedý kouř plný popílku jako tehdy. Cementárna má instalovaný filtr na snížení prachových částic, které jdou z komína. Limit je 20 mg, cementárna se chlubí dvěma miligramy.

Čtěte také: Životní prostředí za vlády Karla Velikého

tags: #lafarge #Čížkovice #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Klimatická hnutí a jejich vliv
• Charakteristika ekosystému potok-řeka
• 1971 Czechoslovak Climate Regions
• Charakteristika klimatických regionů
• Mezioborová spolupráce v péči o ohrožené děti