Lékař léčí, příroda uzdravuje: Význam rčení

05.03.2026

Citát "Lékař léčí, příroda uzdravuje" kdysi vyslovil Hippokratés, autor tzv. Hippokratovy přísahy. A my můžeme jen souhlasit.

Člověk je tvorem zapeklitě složitým, však je také pánem tvorstva. Asi proto příroda zakódovala v lidském těle tolik podivuhodných záhad, že dá lékařům dodnes spoustu práce se v nich vůbec vyznat. A tak po celá tisíciletí ctihodní mužové vědy bádají nad různými neduhy, odhalují skrytá tajemství těla, mýlí se a znovu přibližují k pravdě. Poznatky o zákonitostech lidského života, nemoci a smrti navršují do gigantické pyramidy zvané lékařství. Ta je už hodně vysoká, ale přestože téměř neustále přibývá kvádrů nových objevů, je její vrchol zatím v nedohlednu. I když je medicína oborem svrchovaně vážným, nebývá od věci onu vážnost v zájmu čtenářů i pacientů trochu odlehčit.

Příroda jako lékárna

Příroda nás uzdravuje prostřednictvím pozitivní energie i léčivých rostlin, kterých je opravdu spousta a není snadné se v nich vyznat. Léčivé bylinky se používaly především v lidové medicíně, ájurvédě nebo tradičním čínském lékařství.

Léčivé byliny produkují řadu chemických sloučenin, takzvaných fytochemikálií, které jim dávají evoluční výhodu. Jedná se o biologicky aktivní látky, jejichž funkcí často bývá ochrana před škůdci nebo chorobami. Tyto fytochemikálie mají zároveň léčivý potenciál a stávají se tak základem mnoha medikamentů. Nejčastěji jsou to alkaloidy, terpeny, glykosidy a polyfenoly. Někdy se léčivé látky vyskytují v celé rostlině v přibližně stejném množství, jindy je potřeba sbírat pouze vybranou část, která jich obsahuje nejvíce.

Kromě léčiv se z těchto rostlin vyrábí také masti, tinktury, čaje nebo doplňky stravy. Ideálním řešením je zařadit léčivé rostliny do svého jídelníčku - a to tak, že si je dopřejete například ve formě pokrmů. Jsou k tomu nicméně zapotřebí určité vědomosti o léčivkách.

Čtěte také: Přírodní léčba

Příklady léčivých rostlin a jejich využití:

Aloe: Jedna z nejstarších léčivých rostlin, používaná k hojení ran.
Andělika: Ve středověku pěstována jako lék proti moru.
Bazalka: Ve starověkém Řecku používána jako koření a lék proti uštknutí.
Benedikt: Ve středověku používán k čištění krve a proti morovým epidemiím.
Bez černý: V lidovém léčitelství se používala i kůra a listy, které jsou však poněkud jedovaté a mohou vyvolat zvracení a silné průjmy.
Borůvka: Abatyše Hildegarda ji uvádí jako léčivou rostlinu už ve 12. století.
Bříza: Keltové věřili v její zázračnou moc, míza se používá k ošetření vlasů.
Brutnák: Matthioli ho doporučoval při bušení srdce a k utišení blouznění.
Bukvice: Egypťané věřili, že zahání všechno zlo.
Čekanka: Starověcí kněží ji konzumovali jako posilující prostředek, kořeny se používají jako náhražka kávy (cikorka).
Devětsil: Nejstarší zmínka o něm jako léčivu pochází z Anglie z druhé poloviny 16. století.
Divizna: Květy se používaly k výrobě knotů do svíček, listy k balení fíků.
Dobromysl: Už staří Egypťané používali dobromysl jako dezinfekční prostředek.
Dub: Slované ho zasvětili bohu Perunovi, žaludy se používaly jako náhražka kávy.
Eleuterokok: Rostlina s podobnými vlastnostmi jako ženšen, pěstovaná hlavně v Rusku.
Fazole: Dlouho sloužily jako okrasná rostlina, později se rozšířily jako potravina.
Hloh: Předpokládá se, že z hlohu byla uvita Kristova trnová koruna.
Chmel: Základní surovina na výrobu piva, chmelové žlázky mají uklidňující účinky.
Jablečník: Patří mezi nejstarší léčivé rostliny, Egypťané ho používali proti jedům a astma.
Jalovčinka: V dobách morových epidemií se pálily hranice z jalovčinkových kořenů.
Jaterník: Pojmenován podle tvaru listů podobného játrům.
Jehlice trnitá: Lidový název babí hněv, metlami z tohoto trnitého polokeře byly na pranýři veřejně mrskány nevěrné ženy.
Jestřabina: Podpora tvorby mléka u dobytka.
Jetel: Žije v symbióze s bakteriemi, které přijímají ze vzduchu dusík, proto se stává dobrou rostlinou na zelené hnojivo.
Jinan: Zachoval se jako jediný ze skupiny stromů, které rostly už v druhohorách před dvěma sty miliony lety.
Jírovec maďal: Semena obsahují kumarin, který chrání před ultrafialovým zářením.
Jitrocel: Jako léčivou rostlinu začali poprvé používat v Sýrii.
Jmelí: Keltští kněží odsekávali na Nový rok zlatým srpem větvičky jmelí s přáním štěstí a lásky.
Kakost: V antických dobách věřili, že odvar z kmínu je uchrání před čarodějnicemi.
Kmín: Byl také oblíbenou součástí nápojů lásky, protože prý dokáže připoutat milovanou osobu.
Kokoška: Léčivá rostlina používaná už Hippokratem na problémy s dělohou.
Komonice: Lidé ve vesnicích věšeli svazek komonice nad dveře domu, aby je chránil přede všemi nemocemi a přinesl jim štěstí.
Konvalinka: Jako první doporučovala používat konvalinku k léčebným účelům sv. Hildegarda z Bingenu.
Kopřiva: Kopřiva nasbíraná na sv. Jana se kladla do oken a za prahy domů, aby chránila před zlými silami.
Kostival: Podporuje růst a dělení buněk, zcelování kostí a tvorbu maziva při vysychání kostí.
Kopr: V biblických dobách byl kopr platidlem daní.
Krušina: Mezi léčivé rostliny se dostala ve středověku jako náhražka drahé rebarbory.
Kukuřice: Pravlast kukuřice jsou Bolívie a Peru, kde byla důležitou potravou Inků a indiánů.
Křen: Populární mezi všemi starověkými lékaři.
Len: Jako léčivou rostlinu doporučoval len už Hippokrates a léčil jim záněty sliznic.
Levandule: Matthioli radil přidávat levanduli do vína a doporučoval ji pít hlavně starším lidem, protože navracela paměť.
Libeček: Ve středověku jej hojně pěstovali v klášterních zahradách a vyráběli z něj extrakt proti uštknutí hadem.
Lichořeřišnice: Pěstovala se jako okrasná rostlina pod názvem „krvavý květ z Peru“.
Lípa: Lipové dřevo se v latině označuje jako lignum sanctum , což v překladu znamená svaté dřevo.
Lopuch: V Japonsku se lopuch pěstuje pod jménem „Gogo“ jako kulturní rostlina. Jeho pražené kořeny se přidávají do kávy místo cikorky.
Vlčí mák: Sumerové ho pro mírně narkotické účinky nazývali „rostlinou radosti“.
Mateřídouška: Mniši odpradávna znali uklidňující účinky mateřídoušky, nazvali ji „boží bylina“.
Meduňka: Již ze středověkých herbářů se dozvídáme, že „ meduňka na noc pitá vyvolá klidný spánek a veselé sny“.
Medvědice: Američtí indiáni přidávali listy medvědice do tabáku, a kromě jiného ji používali i k léčbě pohlavních nemocí.
Měsíček: Staří Egypťané používali měsíček jako omlazující prostředek.
Mochna: Kdysi se ji připisovaly neobvyklé léčivé účinky, prosto dostala latinské pojmenování potens - mocný.
Mydlice: Její pěnivý kořen se v minulosti používal k praní jemných hedvábných látek a jako náhražka mýdla.
Oman: Kořen omanu má podle lidových pověr magické vlastnosti.
Ostropestřec: Kvůli své trnitosti dostal ostropestřec lidový název „Kristova koruna“.
Ořešák: Římané zasvětili ořešák bohu Jupiterovi a nazvali jej „Jupiterův žalud“, protože jej ztotožňovali se žaludem.
Oves: Ve středověku si ovsa vážili jako významné součásti stravování.
Pampeliška: Slavný arabský lékař Avicenna, který působil v prvé polovině 11. století, léčil čerstvou šťávou z pampelišek vodnatelnost a překrvení jater.
Pelyněk: Sloužila jako osvědčené afrodiziakum.

Význam Mentální Výživy

S příchodem nového roku se hodně mluví o dlouhověkosti, péči o zdraví, o tělo, mysl i duši, o celkovém well being, ale zapomíná se na to nejdůležitější - jak na to. Jak se mít rád? Jak o sebe pečovat? Jak vybrat v přemíře potravinových doplňků, remedií, léčiv, zdravé stravy a nápojů to, co je pro mne tím správným?

Řešením je tzv. „MENTAL NUTRITION JE MOTOR EPIGENETIKY“ říká Helena Neumannová. „To se Vám pak změní život o 365°, jak říkají moji klienti. A léčení jde samo a vy víte, jak začít naslouchat svému tělu a duši i mysli. Jde o výživu mozku, těla i duše. Mentální výživa zahrnuje určité postupy zaměřené na péči o mysl a duši. To zahrnuje vybírání si informací, které přijímáme, zapojení se do zdravých myšlenkových vzorců a podporu emocionálního i fyzického zdraví. V podstatě jde o vytváření prostředí, ve kterém je nám dobře, které podporuje naše mentální schopnosti a emocionální stabilitu. V oblasti mental nutrition jde tedy také o to, jak potraviny, které jíme, ovlivňují naše duševní zdraví a sílu pro každý den. Jak lze volbou potravin regenerovat neurony a neurotransmitery, které jsou klíčem ke zdraví.

Serotonin je neurotransmiter, který ovlivňuje spánek a chuť k jídlu, řídí nálady a tlumí bolest, je to tedy nosič štěstí. Funkce těchto neuronů - a produkce neurotransmiterů, jako je serotonin - je silně ovlivněna miliardami „dobrých“ bakterií, které tvoří vaši střevní mikroflóru. Tyto bakterie hrají zásadní roli v našem zdraví. Neovlivňují jen tvorbu serotoninu, ale třeba i dopaminu, nezbytného hormonu pro kognitivní funkce.

Naturopatie: Spojení Vědy a Přírody

Co je vlastně naturopatie? Bylinkářství je široký pojem. Naturopatie v německy mluvících zemích často používaná fytoterapie však vyžaduje znalost bylin, super plodin, minerálů a procedur i postupů stejně jako znalost lidského těla, jeho chemického i energetického fungování, spojení nebo naopak odpojení mysli, těla a duše.

Naturopatie je právě krásnou vědou a disciplínou, protože správné byliny jsou jen třetinovou záležitostí v celé pomoci. První je epigenetická analýza a já mám třeba v této oblasti patentovanou unikátní metodu a musím říci, že s našimi kolegy, které jsem proškolila a uznalosti a zkušenosti metody předala, máme výjimečné výsledky. Protože nemoc - z čeho se slovo skládá NE MOCI - nemohu - je důsledkem mnoha let, chování, starostí, emočních šoků, nastavení svého života, mitochondrií i neuronů, a to vše je právě epigenetika. Vždyť dochází k revoluci v medicíně. My jsme se ještě učili, že 95 % naší nemoci je důsledkem buďto infekce nebo genetiky nebo úrazu. Každodenní moudrou péčí. Minimem jedů do těla v jakékoliv formě. Jsou GMO potraviny, junk food, léky, parfémy a kosmetika plná toxinů, za které lidé nechávají šílené peníze v obchodech, a pak se diví, že přijde rakovina, stres, blbá nálada ve společnosti, minimum pohybu, duševní nepohoda, neumět se mít rád, nechat se strašit - strach je strašlivý nástroj zla.

Čtěte také: Léčení těla i duše

Kdy se Svěřit do Péče Naturopatovi?

Víte, v tomto případě bychom apelovali na dvě základní cesty pomoci. První pomoc je, povězte sousedovi i sami sobě - co kdybychom ten trávník nehnojili, ani ty muškáty nemusí být tak obrovské, a co kdybychom neměli anglický trávník, ale zato bychom mohli my i vaše děti jíst skvělou vlastní zeleninu, byliny a ovoce. A začneme ozdravovat půdu a tuto zemi. Druhou cestou je ovšem chodit k lékaři při akutních obtížích a k neuropatovi při těch chronických a pro prevenci.

Stará přísloví a jejich moudrost

Stará přísloví obsahují kus lidové moudrosti, pocházející ze životních zkušeností národa. Tak třeba - jak být zdravý? Takže, když to všechno sečteme, měli bychom být více než jeden a půlkrát zdraví? „O zdravie sa staraj, kým si zdravý,“ praví slovenské přísloví. A tak zdraví zřejmě souvisí s jídlem, není to tak? „Ponoukej ruce k dílu, a ne hubu k jídlu.“ Tak už nám to je jasné. Aha, také spánek nemůžeme zanedbávat. Je lepší chodit brzy spát, třeba jako slepice? A potom platí, že „ranní ptáče dál doskáče“. Můžeme si vybrat přísloví, které budeme aplikovat na svůj denní život.

Význam včel

Včely už jsou na Zemi milióny let a stále žijí stejně. Včelstvo je asi nejbáječnější přírodní druh z hlediska organizace hmoty a energie v prostoru a času. Spořádané soužití velkého množství jednotlivých včel je stejně fascinující jako pravidelné geometrické tvary jejich plástů. Všechny kultury vždy považovaly včely za symbol pozitivních a užitečných vlastností - harmonie, píle a nesobeckosti.

Hlavní význam včel (90%)

Opylování kulturních i planě rostoucích rostlin (tvorba semen a rozmnožování rostlin).
Opylení (sladké svádění) hmyzosnubných rostlin.
Květy lákají včely vůní a barvou.

Významné hmyzosnubné rostliny, které opylují včely:

Předjaří (III-IV): Olše lepkavá, líska, topol, jíva, podběl, sněženky, hluchavka nachová.
Jaro (IV-V): Třešeň ptačí, srstka, kaštan, ovocné stromy, bříza, trnka, buk, dub, řepka.
Časné léto (VI): Akát, rybíz, maliník, jetel, luční květiny, les, pastviny, okurka, květák.
Plné léto (VII): lípa malolistá, pámelník, hořčice, mák, chrpa, svazenka, komonice.
Podletí (VII-VIII): máta, šalvěj, slunečnice, jetel, vřes, směsky, hořčice.

Vedlejší význam včel (10%)

Získávání včelích produktů v různé formě.
Záliba - "Mám včely proto, že se mi včelaření líbí."

Složení včelstva

Včelstvo se skládá z jedné matky (až několik let stáří).
Přechodně několika set trubců, několik tisíc dělnic různého stáří.
Včelí díla, plod a zásoby (pyl, med).
Osamělá včela, matka nebo trubec nemají naději na přežití - žijí ve společenství.
Činnost včel je harmonicky sladěna, všichni jedinci mají svoji roli.

Co potřebují včely k životu?

Med (z nektaru a medovice): Energetická složka potravy včel. Zásobárna sluneční energie v plástech.
Pyl: Zdroj stavebních látek (bílkovin) včel. Mladušky - k vylučování potravy ke krmení malých larev. Starší larvy - k růstu. Včely - k produkci jedu. Zimní včely - k vytvoření zásob tuku a bílkovin.
Voda: Vodu přinášejí včely létavky z vnějšího prostředí. Přednost dávají nekvalitní vodě (močůvka, okraje zakalených louží - tato voda obsahuje minerály). Přinesená voda slouží k ředění medu při zpracování na krmivo. Voda odpařující se z buněk při zahušťování sladiny slouží k regulaci úlového mikroklima. Víření křídel včel na česně regulují vlhkost a teplotu úlového prostředí.

Zajímavosti ze života včel

Rojení: Rojení včel je způsob jejich množení. Málo prostoru, vystaví matečník pro novou matku, kterou kvalitně krmí. Vyrojí se stará matka s polovinou včelstva, která hledá dutinu pro usazení. Včely nebodají. Mají plné medné váčky, nemají hnízdo a nemají co bránit.
Včelí maso: Zdrojem včelího masa mohou být dospělé včely, kukly či larvy (u nás na okraji zájmu).

Složení včelího masa:

bílkoviny - 50%
tuk (bez cholesterolu) - 8%
cukr u létavek - 27%
chitin - 11%
vitamíny A,D, aminokyseliny

Včelami ovlivněná voda a alkohol

V přírodě existuje určité biopole elektromagnetického charakteru.
Včely v úle dovedou změnit strukturu molekul vody (změna vazebního úhlu mezi atomy vodíku a atomem kyslíku).
Voda je vhodná pro diabetiky, lidi nemocné se štítnou žlázou.
Zlepšení zrání piva, vína nebo slivovice v úle.

A. Komenský: Z včelařství naučil jsem se přírodu více znáti a více milovati, než z mnoha knih učených.

Čtěte také: Léčení a uzdravování

tags: #lékař #léčí, #příroda #uzdravuje #význam #rčení