Recyklace odpadu v Libereckém kraji a České republice

Třídění odpadu je dnes běžnou součástí života většiny domácností. V Česku se však nesetkáte jen s klasickými kontejnery na papír, plast, sklo či kovy. Multikomoditní sběr, který v Česku funguje už více než deset let, přináší mnoho výhod a jeho síť se stále rozšiřuje. Efektivnější třídění usnadňuje lidem život a šetří čas i místo.

Multikomoditní sběr odpadu

Multikomoditní sběr nabízí zjednodušené třídění díky vyhazování více druhů materiálů do jedné nádoby. Například v historických centrech měst nebo v oblastech s omezeným prostorem snižuje multikomoditní sběr počet potřebných kontejnerů. Pravidla pro multikomoditní sběr odpadu se mohou lišit v závislosti na obci nebo městě. Každá obec si totiž přizpůsobuje systém sběru odpadu podle svých potřeb.

V Praze je systém multikomoditního sběru odpadu zaveden ve většině městských částí. Do žlutých kontejnerů tak patří plasty a nápojové kartony. Kov vytřídíte do samostatných kontejnerů. Ostrava využívá multikomoditní odpad u rodinných domů, se systémem „single stream“. Jedná se o společný sběr veškerého odpadu do jedné popelnice. V Ostravě jsou pro multikomoditní sběr vhodné podmínky, protože zde byla zprovozněna univerzální třídicí linka.

Češi mohou nově třídit kovové obaly také do žlutých kontejnerů určených na plasty. Doposud kovové obaly správně patřily k vytřídění pouze do šedých sběrných nádob, kterých ale není v regionech tolik. Na zjednodušení systému třídění se dohodly svazy svozových a třídicích firem a sdružení obcí. Očekávají, že změna povede k vyšší míře třídění a recyklace kovových obalů. Konkrétní termín zavedení v jednotlivých obcích závisí na dohodě s jejich samosprávou.

„Jedná se o tzv. multikomoditní sběr, kdy lze třídit do jedné nádoby více komodit. Kovy lze takto sbírat nejčastěji s plasty nebo nápojovými kartony. Ke konci roku 2024 tak mohli lidé v ČR třídit kovy už do 200 tisíc nádob. Zjednodušení třídicího systému není podle Petra Havelky z České asociace odpadového hospodářství iniciativou ke kritice systému zálohování PET lahví a plechovek, který v současné době prosazuje ministerstvo životního prostředí. Budeme pokračovat a je to jediná cesta, jak splnit cíle oběhového hospodářství. Zaváděli a komunikovali bychom intenzifikaci sběrné sítě tak jako tak.

Čtěte také: Výška komína Liberecké spalovny

Jak správně třídit odpad

Po správném vyhození směřuje náš odpad na třídící linky, kde probíhá další roztřídění podle jednotlivých komodit. Plastové materiály se zpracují do granulí, aby byly využity při výrobě nových plastových produktů. Kovové obaly putují na recyklaci, kde se roztaví.

Hlavním vodítkem je vždy označení na kontejneru. Na každém najdete samolepky, které jasně ukazují, jaký druh odpadu do něj patří. Jako dobrý pomocník může posloužit i vyhledávač na stránkách jaktridit.cz. Každý už se někdy zarazil, když si nebyl jistý, kam vyhodit například plechovku od nápoje. Ty nejčastěji patří do šedého kontejneru na kovy. V některých obcích je však můžete házet i do žlutého kontejneru, pokud je tak označený.

Pokud se do kontejnerů dostane nevhodný odpad, může znehodnotit celý obsah a znemožnit jeho další zpracování. Doporučila bych používat zdravý selský rozum. Samozřejmě každý pozná, jestli je třeba krabice od pizzy umazaná nebo promaštěná tak, že již nejde využít. To pak patří do směsného odpadu. Když si nejste jisti, zkuste třeba obal zmuchlat - pokud se vrátí do původního tvaru, pravděpodobně se jedná o plast. Zeptat se před tříděním můžete i své obce.

Význam třídění odpadu

Třídění odpadu má zásadní význam pro ochranu životního prostředí. Multikomoditní sběr pomáhá snížit množství odpadu, který končí na skládkách. Multikomoditní sběr je jednou z cest, jak zefektivnit systém třídění, snížit náklady a zvýšit dostupnost recyklace.

Právě na dnešní den připadá mezinárodní den recyklace. Hlavním tématem a cílem této události je snaha o záchranu šesti primárních světových zdrojů - vody, vzduchu, ropy, zemního plynu, uhlí a minerálů. Organizátorem oslav je tradičně Světová nadace pro recyklaci, která si od této iniciativy slibuje posílení chápání využití odpadu jako zdroje, který je často a nepochopitelně přehlížen. Poprvé se den recyklace odpadu konal v roce 2018.

Čtěte také: Znečištění ovzduší v Libereckém kraji

„Recyklace nebo jiné využití odpadů jsou stále důležitějším tématem. Už pouhým vytříděním do barevných kontejnerů dáváme odpadu druhou šanci. Většina ho je díky tomu využita - je buď recyklován na nový výrobek, nebo je využit energeticky. Česká republika patří v třídění odpadů dlouhodobě mezi evropské premianty. Každý obyvatel České republiky vytřídí podle údajů EKO-KOM ročně v průměru 66,8 kilogramů skla, papíru, plastů, kovů a nápojových kartonů. Tříděním a následnou recyklací papíru každoročně v Česku dle dlouhodobých statistik ušetříme přes 2,2 milionu stromů.

Průměrná česká domácnost za jeden rok vytřídí 53,5 kilogramu papíru, 40,8 kilogramu plastu a 37,75 kilogramu skla.

Rozdíl mezi tříděním a recyklováním

Asi nejčastěji dochází k chybné interpretaci pojmů třídění a recyklace odpadu. Každé z těchto slov totiž znamená něco zcela odlišného.My, běžní občané, doma odpad nerecyklujeme, ale třídíme. Jakmile spotřebujeme obsah PET lahve nebo například lahve vína, tak obal vyhodíme doma do koše nebo do boxů, krabic či tašek na tříděný odpad. Obsah poté vytřídíme do kontejnerů na tříděný odpad.

„Odpad, který řádně vytřídíme do barevných kontejnerů je nejprve svážen na třídicí linku k dotřídění a úpravě, následně je odesílám k dalšímu zpracování a k recyklaci,“ popisuje Lucie Müllerová ze společnosti EKO-KOM, která v ČR zajišťuje provoz systém sběru a recyklace obalových odpadů. Jak dodává, bez našeho třídění by tedy nebyla ani recyklace odpadu.

Zjednodušeně řečeno, cílem recyklace je získat druhotnou surovinu, kterou můžeme použít k výrobě nových produktů a v některých případech tak úplně nahrazovat primární suroviny. Dnes už velké oděvní společnosti běžně používají granulát z PET lahví pro výrobu kabátů nebo dalšího ošacení. Vámi vytříděná PET lahev se tak může do domácnosti vrátit v nové podobě.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Uveďme si také příklad u skla. Při jeho výrobě jsou používány křemičité písky, které se těží a jsou primární surovinou k jeho výrobě. To ale představuje zátěž pro přírodu a životní prostředí. Hlavní zdroje navíc nejsou nevyčerpatelné, a tak se hledají cesty, jak tyto zdroje nahrazovat, šetřit či doplňovat.

„Při výrobě skla mohou být do čisté vsázky přidávány střepy, které získáváme jako druhotnou surovinu z vytříděného skla do zelených, případně bílých kontejnerů. Podle požadované kvality skla můžeme vytříděným sklem nahradit až pětašedesát procent sklářských písků,“ vysvětluje Lucie Müllerová. Tím nedochází jen k úspoře cenných zdrojů, ale také energií.

Primární vs. druhotná surovina

V novinových článcích nebo v televizi se často setkáváme s termíny jako primární a druhotná surovina. Co ale tyto pojmy znamenají?Primární suroviny vznikají přírodními procesy bez lidského zásahu. Je to třeba ropa, drahé kovy, rašelina, plyny, křemičité písky pro výrobu skla. Naopak druhotná surovina je výsledkem lidské činnosti, která vzniká právě úpravou tříděného odpadu. Ve výsledku může sloužit k náhradě či doplnění primárních surovin při výrobě.

Re-use, upcyklace a downcyklace

Česky bychom anglický termín re-use přeložili nejspíš jako znovupoužití. Upcyklace je proces přeměňování odpadového materiálu nebo nepotřebných produktů v nové materiály či produkty lepší kvality, pro zlepšení hodnot životního prostředí. Je to protiklad downcyklace, která na rozdíl od upcyklace kvalitu produktu snižuje.

Upcyklované produkty z reinkarnovaného skla a odpadu z výroby ekodrogerie vznikají například v brněnské společnosti Tierra Verde. Naopak typickým příkladem materiálu procházející downcyclingem jsou obalové nápojové vícevrstvé krabice z kartonu a alobalu, různé směsné palety a podobně.

Změny v Liberci

Novou barvu kontejnerů na třídění nepotřebného textilu přináší v Liberci změna poskytovatele této služby pro město. Ty bílé, dosavadní, nahradí během února kontejnery zelené. Počet přitom zůstane zachován, v ulicích stotisícového města jich bude stále 110. Obyvatel se změna poskytovatele služby nijak nedotkne, nadále budou moci do kontejnerů třídit nepotřebný textil, obuv nebo hračky.

„Statutární město Liberec mění provozovatele služby sběru nepotřebného textilu prostřednictvím kontejnerů rozmístěných v ulicích města po dlouhých 12 letech. Po ty roky provozovala tuto službu společnost DIMATEX CS, spol. s r.o., která na území města měla rozmístěno na 110 kusů velkých bílých kontejnerů. Na přelomu roku však byla Radou města Liberec schválena změna provozovatele. Zatímco původní společnost bude z veřejného prostoru postupně stahovat své kontejnery, nová společnost KOUTECKÝ s.r.o. Počet kontejnerů zůstane zachován, stejně tak možnost odevzdávat nepotřebný textil.

„Změna nastává v barvě kontejnerů, kdy nebudou bílé, ale zelené. Pro obyvatele města se tak v zásadě nic nemění. Vzhledem k logistické náročnosti přesunu všech kontejnerů upozorňujeme obyvatele jen na možnost, že může dojít k dočasným absencím kontejnerů. Žádáme je proto o shovívavost, než tato změna bude dokončena. K 1. Do kontejnerů na nepotřebný textil je možné odevzdávat čisté ošacení, bytový textil, spárovanou obuv, kabelky a hračky. Za rok 2023 vytřídili pomocí těchto kontejnerů občané Liberce na 190 tun textilu.

„Město na základě smlouvy o spolupráci dostává od provozovatele služby finanční prostředky. Třídění této komodity samozřejmě vítáme, jelikož se tím snižuje množství odpadu, který by v opačném případě pravděpodobně končil ve spalovně a na skládkách.

Recyklace obalů v České republice

V loňském roce vyprodukovaly firmy v Česku o více než čtyři procenta více obalů. Díky zodpovědnému přístupu Čechů se jich ale větší množství také vytřídilo a zrecyklovalo. Podle dat autorizované obalové společnosti EKO-KOM každý Čech v loňském roce vytřídil v průměru přes 88 kilo odpadů. K recyklaci nebo energetickému využití jich tak bylo předáno více než 89 procent. Česká republika patří dlouhodobě mezi lídry Evropské unie, co se třídění odpadů týče.

I přesto, že firmy v Česku v loňském roce uvedly na trh o čtyři procenta více obalů, častěji se ale jednalo o obaly, které se dají opakovaně použít. Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM zajišťuje provoz systému třídění a recyklace obalových odpadů na základě autorizace vydané MŽP dle zákona o obalech 477/2001 Sb.

Podle nejnovějších dat každý Čech loni vytřídil 30,5 kilogramu kovů, 24,4 kilogramu papíru, 18,1 kilogramu plastů, 14,8 kilogramu skla a necelé půlkilo nápojových kartonů. Pozitivním výsledkům v Česku nahrává i fakt, že jsou tady velmi dobré podmínky pro třídění. V celé republice je rozmístěno přes milion barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. Na zahušťování a zkvalitňování sběrné sítě pro třídění na území Česka spolupracuje EKO KOM s více než šesti tisíci obcemi a městy.

„Systém třídění a recyklace obalů je v Česku dlouhodobě financován z poplatků firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží.

Textilní recyklát z Liberce

S nápadem na využití starých oděvů, včetně všech jejich částí jako zipů či knoflíků, přišli liberečtí vědci z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci (TUL). Oblečení rozemelou na malé kousíčky, směs zalijí pryskyřicí a vylisují z ní desku. Z té pak lze vyrobit třeba nábytek. Kryt automobilových motorů nebo ramínka na šaty a podobně. Uvedli tak k životu nejjednodušší způsob recyklace textilu. S lisováním desek z textilního recyklátu začali na katedře letos na jaře.

„Z desek nyní řežeme šatní ramínka. Je to první ukázkový produkt, který zároveň upozorňuje na problematiku textilního odpadu a nutnost jeho recyklace. Můžeme si pověsit nové sako nebo novou halenku na ramínko vyrobené ze starých svršků. Ramínko nám přitom velmi pravděpodobně vydrží mnohem déle než oděv, který na něj pověsíme. Výrobu první série ramínek podpořily čtyři firmy: OutdoorKWAK, DEVA FM s. r.

„Nyní prověřujeme fyzikální vlastnosti desky z textilního recyklátu a další možnosti jejího použití. Vše nasvědčuje tomu, že by ji bylo možné využít třeba i jako stavební materiál, jako designovou stěnu, případně jako materiál pro výrobu nábytku nebo třeba oděvních figurín. Nově jsme z toho vyzkoušeli také udělat kryt spalovacího motoru a zdá se, že vyhoví bez problémů ve všech parametrech, a navíc toto řešení přináší do automotive další recyklovaný materiál, což je nyní v tomto segmentu velké téma v celé EU,“ popsal Knížek.

„Již více jak 30 let poskytujeme různé formy pomoci lidem v sociální nouzi. Máme proto také vizi výroby desek z textilního recyklátu pro stavbu levných malých domků pro obyvatele třetího světa,“ říká Pavel Hendrichovský, předseda sociálního družstva Diakonie Broumov, se kterým TUL uzavřela licenční smlouvu na výrobu desek z recyklátu. „Měsíčně vytřídíme 400 až 500 tun textilního materiálu a z tohoto množství vrátíme zpět do oběhu cca 30 % oděvů, obuvi a jiného textilu z domácností, dalších 50 % je určeno k recyklaci. Posledních 20 % nyní končí na skládkách a ve spalovnách. Objem celosvětové textilní výroby se v letech 2000-2015 téměř zdvojnásobil, přitom doba životnosti oděvů se v tomto období snížila o 36 %. Očekává se, že celosvětová spotřeba oděvů a obuvi se do roku 2030 zvýší o 63 % ze současných 62 milionů tun na 102 milionů tun.

„Pokud chceme být v textilní výrobě maximálně udržitelní, musíme takovéto produkty z textilního recyklátu hledat.

Pilotní projekt v Jablonci nad Nisou

Pilotní projekt sběru plastů a hliníkových plechovek od nápojů do společné odpadní nádoby spustil v těchto dnech Jablonec nad Nisou. „Sběr probíhá pouze v lokalitách rodinných a menších bytových domů, ve kterých mají občané k dispozici popelnici o objemu 120 l nebo 240 l na plasty a nápojové kartony, tedy svoz tříděného odpadu od domu, tzv.

„Společně s plasty lze do černých popelnic se žlutými úchyty odkládat pouze hliníkové plechovky od nápojů, víčka od jogurtů a alobal, nikoli konzervy od jídla nebo krmení pro zvířata,“ upřesňuje Ludmila Rosenbaumová z oddělení cirkulární ekonomiky Magistrátu města Jablonec nad Nisou a pokračuje: „Důvodem je hlavně bezpečnost pracovníků u třídícího pásu, kteří by se o konzervy mohli pořezat. Navíc je to i nehygienické, ve špinavých konzervách může být plíseň.

Recyklace hliníkového odpadu má velké pozitivní dopady. Hliník je recyklovatelný opakovaně, bez ztráty kvality. „Recyklací hliníku se šetří přírodní zdroje a omezuje poptávka po primární bauxitové rudě, z níž se hliník vyrábí. Recyklace také vyžaduje výrazně méně energie než výroba nového hliníku z přírodních surovin. Proces recyklace hliníkových plechovek zahrnuje několik kroků. Po sběru v domácnostech, podnicích a na veřejných místech tříděného odpadu putují plechovky na třídící linku, kde se zbaví nečistot. Plechovky se pak slisují a rozdrtí na malé kousky, které se roztaví v peci při vysokých teplotách.

Od začátku roku mohli Jablonečané ve vybraných lokalitách odkládat společně s plasty do jedné nádoby také hliníkové plechovky od nápojů. Projekt se zaměřil na rodinné a menší bytové domy, kde se odpad třídí do nádob o objemu 120 nebo 240 litrů přímo od domu. Během prvního čtvrtletí se tak podařilo nasbírat více než 3,5 tuny hliníkových obalů. Pilotní sběr se podle Jablonce osvědčil a nově se tak systém rozšiřuje na celé město. Do žlutých kontejnerů patří nově kromě plechovek od nápojů také hliníková víčka od jogurtů a alobal. Hliník je možné recyklovat opakovaně bez ztráty kvality.

„Recyklace šetří přírodní zdroje, snižuje potřebu těžby bauxitu a významně redukuje spotřebu energie.

Údaje o třídění odpadu v ČR

Česká republika patří mezi evropské premianty v třídění odpadů. Následující tabulka shrnuje průměrné množství odpadu vytříděného jedním Čechem za rok:

tags: #liberecka #drbna #recyklace #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Důsledky Globálních Změn
• Trendy v recyklaci stavebních odpadů
• Zlepšení ovzduší v Ostravě
• Vytiskněte si formulář pro školu v přírodě
• Brněnská recyklace stavebních materiálů