Liberecká Teplárna a Znečištění Ovzduší v Libereckém Kraji

Mezi největší znečišťovatele ovzduší v kraji se zařadila liberecká teplárna. Vyplývá to alespoň z integrovaného registru znečištění, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí ČR. Teplárna Liberec představuje z průmyslových a zemědělských provozů v Libereckém kraji největší zátěž ovzduší skleníkovými plyny a látkami způsobujícími vznik kyselých dešťů. V případě kyselých dešťů jí pak sekundují dvě jablonecké výtopny a závod Jablonexu v Desné v Jizerských horách.

Do ovzduší a vod vypouštějí průmyslové provozy Libereckého kraje nejméně rakovinotvorných a rozmnožování lidí ohrožujících látek ze všech čtrnácti krajů České republiky. Nejvíce rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek, především těžkých kovů, v kraji končí v odpadech, a to i po odpočtu obrovského množství olova z autobaterií v českolipském závodě Autobaterie, s.r.o. Takové jsou hlavní výsledky analýzy dat jež posloužila jako podklad pro Integrovaný registr znečišťování (IRZ) za rok 2005 pro Liberecký kraj, kterou zveřejnilo sdružení Arnika.

„To, že jsme se dostali do registru znečišťovatelů, je dáno především velikostí teplárny. Samotná technologie spalování je u nás na velmi vysoké úrovni. Při vyrobě tepelné energie ovšem spotřebujeme takové množství mazutu, které nám nedovolí udržet množství vypouštěných oxidů pod limitem,“ řekl člen představenstva teplárny Tomáš Balcar. Zároveň však přiznal, že množství vypouštěných oxidů by se dalo snížit díky rekonstrukci rozvodné sítě. Podle údajů se v rozvodných sítích ztratí statisíce gigajoulů tepla ročně, celkem asi čtyřicet procent vyrobeného tepla. Jak již dřív pro Deník uvedla tisková mluvčí společnosti MVV Energie Pavla Kulhavá, ztráty v rozvodech jsou porovnatelné s teplárenskými soustavami obdobné technologické skladby. „V modernizaci této sítě budeme samozřejmě dál pokračovat.

Bez poskvrny ovšem z registru nevyšla ani liberecká spalovna. Sice nepřekračuje limity na množství vypouštěných oxidů do ovzduší, v jejích odpadech se ale objevují těžké kovy.

Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), perzistentní organické látky (1), látky poškozující ozónovou vrstvu Země, skleníkové plyny, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, dioxiny (2) a rtuť (3). Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí.

Čtěte také: Recyklace odpadu: Liberecký kraj a ČR

Informace do registru letos ohlásilo 41 provozů na území Libereckého kraje, což je o šest více ve srovnání s minulým rokem. Zároveň je to po Praze a Karlovarském kraji třetí nejnižší číslo. Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem.

„V IRZ veřejnost nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Členka Sněmu dětí ČR pro životní prostředí se ve své práci zaměřila na libereckou spalovnu komunálních odpadů Termizo. O ní však mnoho informací v registru nenajdete. Proč? Není to proto, že by tento provoz žádné nebezpečné látky neprodukoval, ale proto, že na odpady, které ve spalovně vznikají, má Termizo certifikát, že jde o výrobek - stavební materiál. „A na výrobky či stavební materiály se registr nevztahuje.

„Posouzení největších znečištovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Arnika rovněž postupně zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky.

Rakovinotvorné Látky v Libereckém Kraji

Následující tabulka ukazuje pořadí firem podle úniků (emisí do ovzduší, vody a půdy) karcinogenních a pravděpodobně karcinogenních látek. Tabulka zahrnuje pouze emise. Nejsou zde zohledněny celkové přenosy (v odpadech a odpadních vodách), které na první místa katapultují společnosti zabývající se např. likvidací olova ze starých autobaterií. Do součtů byly zahrnuty látky vyhodnocené Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka.

Čtěte také: Výška komína Liberecké spalovny

Podnik Autobaterie není na prvním místě v tabulce díky tomu, že by sám produkoval tolik odpadů, ale proto, že pravděpodobně předává velké množství olova z autobaterií vybraných od spotřebitelů. V tomto případě však daleko spíše brání vstupu této látky do životního prostředí. Tabulka zde je pro ilustraci, kolik rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek končí v Libereckém kraji v odpadech. Je velice těžké z ní bez dalších informací vyvozovat nějaké jednoznačné závěry z hlediska zatěžování životního prostředí. Ilustruje ovšem důležitost informací o tom, kolik nebezpečných látek končí v odpadech.

Do skupiny 1 náležejí následující chemické látky anebo jejich sloučeniny ohlášené do IRZ: arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid. O ethylenoxidu a vinylchloridu nebyla za rok 2005 ohlášena do IRZ žádná data. Do skupin 2A a 2B náležejí následující chemické látky anebo jejich sloučeniny ohlášené do IRZ: 1,2,3,4,5,6-hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethylen (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), lindan, naftalen, nikl, olovo, pentachlorbenzen, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), trichlorethylen a trichlormethan. O DDT, ethylbenzenu, heptachloru a lindanu nebyla do IRZ za rok 2005 ohlášena žádná data.

Liberec - Město Liberec hodlá dál bránit odběratelům tepla, aby odpojovali své domy od centrální teplárny. Trvá na tom i nové vedení města. Nespokojení klienti proto připravují žalobu, protože si chtějí postavit vlastní výtopny. A spor o teplo se nově vede i v sousedním Jablonci nad Nisou. I zde se lidé chtějí odpojovat od centrálních výtopen, navíc tam řeší nekalou konkurenci mezi teplárenskými firmami.

Odpojení nepovolíme, slyšeli opět nespokojení odběratelé tepla od magistrátu. Radní zamítli prodloužení plynovodů na sídlištích Broumovská a Dobiášova, které by umožnilo vybudovat lokální výtopny. Bojí se rozpadu centrálního zásobování teplem. „Je tady riziko, že ve chvíli, kdyby se od těchto objektů odpojilo větší množství, tak by stoupla cena tepla pro zbytek odběratelů,“ uvádí primátor Liberce Jan Korytář. Už loni, ještě od minulého vedení města, Stavební bytové družstvo Sever nedostalo povolení ani na plynové přípojky ve Starém Harcově. Cenu tepla považuje za příliš vysokou. Odmítá argument magistrátu, že lokální výtopny můžou zhoršit ovzduší. „My také navrhujeme ekologické vytápění pomocí tepelných čerpadel, proto jsme si mysleli, že nám vyjdou vstříc,“ komentuje situaci předseda SBD Sever Petr Černý. „Já hodnotím kladně to, že se postupuje koncepčně a systémově,“ dodává místopředseda představenstva Teplárny Liberec Tomáš Balcar.

V Jablonci míří spor o teplo k soudu. Jablonecká teplárenská a realitní žaluje dvě konkurenční společnosti pro nekalou soutěž o čtyři miliony korun. „Většina instalací lokálních výtopen byla postavená a zprovozněná bez stavebního povolení a řadu let byla provozována bez kolaudačního souhlasu,“ uvádí Tomáš Balcar. Jednatel společnosti Albatros Jan Šuma to však odmítá a uvádí stanovisko Státní energetické inspekce, která vše, včetně smluv, shledala v pořádku. Společnost považuje žalobu za způsob zastrašování, víc ale do soudu nechce komentovat. Liberecký primátor nevylučuje, že město odpojování povolí, ale až bude mít zpracovanou energetickou koncepci. V případě, že dojde mezi společností Teplárna Liberec, a.

Čtěte také: Národní program snižování emisí

Pokračovat v podpoře efektivnějšího a ekologičtějšího způsobu vytápění. To je cílem aktualizovaného programu z dotačního fondu kraje, který nese název Podpora dodatečné instalace akumulační nádoby u domácích kotlů na pevná paliva. Je v něm vyčleněno 949 410 korun.

Podmínky programu odsouhlasila Rada Libereckého kraje. „Jsem rád, že Liberecký kraj opět podpoří efektivnější a ekologičtější způsoby vytápění formou dotačního programu, kterým domácnosti doplní otopnou soustavu o akumulační nádobu. Sníží se díky ní znečištění ovzduší emisemi z domácího vytápění a dosáhne se úspory paliva, vyššího tepelného komfortu, nižších nákladů na energii a nižších nákladů na obsluhu,“ uvedl Edvard Kožušník, statutární náměstek hejtmana pro resort hospodářského a strategického rozvoje.

Žádat o dotaci lze pouze na pořízení a instalaci akumulační nádoby ke kotlům splňujícím minimálně 3. emisní třídu, které mají celkový tepelný příkon od 10 do 300 kilowatt. „Pro rok 2025 je stanovena maximální dotace na 50 000 korun a žádosti budou přijímány průběžně s následnou administrativní kontrolou, hodnocením a průběžným předkládáním orgánům kraje ke schválení,“ doplnil statutární náměstek Kožušník.

Pokud program schválí i Zastupitelstvo Libereckého kraje, bude možno zasílat žádosti od 1. dubna 2025 do 15. října 2025. Účelovou dotaci lze využít na již uskutečněné projekty v období od 1. července 2024 do data podání žádosti. „Součástí žádosti je rovnou i vyúčtování, a dotace tak bude vyplacena ihned po podpisu smlouvy,“ dodal Edvard Kožušník.

Dotace bude poskytnuta až do výše 70 % z celkových výdajů projektu, jedná se minimálně o 10 000 korun a maximálně 50 000 korun.

IRZ je veřejně přístupný na internetových stránkách www.irz.cz.

1. Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu.
2. Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Ohlašovací práh pro ně by se měl podle nového nařízení Komise a Parlamentu EU snížit na 0,1 g I-TEQ.
3. Výpočty množství nebezpečných látek v odpadech z liberecké spalovny certifikovaných jako výrobek Arnika provedla na základě informací ze žádosti Termiza o vydání integrovaného povolení, z Protokolu o zkoušce c. 11357 / 1 / 2005 zpracovaného firmou Ecochem na žádost Termiza (přílohy k žádosti o vydání integrovaného povolení) a ze zprávy Ing. Petra Nováka: Environmentální aspekty provozu spalovny komunálních odpadů zpracované v září 2005.

„IRZ jako jedinečný informační nástroj nejen pro veřejnost, ale i pro státní správu má být výrazně omezen. Jedna z variant nového zákona vypouští povinnost ohlašování chemických látek v odpadech. Přitom právě na příkladu Libereckého kraje je vidět, o jak důležitou složku jde. Registr díky povinnosti ohlašovat obsah nebezpečných látek v odpadech nepochybně pomáhá i státní správě vytipovat problematické odpady, kterým je potřeba věnovat zvláštní pozornost. O tuto informaci může státní správa i veřejnost přijít, a to díky tlaku průmyslové lobby. Záleží na rozhodnutí vlády a poté parlamentu,“ varoval dnes RNDr.

S IRZ letos pracují také členové Sněmu dětí ČR pro životní prostředí z Libereckého kraje. V rámci celoroční činnosti zaměřené na stav ovzduší z něho čerpají data pro svoji práci. „V Integrovaném registru jsem nalezla poměrně dost informací o znečišťovatelích v mém okolí. Samozřejmě bych uvítala, kdyby sledoval větší množství škodlivých látek a kdyby do něj bylo zařazeno více podniků. Je škoda, že vláda chystá naopak jeho omezení,“ řekla dnes Zuzana Egertová, členka Sněmu dětí ČR pro životní prostředí z Jablonného v Podještědí.

tags: #liberecká #teplárna #znečištění #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Novinky v odpadovém hospodářství
• Problémy vztahu člověka a přírody
• History of the Czech Union for Nature Conservation Kyjov
• Uhlíková stopa Babiše
• Návody na kreslení tužkou