Licence pro fotovoltaické elektrárny (FVE) v České republice: Podmínky a požadavky

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, konkrétně pak prostřednictvím fotovoltaické elektrárny (dále jen „FVE“) je stále aktuálním tématem. Tento příspěvek se snaží podat pohled na danou problematiku z hlediska podnikatele, a proto se nezaměřuje pouze na menší FVE s instalovaným výkonem do 50 kW, ke kterým se vztahují některé zjednodušené procesy a požadavky, ale i na FVE s vyšším instalovaným výkonem. Investice do fotovoltaické elektrárny (FVE) představuje pro společnosti v České republice stále atraktivnější strategické rozhodnutí.

Právní aspekty a majetkoprávní tituly

V prvé řadě je logicky třeba pamatovat na zajištění vhodných majetkoprávních titulů k FVE. Jedná se o právní tituly k nemovité věci, na níž bude FVE zhotovena, tj. přímo k pozemku nebo ke stavbě. Nicméně dostatečný právní titul mohou představovat i jiné instituty soukromého práva - typicky nájem, popřípadě pacht. V těchto případech, kdy vlastník FVE není zároveň vlastníkem nemovitosti, na níž se FVE má nacházet, je však třeba mít na paměti jednu z hlavních zásad občanského zákoníku (dále jen „OZ“), a to zásadu „superficies solo cedit“ vtělenou zejména do § 506 odst. 1 OZ. Tato zásada obecně znamená, že stavby a jiná zařízení, s výjimkou staveb dočasných, jsou součástí pozemku.

K předejití takovému nežádoucímu formálnímu spojení zařízení FVE s cizí nemovitostí je možné využít některých souvisejících institutů OZ. Řeč je jednak o možnosti zápisu poznámky do katastru nemovitostí o výhradě dle § 508 odst. Prolomení výše uvedené zásady „superficies solo cedit“ pak dále umožňuje také institut věcného práva stavby dle § 1240 a násl. OZ, které stavebníkovi dává možnost, aby na cizím pozemku umístil vlastní stavbu, která se v takovém případě nestane jeho součástí.

Dále je důležité mít zajištěn vhodný právní titul k samotné FVE jako energetickému zařízení. Byť teoreticky přichází v úvahu i zde využití některých ze své podstaty dočasných institutů, lze vždy doporučit mít zajištěno ideálně vlastnické právo k zařízení FVE. Typickým prostředkem zde bude nejčastěji kupní smlouva, případně smlouva o dílo (nejen ohledně výstavby FVE, ale též ohledně projektové a jiné dokumentace k FVE). V neposlední řadě je třeba též ověřit a případně zajistit právní tituly k využití cizích pozemků či zařízení k vedení infrastruktury FVE až k přípojnému místu. Lze jen doporučit, aby smlouvy, kterými se k cizí nemovitosti budou konkrétní závazky, resp. práva zřizovat, obsahovaly svolení vlastníka k výstavbě a provozu FVE.

Stavební právo a kategorizace FVE

Osobu, která zamýšlí postavit FVE, dále nemine střet se stavebním právem. FVE lze realizovat jako samostatnou stavbu (typicky volně stojící FVE) či v režimu stavební úpravy (např. jako instalace na budově). FVE pak může z hlediska stavebních předpisů spadat do různých kategorií druhů staveb a v návaznosti na to může být vyžadováno získání konkrétních veřejnoprávních povolení pro umístění, výstavbu a následné užívání FVE.

Čtěte také: Podmínky pro licenci na OZE

Nejmenší FVE, které lze dle NSZ kategorizovat jako tzv. drobnou stavbu, bude možné realizovat pouze v souladu s územně plánovací dokumentací, přičemž takové FVE nebudou vyžadovat stavební povolení ani kolaudaci. Do kategorie drobných staveb budou dle přílohy č. 1 NSZ spadat obecně FVE s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, to vše ovšem se zákonnými výjimkami (např. v případě kulturních památek, staveb v chráněných územích, u významnějších stavebních úprav apod.). FVE s celkovým instalovaným výkonem nad 50 kW až do 100 kW bude dle SZ možné obecně zařadit mezi tzv. jednoduché stavby. Ty největší FVE pak bude možné zařadit mezi tzv. vyhrazené stavby, přičemž se bude jednat o výrobny s celkovým instalovaným výkonem nad 5 MW.

Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.), který nabyl plné účinnosti od 1. 7. 2024, přináší významné zjednodušení pro instalace FVE do 50 kWp. Tyto elektrárny jsou často kategorizovány jako tzv. Pro drobné stavby FVE s výkonem do 50 kWp není vyžadováno stavební povolení ani kolaudace, avšak pouze za předpokladu splnění specifických podmínek. Mezi klíčové podmínky patří, že instalace nesmí zasahovat do nosných konstrukcí stavby, nesmí měnit způsob užívání stavby, nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) a musí splňovat veškeré podmínky požární bezpečnosti. Dále se tato výjimka nevztahuje na kulturní památky nebo stavby v chráněných územích.

I když není vždy vyžadováno stavební povolení, odborná projektová příprava je naprosto klíčová pro správnou a bezpečnou instalaci a může společnosti ušetřit značné finanční prostředky. Absence formálního stavebního povolení pro menší FVE přesouvá odpovědnost za dodržování předpisů přímo na investora a instalační firmu. Nejedná se o volnou ruku, ale o zvýšený důraz na dodržování technických norem, zejména požární bezpečnosti (Vyhláška č. 114/2023 Sb.), správný návrh projektu, statickou integritu (nosnost střechy) a profesionální dohled.

Připojení k distribuční soustavě

Jestliže má být FVE připojena do distribuční nebo přenosové soustavy, ať již jen pro odvádění přetoků, je třeba předem smluvně zajistit její připojení do této soustavy. Smlouva o připojení je uzavírána v režimu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), a to na základě příslušné žádosti žadatele.

Na základě této smlouvy se provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy zavazuje připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele a zajistit mu mj. dohodnutý rezervovaný výkon a příkon. Žadatel se na druhé straně zavazuje mj. uhradit tomuto provozovateli podíl na oprávněných nákladech na připojení. V případě připojení k přenosové soustavě je smlouva uzavírána se státem vlastněnou společností ČEPS, a.s. V případě připojení k distribuční soustavě pak s jejím příslušným provozovatelem (typicky např. ČEZ Distribuce, a. s., EG.D, a.s. Nezřídka je před samotnou smlouvou o připojení mezi oběma stranami uzavírána smlouva o smlouvě budoucí, a to zejména v případech následné výstavby FVE či nutnosti zajištění a výstavby potřebné infrastruktury.

Čtěte také: České emisní normy

Prvním a nezbytným krokem k zahájení provozu FVE je podání žádosti o připojení k distribuční soustavě u příslušného provozovatele distribuční soustavy (PDS). Žádost o připojení vyžaduje detailní firemní údaje, jako je název společnosti, IČO, sídlo apod. Dále je nutné uvést technické parametry plánované FVE, včetně požadovaného instalovaného a rezervovaného výkonu, typu generátoru, kapacity baterie (pokud je součástí systému) a způsobu připojení (jednofázové/třífázové). Po podání žádosti provede PDS technické posouzení možnosti připojení. V případě kladného posouzení obdrží žadatel návrh smlouvy o připojení.

Kapacita sítě a technické detaily představují nové úzké hrdlo v procesu připojení. I když právní požadavky na licenci byly zmírněny, technické požadavky a omezení kapacity sítě se staly významnými praktickými překážkami. Není neobvyklé, že žádosti o připojení jsou zamítnuty, nebo je elektrárna dočasně připojena ve zjednodušeném režimu, dokud se kapacita distribuční sítě v dané oblasti nezvýší. Složitost technických požadavků specifických pro každého distributora znamená, že zdánlivě jednoduchá instalace může být zpožděna nebo zamítnuta, pokud není pečlivě naplánována a realizována s ohledem na tyto detaily. To zdůrazňuje potřebu odborného technického a právního poradenství k zajištění hladkého a plně vyhovujícího připojení.

Licence pro výrobu elektřiny od ERÚ

V oblasti elektrické energie rozlišujeme čtyři oblasti, pro které ERÚ uděluje licence. V případě provozu FVE je relevantní zejména získání licence pro výrobu elektřiny (sama licence však není podmínkou připojení FVE k elektrizační soustavě). Tato licence poslouží jak pro samotnou výrobu elektřiny, tak i pro její prodej zákazníkovi či obchodníkovi s elektřinou.

Povinnost získat licenci na výrobu elektřiny dopadá s účinností od 1. 1. 2024 na FVE s instalovaným výkonem nad 50 kW bez ohledu na povahu provozované činnosti (tj. k výrobě jak pro vlastní spotřebu, tak pro podnikání), pokud je FVE propojena s přenosovou nebo distribuční soustavou. Licence je také nadále vyžadována vždy i v případech, pokud provoz FVE vykazuje znaky podnikatelské činnosti (tedy v takovém případě i pro FVE s instalovaným výkonem do 50 kW). Samotná licence od ERÚ je spjata s podnikáním a držitel licence se stává podnikatelem.

ERÚ vydá licenci každému žadateli, který splní podmínky pro její vydání stanovené energetickým zákonem a prováděcími předpisy (zejména dle vyhlášky č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích). Oprávnění k výkonu licencované činnosti vznikne nejdříve dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence. Je v zájmu držitele licence, aby si opatřil rozhodnutí o udělení/změně/zrušení licence doložkou právní moci. ERÚ ji vyznačí na žádost držitele licence po nabytí právní moci daného rozhodnutí. Rozhodnutí o udělení/změně/zrušení licence nabývá právní moci marným uplynutím 15denní lhůty pro podání rozkladu (pokud připadá poslední den, kdy je možné podat rozklad /15.

Čtěte také: Ekologická likvidace vozidel: Česká republika

Žadatel se může písemně nebo ústně do protokolu vzdát práva na podání rozkladu. Při vzdání se práva na podání rozkladu písemně a jeho zasláním pomocí poštovního doručovatele je ovšem nutné počítat s nezbytnou administrativní lhůtou. Toto vzdání se může držitel licence provést až po převzetí rozhodnutí o udělení/změně/zrušení licence. Žadatel si může osobně (popř. jeho zástupce s plnou mocí) a po předchozí dohodě s příslušnou oprávněnou úřední osobou odboru licencí vyzvednout rozhodnutí o udělení/změně/zrušení licence přímo v dislokovaném pracovišti ERÚ v Ostravě, kde potvrdí převzetí rozhodnutí a může se také vzdát práva na podání rozkladu.

Podmínky pro udělení licence a následné podmínky podání žádosti o ní upravuje Energetický zákon v § 5 a násl. odborná způsobilost, popř. splnění finančních předpokladů od inst. V případě právnické osoby prokazují první dvě podmínky všichni členové jejího statutárního orgánu. Odbornou způsobilostí se rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo ukončené středoškolské vzdělání technického směru s maturitou a 6 let praxe v oboru. V případě, že je instalovaný výkon FVE do 1 MW, je podmínka odborné způsobilosti splněna, pokud má žadatel vyučení v oboru a 3 roky praxe, popř. pokud má osvědčení o rekvalifikaci v oboru provozu malých energetických zdrojů. Odborná způsobilost není vyžadována u FVE do 20 kW, po přijetí Novely u FVE do 50 kW, instalovaného výkonu.

Dalším uvedeným požadavkem je splnění finančních předpokladů, které se však vztahují jen na žadatele, kteří chtějí vydat licenci na výrobu elektřiny ze zdroje s instalovaným výkonem 200 kW a výše. Splněním finančních požadavků se rozumí prokázání schopnosti zabezpečit provozování FVE na uspokojit všechny závazky na období alespoň 5 let. Podmínky pro splnění technických a finančních předpokladů stanovené Energetickým zákonem jsou dále podrobněji upraveny ve vyhlášce č. Poslední podmínka, tedy doložení vlastnického nebo užívacího práva je prokázána, pokud žadatel předloží dokumenty, které svědčí o tom, že instalovaná FVE náleží do jeho majetku, např. výpis z katastru nemovitostí spolu se smlouvou o dílo na vybudování FVE, či prokáže, že k vybudované FVE má užívací práva, např.

Práva a povinnosti držitele licence

Z licence pro výrobu elektřiny plynou pro jejího držitele také konkrétní oprávnění a povinnosti. Mezi nejzásadnější oprávnění patří právo dodávat vyrobenou elektřinu prostřednictvím El. soustavy buď dalším vlastním odběrným místům nebo i třetím osobám. dodávat vyrobenou elektřinu třetím osobám za využití El. nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu El.

Kromě oprávnění přináší udělená licence pro výrobu elektřiny i povinnosti. Tyto povinnosti lze rozdělit na technické a administrativní. Technickými povinnostmi lze rozumět povinnosti, které souvisí s udržováním FVE v provozuschopném a bezpečném stavu, a dále mít zajištěn dostatek kvalifikovaných pracovníků. Mezi administrativní povinnosti se řadí zejména povinnosti vůči třetím osobám, kterým je elektřina dodávána, a pravidelná informační povinnost výrobce elektřiny vůči provozovatelům El.

Výrobní EAN a odpovědnost za odchylku

Výrobní EAN je specifický kód, který provozovatelům FVE umožňuje uzavřít samostatnou smlouvu o dodávce elektřiny a samostatnou smlouvu o odprodeji přebytků. Klíčovou novou povinností, která vstoupí v platnost od 1. 7. 2025, je nutnost sjednat si obchodníka s elektřinou, který převezme odpovědnost za odchylku pro výrobní EAN. Tato povinnost se týká všech výrobních zdrojů, včetně mikrozdrojů, a to i těch, které byly uvedeny do provozu před 1. 1.

Pokud společnost nezajistí obchodníka s elektřinou pro převzetí odpovědnosti za odchylku svého výrobního EAN kódu, ocitá se v režimu neoprávněné dodávky elektřiny do distribuční soustavy. Tento stav je energetickým zákonem zakázán a distributor má právo za něj účtovat značné sankce. Konkrétní výše pokuty se liší v závislosti na napěťové hladině a maximálním naměřeném výkonu dodaném do sítě bez zajištěné odpovědnosti za odchylku.

Zavedení výrobního EAN a možnost prodeje přebytků, ačkoliv se jeví jako výhodné, zavádí novou, právně závaznou administrativní vrstvu, která je snadno přehlédnutelná. Povinnost zajistit si partnera pro odpovědnost za odchylku (obchodníka s elektřinou) je kritickým, nepominutelným krokem. Bez něj se společnost dopouští nezákonné činnosti s vážnými finančními a provozními důsledky, i když primárním záměrem je vlastní spotřeba.

Virtuální baterie a její úskalí

Dále je důležité zmínit úskalí služby „virtuální baterie“, která je často nabízena pro využití přebytků. Tato služba není zdarma a je zpoplatněna paušální platbou nebo platbou za využitou kapacitu. Navíc, cena elektřiny dodávané do sítě v létě může být nízká, zatímco cena za odběr v zimě výrazně vyšší, přičemž dodavatel tento cenový rozdíl účtuje zákazníkovi. Virtuální baterie šetří pouze na ceně silové elektřiny, nikoliv na distribučních poplatcích, DPH a dalších daních, a nevyužitá kapacita může u některých dodavatelů propadnout. Využívání virtuální baterie může paradoxně zvýšit závislost společnosti na dodavateli energie, což je v rozporu s hlavním cílem investice do FVE - energetickou nezávislostí.

Požární bezpečnost FVE

Vyhláška č. 114/2023 Sb. hraje klíčovou roli v oblasti požární bezpečnosti fotovoltaických instalací. Tato vyhláška stanovuje konkrétní požadavky na bezpečnou instalaci výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie s instalovaným výkonem do 50 kW. Požární bezpečnost není pouhou formalitou, ale kritickým bodem pro provoz FVE, který přímo ovlivňuje jak soulad s legislativou, tak i pojistné plnění. Statistiky ukazují, že hlavní příčiny požárů FVE jsou chybná instalace, výrobní vady komponentů a chyby v projektu. To podtrhuje, že dodržování vyhlášky a souvisejících norem je zásadní pro minimalizaci rizika.

Smlouva o dílo na instalaci FVE

Smlouva o dílo na instalaci FVE je klíčovým dokumentem, který by měl chránit investici společnosti a minimalizovat budoucí rizika. Při uzavírání smlouvy je nezbytné věnovat pozornost několika klíčovým klauzulím. Smlouva by měla obsahovat detailní a transparentní informace o cenách a platbách, jasně specifikující cenu za projektovou dokumentaci, instalaci, dodávku materiálu a veškerou související administrativu. Varovným signálem by měly být nesmyslně vysoké zálohy (např. Dále je zásadní, aby smlouva obsahovala jasný harmonogram s přesně stanovenými termíny instalace a zahájení provozu FVE.

Smluvní ujednání by měla explicitně definovat právo společnosti na odstoupení od smlouvy v případě, že dodavatel nedodrží sjednané termíny. Smlouva by měla rovněž vyžadovat pojištění instalační firmy, které pokryje případné škody způsobené během instalace. Dodavatel by měl prokázat svá oprávnění k instalaci a závazek dodržovat veškeré platné normy a vyhlášky, včetně Vyhlášky č. 114/2023 Sb., o požární bezpečnosti. Vzhledem k administrativní náročnosti celého procesu je vhodné, aby smlouva zahrnovala i závazek dodavatele k zajištění veškeré administrativní podpory, jako jsou žádosti o dotace, komunikace s distributorem a vyhotovení revizních zpráv.

Dotační programy pro FVE

Pro společnosti plánující instalaci fotovoltaické elektrárny existuje řada dotačních programů, které mohou výrazně urychlit návratnost investice. Stěžejním programem z fondů EU pro české podnikatele v období 2021-2027 je Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Tento program je primárně zaměřen na podporu malých a středních podniků, ale v některých případech podporuje i velké podniky, např. v oblasti úspor energií. V rámci OP TAK je k dispozici např.

Dotační krajina je dynamická a vyžaduje strategické načasování. Alokované prostředky jsou omezené, a platí pravidlo „kdo dřív přijde, ten má větší jistotu, že dotaci dostane“, neboť každá výzva má omezené množství peněz, které se může vyčerpat. Je také důležité upozornit na potenciální riziko tzv. Stanjurovy pasti, kdy by provozovatelé FVE mohli být nuceni vrátit část státní podpory, pokud jejich vnitřní míra návratnosti (IRR) přesáhne 8,4 % za rok 2025. Neúmyslné chyby při vyplňování formulářů mohou vést k pokutám až 50 milionů korun od Státní energetické inspekce.

DPH a odpisy FVE

Je klíčové porozumět, jak se DPH uplatňuje na pořízení a provoz FVE, zejména v kontextu vlastní spotřeby a prodeje přebytků. Základní sazba DPH ve výši 21 % se uplatní na materiál (fotovoltaické panely, měniče a baterie) a na instalaci FVE na komerčních budovách. Pokud je plnění (instalace a montáž FVE) poskytnuto mezi dvěma plátci DPH, obvykle podléhá režimu přenesené daňové povinnosti. Plátci DPH mají nárok na odpočet DPH na vstupu, pokud systém FVE využívají pro ekonomickou činnost.

FVE se pro společnost zpravidla zařazuje do obchodního majetku jako dlouhodobý hmotný majetek. V současné době se technologická část fotovoltaických elektráren odpisuje rovnoměrně po dobu 240 měsíců (20 let) bez možnosti zrychleného odpisování a bez přerušení. Očekává se však významná změna v odpisování, která by měla nabýt účinnosti v druhé polovině roku 2025. Nově zařazené technologické části FVE budou odepisovány dle charakteristiky jednotlivých technologických částí majetku v klasických odpisových skupinách (druhá, třetí nebo čtvrtá odpisová skupina). Tato změna umožní flexibilnější a potenciálně rychlejší odpisy.

Příjmy z prodeje elektřiny z FVE se zdaňují podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) jako příjmy ze samostatné činnosti. Náklady na provoz FVE a odpisy jsou daňově uznatelné.

tags: #licence #na #elektrárny #obnovitelné #zdroje #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Vývoj OZE v Česku
• Jak na letní krb ekologicky?
• Co je akční malba v přírodě?
• Mihule a ryby v ČR
• Odpad a sběrné dvory: Co potřebujete vědět