Obnovitelné zdroje energie: Informace a vývoj v České republice

Obnovitelná energie je energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Patří sem jednak přirozené toky energie (vítr a sluneční záření), a jednak zásoby, které se obnovují alespoň tak rychle, jak jsou čerpány (například potenciální energie vody v přehradách, biomasa). Mezi další obnovitelné zdroje patří kinetická energie vody, energie přílivu a vln, geotermální teplo, a biomasa.

Obnovitelná energie pochází z přírodních procesů, které se neustále doplňují. V různých formách pochází přímo ze Slunce nebo z tepla generovaného hluboko v Zemi. Obnovitelná energie je v protikladu k fosilním palivům, která se spotřebovávají rychleji, než se obnovují.

Obnovitelná energie se často využívá k výrobě elektřiny, vytápění nebo chlazení. V letech 2011 až 2021 vzrostl podíl obnovitelné energie na celosvětových dodávkách elektřiny z 20 % na 28 %. Využívání fosilní energie se snížilo z 68 % na 62 % a jaderné energie z 12 % na 10 %. Podíl vodní energie se snížil z 16 % na 15 %, zatímco energie ze slunce a větru vzrostla z 2 % na 10 %. Biomasa a geotermální energie vzrostly z 2 % na 3 %.

V mnoha zemích světa se již obnovitelné zdroje energie podílejí na celkových dodávkách energie více než z 20 %, přičemž v některých zemích se z obnovitelných zdrojů vyrábí více než polovina elektřiny. V několika zemích se veškerá elektřina vyrábí z obnovitelných zdrojů. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) bude pro dosažení nulových emisí CO2 do roku 2050 nutné, aby 90 % celosvětové výroby elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů.

Některé studie ukázaly, že celosvětový přechod na 100% obnovitelnou energii ve všech odvětvích - energetice, teplárenství, dopravě a průmyslu - je proveditelný a ekonomicky životaschopný. Rychlé zavádění OZE a diverzifikace energetických zdrojů by mohly vést k výrazným energetickým, bezpečnostním a ekonomickým přínosům. V některých případech bude přechod na tyto zdroje levnější než další využívání současných neefektivních fosilních paliv. Podle současného vývoje se do roku 2040 vyrovná výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů s výrobou elektřiny z uhlí a zemního plynu.

Čtěte také: Skrytá ikona Koše

Obnovitelné zdroje energie jsou dostupné v mnoha zemích, na rozdíl od fosilních paliv, která jsou soustředěna v omezeném počtu zemí. Toky obnovitelné energie zahrnují přírodní jevy, jako je sluneční světlo, vítr, příliv a odliv, růst rostlin a geotermální teplo.

Vývoj a využití obnovitelných zdrojů

Od začátku vývoje lidského druhu až do nedávné historie byly využívány prakticky pouze obnovitelné zdroje energie, protože jiné nebyly k dispozici. Až v posledních několika stoletích začali lidé využívat také fosilní zdroje - uhlí a ropu a ve 20. století také uran.

Podpora využívání alternativních zdrojů energie je jedním z hlavních cílů energetické strategie Evropské unie. Podpora obnovitelných zdrojů energie je jedním z cílů energetické politiky EU a je součástí balíčku opatření potřebných ke snížení emisí skleníkových plynů a k dosažení souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015 a Rámcem politiky EU v oblasti klimatu a energetiky (2020 až 2030).

V březnu roku 2007 se představitelé Evropské unie dohodli, že v roce 2020 má být 20 % energie členských států vyráběno z obnovitelných zdrojů, aby se omezily emise oxidu uhličitého, který je považován za původce globálního oteplování. Německo v roce 2018 pokrylo 38,2% a v roce 2019 již 42,6% své hrubé spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

V roce 2020 poprvé překonal objem vytvořené elektrické energie v EU z obnovitelných zdrojů energie z fosilních paliv. Za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů se vyrábí tzv. zelený vodík.

Čtěte také: Přírodní materiály ve stavebnictví

Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Přínos obnovitelných zdrojů energie spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, zvyšovat bezpečnost dodávek, vytvářet pracovní příležitosti a posilovat hospodářský růst, jakož i konkurenceschopnost a regionální rozvoj.

Obnovitelné zdroje energie jsou většinou domácího původu, nespoléhají se na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti a díky jejich převážně decentralizovanému charakteru přispívají ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky.

Obnovitelné zdroje energie v České republice

Energetika v Česku je odjakživa ovlivněna dostupností zdrojů. A jde jak o obnovitelné, tak neobnovitelné zdroje energie. Za poslední desetiletí jsme ale prošli řadou změn, které mají za cíl snížit závislost na fosilních palivech a podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů.

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny činil v České republice v roce 2024 podíl obnovitelných zdrojů 17-18 %. Tato hodnota je stále pod průměrem Evropské unie, který dosahuje přibližně 37 %.

Mezi hlavní obnovitelné zdroje energie v ČR patří biomasa, solární energie a vodní elektrárny. Mezi obnovitelnými zdroji Skupiny ČEZ mají největší podíl na výrobě elektřiny vodní elektrárny.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Česká republika se v přístupové dohodě z Atén z března 2003 zavázala, že do roku 2010 bude podíl elektrické energie vyrobené z alternativních zdrojů činit 8 % z celkové produkce. Do roku 2030 má Česká republika v plánu zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 30 % celkové spotřeby.

Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %).

Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární. Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413. Návrh zákona byl schválen vládou a v květnu 2025 byl předán k projednání Parlamentem ČR.

Akcelerační oblasti budou určovány na místní, krajské i celostátní úrovni, přičemž bude brán ohled na specifika jednotlivých regionů a veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody, kulturní dědictví nebo bezpečnost státu. Tímto způsobem bude zajištěno, že projekty nebudou zasahovat do oblastí s přísnou ochranou, jako jsou například národní parky či území Natura 2000, a zároveň se umožní efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů.

Zákon rovněž zjednodušuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž zrychlí schvalovací procedury a umožní vydání rozhodnutí o projektech do 12 měsíců od podání žádosti. Pro investory to znamená vstup do prostředí s jasně definovanými podmínkami, větší pravděpodobnost úspěšného schválení projektů a vyšší transparentnost díky důkladnému předběžnému vyhodnocení území. Návrh zákona ZOZE je tak klíčovým krokem směrem ke klimatické neutralitě a posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky.

Akcelerační oblasti pro obnovitelné zdroje

Akcelerační oblasti mohou být vymezovány za účelem zjednodušeného povolování obnovitelných zdrojů energie (v současnosti fotovoltaických a/nebo větrných elektráren) a s nimi související infrastruktury. V případě jejich vymezení se poté jedná o předem posouzené oblasti, ve kterých budou tyto záměry nejméně v rozporu s omezeními vyplývajícími z ochrany jiných veřejných zájmů, např. ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnosti civilního letectví, ochrany ložisek strategických surovin, památkové péče nebo také ochrany lázní a léčivých zdrojů.

Investoři v nich budou muset splnit podmínky stanovené v průběhu jejich vymezení a vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však v případě dodržení těchto podmínek nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení.

Akcelerační oblasti vznikají na základě požadavků vyplývajících z práva EU (tzv. směrnice RED III) a dále s ohledem na plnění cílů EU a ČR v oblasti klimatu a na posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti ČR.

Žádné akcelerační oblasti v současnosti (podzim / zima 2025) vymezeny nejsou. Budou vymezeny v územně plánovací dokumentaci, což je komplexní proces upravený stavebním zákonem, jehož nedílnou součástí je také projednání s dotčenými orgány a s veřejností. Předpokládá se, že první akcelerační oblasti by mohly být vymezeny v druhé polovině roku 2026.

Výstavba výroben elektřiny z OZE mimo akcelerační oblasti vymezením akceleračních oblastí není omezena. Povolovány budou ve standardním v povolovacím režimu, neuplatní se u nich tedy pouze zjednodušení týkající se záměrů v akceleračních oblastech.

Akcelerační oblastí je oblast vymezená za účelem urychlení využívání OZE. Pouze v řádně vymezených akceleračních oblastech se uplatní zjednodušený režim povolování záměrů pro využití OZE upravený v ZOZE.

Nezbytné oblasti jsou plošně nadřazenou množinou akceleračních oblastí a samy o sobě nepřináší žádné změny v povolování záměrů. Akcelerační oblasti lze vymezit pouze ve vymezených nezbytných oblastech, a to pouze pro ten druh OZE, pro které jsou tyto nezbytné oblasti vymezeny. Nezbytné oblasti byly v Politice územního rozvoje ČR vymezeny pro využití energie větru a slunce - akcelerační oblasti tedy lze v současnosti vymezovat pouze pro fotovoltaické a větrné elektrárny a s nimi související infrastrukturu.

Územní opatření se vydává pro každou akcelerační oblast za účelem stanovení specifických podmínek a zmírňujících opatření platných v dané akcelerační oblasti. Tyto podmínky a zmírňující opatření budou muset záměry pro využití OZE povolované v akcelerační oblasti splňovat.

Zjednodušení povolování ve vymezených AO

Pro záměry pro využití OZE budou v akceleračních oblastech předem stanoveny podmínky a zmírňující opatření. Budou-li tyto podmínky respektovány a nedojde-li v mezičase k významným změnám v území, pak pro záměry v akcelerační oblasti zpravidla nebude nutné provést posouzení EIA a bude pro ně vydáváno zjednodušené (zčásti jen kontrolní) jednotné environmentální stanovisko.

Podstata zjednodušení spočívá v posouzení území a stanovení podmínek na koncepční úrovni předem již při vymezení akcelerační oblasti - tímto způsobem má být nejen zjednodušeno povolování, ale současně bude zachována i adekvátní ochrana jiných veřejných zájmů, které mohou být dotčeny (např. ochrana přírody). Řada podmínek, které jsou běžně obsaženy až v jednotném environmentálním stanovisku, budou stanoveny předem.

Stavební úřad rozhodne o povolení záměru pro využití OZE v akcelerační oblasti do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Důležitým podkladem pro stavební úřad je mimo jiné jednotné environmentální stanovisko, které bude muset být vydáno ve lhůtě 60 dní ode dne podání úplné žádosti (s možností prodloužení o 30 dní).

V procesu vedoucímu k vydání jednotného environmentálního stanoviska bude také ověřeno, zda lze pro záměr uplatnit výjimku z povinnosti provést EIA.

Pokud nejsou splněny podmínky v územním opatření, záměr pro využití OZE nemůže být v akcelerační oblasti povolen. Soulad záměru s územním opatřením bude posuzovat nejen stavební úřad, ale také orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska.

Jak se akcelerační oblasti vybírají a vymezují?

Při vyhledávání území, která by mohla být vhodná pro vymezení akceleračních oblastí, byla zvážena celá řada kritérií z různých oblastí. Některé limity byly označeny za „červené“ - pokud se takový limit v území nachází, pak v něm vůbec nelze vymezit akcelerační oblast. Červeným limitem jsou zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000 a další limity, které jsou promítnuty do nařízení vlády o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti. Červené limity jsou právně závazné.

Řada dalších limitů byla v podkladu připraveném Výzkumným ústavem pro krajinu označena jako „žluté“. Tyto limity byly při vyhledávání vhodných ploch rovněž zohledněny, s ohledem na okolnosti je však možný jejich ojedinělý výskyt ve zvažovaných územích. Předpokládá se, že v případě jejich zahrnutí do akceleračních oblastí bude možné negativní vlivy záměrů pro využití OZE vyloučit nebo zmírnit stanovením odpovídajících podmínek.

Akcelerační oblasti lze vymezit v územně plánovací dokumentaci na třech úrovních. Mohou je vymezit obce (v územním plánu), kraje (v zásadách územního rozvoje) a vláda (v územním rozvojovém plánu). Záleží přitom na jejich významu, který může být místní, regionální nebo celostátní.

Při vymezování akceleračních oblastí je nutné dodržet pravidla vyplývající ze ZOZE, např. se vyhnout tzv. „červeným“ limitům, mezi které patří zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000 a další území stanovená nařízením vlády. Kromě toho se při vymezování akceleračních oblastí dále uplatní také pravidla vyplývající ze stavebního zákona včetně cílů a úkolů územního plánování.

Vymezení prvních akceleračních oblastí se předpokládá v druhé polovině roku 2026. Akcelerační oblasti však lze bez časového omezení vymezovat i po tomto datu. ZOZE žádný termín nestanoví.

Role obcí a krajů

Míra zapojení obcí a krajů se liší podle toho, na jaké úrovni je akcelerační oblast vymezována, tedy zda akcelerační oblast vymezuje obec (v územním plánu), kraj (v zásadách územního rozvoje) nebo vláda (v územním rozvojovém plánu). Obecně platí, že čím níže je akcelerační oblast vymezována, tím více jsou dotčené kraje a obce do procesu vymezování zapojeny.

Pokud jde o akcelerační oblasti vymezované vládou v územním rozvojovém plánu, významnější roli v procesu vymezení hrají kraje. Zástupci kraje mají možnost zúčastnit se společného jednání s dotčenými orgány a mohou uplatnit připomínky k návrhu (změny) územního rozvojového plánu, územních opatření a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Zástupci obcí se mohou zúčastnit veřejného projednání a také uplatnit písemné připomínky.

V souladu s požadavky stavebního zákona mají obyvatelé dotčených obcí právo se zúčastnit veřejného projednání (změny) územně plánovací dokumentace, ve které má být akcelerační oblast vymezena. Na veřejném projednání může veřejnost klást dotazy. Do 15 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit písemné připomínky k návrhu (změny) územně plánovací dokumentace, územním opatřením i k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Všechny připomínky budou pořizovatelem vyhodnoceny. Jejich vyhodnocení se stává mimo jiné podkladem pro vydání stanoviska SEA a mohou být důvodem pro úpravu návrhu.

Podle ZOZE může obec, na jejímž území se nachází větrná elektrárna, získat finanční příjem z nově zavedeného poplatku za výrobu elektřiny z větrných elektráren. Tento poplatek je stanoven ve výši 50 Kč za každou vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Výnos poplatku náleží obci, na jejímž území je výrobna umístěna.

Typy obnovitelných zdrojů energie

Větrná energie

Proud vzduchu lze použít k provozu větrných turbín. Moderní průmyslově vyráběné větrné turbíny mají jmenovitý výkon od 600 kW do 9 MW. Energie dostupná z větru je kvadratickou funkcí rychlosti větru. Optimální místa pro umístění větrných turbín jsou místa, kde je vítr stálý a silný - vyšší polohy a také širé moře. Pokud by byly překonány všechny překážky, předpokládá se, že potenciál větrné energie by byl 40 x vyšší, než poptávka po elektřině.

Vodní energie

Vodní energie je technicky využitelná potenciální, kinetická nebo tepelná energie veškerého vodstva na Zemi. Jde o velmi využívaný obnovitelný zdroj energie. Nejvíce se v dnešní době využívá přeměny ve vodních elektrárnách na elektrickou energii. Vodní energie se využívá již od starověku. S ohledem na to, že voda je asi 800krát hustší než vzduch, může i pomalý proud vody nebo mírný vzestup moře přinést značné množství energie.

Sluneční energie

Sluneční energie patří mezi nejvýznamnější OZE. Na Slunci probíhají termonukleární reakce. Těmito reakcemi se přeměňuje vodík na helium za uvolnění velkého množství energie. Ze Slunce je energie předávána na Zem ve formě záření. Energetický příkon ze Slunce je ve vzdálenosti, v níž se nachází Země, přibližně 1300 W/m2. Tento údaj se označuje jako solární konstanta. V ČR dopadá za rok průměrně 1100 kWh/m2.

Geotermální energie

Geotermální energie je přirozený projev tepelné energie zemského jádra, která má původ ve zbytkovém teplu planety Země, vzniká rozpadem radioaktivních látek nebo působením slapových sil. Jejími projevy jsou erupce sopek a gejzírů, horké prameny či parní výrony. Využívá se ve formě tepelné energie (pro vytápění nebo i chlazení), či pro výrobu elektrické energie v geotermálních elektrárnách. Nízkoteplotní geotermální energie označuje použití vnější kůry Země jako tepelné baterie k uskladnění obnovitelné tepelné energie pro vytápění a chlazení budov a pro další chladicí a průmyslové použití.

Biomasa

Biomasa je biologický materiál pocházející ze živých nebo nedávno živých organismů. Nejčastěji se jedná o rostliny nebo materiály pocházející z rostlin, které se nazývají lignocelulózová biomasa. Jako zdroj energie může být biomasa použita buď přímo spalováním k výrobě tepla, nebo nepřímo po její přeměně na různé formy biopaliva. Biomasu lze přeměnit na jiné využitelné formy energie, jako je plynný methan nebo paliva pro dopravu, jako jsou ethanol a bionafta.

Podpora obnovitelných zdrojů v ČR

Obnovitelné zdroje energie jsou podporovány různými dotacemi nebo zvýhodněnými výkupními cenami energie. V České republice je elektřina z obnovitelných zdrojů podporována garantovanými výhodnými výkupními cenami nebo formou tzv. zelených bonusů. Z těchto dvou variant může každý vlastník elektrárny, která využívá obnovitelné zdroje energie, volit.

V letech 2005-2011 činila podpora obnovitelných zdrojů energie 54,4 mld. Kč, kombinovaná výroba elektřiny a tepla 4,2 mld. Kč a druhotné zdroje energie 0,6 mld. Nepřímá podpora fosilních zdrojů činila za totéž období 76,3 miliardy korun (uhlí 55,3 mld. Kč, ropa 14,2 mld. Kč, zemní plyn 6,8 mld. Kč).

Elektřina a její výroba

Elektrickou energii známe pod pojmem elektřina - rozsvěcí světla, pohání pračku a sušičku nebo vytápí dům. Vyrábí se v elektrárnách, odkud ji elektrická soustava rozvádí do míst spotřeby.

Co elektřinu tvoří? Pohyb elektrických nábojů - například elektronů. Právě jejich pohyb přenáší elektrická soustava. A je to právě pohyb elektrických nábojů, který stojí za fungováním spotřebičů (například již zmíněná pračka). Pohybující se elektrické náboje mají energii, kterou předávají spotřebičům, a tím je uvedou do provozu.

tags: #obnovitelne #zdroje #energie #informace

Oblíbené příspěvky:

• Ničení tropických lesů
• Akční thriller
• Článek o žlučových chomáčcích
• Poplatky za komunální odpad
• Počátky výroby sirek v Sušici