Likvidace stariny ekologickými postupy

Poslední dobou často narážím na téma používání mulče, mulčování a mulčovačů. Jsou to různá slovíčka a čert aby se v tom vyznal. Bohužel se mnohdy setkávám s určitým nepochopením až odporem.

Co je mulčování?

Mulčování je proces, kdy danou plochu pokrýváme různými typy materiálu. Tím základním je organická hmota, např. štěpka, sláma, kůra nebo třeba hobliny. Jako další se používají drobné kameny (drť, kačírek), štěrk. Povrch můžeme pokrývat geotextilií, lepenkou či igelitem.

Způsoby mulčování

Mulčování provádíme několika způsoby. Primárně je to ponechávání sečením či drcením zpracované biomasy na povrchu. Vhodný materiál můžeme zapravovat mírně do země (5-10 cm). Mulčování můžeme provádět ručně (mulčovací materiál klademe kolem stromků nebo zamulčováváme záhony) nebo mechanicky za pomoci mulčovače.

Jsou to rozličné stroje, které sečou trávu nebo drtí dřevní hmotu na malé kousky, které se lépe rozpadají než velké kusy.

Výhody a nevýhody mulčování

Kolem nově vysázených dřevin je nutné udělat opatření, která budou zlepšovat půdní vlastnosti. Důležité je zejména zadržování vody. Máme prakticky dvě možností - buď kolem stromů udržujeme úhor nebo okolí dřeviny zamulčujeme vhodným materiálem.

Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu

Výhody mulčování výsadeb

• Brání odparu vody
• Růstu plevelů
• Má protierozní účinky

Pokud vytvoříme tzv. závlahovou mísu a zamulčujeme ji, ušetříme mnoho litrů vody na zalívání.

Negativa spojená s množstvím mulče

Pozor však na negativa spojená s množstvím mulče. Optimální vrstva mulče by neměla překračovat výšku 5-10 cm. Vyšší vrstva může zabraňovat výměně vzduchu. To může způsobit šíření hnilob a plísní.

Vysoká vrstva mulče se zahřívá a může dojít k poničení kořenů. Pokud je mulče opravdu hodně, kořeny nerostou dolu, ale prorůstají mulčem, kde je teplíčko a vlhko. A nejen kořeny mají rady teplíčko. Myši, hraboši či rejsci si dělají v silných vrstvách mulče hnízda a nepohrdnou i sladkými, vodou nabitými kořeny.

Typy mulče

Zmíním ještě jednu podstatnou věc - typ mulče. Používat lze kdeco; a viděl jsem používat ledasco (třeba skartovaný papír nebo staré peřiny). Za mě vede štěpka nebo sláma. Borka (kůra) jehličnanů je má nízké pH čili je kyselého charakteru a hodí se kolem bobulovin nebo k jehličnanům. Obecně platí - k listnáčům listnatá štěpka, k jehličnanům jehličnatá. Úplně nejlepší je k dubům dubová štěpka, k peckovinám štěpka z třešní či slivoní.

Při mulčování dřevin se vždy vyplatí vybrat správný druh mulče. K listnatým dřevinám by měla přijít listnatá štěpka. Důležitá je i struktura. V tomto případě není štěpka příliš jemná ani hrubá. Optimální je velikost 3-5 cm.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Nevhodné a rizikové druhy mulče

Ostatní druhy mulče jsou už spíše nevhodné až rizikové. Koberce a lepenky jsou často plné lepidel a barviv. Kamínky a drť se přehřívají a stromy mohou dokonce spálit. Čerstvě posečená tráva hnije a plesniví. Geotextilie uzavře povrch a půda pod ní degraduje. Špatná je štěpka namletá z kuchyňských skříněk, překližek anebo palet. Hobliny, piliny a listí rozfouká vítr, proto je lepší drobnou biomasu dávat do směsi se štěpkou. Ne zcela šťastné je navršit kolem stromů metrák chlévského hnoje, rašelinu nebo kompost.

Štěpka z invazních dřevin

Za co horuju už nějaký pátek, je obezřetnost před použitím štěpky z invazních dřevin, jako je akát, pajasan a ořešák. Kdybych neviděl už víckrát, co dovede akátová štěpka, pomlčím. Uvedené dřeviny obsahují alelopatické látky, které brzdí růst ostatní rostlin. Toxické je listí i dříví včetně kůry.

Obhájci tvrdí, že to není tak žhavé, že přeháním a že se inhibitory vyloučí. Jenže to bychom museli štěpku odložit aspoň na rok dva a museli ji překopávat, aby se nezapařila a neshnila. Jenže kdo toto bude dělat? Většinou se štěpka dělá rovnou při výřezech.

Mulčování při likvidaci dřevin

K mulčování dochází i při likvidaci dřevin - křovin, lesních porostů či zarůstajících mezí. Podmínkou tohoto typu mulčování je použití drtiče, kterému říkáme mulčovač či cepák. Jedná se o stroje, které umí rozdrtit stromy tlusté i třicet centimetrů a během několika hodin dokáží odstranit několik hektarů křoví. Aby se jednalo o skutečné mulčování, musí být nadrcená dřevní hmota ponechána na místě.

Některé druhy drtičů zvané půdní frézy mohou dokonce biomasu zapracovat do půdy; zároveň odstraňují i pařezy. Výsledkem je pak srovnaný povrch, jehož svrchní vrstva půdy je tvořena mixem zeminy a kusy nadrcené biomasy.

Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?

Možná úskalí mulčování křovin

Drcení křovin spojené s ponechávání hmoty na místě může být v některých biotopech kontraproduktivní, neboť se jedná o zdroj živin. Krásným příkladem jsou stepní trávníky. Možným úskalím je nemožnost ošetřit pařízky proti výmladnosti. Při použití drtičů dochází k roztřepení pařízků a herbicid se špatně aplikuje i vstřebává. Proto je třeba nemyslitelné provádět strojní odstranění porostů invazních nebo expanzivních keřů, jako je svída, ptačí zob či trnka obecná.

Výhody strojního drcení křovin

Pozitivem strojního drcení křovin je ušetření času i financí. Nedá se to srovnávat s tím, když na ploše několik týdnů blbne pár nadšenců s motorovými pilami. Výhodou je také práce v hustých porostech nebo trnitých křovinách.

Kdy má mulčování smysl

Mulčování (drcení a ponechávání) má smysl jen v lesních porostech, kde můžeme zajistit rotaci dendromasy. S přimhouřenýma očima lze mulčovat křoviny mimo chráněná území, na loukách či mezích. Pokud bychom ale chtěli drtit křoviny v chráněných územích, je potřeba dělat tyto plochy mozaikovitě, tj. nikdy ne celou plochu a lépe každý rok kousek. Zásadní je pak nadrcenou štěpku vyhrabat a sklidit.

Mulčování trávy

Asi nejběžnějším typem mulčování, s kterým se můžeme setkat, je mulčování trávy. Trávník, louku, rákosí nebo třeba úhor posečeme, resp. nadrtíme na kousky a hmotu necháme na místě bez sklízení. Je-li vrstva mulče nízká, má to svá pozitiva. Je to jednak přírodní hnojivo, jednak umí mulč zadržet vlhkost.

Abychom mohli efektivně mulčovat, je nutné sečenou trávu nadrtit. Bez účinku je pouhé pokosení plochy sekačkou nebo křovinořezem. Na zemi zůstávají celá stébla, která se jako biomasa rozkládají špatně nebo vůbec.

Stroje na mulčování trávy

Mulčovat jde víceméně pouze strojně. K tomu používáme mulčovače, které mají dva typy nožů. První se točí na vertikální ose a mají zpravidla jeden rotující nůž, který je buď zakřivený, nebo má na sobě speciální křidélko. Stéblo je v prvním rázu useknuto a následně nadrceno (u běžných sekaček dochází pouze k utnutí). Druhým typem jsou mulčovače, které rotují na horizontální ose. Jedná se o již zmíněné cepáky, které obsahují řadu nožů, které když najedou do porostu, naporcují biomasu na kousíčky.

Negativa mulčování trávy

Mulčování trávy by nemělo být pravidelnou součástí údržby trávníků. I tady platí, že není vhodné ponechávat zbytečné živiny v trávníku. Proto je potřeba biomasu sklízet, jak to jen jde. Problém nastává, když je vrstva stařiny (nerozložená biomasa) vysoká. Takovou vrstvou špatně prorůstají běžné druhy trav a bylin. Za to se daří třeba třtině (dokáže ve stařině kořenit a odnožovat), bodlákům a v poslední době symbolu zmaru - ječmenu myšímu.

U samotného procesu mulčování jsou další problémy. Pokud nejde na stroji nastavit výška sečení a sečení probíhá nízko nad zemí, dochází k ničení listových růžic a oddenku. Mulčování je rizikové pro hmyz. Když sečeme třeba křovinořezem nebo bubnovnou sekačkou a je v trávníku kudlanka, trávu usekneme i s kudlankou, která kroutí hlavou vesele dál. Pokud ale používáme mulčovač, nadrtíme trávu i s kudlankou, která se už nesměje.

Kdy používat mulčovače na sečení trávy

Mulčovače na sečení trávy je adekvátní používat v některých případech. Hodí se na obnovu neudržovaných pozemků nebo ploch s vrstvami biomasy. Výhodou je také rychlost kosení. Na druhou stranu by nemělo být mulčování samozřejmostí. Je-li provedeno jednou za dva tři roky, nevadí. Mulčovač lze používat i vícekrát za rok, ovšem hmota musí být vždy sklízena.

Mulčování zeleným senem

Zvláštním typem zatravňování je mulčování zeleným senem. Jedná se o metodu velmi rychlého a levného založení trávníku. Na Rezekvítku tuto metodu používáme již mnoho let. Přemulčovali jsme půlku hádeckých lomů, mulčovali jsme v lomech v Mokré a Želešicích nebo v pískovně v Mohelnici.

Postup při mulčování zeleným senem

Mulčování zeleným senem vyžaduje citlivý a přesný postup. Jako úplně první musíme zmapovat, odkud a kam mulč půjde. Vždy bychom se měli řídit lokálností a hlídat si třeba typ biotopu. Zdrojová plocha by měla být co nejblíže té příjmové, kde budeme klást vrstvy. Na donorové lokalitě by mělo být dostatek druhů i dostatek kvetoucích nebo odkvétajících rostlin. Jakmile máme zmapováno, vysečeme několik míst. Nikdy nesečeme všechno, optimální je udělat mozaikové sečení. Při sečení je potřeba používat ostrý nůž, aby došlo k uříznutí rostliny; díky tomu se ze stojící trávy nebo byliny vysype menší množství semínek.

Seno opatrně shrabeme, naložíme na plachtu nebo vozíček a následně autem odvezeme na cílovou plochu. Velmi opatrně přeneseme na místo zatravnění. Kouzlo tkví v tom, že se v seně skrývá poměrně velké množství semínek, která se konvenčně neprodávají, nebo se jejich cena coby komponentu nějaké směsi vyšplhá i na tisíce za kilo osiva. Díky vrstvě mulče jsou semínka ukryta před větrem, suchem či ptáky. Efekt je patrný během jednoho roku. Pokud mulčování uděláme již v červnu, vidíme první vlaštovky už na podzim. Když bychom chtěli mulč vylepšit, můžeme do něj doplnit semínka, která ručně nasbíráme nebo nasmýkáme.

U výsadeb není nutné mulčovat velkou plochu. Bohatě postačí plocha v průmětu koruny sázeného stromku. V dalších minimálně třech letech je však potřeba mulč doplňovat a plochu mulčování rozšiřovat.

Závěr

Mulčování dřevin nebo třeba jahod má rozhodně smysl i opodstatnění. Na Rezekvítku mulčujeme téměř všechny výsadby, často i ty lesnické. Zásadní dělat mulčování poctivě, aby to fungovalo.

Mulčování má mnoho podob. Ačkoliv slýchávám striktní odmítání, je to spíše neznalost. Naopak pokud je mulčování téměř blahořečené, je to zbytečné si ulehčování práce s dočasným efektem. Mulčování kolem stromů je víc než potřeba. Musíme však dodržovat správnou výšku mulče a správný materiál. Mulčovat trávu nebo křoviny je rychlá pomoc, ovšem ne všude a ne vždy. Klidně můžeme i zapracovat posečenou či nadrcenou biomasu do půdy, ale musíme vědět, kde to jde a kde ne.

Chceme-li se starat o krajinu i přírodu efektivně, měli bychom mulčování připustit jako součást celého komplexu opatření, stejně jako sečení, pastvu, orbu či vypalování. Nastavit však musíme určité limity, které je potřeba aplikovat do metodik a plánů péče. Mulčování se nesmí stát univerzálním nástrojem péče, což často vídám ve městech.

tags: #likvidace #stariny #ekologicky #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Životní prostředí a těžba břidlicového plynu
• Vývoj vozidel Liaz pro svoz odpadu
• Přírodní radioaktivní řady
• Jak správně vyčistit bazén po zimě
• Sběrné kontejnery na velkoobjemový odpad ve Světlé nad Sázavou