Logistika recyklace dílů automobilů v České republice

Automobilový průmysl patří mezi nejinovativnější odvětví. Platí to i v České republice, která z hlediska počtu vyrobených vozů na obyvatele patří na špičku světových statistik. Inovace, ale i zajímavé trendy se projevují také v oblasti obalů.

Reverzní logistika a cirkulární ekonomika

V rámci zelené logistiky má své uplatnění i reverzní logistika. Reverzní logistika je spiritus movens cirkulární ekonomiky, jejíž hlavním smyslem je nahradit jednorázovou spotřebu principem opakovaného využití. Tato oblast se zabývá procesy znovu použití materiálů.

Tak jako logistika má za cíl dopravit správný materiál, ve správném množství, ve správném čase, na správné místo při optimálně vynaložených nákladech, cíl reverzní logistiky je zajištění opětovného využití nebo zhodnocení materiálů způsobem, který je ekonomicky zajímavý a šetrný k životnímu prostředí.

Reverzní logistika se zabývá zpětným tokem zboží, odpadů a obalů od zákazníka směrem k výrobci (distributorovi). Cílem tohoto procesu je reklamace, recyklace, opětovné použití nebo likvidace způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí. Reverzní logistika tvoří nedílnou součást zelené logistiky, která se zabývá hlavně recyklací a nakládáním s výrobky a obaly po skončení jejich životního cyklu.

Nejznámější součástí reverzní logistiky je separace a následná recyklace vrácených výrobků a obalů. Z toho vyplývá, že její hlavní činnosti budou sběr, třídění, demontáž a zpracování použitých dílů, výrobků nebo součástek, obalů apod.

Čtěte také: Logistika a Ekologie - Podrobná Seminární Práce

Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) je nevládní nezisková organizace, která od roku 2015 prosazuje cirkulární ekonomiku. INCIEN se zaměřuje jak na řešení, tak i na sdílení know-how prostřednictvím autorských studií a má za sebou stovky konzultací, které pomáhají optimalizovat cirkulární opatření v praxi. Institut je připraven posunout českou ekonomiku směrem k cirkulární budoucnosti.

Trendy v obalovém průmyslu pro automotive

Jeden z dlouhodobých trendů, který je patrný v automobilové branži, souvisí se změnou vlastníka obalů. „Dekádu zpátky bylo 70 procent obalů majetkem DMCZ, zbylý 30procentní objem patřil našim zákazníkům. Dnes je poměr opačný,“ říká Lukáš Bonček, který více než 15 let působí na pozici logistik/obalový technik společnosti Denso Manufacturing Czech (DMCZ).

Naznačená skutečnost podle něj ztěžuje intralogistiku: „V oběhu je velké množství různých typů obalů a tomuto rozmanitému portfoliu jsme nuceni přizpůsobit naše procesy. Dříve byla většina DMCZ obalů konstruována na společné platformě, nyní má každý zákazník něco svého - specifického. Naše možnost ovlivnění designu zákaznického obalu je omezená, každý používá koncept vhodný pro svůj vlastní proces.“

Zejména u projektů globálního rozsahu se proto nezřídka stává, že identický produkt je balen do několika různých, i když velmi podobných obalů. „Všechny zmíněné aspekty s sebou nesou vyšší nároky na management obalů, skladovací prostory, případně použití rozdílné manipulační techniky. Daná situace není jednoduchá ani pro pracovníky logistiky.

České závody společnosti Rehau Automotive zastávají v dodavatelských řetězcích různé pozice od Tier 1 po Tier 2. I na této úrovni je z hlediska vlastnictví obalů situace podobná. „Balení a trendy pro pozici Tier 1 jsou většinou v režii OEM a máme na ně poradní vliv, tedy přenášíme na zákazníka naše zkušenosti, ale nejsme zodpovědní za vývoj. O tom, že obaly v automotive jsou dnes většinou zákaznické, vypovídá také praxe ve skupině Forvia.

Čtěte také: Nové nástroje pro svoz odpadu

„Většina projektů zahrnuje balení jako již součást celkového řešení od klienta. V některých případech ale dochází k synergii, kdy se mohou navrhnout úpravy pro lepší manipulaci, popřípadě předcházení možným kosmetickým vadám vznikajícím například při transportu nebo špatnou manipulací.

Lenka Nyklová dále uvádí, že vedle zmiňovaného vývoje obalů v autoprůmyslu je patrný směr k unifikaci a možnosti automatizované nebo robotizované manipulace či zaskladnění. „V automotive už před časem nastoupil trend robotizace. Například traye, blistry či paletky jsou připravovány častěji s ohledem na robotické linky,“ přitakává Tomáš Pavelka, jednatel společnosti Vyva Plast, která se na automotive zaměřuje ze zhruba 70 % (kromě logistického balení dodává i hotové díly, ty především do autobusů a karavanů).

Podle něj je také více projektů v provedení ESD, kdy obaly nebo proložky odvádějí elektrostatický náboj. To souvisí s tím, jak původní mechanické součástky nahrazují elektronické. Další trend v autoprůmyslu souvisí s odlehčováním obalových konstrukcí. Protože se v mnoha aplikacích používají kovové obaly, hledají se lehčí slitiny a taková designová řešení, jež stále poskytují dostatečnou pevnost, odolnost, ochranu či stabilitu přepravované součástky.

Zároveň je však patrná tendence k využívání plastu nebo většímu podílu plastových komponent u složitějších obalových celků. „Vnímáme patrný odklon od dřívějšího konceptu železných přepravních klecí k plastovým materiálům. Většinou se jedná o velké plastové boxy, které je možno po vyprázdnění skládat. S problematikou materiálů souvisí i nahrazování ekologicky méně příznivých obalů. Někdy je obtížné rozhodnout, o které se vlastně jedná.

Leccos může napovědět analýza životního cyklu obalu, ale především v průmyslu a u vratných obalů velmi záleží na odolnosti a schopnosti obalů absolvovat velký počet cyklů v náročném prostředí. Typickým adeptem na vyloučení z obalů je pěnový, a někdy i extrudovaný polystyren.

Čtěte také: Trendy v obalovém průmyslu

„Zákazníci z oboru automotive v západní Evropě jsou pod velkým tlakem, aby balili ekologicky. Nahrazují proto například polystyren jinými materiály, jejichž recyklace je snazší. Často to je vlnitá lepenka,“ říká Dalibor Vrba, marketingový specialista společnosti Servisbal Obaly. A dále vysvětluje okolnosti a motivace podobných rozhodnutí: „Proces recyklace papíru je v EU dobře zvládnutý, 85 procent vyrobeného papíru včetně vlnité lepenky je recyklováno.

Na vlnitou lepenku nedá dopustit ani Martin Bína, vedoucí engineeringu a strategického nákupu společnosti Unipap: „Vlnitá lepenka je pro mne top materiál současnosti s neskutečnými možnostmi využití v packagingu a možná nás ještě překvapí svým potenciálem v budoucnosti.“ Z hlediska výroby obalů lze podle něj z lepenky vyrobit obalové řešení pro malé a lehké, ale i velké nebo těžké produkty.

„Co se dříve pro svou vysokou hmotnost muselo z výrobních hal transportovat v dřevěných bednách, dnes zákazník balí do kompletů z těžkých vlnitých lepenek,“ podotýká Martin Bína. Podobně jako v případě jiných typů materiálu je třeba u obalů z vlnité lepenky vzít v potaz mnoho aspektů.

„Při návrhu průmyslového obalu zohledňuje konstruktér všechny důležité okolnosti provozu zákazníka, které laik většinou vnímá pouze okrajově, jestli vůbec. V rámci určitého projektu, který v autoprůmyslu trvá většinou čtyři až šest let, probíhají standardní dodávky na základě dlouhodobých a průběžně zpřesňovaných odvolávek. Určitá komponenta přichází z jednoho, nebo několika mála závodů, na - pomineme-li covidové období - víceméně předvídatelné bázi. Pravidelnost a doprava mezi body A a B umožňují plánovat a vytěžovat zpětné dopravní toky v podobě např. svozu obalů.

Proto se v automotive zabydlely vratné obaly a používají se ve vysokém počtu (výjimku tvoří zámořské zásilky, opravdu vzdálené nebo jinak komplikované destinace). „Motivací je především úsilí ušetřit a částečně i snaha neprodukovat odpad z ekologických důvodů. V rámci dodávek po Evropě se firmy více snaží využívat obaly opakovaně až do konce jejich životního cyklu. Jedná se například o gitterboxy.

Využívání vratných obalů většinou podporuje také zásadní funkce složitelnosti nebo stohovatelnosti prázdných obalů. Složené obaly se na ložnou plochu návěsu vejdou v násobcích. I když jsou vratné obaly v autoprůmyslu jedním ze silných trendů, neznamená to, že by nebyl prostor např. pro obaly z vlnité lepenky.

„Jednorázové obaly z vlnitých lepenek se nasazují často v rámci zámořské dopravy, kdy se vratné obaly nevyplatí vozit nazpět. Výrobci v automotive také často využívají obaly z vlnité lepenky jako pojistnou zásobu pro situaci, kdy zrovna není k dispozici dostatek vratných obalů,“ uvádí Dalibor Vrba. I na kratších vzdálenostech někdy putují obaly z vlnité lepenky, ovšem snahou je zapojit je do obrátky. Jedná se většinou o robustní mnohavrstvé nebo konstrukčně komplikované obaly, které zvládnou několik otoček.

Efektivita a úspory

I když v poslední době lze získat dojem, že vše se točí kolem udržitelnosti obalů, pravdou zůstává, že obaly jsou nákladem a v případě vratných variant vážou značné množství financí. Proto i pouze jednouché úpravy obalů, které ušetří materiál, zbytečnou proložku nebo část fixace, či umožní vložit jeden díl navíc, mohou při velkých objemech znamenat obrovské úspory. „Firmy v automotive se rozhodně snaží balit efektivněji. V praxi se to projevuje požadavky na úpravu obalů tak, aby do něj bylo možné zabalit více kusů produktu.

Pokud bychom měli zmínit některé inovace, které v nedávné době uskutečnily společnosti z autoprůmyslu, můžeme zmínit např. Rehau Automotive. Firma aktuálně realizovala změnu stohovatelného vnějšího rámu, což vedlo ke snížení portfolia variant, nebo úpravu vnitřního rámu pro jednoúčelové vyložení. Společnost Benteler ČR zase v jednom ze svých závodů vyvíjí ve spolupráci s dodavatelem koncept bonboniérových proložek z kartonplastu. „Tyto speciální proložky budou používány v kombinaci s univerzálními vratnými obaly.

Lukáš Bonček sdílí zkušenosti z firmy Denso: „S ohledem na fakt, že většina nových obalů již není ve vlastnictví firmy, dochází i k útlumu našich vývojových aktivit v oblasti balení. Nicméně v případě nového majoritního projektu pro zákazníka BMW jsme za tuto část businessu zodpovědní. Na základech existujícího konceptu jsme vyvinuli speciální kovový přepravník (stillage) vhodný pro automatický robotický zakladač. Jedná se o první projekt tohoto druhu v rámci DMCZ.“ Aktuálně se projekt nachází ve fázi krátce po SOP, kdy probíhá ladění posledních detailů.

Pokud jde o materiálové inovace, často se týkají nasazení recyklátů. Jeden takový projekt popisuje Petr Sloup, který má na starosti vývoj a plánování obalů ve společnosti Škoda Auto: „Nově jsme se domluvili s dodavateli plastových palet, že musí používat minimálně 25 procent recyklovaného materiálu. I když se tento materiál použije, stále bude mít srovnatelné technické vlastnosti. Od toho záměru si slibujeme, že dodavatelé budou více využívat recykláty, a tím snížíme naši ekologickou stopu.“

Automobilka nově testuje také uzavřené palety, které zamezují průniku nečistot k dílům. V tomto případě je záměrem eliminovat používání jednorázových fólií přes palety nebo strečových fólií.

Specifika automobilového průmyslu

Automotive představuje průmysl specifický spletitou provázaností subdodavatelských linií. „Výrobce každého dílu musí na výstupu své výrobní linky zboží optimálně ergonomicky, bezpečně a efektivně ekonomicky zabalit k expedici dalšímu zpracovateli, respektive zákazníkovi. Sami o sobě i tito další zpracovatelé mají specifické nároky na provedení obalů, ve kterých jim polotovary do výroby chodí a snaží se své dodavatele v tomto smyslu řídit,“ charakterizuje současné dění v autoprůmyslu Martin Bína, vedoucí engineeringu a strategického nákupu společnosti Unipap.

Tato idea se posouvá z jednoho článku na druhý, od výrobce gumového těsnění nebo třeba světlometů až k výrobcům finálních celků uváděných na trh. „Ve hře je tedy více než jindy důležité sdílení informací mezi jednotlivými výrobci a dodavatelem obalů. Aktuálně se připravujeme na výrobu nového modelu, který začneme vyrábět ve druhé polovině příštího roku. S tím je spojena spousta aktivit týkajících se balení. Na rozdíl od jiných automobilek je u nás vlastníkem přepravního balení dodavatel, i tak ale podléhá přísnému schvalovacímu procesu, ve kterém zohledňujeme mimo jiné dopad na přepravní kapacity či objem odpadového materiálu. Hodně se dbá také na ergonomii, bezpečnost práce a udržitelnost.

V současnosti máme ve firmě z hlediska obalů dva hlavní trendy: Za prvé co nejvíce optimalizovat balení z pohledu transportu. To znamená maximální využití palety v množství dílů a optimalizovat palety, abychom plně vytížili LKW. Pokud se nám toto daří, šetříme náklady a samozřejmě také produkujeme méně oxidu uhličitého. Druhým trendem je náhrada jednorázových plastových prokladů, které chrání díly před poškozením.

Ideální je vůbec je nepoužívat nebo nahradit z ekologičtějšího materiálu, například z kartonu. V dlouhodobém plánu máme společně s kolegy z VW používat jen jeden typ plastových jednorázových ochranných obalů. Obecně je v automobilovém průmyslu snaha zacílit na udržitelnost a efektivitu, nejinak je tomu tedy i v naší společnosti. Při vývoji či nákupu obalů se vždy zaměřujeme na jejich optimální využití z pohledu objemu, množství použitého materiálu k jejich výrobě, stejně jako i na co nejvyšší podíl recyklovatelného materiálu. Trend, který se pokoušíme zavádět, je snížení množství variant typů obalů na nejmenší možnou míru.

Inovativní řešení pro recyklaci oceli - projekt Saturnin

Společnost Beneva vymyslela revoluční řešení jménem Saturnin, které má významné ekologické i ekonomické přínosy.„Podařilo se nám vytvořit unikátní systém, na nic podobného jsme ve světě nenarazili,“ řekl Obnovitelně.cz Jakub Šrot, výkonný ředitel společnosti Beneva.

Princip Saturnina, který vznikal několik let, je zdánlivě jednoduchý, ve skutečnosti ale jde o sofistikovaný proces. Na úplném začátku je sběr dat. Od automobilek a přidružených výrobních podniků je zapotřebí získat sadu poměrně detailních informací: kolik oceli spotřebují, v jaké jakosti, tloušťce, jestli je pozinkovaná, kolik odpadu vzniká a tak dále. Důležitá je také logistika, především jak daleko se od sebe jednotlivé podniky nacházejí.

„Všechna data pak zadáme do našeho počítačového systému a hledáme shodu. Zjistíme tedy, kolik daného dílu by se z odpadní oceli ještě podařilo vystřihnout a komu by se mohl hodit,“ vysvětlil Jakub Šrot. Vyvinutý systém tak vlastně firmy, které disponují vhodným odpadem, z něhož se dá ještě něco vyrobit, propojuje s podnikem, který takový díl právě shání.

„Důležité je poznamenat, že cílíme výhradně na výrobní odpad, nikoli spotřebitelský. Automobilky mají na materiál velmi přísné požadavky, těžko by se daly takto využívat třeba části karoserie z vrakoviště. To už jsou plechy vylisované a mají i několik vrstev laku. My dokážeme automobilkám dodat stoprocentní ekvivalent k materiálu z huti,“ konstatoval Jakub Šrot.

Materiálu na trhu je každopádně dostatek, což pro Saturnina představuje značný potenciál. Oceli se totiž produkuje obrovské množství nejen pro automobilový průmysl, i když automotive je obor, který zpracovává nejvíce ocelového plechu. „Podle informací, které máme přímo z automobilek, se ve výsledku až 50 procent materiálu při výrobě karoserie nevyužije, takže se sešrotuje a vrací se do hutě,“ říká Jakub Šrot.

Každá firma včetně automobilek a navazujících provozů se sice snaží množství odpadu snižovat, ale jejich možnosti jsou omezené například kvůli dostupným technologiím, které mají své limity. Výhodou Saturnina je právě to, že dokáže propojit více podniků. „Pravděpodobnost, že najdeme firmu A, jejíž odpad sice není využitelný u stejné firmy, ale může ho využít firma B nebo C, je pak významně vyšší. Čím více subjektů se propojí, tím je potenciál návratu materiálu zpět do výroby větší,“ poznamenal výkonný ředitel společnosti Beneva.

Opět ale platí, že tak jednoduché to není. U vytipovaného materiálu se nejprve musí zkontrolovat všechny jeho parametry, aby byla jistota, že je podle všech potřebných kritérií v pořádku a bez závad. Skupina Beneva má dokonce akreditovanou materiálovou laboratoř, kde se u každé dodávky prověřují mechanické a chemické parametry nebo se měří pozinkovaná vrstva. Součástí je rovněž kontrola původní dokumentace.

„Pokud je vše v pořádku, může materiál do výroby. V našem pilotním zařízení v Benátkách nad Jizerou máme vlastní autonomní robotizovanou nástřihovou linku, která plechy uzpůsobí požadavkům zákazníka,“ řekl Jakub Šrot.

Saturnin už vyvolal velmi pozitivní ohlasy, postupně se do něj zapojují další firmy. Jednou z nich je i největší tuzemský výrobce automobilů, mladoboleslavská Škoda Auto. „Do projektu se postupně zapojujeme poskytnutím odstřižků plechů, které vznikají při lisování velkých dílů,“ řekla Obnovitelně.cz mluvčí automobilky Kateřina Boukalová.

Potvrdila, že odstřižky se dříve vracely k přepracování do hutí, nyní slouží jako materiál pro výrobu menších dílů. „Cílem této spolupráce je hledání nových cest ke zlepšení cirkulární ekonomiky, společné komunikaci mezi výrobci a snižování uhlíkové stopy v celém řetězci,“ uvedla Boukalová, podle níž jde o vyšší stupeň nakládání s odpadem, což snižuje vliv výroby na životní prostředí.

„Posouváme se z materiálové recyklace k přípravě k opětovnému použití. Tím se ušetří energie, a tím i emise skleníkových plynů z přepracování v hutích,“ poznamenala Boukalová. Dodala, že Saturnin může pomoci při celkové dekarbonizaci průmyslu. A má i finanční benefit, protože se zhodnotí materiál, který by byl jinak prodáván pouze za cenu šrotu.

Proto je podle Boukalové pravděpodobné, že Škoda Auto bude se Saturninem spolupracovat i v budoucnu. „Aktuálně zkoumáme možnosti podobného využití dalších plechových dílů, respektive jejich odstřižků,“ dodala mluvčí.

Český projekt nyní zaznamenal i významný úspěch na mezinárodním veletrhu EuroBlech 2024, který je zaměřený na technologie zpracování plechu. Koncem října v Hamburku se ho zúčastnilo více než 1,3 tisíce vystavovatelů ze 40 zemí. Saturnin byl vyhlášen finalistou ceny EuroBlech Awards v kategorii udržitelnost a mezi odborníky vyvolal velký zájem.

„Potvrzuje se, že jdeme správnou cestou. Saturnin má potenciál prosadit se nejen v České republice, ale i na globálním trhu,“ konstatoval Jakub Šrot ze společnosti Beneva. „Princip výroby karoserie je prakticky všude stejný, používá se stejná technologie, jsou to stejné postupy. Takže není důvod, aby to nefungovalo například v Německu, Francii, ale třeba i ve Spojených státech nebo v asijských zemích s rozvinutým automobilovým průmyslem.“

V současnosti má firma v databázi desítky typů využitelných odpadů o celkovém ročním objemu několika tisíc tun. Časem by měla vzniknout další centra, kde se budou zpracovávat ocelové plechy z výrobního odpadu k novému využití pro konkrétní automobilku nebo jiný podnik, který o ně bude mít zájem. Firma se totiž zajímá také o další obory, kde se zpracovává plech, jako je třeba kovový nábytek, bílé spotřebiče v domácnostech nebo elektroprůmysl.

„Snažíme se projekt rozšířit všude, kde dává smysl. Plechy vykupujeme za výhodnější cenu, než když se prodávají jako odpad, díky tomu máme větší šanci, že se do našeho systému zapojí více firem,“ uvedl Jakub Šrot.

Druhým benefitem jsou právě výrazné emisní úspory, které pomáhají k plnění evropských ekologických požadavků včetně nižší uhlíkové stopy. Nejde jenom o oxid uhličitý, který vzniká při výrobě, ale také o další emise nebo o těžbu surovin či dopravu. „Obecně prostě dává smysl pokusit se materiál ještě dále využít, aspoň částečně, než se zbytek zrecykluje, a snížit tak dopad na životní prostředí,“ řekl Jakub Šrot.

Pro automobilky je přitom udržitelnost v současné době jednou ze základních priorit. Firmy si sice mohou koupit „zelenou“ ocel přímo z hutí, ale za takové výrobky jsou obrovské příplatky, řádově jde o desítky procent. Projekt je také ekonomický, navíc se obešel bez jakýchkoli dotací. „Jsme schopni dodat zákazníkovi materiál s výhodnější cenou, než kdyby se odpad recykloval. Vypadává jeden mezičlánek, což představuje nižší dopad na životní prostředí a současně to dává ekonomicky smysl,“ sdělil Jakub Šrot.

Směrnice EU a recyklace

Evropská unie vydala směrnici 94/62ES o obalech a obalových odpadech, kterou se musí řídit všechny členské státy. S ní souvisí povinnost států zajistit takový systém, ve kterém by se využíval zpětný tok použitých obalů k opakovanému použití nebo k recyklaci. Snaha států znova zužitkovat použité obaly nebo je recyklovat vede k ochraně životního prostředí, avšak recyklovaný obal nesmí rozporovat příslušným předpisům souvisejícím s hygienou, zdravím a bezpečností spotřebitele.

Podle směrnice je nejlepším způsobem předcházení obalového odpadu omezení celkového objemu obalů. Proto se využívá systému vrácení, sběru a zhodnocení, ve které se uvádí, že vrácení a sběr použitých obalů nebo obalových odpadů souvisí s odpadovým hospodářstvím ve snaze najít nejvhodnější alternativa spojená s opakovaným použitím, zhodnocením nebo recyklací.

tags: #logistika #recyklace #dílů #automobilů

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická iniciativa NET4GAS slaví jubileum
• Povinnosti ohledně hlášení odpadů
• Dokumenty BBC o Tajuplné Přírodě
• Mobilní dispečink Tour de France
• Obnovitelné zdroje a energetický trh v ČR