Znečištění ovzduší zemědělstvím: Zdroje a dopady

Kvalita ovzduší je zásadním faktorem, který ovlivňuje životní prostředí. Čistota vzduchu navazuje na dva pilíře udržitelného rozvoje (sociální - sledování zdravotního stavu populace, a ekonomický - zdravotní stav populace má vliv na ekonomickou výkonnost pracovníků a celé ekonomiky kraje). V této tematické oblasti se zaměříme na znečišťování ovzduší přímo ze zdrojů znečišťování (emise), ale i na úroveň koncentrace znečišťujících látek v ovzduší - imise.

Stále se zhoršující stav životního prostředí nutí všechny státy světa důsledněji se věnovat kontrole využívání přírodních zdrojů, průmyslové a zemědělské produkce a tím zaručit trvale udržitelný rozvoj a zachování plné rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů. Emise plynů ze zemědělských činností, hlavně pak z chovů hospodářských zvířat, ovlivňují životní prostředí stejně, jako emise plynů z dopravy a průmyslu.

Emise plynů, zvláště pak amoniaku mají prokazatelně negativní vliv na životní prostředí. Zemědělství produkuje až 90% celosvětové produkce amoniaku a dále pak metan, oxid uhličitý, oxid dusný a další, v mnoha případech toxické plyny. Tato skutečnost je celosvětově vnímána a jsou přijímány úmluvy, které mají za cíl vliv emisí plynů na životní prostředí omezit. Zemědělství, stejně jako průmysl jsou v těchto úmluvách rovnoměrně zastoupeny.

Obyvatelé evropských zemí výrazně podceňují vliv zemědělství na znečištění ovzduší. Tvrdí to výsledky průzkumu realizovaného v sedmi evropských zemích, na který tento týden upozornila italská agentura ANSA. V průzkumu, kterého se zúčastnilo 16.000 osob v Belgii, Británii, Itálii, Německu, Polsku, Rakousku a ve Švédsku, drtivá většina respondentů mezi hlavní zdroje znečištění počítala průmysl a dopravu. Naopak zemědělství označilo za významný zdroj znečištění jen méně než deset procent dotazovaných.

"Aktivity v zemědělství a velkochovech jsou při tom hlavními zdroji emisí čpavku, jež se ve vzduchu mění na amonnou sůl, která je hlavní složkou jemných prachů PM2,5," upozornil Sandro Fuzzi, jeden z autorů studie. Dodal, že právě jemný prach způsobuje "nejzávažnější dopady znečištění vzduchu na zdraví". Autoři studie se domnívají, že za nepřesným vnímáním vlivu jednotlivých zdrojů znečištění stojí nedostatečná informovanost obyvatelstva.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Zdroje znečištění ovzduší

Zdroje znečištění jsou celostátně sledovány v rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Tyto zdroje jsou rozdělené do základních dvou podskupin: zdroje stacionární (stacionární zařízení ke spalování paliv, REZZO 1-3) a mobilní (zdroje se spalovacími nebo jinými motory, REZZO 4).

Stacionární zdroje

Stacionární zdroje emisí se podle druhu a výkonů člení na:

• REZZO 1 (velké zdroje znečišťování) - zahrnují stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu 5 MW a vyšším a zařízení zvlášť závažných technologických procesů
• REZZO 2 (střední zdroje znečišťování) - zahrnují technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW a zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek
• REZZO 3 (malé zdroje znečišťování) - zahrnují technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší

Mobilní zdroje

REZZO 4 (mobilní zdroje znečišťování) - zahrnují mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla.

Dopady znečištění ovzduší

Znečištěné ovzduší má prokazatelně nepříznivé účinky na lidské zdraví. Znečišťující látky mohou způsobit širokou škálu zdravotních problémů od méně závažných až po vážná onemocnění a zvyšují zátěž imunitního systému, což může vést k předčasné úmrtnosti. To vyvolává také značné ekonomické dopady, protože rostou náklady na zdravotní péči a snižuje se produktivita ve všech hospodářských odvětvích kvůli zvýšení pracovní neschopnosti.

Znečišťující látky nepříznivě působí i na vegetaci, mohou ovlivnit její růst a způsobit snížení výnosů zemědělských plodin a lesů. Jsou i příčinou eutrofizace a acidifikace půdních a vodních ekosystémů a následné změny druhové skladby a úbytku rostlinných a živočišných druhů. Řada znečišťujících látek má schopnost se v prostředí kumulovat, negativně ovlivňovat ekosystémy a přecházet do potravního řetězce.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Znečišťující látky jsou přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech. Dále mají některé z nich přímý nebo nepřímý vliv na klimatický systém Země. Nutné je zmínit i poškozování materiálů a budov, často historického významu, působením znečišťujících látek v ovzduší.

Možnosti snížení emisí

Důležitým mezinárodním dokumentem, který ČR přijala, je “Protokol k úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahující hranice států” z r. 1979, ke kterému byl přijat dodatek - Protokol k omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozónu z r.

• Budou uplatňovány nízkoemisní postupy aplikace kejdy (hnojného kalu), které prokazatelně vedou ke snížení emisí nejméně o 30% v porovnání s referenčním postupem specifikovaným v instrukčním dokumentu.
• Budou využívány nové sklady kejdy, u velkých prasečích a drůbežích farem s více než 2000 vykrmovanými prasaty nebo s více než 750 prasnicemi nebo s více než 40 000 kusy drůbeže. Budou používány nízkoemisní systémy nebo postupy skladování, které prokazatelně vedou k minimálnímu snížení emisí o 40%, v porovnání s referenčním postupem.
• Budou využívány systémy ustájení , které prokazatelně snižují emise amoniaku minimálně o 40%, zvláště u kategorií prasat a drůbeže v porovnáním s referenčními technologiemi.

V souvislosti s přípravou tohoto protokolu, státy sdružené do Evropské unie zpracovaly směrnici Rady EU 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control - IPPC) spojenou s uplatněním nejlepších dostupných technik. Příprava zemědělství, potravinářství a podniků na zneškodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a živočišného odpadu České republiky v oblasti životního prostředí na vstup do EU vyžaduje převzetí a uplatnění environmentálního práva EU a zvýšení standardu kvality životního prostředí.

Podstatou bude v resortu zemědělství dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, tj. Při realizaci integrované ochrany životního prostředí je nutné sledovat nejen produkované znečištění, ale identifikovat i příčiny jeho vzniku a v maximální možné míře předcházet vzniku znečištění přímo v produkční chovatelské nebo zpracovatelské technologii. Proto je nutné vypracovat podrobnou analýzu současného stavu technického zabezpečení zemědělské a potravinářské výroby a na základě této analýzy zpracovat podklady pro návrhy nebo převzetí nejlepších dostupných technik BAT (Best Available Technique) zpracovávaných na evropské úrovni.

Pro současná zařízení postavená podle platných předpisů navrhnout a ověřit vhodné technologie, které u nich zajistí snížení emisí s nízkými investičními nároky. Tyto technologie vzít za základ pro „nejlepší dostupné techniky“ (BAT) z ČR v rámci zákona IPPC. Nevhodná zařízení , která by vyžadovala vysoké investiční nároky zrušit.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Pro snížení emisního potenciálu je nutno stanovit podklady pro projekty nových systémů ustájení hospodářských zvířat. Podklady by měly respektovat doporučení pro omezení emitujících ploch, prašnosti a řízení relativní vlhkosti vzduchu v návaznosti na použitý systém větrání a klimatizace.

Dále bude vždy nutné brát v úvahu nutnost kompromisu mezi požadavky na minimalizaci emisí a ekonomickými náklady na uplatnění vhodné technologie. Navržené a ověřené technologie chovu hospodářských zvířat, skladování a manipulace s hnojem, kejdou a kompostem by měly být zpracovány do metodik pro jejich užití v zemědělské praxi a měl by se jimi postupně doplňovat Kodex správné zemědělské praxe. Zahraniční zkušenosti s omezováním emisí před doporučením k zavedení by měly být ověřeny v provozních podmínkách.

tags: #znečištění #ovzduší #zemědělství #zdroje #a #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Typy odpadkových košů do dvířek
• Barva na beton šetrná k životnímu prostředí
• Zvířecí instinkty a projekce
• Znečištění a obojživelníci: smrtelná kombinace
• Hořká pravda o cukru