Lokální Tepelné Zdroje Znečištění Ovzduší v České Republice

Problematiku lokálních topenišť řeší zákon o ochraně ovzduší. Za lokální topeniště jsou považovány spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně. Lokální topeniště jsou v současné době jeden z největších znečišťovatelů ovzduší a to hlavně z pohledu emisí tuhých znečišťujících látek a benzo[a]pyrenu. Domácnosti se podílí na emisích PM2,5 ze 78 % a na emisích benzo[a]pyrenu dokonce z 98 %.

Povinnosti Provozovatelů Lokálních Topenišť

Povinnosti pro provozovatele lokálních topenišť (tj. spalovací stacionární zdroje znečišťování ovzduší o jmenovitém teleném příkonu do 300 kW) zakládá zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále je „zákon o ochraně ovzduší“).

Dle § 17 odst. 1 písm. h) zákona o ochraně ovzduší je povinností provozovatele zdroje provádět pravidelně (nejméně jednou za tři roky) kontrolu technického stavu a provozu zdroje (kotle). Tuto kontrolu musí provádět tzv. odborně způsobilá osoba, která je fyzickou osobou proškolenou výrobcem spalovacího stacionárního zdroje, od kterého má udělené oprávnění k instalaci, provozu a údržbě zdroje.

Databázi odborně způsobilých osob, která obsahuje všechny odborně způsobilé osoby v ČR, které jsou oprávněny ke kontrole zdroje dané značky a typu, naleznete na tomto odkazu: Databáze odborně způsobilých osob - IPO OZO (mzp.cz). Databáze umožňuje provozovateli vyhledat v mapě nejbližší odborně způsobilou osobu pro jeho značku a typ zdroje, a pokud nebude ochotna provést kontrolu za referenční finanční limit, který je stanoven vyhláškou (č. 415/2012 Sb.), může skrze databázi provozovatel komunikovat přímo s výrobcem zdroje, který by mu měl poskytnout odborně způsobilou osobu, která kontrolu ve finančním limitu bude schopna vykonat.

Dle § 17 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně ovzduší, byla stanovena povinnost provozovat spalovací stacionární zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, které slouží jako zdroje tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a které nejsou navrženy rovněž pro přímé vytápění místa instalace, v souladu s minimálními požadavky uvedenými v příloze č. 11 k zákonu.

Čtěte také: Dopady na místní prostředí

Požadavky přílohy č. 11 neplní staré kotle na pevná paliva, které jsou zařazeny do nižší než 3. třídy (dle ČSN EN 303-5). Třídu kotle je možné zjistit ze štítku kotle nebo návodu k použití, případně ji sdělí pracovník, který provádí pravidelnou kontrolu technického stavu a provozu kotle.

Novelou zákona o ochraně ovzduší (142/2022 Sb.) došlo k úpravě a posunu termínu zákazu provozu nevyhovujících kotlů. Pokud je spalovací stacionární zdroj, kterého se zákaz týkal (tedy kotel na pevná paliva) provozován v rodinném domě, bytovém domě nebo stavbě pro rodinnou rekreaci, byl provozovatel povinen jej provozovat v souladu s požadavky uvedenými v § 17 odst. 1 písm. g) nejpozději 31. srpna 2024. Na kotle umístěné v jiných objektech platí zákaz od 1.9.2022.

Pokud si nejste jisti, do které kategorie Váš objekt spadá, můžete si ověřit stanovený způsob využití stavby např. v katastru nemovitostí.

Pokud kotel nesplňuje alespoň třetí třídu dle výše uvedené normy, není možné jej již provozovat.

Zásady Správného Vytápění

Dodržením zásad správného vytápění je možné dosáhnout výrazného snížení emisí znečišťujících látek z lokálních topenišť. Je však nutné mít na paměti, že i při dodržování všech zásad správného vytápění jsou spalovací zdroje na pevná paliva (kotle, kamna a krb) velmi významným zdrojem emisí znečišťujících látek (především prachových částic (PM10 a PM2,5) a na ně navázaného benzo[a]pyrenu.

Čtěte také: České ekologické zákony

1. Palivo

V kotli či kamnech je nutné používat pouze takové palivo, které určil výrobce zdroje (kotle, kamen, krbu) a se kterým byl zdroj testován při uvádění na trh. Mezi nejčastější chyby ve výběru paliva patří spalování hnědého uhlí v litinových kotlích, které byly konstruovány pro černé uhlí nebo jen koks, případně nedodržení předepsaného maximálního obsahu vody v palivovém dřevě, nebo použití uhlí jiné zrnitosti nebo dokonce uhelných sort, jejichž spalování je zákonem zakázáno (hnědé energetické uhlí, lignit, proplástky a uhelné kaly).

Pokud došlo k dodání paliva, které nesplňuje kvalitativní parametry, je možné se obrátit se stížností na Českou obchodní inspekci (od r. 2018 je limitován i obsah jemných prachových složek uhlí). Při spalování dřeva je nutné zachovat předepsanou velikost kusů a vyhnout se spalování např. dřevní štěpky v kotlech na kusové dřevo.

Nejvýznamnějším parametrem kusového dřeva je jeho vlhkost, kde vyšší vlhkost vede nejen k vyšším emisím znečišťujících látek, ale i ztrátám tepla (všechnu vodu je nejprve nutné se ztrátou energie odpařit). Horší hoření pak vede k zanášení kotle i spalinových cest (komínu a kouřovodu) a větší spotřebě dřeva. Vyšší obsah vody v palivu vede také ke zvýšení opotřebení kotle korozí. Optimální je skladovat dřevo v zastřešeném, ale provětrávaném, dřevníku izolovaném od země, a to minimálně dva roky.

U dřevěných pelet pak doporučujeme volit kvalitní, certifikované pelety. Pelety horší kvality mohou vést například k poškození podavače paliva a nemusí zajistit požadovaný výkon kotle.

Spalování odpadu vede zpravidla jen k malé finanční úspoře, ale kromě toho, že se jedná o porušení zákona o ochraně ovzduší pod pokutou, je to především velmi nezodpovědné chování. Při spalování odpadu mohou vznikat a do ovzduší unikat nebezpečné látky, současně je obtížné zachovat správný průběh procesu hoření, může docházet k nedokonalému hoření, které způsobí zanášení spalinových cest. Zdroj, ve kterém je odpad spalován, může být poškozen jak přílišným a nárazovým tepelným zatížením, tak zvýšenou korozí (agresivní tzv. chlorová koroze).

Čtěte také: Problémy životního prostředí v ČR

Odpadem jsou nejen zbytky plastů a papíru z domácností, ale také zbytky dřevěných výrobků (nábytek, okna, krovy, pražce apod.), které jsou kontaminovány mořidly či barvami. Některé starší kusy dřeva mohou být ještě mořeny nebezpečnou rtutí nebo karcinogenními dehtovými látkami. Naopak současné standardní euro-palety většinou nejsou chemicky ošetřeny a je tak možné je spalovat.

Nelegálním spalováním odpadu je také spalování použitých minerálních olejů ať již přímo v kotlích nebo i ve speciálních hořácích. Na poškození zdroje způsobené spalováním nevhodného paliva nebo odpadu se samozřejmě nebude vztahovat záruka poskytovaná výrobcem.

Pokud máte možnost spalovat více druhů pevných paliv, můžete přizpůsobit volbu paliva aktuální situaci kvality ovzduší nebo rozptylovým podmínkám, nebo na další topnou sezonu koupit palivo s nižším dopadem na ovzduší. Při zhoršených rozptylových podmínkách volte sušší a tvrdší dřevo, nebo nahraďte kusové uhlí uhelnými briketami, nebo nejlépe kvalitními lisovanými dřevěnými briketami či koksem. U automatických kotlů pak můžete vyměnit uhlí za dřevěné pelety. Pokud můžete, ideální je v těchto situacích využít elektřinu nebo zemní plyn a vyhnout se například přitápění v krbu.

2. Zdroj

Základním parametrem zdroje je jeho výkon, který musí odpovídat tepelné potřebě vytápěného domu, pokud došlo například k zateplení či k výměně oken díky čemuž se potřeba tepla snížila, je zdroj naddimenzován a bude velkou část roku provozován při příliš nízkém výkonu a s vyššími emisemi. Tento problém lze řešit instalací akumulační nádoby.

Zdroji musí také odpovídat spalinové cesty (kouřovod a komín), které musí splňovat požadavky na teplotu a tah. Při každé změně zdroje je nutné provést revizi spalinové cesty kominíkem. Výměnu zdroje je však vhodné s kominíkem konzultovat předem, protože moderní kotle jsou poměrně náročné na tah komína a dosahují nízkých teplot spalin a dodatečné řešení tohoto problému může být velmi obtížné, nebo i nemožné. Naopak při silném či kolísavém tahu komína může velmi pomoci instalace jednoduchého a relativně levného regulátoru tahu.

Instalaci zdroje přenechte prověřeným odborníkům, a to především u moderních kotlů. U starších kotlů může instalaci ověřit technik při kontrole technického stavu a provozu zdroje, jejíž provedení je povinné každé 3 roky. Doporučujeme nechat provést kontrolu jiným technikem, než který zdroj instaloval. Zajistěte dostatečný přívod vzduchu ke kotli - spalování paliv vyžaduje velké množství vzduchu. Výměna nebo jen zavření okna do kotelny může vést ke špatnému provozu kotle. U lokálních topidel (kamen, krbů) je tento problém ještě častější a ideální je zajistit samostatný, externí přívod vzduchu, a to především u nových či rekonstruovaných domů.

Dbejte také na správné zapojení bezpečnostních prvků, bezpečnostního ventilu nebo dochlazovací smyčky, jedná se o nejčastější prohřešky identifikované techniky provádějícími pravidelné kontroly zdrojů.

V současnosti jsou na trh dodávány pouze kotle splňující požadavky Ekodesignu. Současně jsou kotle (dle ČSN EN 303-5) zařazovány dle emisí a účinnosti do tříd 1 - 5, kdy kotle tříd 1 a 2 bude od září roku 2022, resp. 2024 zakázáno používat. Splnění vyšších tříd je u některých kotlů s ručním přikládáním podmíněno instalací akumulační nádoby, díky které nemusí být zdroj provozován při sníženém výkonu, jenž zpravidla vede k vyšším emisím.

3. Obsluha

Zvláště u moderních zdrojů začněte podrobným přečtením návodu, a předepsané postupy dodržujte, ty se mohou od starších kotlů velmi lišit. Zásadní je u kotlů s ručním přikládáním zátop a přikládání, kdy vzniká největší množství emisí a i zdánlivě drobné odchýlení od předepsaného postupu může tyto emise významně zvýšit. Problém může nastat také při přiložení příliš velkého množství paliva v situaci, kdy již není zajištěn odběr tepla (a akumulační nádoby jsou již nabité). V této situaci pak kotle se spalinovým ventilátorem přejdou do určitého nouzového stavu, při kterém palivo dohořívá za malého přístupu vzduchu a vysoké produkce emisí. U jednoduchých či špatně zapojených kotlů může tento stav být i nebezpečný.

Pokud používáte pevná paliva jen doplňkově, omezte jejich použití při zhoršené kvalitě ovzduší, nebo zhoršených rozptylových podmínkách (informace jsou dostupné např. zde).

Pokud nejste s provozem kotle spokojeni, nebo si na Vaše topení stěžují sousedi, může se jednat o snadno odstranitelný problém, který ovšem vede ke zvýšenému znečišťování ovzduší. V takovém případě se obraťte na odborníky (kominíka či odborně způsobilou osobu k provádění kontrol technického stavu a provozu zdrojů, kterou můžete najít zde).

4. Údržba a Nastavení

V souladu s návodem dodržujte předepsanou údržbu! Každý kotel, a to i ten nejmodernější, vyžaduje pravidelné čištění teplosměnných ploch - výměníku, čímž se zvýší jeho účinnost a tedy míra využití energie paliva. Nejméně v termínech daných vyhláškou provádějte čištění a každoroční kontrolu spalinových cest (komína a kouřovodů). Vyhněte se však chemickým prostředkům na čištění komína s obsahem mědi, jejich použitím vzniká velké množství toxických dioxinů.

Každou závadu ihned odstraňte - nedoléhající či chybějící spalinová klapka nebo netěsnící dvířka kotle či kamen (chybějící či opotřebované těsnění) mohou významně ovlivnit přístup vzduchu a tím zhoršit kvalitu spalování. Neřešená závada pak může vést k dalším problémům.

Nastavení zdroje u moderních kotlů přenechte odborníkům a nezasahujte do něj, pokud si nejste jisti tím, co děláte. Změny nastavení vstupní a výstupní teploty kotle, otáček spalinového ventilátoru nebo rychlosti přikládání automatického hořáku mohou mít komplexní dopad na činnost zdroje. Často dobře míněný zásah (např. zvýšení účinnosti snížením teploty vody) může vést k negativním dopadům. K optimálnímu nastavení a provozu kotle je vhodné instalovat spalinový teploměr a udržovat teplotu spalin v předepsaném rozsahu. Moderní kotle však dosahují vysoké účinnosti mimo jiné snížením teploty spalin, což však za určitých okolností může mít negativní dopady na vlastní spalovací proces.

V případě podání stížností se tedy obracejte na místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Tento úřad má možnost zjistit objektivní stav provozování těchto zdrojů, a to i s využitím možností provedení kontroly kotle či topidla v obydlí, přičemž v případech, kdy je to účelné, může odebrat i vzorky popela pro prokázání případného spalování odpadu.

Doporučený Postup Při Výměně Starého Kotle

Pokud jste dosud výměnu starého kotle neprovedli a plánujete ji, doporučujeme postupovat následujícím způsobem:

1. Začít opatřeními na snížení tepelné potřeby domu, koupě zdroje tepla s nižším výkonem bude první úsporou, následně ušetříte každý rok za palivo nebo energie. Zateplení, ať již komplexní nebo dílčí (např. jen střechy), odstranění tepelných mostů, výměna dveří, oken, to vše jsou kroky, které je dobré provést před výběrem nového zdroje. Na částečné i komplexní zateplení a úsporná opatření lze dnes čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám, případně z programu Nová zelená úsporám Light, a to i když je budete realizovat svépomocí. Pro výběr vhodných opatření je dobré se poradit s odborníky a nechat si provést snímání objektu infračervenou kamerou, která odhalí nejslabší místa domu, kudy odchází nejvíc tepla.
2. Nechat si zpracovat výpočet tepelné potřeby domu a návrh požadovaného výkonu nového zdroje.
3. S využitím kalkulaček dostupných zde, kde si můžete nastavit detaily výpočtu (např. v případě využití stávající otopné soustavy, komína apod.), zhodnotit všechny možné alternativy z pohledu jak investičních, tak provozních nákladů.
4. Zvážit dobře veškerá možná omezení, úskalí a výhody jednotlivých typů vytápění.
   • místní a časová dostupnost paliva - dostupnost tříděného uhlí pro domácnosti bude určitě klesat;
   • možnost navýšení elektrického příkonu pro využití tepelného čerpadla;
   • prostorové nároky na nový zdroj a jeho příslušenství - včetně akumulační nádoby nebo dřevníku pro skladování dřeva;
   • použitelnost stávajícího komína s novým zdrojem - zde je vhodná již na začátku konzultace s kominíkem;
   • využitelnost stávající otopné soustavy - i klasická otopná soustava může při správném zapojení nabídnout kondenzační provoz plynového kotle, u tepelného čerpadla je přechod na nízkoteplotní soustavu zpravidla nutný;
   • nároky na obsluhu za celou dobu životnosti zdroje - dnes vám štípání dřeva nebo obsluha kotle může připadat jako příjemný pohyb, za pár let to může být velká zátěž;
   • možnost dálkového ovládání - u moderních zdrojů tepla běžný standard, u některých ale zatím nerealizovatelné;
   • způsob využití domu - rekreační objekty a trvale obývané domy mají jiné nároky na způsob vytápění;
   • dopady v případě prodeje domu, kdy některý typ vytápění může být výhodou a dostanete za něj dobře zaplaceno, v jiném případě to tak být nemusí.
5. Při vlastním výběru zdroje volit osvědčené, kvalitní značky. Některé kotle nebo tepelná čerpadla mohou sloužit více než 20 let, levnější značky nemusí vydržet ani 10 let. Nedívejte se pouze na cenu, ale i na udávané parametry (účinnost, hlučnost, topný faktor aj.), ale k těmto údajům buďte obezřetní, ne vše, co je na certifikátu musí být nutně pravda, věnujte pozornost i tomu, kde byl výrobek testován a certifikován.
6. Preferovat obnovitelné zdroje energie nebo nositele energie, kde lze přechod k obnovitelným zdrojům očekávat (elektřinu). A to nejen z důvodů ochrany světového klimatu, ale i proto, že fosilní zdroje energie mohou být v budoucnosti zdraženy nějakou formou zpoplatnění uhlíku.

Dotace na Výměnu Nevyhovujících Zdrojů Tepla

Dotační podporu na výměnu stávajících nevyhovujících kotlů na pevná paliva za nové, ekologičtější způsoby vytápění, je možné čerpat z těchto programů:

• Nová zelená úsporám - program je určen všem domácnostem
• Nová zelená úsporám Light - program je určen pouze pro domácnosti s nižšími příjmy.

S dotační podporou je možné si pořídit kotel na biomasu nebo tepelné čerpadlo. Žadatel o dotaci musí být vlastníkem nebo spoluvlastníkem nemovitosti -rodinného domu, bytového domu nebo bytové jednotky. V rámci Nové zelené úsporám jsou podporovány i výměny lok...

Emise z Mobilních a Stacionárních Zdrojů

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, rozlišuje zdroje znečišťování ovzduší na mobilní a stacionární. Stacionární zdroj je v § 2 písm. e) zákona vymezen jako ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat.

S pojmem "lokální zdroj" zákon o ochraně ovzduší nepracuje, nedefinuje jej, ani jej na žádném místě v zákoně neuvádí. Nicméně tento pojem je používán odbornou veřejností (např. výrobci) a jsou jím označovány stacionární zdroje, které jsou využívány pro účely vytápění a přípravy teplé vody. Tyto zdroje se označují jako "lokální" jako protiklad k vytápění a přípravě teplé vody ze systému centrálního zásobování teplem.

Podle typu používaného paliva lze tyto "lokální" zdroje rozdělit do několika skupin - kotle či kamna na tuhá paliva (černé uhlí, hnědé uhlí nebo koks, biomasa v podobě dřeva, dřevních briket nebo pelet), plynové kotle a elektrické vytápění.

Co se týče stacionárních zdrojů, zákon o ochraně ovzduší dále rozlišuje zdroje uvedené v příloze č. 2 k zákonu a zdroje v příloze č. 2 neuvedené. Příloha č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší obsahuje seznam významných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, které jsou v příloze rozčleněny podle typu činnosti a velikosti (kapacita, příkon či spotřeba) stacionárního zdroje. Od zařazení zdroje do přílohy č. 2 se odvíjí jeho další povinnosti podle zákona o ochraně ovzduší.

V příloze č. 2 k zákonu je pod bodem 1.1. uvedena kategorie "Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 MW do 5 MW včetně". Stacionární zdroje, v kterých dochází ke spalování paliv, které mají jmenovitý tepelný příkon 300 kW a nižší nejsou do přílohy č. 2 zahrnuty (tj. jedná se o zdroje nevyjmenované v příloze č. 2).

Stacionární zdroje neuvedené v příloze č. 2 mají zákonem o ochraně ovzduší stanoveny odlišné povinnosti než zdroje v příloze č. 2 uvedené. Například krbová kamna o maximálním výkonu 7,2 kW jsou tedy současně spalovacím stacionárním zdrojem (nevyjmenovaným v příloze č. 2k zákonu o ochraně ovzduší) a také zdrojem "lokálním".

Povinnosti Provozovatele Stacionárního Zdroje o Příkonu do 300 kW

Zákon o ochraně ovzduší stanoví v § 16 a 17 provozovateli spalovacího stacionárního zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW následující povinnosti. Některé povinnosti platí pro všechny spalovací zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW, jiné pouze pro ty, které slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění (u těch je to výslovně uvedeno).

• Uvádět do provozu a provozovat zdroj a činnosti nebo technologie související s provozem nebo zajištěním provozu zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění, v souladu s podmínkami stanovenými výrobcem zdroje (§ 17 odst. 1 písm. a) zákona).
• Dodržovat přípustnou tmavost kouře (§ 17 odst. 1 písm. b) zákona).
• Spalovat ve zdroji pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem a jsou určená výrobcem zdroje k spalování v něm (§ 17 odst. 1 písm. c) zákona).

Měrné Emise Základních Znečišťujících Látek REZZO 1-3

I když zlepšování ovzduší v Praze vypadá oproti celé republice příznivěji, jsou měrné emise na území hlavního města stále vyšší, než je celorepublikový průměr. To je zapříčiněno mnohonásobně vyššími koncentracemi v dřívějších letech. Například před 10 lety přesahovaly měrné emise tuhých látek v Praze pětinásobek a v roce 2003 už byly jen 2,2krát vyšší než v ČR. Ještě výraznější je pokles oxidu uhelnatého. V roce 1994 byla jeho koncentrace v hlavním městě 5,8krát vyšší oproti celé republice, za desetileté období je tento násobek vyšší pouze 1,8krát.

Mobilní Zdroje Znečišťování Ovzduší (REZZO 4)

Mobilní zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 4) zahrnují mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší na území Prahy je automobilová doprava.

Hodnoty znečištění ovzduší z mobilních zdrojů ve všech ukazatelích několikanásobně přesahují údaje ze zdrojů stacionárních. A i když u emisí REZZO 1-3 zaznamenáváme v posledních letech pokles, u emisí REZZO 4 dochází v hlavním městě ke značnému nárůstu, a to i v případě SO2 a CO, u kterých se na území celé republiky situace zlepšuje. Velký nárůst emisí tuhých látek z mobilních zdrojů je zaznamenán i v celé ČR, ovšem v Praze je nárůst větší.

Při srovnání měrných emisí z dopravy vychází Praha oproti celorepublikovému průměru jako podstatně více znečištěná. To je zapříčiněno mnohonásobně vyšší koncentrací automobilové dopravy na území hlavního města, než na území celé republiky.

tags: #lokalni #tepelne #zdroje #znecisteni #ovzdusi

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožená zvířata v Evropě
• Odvětrání potrubí odpadu
• Ekologický chov zvířat
• Údržba odpadkového koše: Průvodce
• Výhody Ekologické Lahve na Pití s Uhlíkovým Filtrem