Přehled Mezinárodních, Státních a Lokálních Ekologických Zákonů v České Republice

30.11.2025

Česká republika přistoupila k řadě mezinárodních smluv v oblasti ochrany životního prostředí. Cílem Úmluvy je ochrana životního prostředí a zdraví lidí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů. Text Úmluvy upravuje oblast výroby, použití, vývozu a dovozu dvanácti perzistentních organických polutantů.

Jedná se o následující látky: aldrin, dieldrin, endrin, DDT, heptachlor, chlordan, mirex, toxafen, hexachlorbenzen (HCB), BCBs, PCDDs/Ps + lindan a další HCHs, polycyklické aromatické uhlovodíky. Regionální POPs Centrum pro Střední a Východní Evropu se připravuje v Masarykově universitě v Brně. Úmluva upravuje oblast pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států za účelem jejich zneškodnění nebo využití.

Cílem Úmluvy je snížení pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a kontrola jejich pohybu, zákaz vývozu nebezpečných odpadů do států, které nemají potřebné kapacity pro jejich zneškodnění v souladu s environmentálními principy, zneškodnění nebezpečných odpadů v blízkosti jejich zdroje. Cílem Úmluvy je ochrana životního prostředí a zdraví lidí před účinky nebezpečných látek. Úmluva obsahuje seznam nebezpečných látek, které podléhají předchozímu souhlasu při dovozu nebo vývozu. Jejich použití je v řadě zemí zakázáno nebo omezeno.

Úmluva vytváří mezinárodní rámec ochrany ozónové vrstvy Země. Cílem Montrealského protokolu je přijetí účinných opatření na zamezení poškozování ozónové vrstvy Země. Jedná se především o zamezení výroby a používání látek, které ozónovou vrstvu poškozují. Cílem Úmluvy a Kjótského protokolu je přijetí účinných opatření na snížení emisí skleníkových plynů pro zajištění ochrany klimatického systému Země ve prospěch nejen současné generace, ale i generací příštích, při současném zohlednění potřeb rozvojových zemí. Protokol specifikuje mj. Cílem Úmluvy je zabezpečit ochranu biologické rozmanitosti Země včetně všech živých organismů a ekosystémů, udržitelné využívání složek životního prostředí a spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů.

Účelem zákona ze dne 19. je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

Čtěte také: Ochrana přírody: Mezinárodní symbol

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje zabezpečení práva na přístup k informacím o životním prostředí a na včasné a úplné informace o životním prostředí, na vytvoření podmínek pro výkon tohoto práva a podporu aktivního zpřístupňování informací o životním prostředí ze strany povinných subjektů.

Definice Pojmů

Systém ekologické stability: je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
Významný krajinný prvek: jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace uvedených v § 4 odst. 6.
Planě rostoucí rostlina: je jedinec nebo kolonie rostliných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně.
Volně žijící živočich: je jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince.
Biotop: je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva.
Evropsky významná lokalita: je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1.
Natura 2000: je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.

Ochrana Přírody a Krajiny

Vymezení systému ekologické stability zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství.
Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce.
K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny druhu nebo způsobu využití pozemků, výstavba lesních cest, budování lesních melioračních systémů, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.
Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.

Přístup k Informacím o Životním Prostředí

Žadatel může za účelem získání informace o životním prostředí požádat povinný subjekt o zpřístupnění informace o životním prostředí. Svou žádost nemusí odůvodňovat. Žádost lze učinit ústně, písemně, telefonicky, elektronicky, faxem nebo jinou technicky proveditelnou formou. Ze žádosti musí být zřejmé, čeho se má týkat informace, jež má být poskytnuta.
Pokud žádost směřuje k poskytnutí zvěřejněné informace, může povinný subjekt nejdříve, nejpozději však do 15 dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace.
Informaci je třeba zpřístupnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od obdržení žádosti, ledaže by si zvláštní okolnosti výjimečně vynucovaly prodloužení této lhůty, nejvýše však do 60 dnů.

Územní Systém Ekologické Stability (ÚSES)

Hlavním smyslem ÚSES je působit jako základní prvek ekologické sítě, posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb.
Interakční prvky jsou hierarchicky na nejnižší úrovni a nemusí být propojeny s ostatními skladebnými částmi ÚSES. Jedná se o krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti.
Interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.).
Rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s minimální plochou alespoň 1000 ha.
Ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha.
Menší ekologicky významné krajinné celky do 5 - 10 ha.

Legislativní Proces

Ministerstvo životního prostředí připravuje právní předpisy (zákony, nařízení vlády, vyhlášky). Připravované předpisy jsou rozděleny podle toho, v jakém stadiu legislativního procesu se nacházejí.

Příklady připravovaných předpisů:

Návrh zákona o některých pravidlech pro snižování emisí metanu v odvětví energetiky: Adaptace právního řádu ČR na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1787 ze dne 13. června 2024 o snižování emisí metanu v odvětví energetiky a o změně nařízení (EU) 2019/942.
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 189/2018 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot: Hlavním cílem je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023.
Návrh vyhlášky o registru výpustí ze zdrojů znečištění do vod povrchových: Registr výpustí zavedla tzv. havarijní novela vodního zákona č. 182/2024 Sb. s cílem minimalizovat dopady vzniklé havárie.

Ochrana Dřevin

Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků.
Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.
Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení, k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin.

Čtěte také: Vývoj klimatických dohod

Čtěte také: Recyklace a její mezinárodní den

tags: #mezinarodni #statni #lokalni #ekologicke #zakony #prehled