Losos obecný (Salmo salar) je dravá tažná ryba z čeledi lososovitých, které žijí po většinu života v mořích. Losos patří mezi zdravé druhy ryb na světě, obsahuje množství důležitých živin pro organismus.
Losos ve volné přírodě prožívá pozoruhodný život. Líhne se z jiker na horních tocích divokých řek. Zde pak prožije první dva roky svého života. Poté odplouvá na dlouhou cestu do moře, kde má k dispozici mnohem více potravy. Po dosažení dospělosti se vydává na dlouhou cestu zpět do míst, kde se narodil. Zde dá základ nové generaci. Cestu do moře a zpět může za svůj život několikrát zopakovat.
Na cestě číhá řada nebezpečí a nástrah od hladových predátorů až po umělé překážky vybudované člověkem (jezy, hráze a zdymadla). Některé z nich se postupně daří odstraňovat nebo zajistit tak, aby rybám nebránily v jejich putování.
V České republice byl losos dočasně vyhuben díky přehrazování řek a znečištění. Dříve bychom lososa objevili v říční síti řek Labe, Ohře, Orlice, Otava a Vltava. Druh, který z našeho území zmizel ve 30. letech 20. století kvůli soustavě jezů postavených na Labi v Německu a severních Čechách. Od roku 1998 však Český rybářský svaz a ochranářské organizace, včetně Beleco, vysazují mladé lososy a podílejí se na jejich návratu. Každým rokem se několik dospělých jedinců vrací na území Českého Švýcarska.
Aby se však losos vrátil i do naší volné přírody, je nutné znovu založit několik generací, které vyrostou v našich řekách. Je nutné, aby se ryba ve své „domovské“ řece vykulila už z jiker. Není to ale tak jednoduché. Jikry musí mít kvalitní genetický původ (uměle chované ryby by neobstály), potřebují dostatečnou ochranu před predátory (s radostí by si na nich pochutnali třeba pstruzi) a musí být zajištěny proti dalším nepříznivým vlivům. Projekt je částečně financován z Operačního programu životní prostředí 2014 - 2020. Cílem této dárcovské výzvy je shromáždit zbývající potřebné prostředky ve výši 773 170 Kč.
Čtěte také: Vliv lososů na životní prostředí
Na co budou použity získané peníze:
Vědecké práce přitom dokazují, že největší šanci na úspěch má, když se ryba ve své „domovské“ řece vykulí už z jiker. Proto odborníci vyvíjejí a zkouší speciální boxy, které umožní bezpečné líhnutí nových generací lososí populace.
VĚDĚLI JSTE, ŽE… LOSOS OBECNÝ PATŘIL DO KONCE 19. STOLETÍ K BĚŽNÝM DRŮM V ČESKÝCH ŘEKÁCH?
Losos obsahuje vysoký podíl bílkovin, omega-3 mastných kyselin a vitamínu D. Je také bohatým zdrojem vitaminů skupiny B, především vitamin B6, B12, B3 nutných pro celou řadu tělesných funkcí. Již dvě 100 gramové porce lososa týdně zajistí dostatečný přísun omega-3 mastných kyselin. Bílkoviny jsou zdrojem energie pro organismus, jsou hlavní složkou buněk a tkání, mají například funkce regulační, jako bílkovinné hormony, obranné, jako protilátky, transportní a další.
Omega-3 mastné kyseliny si naše tělo nedokáže vyrobit samo, jsou tzv. „esenciální“, a proto je musíme přijímat potravou. Losos je bohatým zdrojem omega-3 mastných kyselin jako je kyselina eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA) s celou řadou blahodárných účinků na lidské zdraví. EPA a DHA přispívají k udržení normálního krevního tlaku a obsahu triglyceridů v krvi, podporují normální funkci srdce. DHA přispívá k normální funkci mozku a zraku.
Čtěte také: Ochrana lososů
Vitaminy skupiny B mají každý rozličné funkce pro lidský organismus, některé i spolupracují jako celek. Losos patří také mezi zdroje minerálních látek. 100 gramů lososa obsahuje 10-18 % denní referenční hodnoty příjmu draslíku, který pomáhá udržovat normální krevní tlak a přispívá k normální činnosti nervů a svalů. Selen přispívá k normální činnosti štítné žlázy, podporuje udržení normálního stavu nehtů a vlasů, působí jako antioxidant, přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem a podporuje normální imunitní systém a spermatogenezi. Losos obsahuje také antioxidanty, například přírodní barvivo ze skupiny karotenoidů se silnými antioxidačními účinky, tzv. astaxantin, který je zodpovědný za charakteristickou barvu lososího masa.
Čerstvý, nemražený, v divočině chycený losos, a to především nejznámější z cca 6 člověkem konzumovaných druhů lososa, kterého dostanete v každém sushi - atlantický losos Salmo salar - je obrovský gastronomický zážitek. I my jsme do nedávna měli představu, že losos například z norské farmy v obchodě je ryba, která s kamarády skotačila ve farmě v průzračných vodách malebných norských fjordů. Inu, ty fjordy tam jsou, ale průzračná voda už většinou ne. Proč? Je to hrozně jednoduché. Člověk prostě nemůže vytrhnout z přírody rybu, nacpat ji do oploceného sloupce vody, namnožit do obrovských množství, sypat krmení a všechno bude v pohodě. Ani zdaleka.
To takhle k farmě zabloudí malý tvoreček Lepeophtherius salmonis, zvaný mořská veš, a člověk má problém. Mořská veš má tuze ráda lososa a rybí farma je pro veš jako prostřený stůl prohýbající se pod váhou hostiny. Přisaje se na lososa a začne se živit jeho slizem, kůží, masem a krví. Lososovi způsobí krvavé rány a také přímo oslabuje jeho imunitní systém. Parazit se začne množit do obrovských počtů, šíří se v okolní vodě a decimuje i divoké ryby. Mimochodem, mořské vši nenapadají ani zdaleka pouze lososy. Neporušené a neoslabené lososí tělo si s mnoha nemocemi samo poradí či je do sebe vůbec nepustí. Ne tak náš napadený losos. Ten má otevřené rány a oslabený imunitní systém. Ke slovu přichází nemoci - bakteriální a virové. To takhle k farmě zabloudí virus infekční lososí chudokrevnosti, virus lososí pankreatitidy nebo třeba bakterie Yersinia ruckeri a zaplesá nad prostřeným stolem otevřených lososích ran.
To takhle rybí farmář zkusmo odchytí jednoho svého lososa a zjistí, že má mořské vši. Chytí se za hlavu a půjde hledat lék, jak se mořské vši zbavit. Farmář odvedle je chytřejší a mořské vši preventuje. A dostáváme se v obou případech k chemii. Má-li farmář nemocné ryby, musí jim podat léky, tedy chemii, případně je vybít a přijít o výdělek. Začněme od Adama (vlastně od vši): losos s mořskou vší se například může koupat v peroxidu vodíku nebo se do vody dá lít plejáda různých chemikálií, které vši zabijí. Jejich dopad na životní prostředí a ukládání v těle ryby jsou různé. V případě bakteriálních onemocnění se do vody s nemocnými rybami lijí antibiotika a v případě viru lososí chudokrevnosti může farmář zkusit leda tak chodit do kostela.
Každá látka používaná k ošetřování chovaných ryb se v rybím těle jinak metabolizuje. Avšak mnoho z těchto látek, pro člověka škodlivých, např. PCB (polychlorované bifenyly) se v rybím těle nakonec ukládá v tukové tkáni. To je důvod, proč farmovaní lososi mnohdy obsahují abnormálně vysoké množství tuku. Ten my pak zkonzumujeme, spolu s naakumulovanými chemikáliemi. Pozoruhodným fenoménem je, že jak si lososí tělo neumí poradit s např. PCB a musí je uložit "na skládce" ve své tukové tkáni, tak i lidské tělo má problém mnohé podobné látky metabolizovat, a vyřeší to stejně, jako losos - chemikálie uloží v tukové tkáni.
Čtěte také: Který losos je pro vás lepší?
Levné pelety, co lososům chutnají a rybí farmář s nimi nemá moc práce. Jsou to hlavně rozmixované kusy jiných olejnatých ryb. A protože oleje oxidují a krmivo pak degraduje, přidává se do pelet antioxidant. Například ethoxyquin. Losos peletu s ethoxyquinem spapá, lososí tělo si s ním neumí poradit, neumí ho vyloučit, a tak ho uloží v tukové tkáni. A potom si koupíme lososa v luxusním obalu, asi lahodné filátko, a spapáme ethoxyquin z lososovy tukové tkáně. Pár let zpátky bylo v evropských prodejnách lososí maso s 500-1000 mikrogramy ethoxyquinu v 1kg masa. Ethoxyquin je podezřelý např.
Druhou možností je divoká, odchycená ryba. Jelikož jsme v EU, tak jsme, jako spotřebitelé, ohledně ryb chráněni tím, že u prodané ryby musí být uvedena rybářská oblast, kde byla chycena - tzv. FAO oblast. Baltské moře spadá do oblasti FAO 27, ale pozor - FAO 27 je obrovská oblast zasahující i velkou část Atlantického oceánu. FAO 27 se tudíž rozkládá na mnoho podoblastí, a Baltské moře je oblast FAO 27.3. Z této oblasti tedy ryby nekupujeme. Schválně se podívejte na jakoukoliv supermarketovou rybu - musí obsahovat údaj FAO.
Naštěstí však jsou v přírodě k mání i jiné druhy lososa, například losos keta (Oncorhynchus keta), který se většinou naopak loví divoký, a to např. na Aljašce. Aljašský losos a treska mají ze světových ryb nejnižší obsah rtuti. Zdá se, že záleží například na tom, zda byl losos keta zmrazen přímo na lodi. Každopádně, lososa ketu od českých dodavatelů máme vyzkoušeného, a jsme s chutí spokojeni :) bio atlantický losos, kterého jsme měli na Vánoce, to sice není, ale je to rozhodně chuťově příjemná ryba, kterou jsme si oblíbili :) a mimochodem, losos keta je docela levný, běžně 200-250Kč/kg.
tags: #losos #obecny #život #ve #volné #přírodě