Ohrožené druhy lososů: Příčiny a ochrana


07.03.2026

Na pultech obchodů i v restauracích si běžně můžeme vybrat z velkého množství mořských živočichů, jejichž jména voní exotikou a dávají nám pocit, že děláme něco pro své zdraví. Náš zdravý životní styl však má i svou odvrácenou tvář.

Je známým ale smutným faktem, že se každoročně rozšiřuje počet ohrožených druhů zvířat a rostlin. Na Červeném seznamu ohrožených druhů, publikovaným Mezinárodním svazem pro ochranu přírody a přírodních zdrojů IUCN (International Union for the Conservation of Nature and Natural Resources), se objevilo 16 119 živočichů a rostlin. Za tato hrozivě stoupající čísla je zodpovědný především člověk; ničení životního prostředí, nadměrný lov, zavlékání cizích rostlinných a živočišných druhů, které škodí druhům domácím, kácení pralesů, znečišťování oceánů a také globální oteplování, způsobené spalováním fosilních paliv.

Při chytání ryb v přímořských státech se často stane, že se do sítí chytí exotičtí mořští živočichové, kteří jsou často také zároveň ohroženými druhy. Světová populace sní ročně až 150 milionů tun ryb. Avšak taková čísla znamenají také odlov ryb ve velkém množství za použití vlečných a statických sítí, což ohrožuje vzácné druhy, které se tak stávají vedlejšími úlovky.

Dopady rybolovu na mořské ekosystémy

Některé druhy ryb jsou po několika desetiletích intenzivního rybolovu přeloveny, což znamená, že jsou loveny rychleji, než se může jejich stav přirozenou cestou obnovit. Rybí populace se snižují až do té míry, že hrozí jejich naprosté vyhubení. Mnohé ulovené ryby ještě nedosáhly pohlavní dospělosti, což velmi omezuje možnost regenerace jejich populací. Fatální následky to má u dlouhověkých ryb, které dosahují dospělosti až ve vysokém věku.

Intenzivní rybolov má negativní dopady nejen na stavy ryb, ale i na podmořské ekosystémy. Při lovu ryb žijících u mořského dna se používá metoda vláčení sítí po dně (tzv. trawling), při níž dochází k devastaci mořského dna. Zanikají tak přirozená místa pro úkryt, lov a tření mnoha druhů ryb a podmořských živočichů.

Čtěte také: Vliv lososů na životní prostředí

Zásadní obrat přišel v 70. letech s nástupem obřích rybářských lodí, které jsou schopny táhnout sítě dlouhé i několik kilometrů.

Ohrožené druhy ryb

Mezi nejohroženější druhy patří podle informací FAO treska obecná, ropušnice severní, treska skvrnitá, red hake (příbuzný štikozubce obecného, nemá český název), sardinky, ančovičky, červenice obecná, mečoun nebo tuňák. Tento seznam byl britskou organizací Marine Conservation Society nově rozšířen o lososa obecného, ledovku patagonskou, štikozubce evropského, okouna mořského, mníka mořského, platýze atlantského, kanice, jesetera a žraloky.

Technicky je téměř nemožné přesně určit stav populace volně žijících jedinců konkrétního druhu ryb. Jistou vypovídací hodnotu mají údaje o tom, kolik ryb se uloví, respektive kolik energie bylo potřeba vynaložit na ulovení určitého množství ryb. Ryby patří mezi poslední živočichy, kteří jsou ve volné přírodě loveni ve velkém jako zdroj naší potravy.

Při výběru se lze tedy orientovat podle toho, zda ryba či jiný mořský plod byl vypěstován v zajetí, nebo byl uloven na volném moři. Mezi ryby, které jsou chovány na farmách, patří například losos, okoun či exotická sladkovodní ryba tilápie. Ideálně lze v jídelníčku mořské ryby nahradit rybami domácími. Přínosem takové volby je i menší dopravní zatížení, které je spojené s distribucí ryb na trh.

Přehled nejvýznamnějších mořských druhů ryb, které jsou ve volné přírodě nějakým způsobem ohrožené:

Obchodní název Odborný název Stupeň ohrožení
Losos Losos obecný Pod velkým hospodářským tlakem
Jeseter Více druhů Některé druhy jsou ohrožené
Mečoun Mečoun obecný, plachetníci Na seznamu ohrožených druhů IUCN
Platýz Platýz atlantský, platýz velký Platýz atlantský patří mezi ohrožené druhy podle IUCN
Štikozubci Hejk, mořská štika Pod velkým hospodářským tlakem
Treska Treska obecná Pod velkým hospodářským tlakem, v Severním moři na pokraji vyhynutí
Tuňák Více druhů (tuňák obecný, tuňák křídlatý, pelamida obecná, tuňák makrelový) Všechny druhy lovené komerčně jsou na listině IUCN, tuňák obecný silně ohrožen
Žraloci Více druhů (žralok psí, ostroun obecný, žralok šedý, žralok modravý, hladkoun, žralok sleďový, máčka skvrnitá, máčka velkoskvrnná) Nadměrným lovem ohroženi nejvíce

Ochrana ohrožených druhů

Ohrožené a vzácné druhy se dočkaly také právní ochrany. Jednou z nejdůležitějších dohod o jejich ochraně je Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy CITES, která vznikla v roce 1973 a dnes je pod ní podepsáno přes 120 států. Zcela zakazuje obchod s více než 400 druhy živočichů a snaží se monitorovat obchody s mnoha dalšími druhy.

Čtěte také: Cesta lososa obecného do českých řek

Každý z nás se může zapojit do ochrany přírody, a to aniž by ji doslova chránil vlastním tělem. Stačí, když budeme zcela bojkotovat obchod s ohroženými druhy a budeme podporovat boj proti němu.

Lososi jsou ohrožení emisemi uhlíku. Oxid uhličitý se totiž dostává do oceánu, který následně okyseluje. Tento proces by jim mohl narušit schopnost včas rozpoznat blížící se nebezpečí. Čich je pro přežití lososů klíčový. Můžou se díky němu vyhýbat predátorům nebo pronásledovat kořist. Na konci svého života navíc lososi díky čichu najdou cestu do svých rodných vod, kde se před smrtí rozmnoží.

Zařízení, které na řece Storelva nainstalovala čínská firma Huawei společně s loveckým a rybářským sdružením oblasti Berlevaag (BJFF), je vybaveno mechanickou bránou, která proti proudu řeky pouští pouze lososy atlantské a lososy masu, aby mohli dokončit třecí migraci. Různé druhy ryb jsou rozpoznávány díky technologii počítačového vidění, které je založeno na podvodní kameře propojené s počítačem.

Losos obecný patřil do středověku mezi nejdůležitější součást jídelníčku českého obyvatelstva. Do zavedení chovu kapra v rybnících, tedy 12.-13. století, byl losos obecný z hlediska výživy lidí naší nejdůležitější rybou.

U nás se reintrodukce lososa ujal Český rybářský svaz s podporou Ministerstva životního prostředí ČR. Byl vyhlášen projekt Lachs 2000, který byl založen na odstraňování migračních překážek a vysazování lososího plůdku do řeky Kamenice, jejích přítoků a do přítoků Ploučnice a Ohře.

Čtěte také: Který losos je pro vás lepší?

Jen málokterý nástroj používaný v ochraně přírody se zapsal do povědomí odborné i laické veřejnosti tak jako červené seznamy a červené knihy ohrožených rostlin a živočichů. Můžeme je vnímat jako jakýsi nástroj k pochopení a orientaci v problematice ohrožení a nutnosti ochrany určitých skupin rostlin a živočichů, v našem případě ryb a mihulí.

Mihule a ryby patří mezi skupiny obratlovců s největším zastoupením ohrožených druhů. Oproti předchozímu červenému seznamu došlo u několika ryb k zásadním změnám v hodnocení míry jejich ohroženosti ve volných vodách, a týká se to i mnoha sportovně cenných druhů.

V tomto článku jsme se vám pokusili představit naší ichtyofaunu z hlediska míry jejího ohrožení a potřeby ochrany jednotlivých druhů ryb a mihulí.

Losos atlantský je bentopelagický, anadromní druh přizpůsobený žít ve sladké i slané vodě. K rozmnožování táhnou dospělé ryby z moře zpět do řeky, kde se narodily. To vede k vytváření lokálních populací, geneticky odlišných od jiných.

Losos obecný táhne do řek evropského pobřeží Severního ledového oceánu, Baltského moře, Severního moře a Atlantského oceánu. Na našem území žil až do poloviny minulého století. Od roku 1998 je plůdek lososa vysazován do povodí Kamenice, Ploučnice a Ohře. Na podzim 2002 byl zaznamenán návrat prvních dospělých ryb. Od té doby se lososi do našich toků vrací pravidelně. Nejvýznamnějším limitujícím faktorem pro výskyt lososů jsou beze sporu migrační bariéry a znečištění vod.

tags: #losos #ohrožení #druhy

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]