Ovzduší je pro člověka jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí, bez které se nemůže obejít. Vdechovaný vzduch a vše, co obsahuje, se dostává až do nitra lidského těla a přímo tak působí na zdraví člověka. Proto je kvalitě ovzduší věnována velká pozornost jak na národní a evropské, tak na mezinárodní úrovni.
Ochranou ovzduší se rozumí předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší.
Úroveň znečištění vnějšího ovzduší je dána především vypouštěním znečišťujících látek z různých zdrojů v důsledku lidské činnosti (lokální topeniště, doprava, průmysl a energetika, zemědělství) a dále ji mohou ovlivňovat i přírodní procesy. Znečišťující látky jsou přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech.
Základní právní normou upravující hodnocení a řízení kvality ovzduší a provoz zdrojů znečišťování ovzduší je zákon o ochraně ovzduší.
Informace o kvalitě ovzduší
Souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší za uplynulý rok zpracovává MŽP. Následně je předkládána členům vlády a poté zveřejněna. Mimo jiné jsou zde prezentována aktuální data o kvalitě ovzduší, která jsou dostupná i přes aplikaci ČHMÚ+.
Čtěte také: Činnost Ministerstva životního prostředí
Smogové situace
Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot (dle § 10 odst. 1 a přílohy č. 6 zákona o ochraně ovzduší). Příčinou smogových situací jsou obvykle špatné rozptylové podmínky, což zapříčiní kumulaci znečištění ze zdrojů znečišťování ovzduší v dané oblasti.
Vznik a ukončení smogové situace vyhlašuje ČHMÚ na základě pověření MŽP. Aktuální stav překročení prahových hodnot lze sledovat na stránkách ČHMÚ, případně pomocí mobilní aplikace ČHMÚ.
Prahové hodnoty byly stanoveny dle doporučení WHO s ohledem na dopady mimořádného znečištění ovzduší na lidské zdraví. Prahové hodnoty se dělí na informativní prahové hodnoty a regulační, resp. varovné prahové hodnoty (pouze pro troposférický ozon). Regulační resp. varovná, prahová hodnota odpovídá úrovni znečištění, která může představovat zdravotní rizika pro celou populaci. Zdravotní doporučení pro případ vyhlášení smogové situace naleznete na stránkách Státního zdravotního ústavu.
Pro případy vyhlášení smogové situace mohou obce přijmout tzv. regulační řád, který krátkodobě omezuje dopravu s cílem zmírnit mimořádný stav znečištění (dle § 10 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší). Krajské úřady pro případ překročení regulační prahové hodnoty vkládají do povolení provozu významných stacionárních zdrojů zvláštní podmínky provozu (dle § 10 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší), které jsou stacionární zdroje povinné při překročení regulační prahové hodnoty realizovat (obvykle se jedná o útlum výroby). Zdroje se stanovenými zvláštními podmínkami provozu jsou zveřejněny na stránkách ČHMÚ.
Dopady znečištění ovzduší
Znečištění ovzduší je jedním z faktorů, který může významně ovlivňovat lidské zdraví. Tyto účinky mohou mít formu akutních problémů, ale i problémů, které se vyskytují až při dlouhodobé expozici. Mezi nejčastěji se vyskytující problémy patří onemocnění dýchací a oběhové soustavy, některé látky pak mají karcinogenní účinky.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Z tohoto důvodu MŽP každoročně ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem zpracovává Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší. Podobně má znečištění ovzduší negativní vliv i na ekosystémy, kdy se jedná především o oxidativní stres (způsobený O3), acidifikaci (SO2) a eutrofizaci (NOx). Tyto vlivy řeší především Ministerstvo zemědělství např.
Zdroje znečišťování ovzduší
Na znečišťování ovzduší se podílí jak zdroje antropogenní (činnost člověka) tak zdroje přírodní. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje patří především:
- lokální topeniště
- silniční doprava
- průmysl a energetika
- zemědělství
Informace o množství emisí znečišťujícíh látek vypouštěných do ovzduší naleznete na stránkách ČHMÚ. Pro jednotlivé zdroje či skupiny zdrojů jsou právními předpisy stanoveny podmínky pro jejich provoz.
Legislativní aktivity Ministerstva životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce letos v září vládě předložit novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Součástí návrhu zákona mají být také změny, které podpoří plnění Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Vyplývá to z letošního plánu legislativních prací vlády na rok 2026 a výhledu na další roky, který má ČTK k dispozici a který kabinet projedná v pondělí.
V březnu má ministerstvo vládě předložit novelu chemického zákona. Úprava reaguje na nové nařízení Evropské unie z června 2024, které zpřísňuje pravidla pro nakládání s rtutí. Ministerstvo v dubnu vládě předloží novelu zákona o odpadech. Důvodem je nové evropské nařízení z dubna 2024 o přepravě odpadů, které nahrazuje dosavadní pravidla a mění některé povinnosti při přeshraničním pohybu odpadu. V červnu má ministerstvo vládě předložit novelu zákona o obalech. Ministerstvo počítá také s novelou vodního zákona, kterou plánuje předložit v září. Chce tak naplnit vládní slib o vodním hospodářství a reagovat na evropské předpisy. V prosinci má ministerstvo předložit další návrh zákona o odpadech, který má zjednodušit či snížit cíle pro obce v případě předcházení vzniku odpadu, upravit nakládání s odpady a zjednodušit procesy. Úřad tím chce zefektivnit přístup k odpadovému hospodářství.
Čtěte také: Mluvčí Ministerstva životního prostředí
Úspory v ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor propustit zaměstnance. Po letech snižování stavů je podle ní ČHMÚ teď v situaci, kdy snižování počtu zaměstnanců nelze řešit už jen organizačními úpravami bez dopadu na plnění základních úkolů ústavu. Ministerstvo projednává se všemi svými resortními organizacemi podobu úspor, které vycházejí z požadavků ministerstva financí. Týká se to i samotného ministerstva.
Reálně podle něj stát ušetří na platech těchto osob asi 15 milionů korun. „Zaprvé je třeba zmínit, že od roku 2017 jsme propustili už víc než sto lidí, teď by mělo následovat dalších 37. To už je dvacet procent všech zaměstnanců,“ popsal Rieder.
„Už to není o zvýšení efektivity nebo rušení duplicitních činností. V tomto případě by se mohlo jednat o některé služby, jako jsou nepřetržité služby, výstrahy na nebezpečné jevy a další věci, které šetří tomuto státu a občanům České republiky poměrně významné prostředky,“ říká Rieder a uvádí konkrétní příklad: „Třeba všem známá povodeň z roku 2024, kdy se úspory pohybovaly v řádech nižších stovek miliard korun.“
Požadavky na šetření podle něj vzešly od ministerstva financí, resort životního prostředí má ale přesto klíčovou roli. „V tuto chvíli je zapotřebí, aby ministerstvo životního prostředí začalo vyjednávat s ministerstvem financí,“ konstatoval Rieder. Na otázku, jestli by Česko kvůli takovým úsporám přišlo o kvalitní předpověď na povodně tři dny dopředu, která varovala před předloňskými povodněmi, reagoval ředitel ústavu: „Dá se to tak ve zkratce říct.“
ČHMÚ už ví, které pozice jsou ohrožené. „Typicky by se to týkalo s největší pravděpodobností meteorologů, hydrologie a pracovníků kvality ovzduší,“ jmenuje Rieder. Důvodem jsou podle něj úspory v minulých letech, kdy už Český hydrometeorologický ústav ořezal náklady na platy a personál na nezbytné minimum. „Nyní by to šlo už do odborných pozic.“
V době, kdy se objevují každý rok zásadní nové technologie, by podle Riedera ČHMÚ potřeboval logicky finančně spíše posílit. „Aby byl Český hydrometeorologický ústav dále konkurenceschopný, tak potřebuje moderní technologie. Z tohoto pohledu je ústav stále ještě konkurenceschopný, a to především díky operačním programům, kdy my máme možnost čerpat nezanedbatelné a poměrně vysoké částky právě na obnovu a budování infrastruktury tak, abychom měli k dispozici ta nejlepší možná řešení,“ uklidňuje Rieder.
tags: #ministerstvo #zivotniho #prostredi #ovzdusi
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]