Lovoš: Přírodní klenot Českého středohoří a zajímavosti

Lovoš, hora v Českém středohoří s nadmořskou výškou 573 metrů, se nachází v okrese Litoměřice přibližně 3,5 km od města Lovosice. Lesnatý vrch Lovoš s nadmořskou výškou vrcholu necelých 570 m je spolu s Kybičkou (též Malý Lovoš, 489,0 m) významnou krajinnou dominantou okolí města Lovosice, jehož název se jménem vrchu souvisí.

Národní přírodní rezervace Lovoš

Národní přírodní rezervace byla v lokalitě vyhlášena v roce 1948 a je uvnitř Evropsky významné lokality Lovoš (Natura 2000). Rezervace má rozlohu 49,99 hektarů. Hlavním důvodem ochrany je botanické hledisko, lokalita je však zpracována komplexně jako biotop.

Rezervace se nachází na západ od Lovosic, spadá pod obce Velemín a Lhotka nad Labem. Významným krajinným prvkem v okolí Lovoše je Labe na východ od hory, kde tvoří hranici mezi Milešovským středohořím a Verneřickým středohořím. Ze západní strany vede okolo Lovoše dálnice D8 z Prahy.

Geologická rozmanitost

Samotná hora Lovoš má dva vrcholy, Lovoš (hlavní vrchol, výška 573 metrů) a Kibičku (z němčiny: Kibitschken neboli spíše nesprávně Kybička anebo Malý Lovoš, 488 metrů). Národní přírodní rezervace Lovoš se skládá ze dvou vrcholů s odlišným geologickým základem. Dominantou kuželovitého útvaru je vrch Lovoš, jehož horninové podloží tvoří olivinický nefelinit s vysokým obsahem vápenatých sloučenin. Na několika vyšších místech proniká na povrch čedič v podobě skal se sloupcovitou odlučností. Geologické podloží Kibičky je charakterizováno sodalitickým trachytem.

Vysoká míra diverzity vegetace v oblasti Lovoše a Kibičky je podmíněna různorodým geologickým podkladem. Významnými a nejvíc zastoupenými společenstvími jsou listnaté lesy (primárně složené ze suťových lesů a hercynské dubohabřiny), štěrbinová vegetace skal a drolin a trávnaté stepní porosty vyskytující se na jižním a jihozápadním svahu Lovoše bez paralely na Kibičce. Porost listnatého lesa zaujímá přibližně 80 % území národní přírodní rezervace.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Fauna a flóra

Rozsáhlý listnatý les v kombinaci s teplomilnými a suchomilnými oblastmi lesostepí, skalních stepí a sutí vytváří vhodné podmínky pro rozsáhlou diverzitu fauny. Z hnízdících ptáku se v této lokalitě vyskytují silně ohrožené druhy: čáp černý (Ciconia Nigra), krutihlav obecný (Jynx torquilla), žluva hajní (Oriolus oriolus), linduška lesní (Anthus trivialis). Ze zástupců plazů jsou zaznamenané hojné počty zmije obecné (Vipera berus) a užovky hladké (Coronella austriaca). Významný savci téhle oblasti jsou: plšík lískový (Muscardinus avellanarius), kuna skalní (Martes foina), netopýr rezavý (Nyctalus noctula). Z obojživelníků mlok skvrnitý (Salamandra salamandra).

Mezi chráněné zástupce květeny patří např. koniklec luční český, bělozářivka liliovitá, kavyl Ivanův a další. Z keřů je to hojně zde rostoucí dřín obecný.

Turistika

Z turistického hlediska vrchol Lovoše poskytuje rozsáhlý výhled do všech světových stran a nachází se zde turistická chata. Na vrcholu Lovoše se nachází turistická chata s občerstvením a ubytovnou s kapacitou šestnácti lůžek. Z terasy a několika vyhlídkových míst je možné mít na všechny strany nezastřený výhled na České středohoří.

Důvodů, proč je právě hora Lovoš (dříve zvaná Lobosch) a její okolí pro turisty tak přitažlivé, je hned několik - atraktivita, dostupnost, služby i vzdělávací potenciál. Vrchol hory Lovoš (570 m n. m.) je především skvělé vyhlídkové místo. Jižní úbočí svahu je chráněno jako národní přírodní rezervace, kterou vás provede naučná stezka. Z naučných panelů se dozvíte mnoho zajímavostí o zdejší přírodě.

Přístupové cesty

Na horu Lovoš vedou z úpatí tři hlavní turistické trasy. Z obce Oparno až na vrchol vede modrá turistická trasa, která vede souběžně s částí Naučné stezky Lovoš. Modrá trasa se kříží se žlutou, na kterou se dá dostat z jihozápadního parkoviště u cyklostezky č. 25 a která dále ze svahu pokračuje do Opárenského údolí přes Císařské schody. Přímo z Lhotky nad Labem a Lovosic na vrchol vede ještě zelená turistická trasa, která se pod sedlem napojuje na NS Lovoš.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

• Zelená trasa je nejkratší.
• Modrá turistická trasa propojuje vrcholy Lovoše a Milešovky.
• Žlutá turistická trasa prochází pod vrcholem Lovoše a vede z Lovosic přes Malé Žernoseky a Oparenské údolí k rozcestí pod hradem Košťálov.

Oparenským údolím pod Lovošem prochází dálková cyklotrasa č. 25 - Jezerní. Naučná stezka Lovoš začíná v Malých Žernosekách a končí na vrcholu hory.

Naučná stezka Lovoš

Území, kterým prochází trasa naučné stezky Lovoš, patří bezpochyby k přírodovědně nejbohatším a turisticky nejatraktivnějším koutům Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Důvodem k tomu, že tato naučná stezka byla vybudována již v roce 1981, jako první na území Českého středohoří, byly zejména přírodní hodnoty území. Pro umístění naučné stezky byl zvolen prostor mezi údolím Labe, kde se nachází proslulá Brána Čech, a centrální částí horopisného podcelku Milešovské středohoří.

Hlavním cílem naučné stezky je seznámit nás s pestrostí geologické stavby masívu Lovoše a Brány Čech, zajímavostmi tohoto území z hlediska geomorfologického, přiblížit bohatost a rozmanitost zdejších přírodních stanovišť a také upozornit na některé historické zajímavosti a dlouhodobé i dnešní hospodářské vlivy člověka na zdejší krajinu, která je v rámci Čech mimořádná.

Zajímavosti

Opunice na Lovoši

Od 50. let minulého století pokrývají svah kopce stovky pichlavých opuncií. Dostaly se sem v rámci amatérského pokusu, který se mimořádně vydařil. Na svahu hory byly vysazeny hned tři odrůdy tohoto původně amerického kaktusu. Teplomilným opunciím se na Lovoši zalíbilo a rostliny se zabydlely na jižní části kamenité stráně. Oko odborníka zde nalezne opuncii hnědoostnou a dva další druhy.

Ovšem botanici se z rozrůstání zavlečeného druhu neradují - ubírá místo jiným, původním zdejším rostlinám. Na invazivní opuncie se tak nevztahuje ochrana jako na jiné zdejší rostliny a biotopy. V případě, kdy se opuncie rozrostou až moc, odborníci přistupují k jejich likvidaci.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Bitva u Lovosic

Není bez zajímavosti, že Lovoš i jeho okolí se stalo aktéry ve válečné vřavě 18. století. Rakouská císařovna Marie-Terezie si nedala líbit, že by měla přijít o Slezsko a naopak pruský král Friedrich II. se ve Slezsku snažil upevnit svou moc. A tak 1. října roku 1756 stála proti sobě na pláni mezi obcí Vchynicí a Lovosicemi rakouská a pruská vojska. Rakušané drželi pozici v Sulejovicích a na Lovoši, na vrchu Homolka byla pruská baterie - nicméně ve velmi krátkém střetu dobyli Prusové Lovoš a donutili rakouské vojsko k ústupu až do Budyně nad Ohří.

tags: #Lovos #ochrana #přírody #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Otázky životního prostředí
• Kompostování: Praktický průvodce
• Nový vítězný oblouk v La Défense
• Spravedlivý poplatek za odpady v Hlučíně
• Vliv lidského zásahu na přírodní prostředí